Nezdanitelné částky

Klient pořídil v roce 2021 pozemek, kupní smlouva z 19. 7. 2021, právní účinky vkladu do katastru 3.8.2021, nákup byl financován hypotékou uzavřenou 25. 7. 2021. V roce 2024 nesprávně vyhodnotil lhůtu pro započetí stavby do 4 let od nabytí pozemku a v daňovém přiznání za rok 2024 uplatněné úroky za roky 2021, 2022 a 2023 dodanil v § 10 ZDP. Lhůta 4 let pro uplatnění úroků uplynula 3. 8. 2025. To, že úroky za roky 2021, 2022 a 2023 dodanil v daňovém přiznání 2024 nebylo sice správné, ale v daňovém přiznání za rok 2025 by je stejně dodanit musel, jen by dodaňoval i uplatněné úroky za rok 2024. Dne 10. 10. 2025 získal stavební povolení a v témže měsíci na pozemku zahájil stavbu rodinného domu pro vlastní bydlení. Může si od října 2025 uplatnit úroky z hypotéky na tento pozemek a v jaké výši, tedy např. poměrnou část z úroků 2025 za měsíce 10–12/2025, tzn. 3/12 zaplacených úroků a v dalších letech celou výši úroků. Nebo tím, že nezahájil stavbu do 4 let ztratil definitivně v budoucnu nárok na uplatnění těchto úroků? 

Zaměstnanec předložil zaměstnavateli potvrzení o výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru za období leden-prosinec 2025 ve výši 81 705,29 Kč. Také doložil smlouvu o hypotečním úvěru ze dne 25. 10. 2024 - druh úvěru: spotřebitelský úvěr na bydlení - Hypoteční úvěr - celková výše úvěru v Kč - účel: náhrada výdajů za uhrazenou část kupní ceny - bytová jednotka č. X/Y v budově č.p. A na pozemku parc. č. B, katastrální území M, obec M. Lhůta pro čerpání úvěru byla do 12 měsíců od účinnosti smlouvy. Úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti uvedené v účelu + pozemek, na kterém se nemovitost (byt) nachází. Zaměstnanec v této nemovitosti bydlí. Dočetla jsem se, že daňová úleva nenáleží na část úroků z úvěru od banky nebo stavební spořitelny, který je poskytnut na účely, které nejsou definovány jako bytová potřeba v zákoně, např. pořízení bytového zařízení, úhradu služného nájemného, za úhradu úvěrového pojištění, na náhradu výdajů vynaložených poplatníkem z vlastních zdrojů apod. Má tedy zaměstnanec v tomto případě nárok na uplatnění úroků z tohoto úvěru?

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v příslušném zdaňovacím období minimalizovat svou daňovou povinnost, kdy je vždy důležité využít všech ustanovení zákona o daních z příjmů umožňujících legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 postupovat vždy tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně) a rovněž aby mohl uplatnit slevy na dani specifikované v § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období propadají. V našem příspěvku si ukážeme vybraná hlediska této optimalizační činnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob zaměřená na uplatnění různých forem daňového odpisování včetně tzv. mimořádných odpisů dle § 30a ZDP, na uplatnění paušálních výdajů, postupy uplatnění daňové ztráty, dále na využití spolupráce osob k daňové optimalizaci a rovněž na podmínky pro vyhnutí se progresivní dani.

Mohu v ročním zúčtování daně z příjmů FO uplatnit nárok na odpočet úroků z hypotéky na byt, který jsme koupili tchyni v případě, že hypotéka je na mě a na manžela a my platíme splátky a úroky? Tchyně v bytě zatím nemá trvalé bydliště, ale platí zálohy za energie a internet a TV. 

Klient koupil rodinný dům – do SJM. Zatím jako investice, později možná pro vlastní bydlení či děti. Nyní probíhá částečná rekonstrukce (cca 1 mil. Kč). Poté se bude dům dlouhodobě pronajímat, buď celý, nebo jako 2 byty. Na nemovitost je hypotéka. Dále klienti vlastní byt v SJM – ten se dlouhodobě pronajímá. Uplatňují výdaje procentem z příjmů (30 %). Pán má dílnu, kterou pronajímá firmě, není v SJM. Uplatňuje výdaje procentem z příjmů (30 %). Nákup domu - podáme přiznání k dani z nemovitých věcí do ledna následující roku. Je to tak? Žádné další daně se již řešit nemusí? Může se dům, nyní dlouhodobá investice, odpisovat a uplatnit náklady na opravy a základní vybavení pro provoz již za rok 2025, kdy je zprovozněn (bohužel zatím bez nájmce) a od roku 2026 pronajímán? Nyní je vedena evidence skutečných příjmů a výdajů. Při zpracování DPFO se rozhodne, zda využít skutečné výdaje nebo výdaje % z příjmů, což by bylo pro klienta výhodnější – je to možné? Jak´je to s náklady na částečnou rekonstrukci, je možné vést daňovou evidenci a zařadit vše do odpisů (30 let) – kupní cena + rekonstrukce, případně nábytek, částečné vybavení… Mohou se tři pronájmy rozdělit – manželka vše v SJM by přiznala a danila dům a byt a manžel pouze dílnu, která je na jeho jméno, není v SJM? Tzn. pronájem dílny dát do DPFO manžel, kdy použije výdaje procentem (30 %), manželka by měla byt a dům (v SJM), kdy by uplatňovala skutečné výdaje (odpisy, opravy a nájem). Dosud dílnu a byt měl v DPFO pouze manžel, uplatňoval % z příjmů. Nebo musí být vše jen na jednoho z manželů a uplatnění nákladů stejným způsobem u všech nemovitostí (i když jiné vlastnictví)? Daň z nemovitostí jde za manželem. Výhodnější by bylo: v SJM vést evidenci a uplatnit skutečné výdaje (odpisy, náklady na opravy…). Co je v majetku – je možno uplatnit úroky z hypotéky v DPFO? Žádná další hypotéka není. I když tam zatím majitel nebydlí, opravuje nemovitost, v budoucnu pronajme a později bude bydlet člen rodiny (děti nebo sami majitelé)? A až jednou, za 5, 10 let by dům byl pro jejich bydlení či pro děti, skončil by pronájem nemovitosti. Jak je to z pohledu daní z příjmů, případně doplacení: Musí se opravovat DPFO nebo prostě skončí příjem/nájem a tím i náklady/odpisy?

V tomto příspěvku se zaměříme na klíčové aspekty týkající se uskutečnění plnění a daňových povinností ve vztahu k dovozu zboží, dodání zboží a služeb v tuzemsku a v rámci EU. Probereme § 22 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který se věnuje dodání zboží do jiného členského státu, § 23, který upravuje povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží, a § 24, který specifikuje povinnosti při dodání zboží a poskytnutí služeb osobami neusazenými v České republice. Zvláštní pozornost si zaslouží také § 24a, jenž se zabývá situacemi, kdy se plnění uskutečňuje mimo území tuzemského státu. Nakonec se dotkneme § 25, který se týká pořízení zboží z jiného členského státu EU.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je klíčový moment pro správné a včasné odvedení DPH. Víte, kdy přesně tento den nastává a jaké jsou nejčastější chyby? Přečtěte si, jak správně určit DUZP u dodání zboží, poskytnutí služeb, při přijetí úplaty předem (zálohy) nebo u specifických případů, jako je dlouhodobá nájemní smlouva. Porozumění pravidlům pro stanovení DUZP je naprosto nezbytné pro každého plátce DPH.

Může si manželka uplatnit v DPFO úroky z úvěru poskytnutého pro stavební účely, i když je v úvěru uvedený jako dlužník pouze její manžel (manželka ve smlouvě o úvěru vůbec nefiguruje)? Manžel úroky nevyužije. Úvěr byl poskytnut na bydlení manželů, v katastru nemovitostí je nemovitost zapsána na oba manžele spoluvlastnickým podílem 1/2.

    Novela ZDP 2024/2025: Klíčové změny v oblasti fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. V roce 2024 a na počátku roku 2025 došlo k podstatným změnám v zákoně...

Ruším životní pojistku v 60 letech věku, kterou platím od roku 2011. Musím něco dodaňovat, když jsem uplatňovala každoroční odečet z daní k této pojistce? 

V souvislosti s přípravou zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 jsou v článku uvedeny některé tipy a rady, jak toto daňové přiznání úspěšně zpracovat a současně jak optimalizovat svou daňovou povinnost: využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani, které při jejich neuplatnění propadají; co vše může poplatník, který vede daňovou evidenci, v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit ve svých daňových výdajích; nezapomenout na možnost uplatnění mimořádných odpisů u bezemisního vozidla pořízeného v roce 2024; využít ustanovení § 34 odst. 1 ZDP k optimálnímu uplatnění daňové ztráty; možnosti, jak se lze v roce 2024 vyhnout uplatnění progresivního zdanění; správné rozhodnutí o uplatnění paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem; správné uplatnění výše paušálních výdajů u různých druhů příjmů.

Klientka má za rok 2024 potvrzení o úrocích ve výši cca 210 000 Kč. Podle nového limitu je možné odečítat od 1. 1. 2023 pouze ve výši 150 000 Kč. Ovšem limit 300 000 Kč bylo možné odečítat před tímto datem a rozhodné datum změny limitu se neurčuje podle data úvěrové smlouvy a podle data uspokojení bytové potřeby, tzn. nákup nemovitosti, rekonstrukce, stavba apod.. Klientka měla původní úvěrovou smlouvu na 4 mil. u jedné banky na pořízení bytu, který pořídila v roce 2016. V roce 2023 byl zůstatek na úvěrovém účtu cca 1,1 mil. a klientka ho refinancovala u jiné banky s tím, že výše úvěru byla 5,5 mil. a z toho 1,1 mil. bylo použito na vyplacení předchozího úvěru a 4,4 mil. na nákup rodinného domu určeného k rekonstrukci (takto je i vymezeno jako účel v úvěrové smlouvě). V původním bytě stále bydlí a po postavení rodinného domu plánuje být půl týdne v bytě a druhou půlku týdne v rodinném domě, který je na horách. Otázka je, zda z tohoto „nového“ úvěru je možné odečítat úroky do limitu 300 000 Kč (tedy celých 210 000 Kč), který se vztahuje datumově do doby, kdy pořídila byt a uspokojila tak bytovou potřebu nebo ne, protože součástí smlouvy je i pořízení jiné nemovitosti v roce 2023, kdy již platí snížený limit 150 000 Kč? 

Zákon o daních z příjmů umožňuje, aby si poplatník daně z příjmů, při splnění stanovených podmínek, snížil svůj základ daně z příjmů o hodnotu poskytnutého daru, resp. bezúplatného plnění. Poskytnuté dary dárce standardně prokazuje dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, jaká je hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut, a datum jeho poskytnutí. V praxi se pro tento účel typicky využívá potvrzení příjemce daru.

Klient má s manželkou hypotéku na byt a dům. Na úvěrové smlouvě jsou uvedeni oba dva a účel úvěru je financování pořízení bytu a rodinného domu, smlouva byla uzavřena v roce 2023. Manželka má trvalé bydliště v bytě a manžel v domě, ale zatím bydlí oba dva v bytě, protože dům rekonstruují. Obě nemovitosti jsou v katastrálním úřadu vedené na manželku klienta, nejsou v SJM a manžel tak není ani spoluvlastníkem. Může si odpočet úroků z hypotečního úvěru uplatňovat i manžel, když v bytě bydlí, ale nevlastní ho? Platí limit odpočtu 150 000 Kč na hypoteční úvěr, nebo na poplatníka: výše úroků je cca 280 000 Kč za rok 2023 a klient má dotaz, zda pokud může uplatnit úroky i on, tak zda si je mohou rozdělit 140 000 Kč on a 140 000 Kč manželka? 

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Společnost s ručením omezeným založí nadační fond a vloží do něj základní vklad. Tento vklad nesplňuje podmínky, aby mohl byt považován za majetek (Interpretace NÚR I-44) a rovněž není daňovým nákladem podle § 24 zákona o daních z příjmů. Je možné tento vklad považovat za nezdanitelnou část základu daně podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? 

Otec pronajímá synovi byt, který za něj platí nájem. Současně na tento byt otec platí hypotéku. Je možné, aby otec (vlastník bytu) uplatňoval tyto úroky dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP nebo je může dát jen jako výdaj do § 9?

Poplatník uhradil v roce 2022 částku ve výši 9 000 Kč za zkoušku DVPP- Studium pedagogiky pro asistenty pedagoga podle § 20 odst. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Lze tuto úhradu za zkoušku považovat za nezdanitelnou částku základu daně dle § 15 odst. 8 ZDP a odečíst ji od základu daně? Dále si poplatník platí školné na soukromé obchodní akademii - kombinované studium. Lze tuto částku odečíst od základu daně v daňovém přiznání?

Poplatník si vzal hypotéční úvěr na výstavbu svého rodinného domu. Výstavba bude trvat cca 5 let (již začal stavět). Nyní má v katastru nemovitostí zapsaný pouze pozemek - orná půda. Po provedení kolaudace ( v budoucnu) se do nového domu nastěhuje. Lze uplatňovat po dobu výstavby úroky z hypotéky jako nezdanitelnou částku základu daně? Myslím si, že dle §15 odst. 4 ZDP to lze, když splní podmínku, že předmět bytové potřeby (výstavba RD) bude užívat k vlastnímu trvalému bydlení po splnění povinností stanovených zvl. právním předpisem tzn. kolaudací. K daňovému přiznání bych doložila list vlastnictví (zatím jenom pozemek), smlouvu o úvěru (na výstavbu RD) a stavební povolení + potvrzení o částce zaplacených úroků za r.2022. Je to takto dostačující? Může opravdu uplatňovat úroky již v průběhu stavění?