Oceňování

Klientka pořídila v roce 2018 pozemek a tento v červnu 2025 darovala sestře. V říjnu 2025 došlo k odvolání daru ze strany dárce pro nevděk a pozemek byl vrácen dárci. Vlastníkem pozemku se tedy stala opět klientka. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že odvoláním daru pro nevděk se darování považuje za neplatné od data, kdy k odvolání daru došlo, tedy „ex nunc“. Pokud klientka bude pozemek prodávat, běží tedy lhůta pro případné osvobození prodeje nově až od října 2025 (kdy pozemek obdržela zpět) a tato lhůta bude již 10 let? Při zdaňovaném prodeji pozemku nebude možno použít jako výdaj původní pořizovací cenu z roku 2018, ale je nutno udělat znalecké ocenění k datu zpětvzetí daru?

Nový zákon o účetnictví představuje největší koncepční změnu českého účetního rámce od přelomu tisíciletí. Mění optiku z pouhého „vedení účetnictví“ na skutečné účetní výkaznictví, tedy na kvalitu informací, které využívají investoři, banky i veřejnost. Do samotného textu zákona vstupuje koncepční rámec inspirovaný osvědčenými mezinárodními přístupy. Koncepční rámec jasně definuje prvky účetní závěrky, kvalitativní požadavky na informace a zásady podle nichž se účetní závěrka sestavuje. Současně přináší metodické novinky, které lépe odrážejí ekonomickou realitu podniků i veřejného sektoru. Změny jsou hmatatelné v každodenní praxi. Časová hodnota peněz se stává standardem, rozšiřuje se práce s reálnou hodnotou a zavádí se přeceňovací model pro dlouhodobý majetek s dopady do nově vymezeného fondu z přecenění. Ekvivalenční metoda má jasnější strukturu i v individuálních závěrkách, přísněji se vymezuje rozdíl mezi rezervami a ostatními dluhy a posiluje se disciplína při změnách metod, odhadech, opravách chyb a následných událostech. Zároveň dochází k legislativnímu zjednodušení, protože nástupem nového zákona o účetnictví skončí České účetní standardy a metodika bude obsažena v prováděcích vyhláškách. Dopad není jen technický. Menší neziskové organizace získávají samostatný, výrazně zjednodušený režim peněžního účetnictví (analogický se současným jednoduchým účetnictvím), zatímco vybrané subjekty budou častěji využívat IFRS. Účetní jednotky tak čeká přehodnocení interních směrnic, programování ERP systémů a úprava textů v příloze k účetní závěrce. Výsledkem má být vyšší srovnatelnost, transparentnost a užitečnost účetních informací a tím pádem i spolehlivější základ pro ekonomická rozhodnutí.

Účetní jednotka A vznikla rozdělením odštěpením v roce 2024. Nástupnická firma proúčtovala oceňovací rozdíl mezi znaleckým oceněním a účetní hodnotou převzatých aktiv v účetnictví předchůdce zápisem 097 MD / 418 D. Oceňovací rozdíl je odepisován 180 měsíců zápisem 557 MD / 098 D. K oceňovacímu rozdílu byl u nástupnické firmy proúčtován také odložený daňový závazek zápisem 42x MD / 481 D. Oceňovací rozdíl je kladný ve výši 1000 Kč. Odložený daňový závazek z tohoto rozdílu činí 0,21 x 1000 = 210 Kč. Abstrahuji teď od efektu zdanění ve znaleckém posudku. Jak to bude s odloženou daní v dalších letech: 1. Bude se tato počítat z účetní netto hodnoty oceňovacího rozdílu (účty 097 a 098) dle sazby DPPO platné v dalším roce nebo jinak? 2. Jsme si vědomi ustanovení §59 vyhlášky 500/2002 Sb., ale jak účtovat odloženou daň v dalších letech v tomto případě s ohledem na interpretace NÚR, souvztažně s účtem 59x nebo s účtem vlastního kapitálu (41x nebo 42x)? Např. odloženou daň z titulu přecenění dlouhodobých cenných papírů účtujeme vůči účtu 414, byť je to trochu jiný případ.

Jsme fond dle ZISIF. Při oceňování a vykazování finančních nástrojů se řídíme vyhláškou 501. Fond má obchodní model pro finanční nástroje FVTPL. Fond pořídil dle smlouvy o převodu investiční akcie (IA) jiného fondu, které nejsou obchodované na burze. Nejedná se o podíly nad 10 %. Na základě smlouvy o převodu investičních akcií, je pořídil za cenu výrazně nižší (cca o 25 mil.), než byla hodnota investiční akcie vypočtena dle NAV k datu prodeje. Fond má k dispozici výpis z majetkového účtu prodávajícího fondu, kde je uvedena aktuální hodnota CP. Jak správně ocenit investiční akcie v souladu s vyhláškou 501, potažmo speciálním ustanovením pro finanční nástroje, když se smluvní cena výrazně odlišuje od aktuální ceny?

Mateřská společnost zakládá s. r. o. jako jediný společník. Vklad do základního kapitálu účtuje na účet 061. V souvislosti se založením společnosti uhradila mateřská společnost notářské poplatky a výdaje na právní poradenství. Může si mateřská společnost o tyto výdaje navýšit ocenění na účtu 061, nebo musí být tyto výdaje považovány za nedaňové náklady?

Jsem s. r. o., kde v předmětu podnikání mám Výroba, obchod a sl. neuvedené v př. 1-3 živn. zákona, kde spadají obory: zprostř. obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod aj. Jsem plátce DPH, avšak činnost provozuji jen v minimálním rozsahu, kdy jednou za čtvrtletí fakturuji pouze zpracování technické dokumentace v hodnotách do 30 000 Kč/Q. Jelikož jako firma dosáhnu na zajímavější slevy u velkododavetelů ve stavebním materiálu, je možné nakoupit stavební materiál a hned jej přeprodat s drobným ziskem fyzické osobě-známému? Je nutné dodržet nějaký rabat, o který bych musel nakoupený materiál povýšit, nebo si jej můžu určit sám a pouze kalkulovat ke konci roku s tím, že z rozdílu mezi nákupem a prodejem zboží odvedu DPPO 21 %? 

V následujícím příspěvku bychom volně navázali na příspěvek uveřejněný v časopisu UNES č. 5-6/2025 na s. 10 a na příspěvek uveřejněný v tomto čísle na s. 19 týkající se finančních investic u obcí. Nyní se budeme věnovat podílům v obchodních společnostech. Příspěvek nabízí názorné příklady zahrnující nejen peněžité, ale i nepeněžité vklady, a zabývá se i otázkami vkladového ažia. Diskutována je také úprava ocenění ekvivalencí a jejích důsledků pro účetnictví obcí, včetně problematiky oceňování reálnou hodnotou podle zákona o účetnictví a s tím související daňová pravidla. Tento článek poskytuje komplexní přehled o řízení finančních investic formou obchodních podílů obcí v kontextu účetních a zákonných požadavků.

Nájem nemovité věci nelze pro účely ocenění nepeněžního příjmu dosaženého směnou považovat za právo odpovídající věcnému břemenu, ani když je dlouhodobý a nájemné bylo jednorázově předplaceno.

1. Přeceňujeme měsíčně pohyby těchto zásob k poslednímu dni měsíce a reverzujeme toto přecenění prvního následujícího měsíce. Jak postupovat u roční závěrky a přecenění k 31. 12.? Reverzovat nebo nereverzovat 1. 1. přístího roku? 2. Současně přeceňujeme stav zásob vlastní výroby na skladě k 31. 12./1. 1. aktuální kalkulací hodnoty zásoby. Je toto přecenění nákladem/výnosem starého nebo nového roku?

Klient je právnickou osobou, která byla založena 4 společníky, z nichž jsou tři fyzické osoby, které vložili do společnosti smluvně při založení funkční aplikaci, kterou používá řádově vyšší desítky tisíc lidí, ale zatím negeneruje žádné příjmy. Čtvrtý společník je právnická osoba, která vkládá know-how a obchodní kontakty, které by měly napomoci monetizaci aplikace. Otázky jsou následující: 1) Je nutné k datu založení společnosti a vložení aplikace (nehmotného majetku) ji nechat nějakým způsobem ohodnotit nebo je to možné udělat i k jinému datu, až když se účetní jednotka rozhodne sama, že chce, aby se ohodnocení promítlo do vlastního kapitálu? 2) V případě ohodnocení, o které nechce účetní jednotka zvýšit základní kapitál společnosti je možné ohodnocení zaúčtovat na účet 413? 3) V případě, že tři společníci vkládají nehmotný majetek a čtvrtý pouze know-how a dostává za něj podíl na aplikaci (vše popsáno v zakládacích listinách), má to u něj nějaké daňové dopady v podobě např. bezúplatného příjmu?

Klient pořídil 31. 12. 2019 dům v pořizovací ceně 400 000 Kč. Dům postupně vlastní silou předělal a několikanásobně zvýšil jeho hodnotu (nemá faktury za práci ani materiál). V roce dům pronajímal podle § 9 ZDP, v roce 2024 pak podle § 7 ZDP. Nyní by chtěl nemovitost odpisovat jako náklad proti příjmu z podnikání. Je možné místo pořizovací ceny nechat udělat odhad nemovitosti? Dům zatím nebyl odpisován.

Zapsaný spolek obdržel věcný dar, větší množství uzenin, které byly použity do tomboly pořádaného plesu. prosím o radu jak tento dar zaúčtovat. Spolek vede účetnictví. 

Otec daroval dceři v roce 2009 členský podíl v bytovém družstvu. Dcera začala byt v roce 2015 podnajímat. V roce 2019 došlo k převodu bytu do osobního vlastnictví dcery na základě Smlouvy o převodu bytové jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena družstva dle § 23 zákona č. 72/1994 Sb. Převod byl bezúplatný, dcera zaplatila pouze administrativní poplatek z převodu 2 000 Kč. Lze uplatňovat v souvislosti s nájmem bytu odpisy? Bylo by možné nechat zpracovat znalecký posudek a uplatňovat odpisy? K jakému datu by případně měl být znalecký posudek zpracován? K datu převodu do osobního vlastnictví, tedy rok 2019, nebo k datu zahájení nájmu v roce 2015?

Fyzická osoba podnikající vede účetnictví v CZK. V prvním případě má jednu provozovnu, na které si stanovuje kurz na prodávané zboží. Je povinností podnikatele v účetnictví zaevidovat tento kurz na provozovně, nebo je možnost si určit dle ČNB roční, měsíční nebo denní kurz? V druhém případě má podnikatel více provozoven a na každé provozovně má daný jiný kurz na prodej zboží. Jak se v účetnictví určuje kurz v tomto případě? Nejedná se o vystavování faktur, ale o účetní doklady (na dokladu je vidět nastavený kurz na dané provozovně) pro jednotlivé zákazníky provozoven, přičemž jich může být až 500 denně. Kurz na jednotlivých provozovnách se může měnit každý den. 

Naše společnost s r. o. si objednala v březnu r. 2025 znalce, který ocení naše s. r. o. tržní hodnotou ke dni 31. 12. 2024 za účelem uplatnění nákladu oproti výnosu z prodeje s. r. o. po 1. 1. 2025. Může být toto ocenění zpracováno v dubnu 2025 ke dni 31. 12. 2024, anebo musí být toto ocenění zpracováno ještě v roce 2024 s datem zpracování v roce 2024?

Státní podnik, jehož zřizovatelem je orgán státní správy, má hranici pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku částku 80 000 Kč a pro drobný hmotný majetek 2 500 Kč, a který používá rovnoměrné odpisy s dobou životnosti u HW 5 let, obdržel od svého zřizovatele bezúplatně k 31. 12. 2024 hmotný majetek (pozn.: na němž poskytuje státní podnik služby svému zřizovateli) v následující struktuře:   Účetní hodnoty Položka Pořizovací cena Oprávky Zůstatková cena 49 ks HW po 200 tis. Kč 9 800 000,00 -8 820 000,00 980 000,00 1 ks HW po 50 tis. Kč – drobný hmotný majetek 50 000,00 -50 000,00 0 Celkem 9 850 000,00 8 870 000,00 980 000,00   Tento majetek byl znalcem oceněn k 31.12.2024 jako soubor majetku na částku 10 000 000,00 Kč. Otázka: Má být majetek zařazen do účetnictví našeho podniku v pořizovacích cenách nebo v zůstatkových cenách nebo v reprodukčních pořizovacích cenách podle znaleckého posudku? Má být účtováno o oceňovacím rozdílu? Má být účtováno o odložené dani z oceňovacího rozdílu? Je níže uvedené účtování správné? Pokud ne, jak má být správně účtováno?   2024 Částka MD D Částka 980 000,00 022 – Samostatné movité věci 648 Ostatní provozní výnosy 980 000,00 11 417 721,52 097 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 414 – Oceňovací rozdíl 9 020 000,00*     481 – Odložená daň 2 397 721,52** 12 397 721,52 Celkem Celkem 12 397 721,52 * Znalecké ocenění ve výši 10 mil. Kč snížené o účetní zůstatkovou cenu 980 000 Kč ** sazba 21% Pozn. V operativní evidence bude evidován drobný hmotný majetek v hodnotě 50 000,00 Kč 2025 Částka MD D Částka 761 182,00* 557 – zúčtování oprávky k oceňovacím rozdílu 098 – Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 761 182,00 196 000,00** 551 – odpisy 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem 196 000,00 * Roční odpis z Oceňovacího rozdílu k nabytému majetku z částky 11 417 721,52 ve výši 1/15 **Roční odpis samostatných movitých věcí dle doby životnosti 5 let z pořizovací ceny 980 000 Kč Pozn. o odložené dani 2025 je účtováno v souladu se zákonnými předpisy

Účetní jednotka A nabyla majetek fúzí s jinou společností B. Účetní hodnota majetku v B byla 70 000, cena dle znaleckého posudku je 100 000. Znalec použil výnosovou metodu diskontovaného cash flow. Ze znaleckého posudku není zřejmé, zda znalec při odhadu ceny započítal vliv zdanění, nebo nezapočítal. Diskontní sazbu určil jako bezriziková sazba + přirážka, daň nezmínil. Může se v tom případě automaticky brát, že vliv zdanění nezapočítal? A je správný následující výpočet? Za předpokladu, že znalec nezapočítal vliv zdanění, oceňovací rozdíl je 100 000 - 70 000 = 30 000, odložená daň 0,21 × 30 000 = 6 300, účtovaná jako MD jiný výsledek hospodaření D odložená daň v rozvaze. V případě, že by diskontní sazba obsahovala efekt zdanění (tj. byla by vyšší než bez daně), oceňovací rozdíl je 30 000/0,79 = 37 975, odložená daň 7 975.

Společnost s r. o. má ve svém majetku nemovitosti, ke kterým má spoluvlastnický podíl 60 %. Podepsala smlouvu o vypořádání s fyzickou osobou (FO), která vlastní zbývajících 40 %. FO získala několik nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. V majetku s. r. o. zůstaly nemovitosti, ke kterým má s. r. o. 100% vlastnický podíl. Předpokládáme, že vyřazení nemovitostí z majetku, které získala FO, proúčtuje s. r. o. v zůstatkové ceně na účet 541. Zvýšení ceny majetku o 40 % zaúčtuje s. r. o. na účet MD 042/D 641. Je tento postup správný? Jaké ocenění má zvolit s. r. o. pro hodnotu 40% podílu při jeho zařazení do majetku?

Město postavilo na dotaci ve spolupráci s bytovým družstvem bytový dům, ve kterém má knihovnu. Dům i pozemek máme celý v majetku kvůli dotaci. Nyní vkládáme dům i pozemek do bytového družstva. Datem návrhu na vklad 8. 1. 2025 vyřadím dům MD 543/D 081 zůstatková cena a MD 081/D 021 pořizovací cena. Pozemek vyřadím MD 554/D 031. Jak zaúčtuji náš podíl v bytovém družstvu za knihovnu? 

Mikro účetní jednotka vlastní majetkovou účast na s. r. o. ve výši 80 % od roku 2021. Dle zákona o účetnictví se § 27 věnuje ocenění cenných papírů reálnou hodnotou. Nicméně v § 27 odst. 6 je uvedena věta: „Podíl, který představuje účast v ovládané osobě může být oceněn ekvivalencí...“ Dále pak § 27 odst. 7 uvádí, že odst. 1 až 6 se nepoužijí pro mikro účetní jednotky a to neplatí pro investiční společnosti atd. Vztahuje se věta uvedená v § 27 odst. 6 i na majetkové účasti a znamená to, že mikro účetní jednotky nemohou přecenit majetkové účasti (podíly) ekvivalencí?