Odpisy - strana 100

Podnikatel vede účetnictví. V r. 2004 si koupil v autobazaru osobní automobil, který odpisuje. V červenci mu bylo na hranicích zabaveno jako kradené vozidlo. Podal žalobu na autobazar i původního majitele. Za rok 2006 bych uplatnila 1/2 odpisů. Co se zůstatkovou cenou? Je naděje, že mu ho zaplatí nebo bude splácet několik let. Co když se to do podání přiznání nevyřeší.

V roce 2001 jsme zaúčtovali úroky z prodlení nezaplacených faktur na 321400 D a 544 900 MD (nedaňově). Nyní budeme provádět odpis závazků. Mám účtovat MD 321 400 a D 648 ... nedaňový výnos?

Je moje řešení správné? Fyzická osoba, nepodnikatel, pronajímá již několikátý rok dlouhodobě rodinný dům, příjmy z pronájmu řádně daní. Paušál pro ni není výhodný. Navrhla jsem začít nemovitost odpisovat, a to následujícím postupem: FO si nechá zpracovat cenový odhad (na reprodukční pořizovací cenu) k okamžiku zahájení pronájmu dle zákona č. 151/1997 Sb. Z takto určené ceny pak budou uplatněny daňové odpisy (5. odpisová skupina). Pořizovací cenu nelze použít (pronajímání zahájeno po delší době než 5 let od úplatného nabytí).

Jsme a. s., měsíční plátce DPH. Jak správně postupovat a účtovat v tomto případě? V sousedství naší provozovny se nachází hospodářská budova, majitel je ochoten nám ji pronajmout k provozování naší činnosti. Je však potřeba provést mnoho úprav, aby prostor vyhovoval, ale majitel nemá potřebné finance, navrhuje, ať úpravy provedeme a zaplatíme sami, a on nám pak např. na 2 roky odpustí sjednané nájemné. Pokud na to přistoupíme, jak dostaneme vynaložené finance do nákladů firmy, když využívaný prostor nebude naším majetkem, ale pouze pronajatý? Vše by bylo podloženo paragony, příp. fakturami za materiál a opravy, větší výdaj bude za pořízení kotle na vytápění prostoru a el. osvětlení.

Právnická osoba, plátce DPH, vedoucí podvojné účetnictví si v říjnu 2006 pořídila osobní automobil od občana za 7 000 Kč, včetně poplatků s pořízením nečiní vstupní cena více než 10 000 Kč. Firma má vnitropodnikovou směrnici, dle ní majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou do 10 000 Kč je drobným hmotným majetkem a je účtován přímo do daňových nákladů v roce pořízení a je jen sledován v operativní evidenci. Majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou nad 10 000 Kč do 40 000 Kč je drobným dlouhodobým majetkem a účtuje se prostřednictvím účtů časového rozlišení - tzn. do daňově účinných nákladů se účtuje delší dobu než l rok. Do které skupiny zařadit osobní automobil, jehož cena je do 10 000 Kč, je možné přímo účtovat jednorázově do daňově účinných nákladů v roce pořízení?

1) Fyzická osoba, podnikatel bydlí v RD, který nyní upravuje. Chce si v domě vybudovat kancelář včetně soc. zařízení, vchod samostatný. Co má udělat, aby kancelář mohl mít v daňově uznatelných nákladech (nájem sám sobě platit nemůže, ale vytápění, el. energii, atd.). 2) Fyzická osoba podnikatel prodává motocykly. Pokud by měl jeden motocykl jako předváděčku (přihlášeno do evidence), protože ji také využívá zároveň k podnikání. Jak se o takovém motocyklu účtuje, je možné ho daňově odpisovat?

Při kontrole z Finančního úřadu roku 2004 bylo zjištěno, že jsme u dlouhodobého majetku (administrativní budova, kterou jsme pořídili koupí v roce 2003) špatně určili pořizovací cenu, podle které měla být budova zařazena do používání. Vstupní cenu budovy jsme zaúčtovali v roce 2003 v hodnotě 2 500 000 Kč, dle kontroly měla činit 3 000 000 Kč. Daňové odpisy z rozdílu cen jsme si uplatnili v dodatečných přiznáních k dani z příjmů právnických osob, která jsme provedli za roky 2003 a 2005. (Rok 2004 byl doměřen.) Co bude s účetními odpisy za roky 2003, 2004, 2005, které měly být vypočítané z vyšší vstupní ceny. Máme tyto účetní odpisy doúčtovat v účetnictví roku 2006 nebo nechat tuto budovu účetně déle odpisovat než bylo uvedeno v účetním odpisovém plánu?

Jsem fyzická osoba, neplátce DPH, vedu daňovou evidenci. Vlastním pozemek, na kterém v letošním roce začala stavba rodinného domku. Stavbu provádí na základě smlouvy dodavatelská firma. Domek i pozemek budu používat jednak pro soukromé účely, jednak jako sídlo firmy. Zajímá mne, jaké náklady související se stavbou mohu zahrnout do daňové evidence. Je správná tato úvaha? Po dokončení stavby a mého zápisu do katastru nemovitostí zahrnu stavbu do obchodního majetku firmy a do nákladů dám alikvótní část odpisů (poníženou o rozlohu soukromých prostor). Jak to bude s pozemkem? Mohu také jeho hodnotu zahrnout do nákladů? Jeho cenu zahrnu jednorázově? Jak stanovím hodnotu pozemku? V současné době probíhají zemní práce na pozemku - budování základů. Stavební firma může náklady na tyto práce fakturovat samostatně, odečíst z konečné hodnoty domku. Lze tyto náklady vzhledem k tomu, že probíhají na pozemku, který vlastním a který se neodpisuje, zahrnout naráz?

1. Podle zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP) § 29 odst. 1 je součástí vstupní ceny i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání nejpozději v prvním roce odpisování. Podle § 3 ZDP se technickým zhodnocením rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby atd., pokud převýšily částku 40 000 Kč, případně i výdaje nepřesahující tuto částku, které poplatník podle svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj. Musí výdaje na úpravy charakteru technického zhodnocení, které nepřesáhnou limit a poplatník by je chtěl uplatnit jako výdaj (náklad) zvýšit vstupní/zůstatkovou cenu hmotného majetku v roce jeho pořízení? 2. Jak postupovat z pohledu zákona o účetnictví, kdy k technickému zhodnocení v jednotlivých případech nepřevyšujícímu účetní jednotkou stanovený limit dochází v průběhu několika po sobě jdoucích měsíců, v součtu za hospodářský rok však tento limit je překročen? Jedná se o nákladové položky nebo v součtu za hospodářský rok o technické zhodnocení nebo si účetní jednotka může stanovit vlastní postup? 3. Obecně platí, že např. vjezdová závora na parkoviště jsou dvě samostatné položky majetku (základ a konstrukce). Platí to i v případě, že se buduje nové parkoviště a v projektu je parkovací plocha i vstupní závora? Obdobným případem mohou být turnikety ve vstupní hale nebo kovové přístřešky na parkovišti.

Jsem fyzická osoba, neplátce DPH, vedu daňovou evidenci. Mám pronajatou provozovnu v rodinném domku rodičů. Nájem neplatím. Mohu si do výdajů zahrnout náklady na opravy - rekonstrukci provozovny: nová elektroinstalace, kanalizace, rozvod plynu a vody?

Právnická osoba - s. r. o. se stala v září 2006 plátcem DPH. Při této příležitosti provedla inventuru zboží a majetku k datu registrace a uplatnila si odpočet DPH při změně režimu u nákupů, provedených jeden rok zpětně. Tímto krokem se ale u obchodního majetku - konkrétně dlouhodobý majetek v odpisové skupině 2, zrychlené odpisování, pořizovací cena vč. DPH 49 852 Kč - změní jeho odpisovaná hodnota, protože s. r. o. dostane zpět částku 7 960 Kč jako 19 % DPH. Jakým způsobem a kdy mám upravit účetní a daňové odpisy tohoto majetku? Odpočet DPH při změně režimu byl proveden v rámci přiznání k DPH za 3.Q. 2006.

Investujeme do nové výrobní linky. Výrobní linka se skládá ze tří technologických částí, které budou zařazeny samostatně do majetku, neboť se jedná o zařízení, která mají samostatné technicko-ekonomické určení. Zároveň s počátkem realizace jsme podali projekt na Czech Invest s nadějí, že nám bude přidělena dotace na investici ze strukturální fondů EU. K dokončení 1. investice došlo již koncem roku 2005. Je to stroj zařazený do 2. odpisové skupiny a protože splňujeme kritéria ZDP (jsme 1. vlastník, jedná se o nový DHM a je ve 2. OS), uplatnili jsme 10 % navýšení daňového odpisu v souladu s ustanovením § 31/1 d) a § 31/2 bod 4. Dotační projekt byl schválen také v roce 2005, ale jeho schválení ještě neznamená, že příjemce obdrží dotaci. Teprve při ukončení celého projektu se podává tzv. Žádost o platbu, na základě které se pak zasílá dotace (v našem případě se jedná o období 2006/08). Můj dotaz je tedy následující: 1) Není uplatnění navýšení 10 % daňového odpisu z plné pořizovací ceny u investice dokončené již v roce 2005 napadnutelné ze strany správce daně? 2) Je postup, kdy podáním žádosti o platbu snížíme VC pro odpisování u všech 3 zařazených investic chybný? Kterým okamžikem by se měla snížit cena pro odpisování DHM je-li předmětem dotace? Pro úplnost ještě dodávám, že přesnou výši dotace není možné určit ani dnem přijetí projektu a ani dnem podání žádosti o platbu, neboť kontrolní orgány MPO mohou na základě kontroly věcné, časové i formální dotaci krátit. Účtování o inv. dotaci pak proběhne následně: Zařazení investic 2005 i 2006 022/042 Podání žádosti o platbu 388/022 Dotace na běžný účet 221/346 Zúčtování dotace 346/388 Případný rozdíl proti žádosti 022/388

Občanské sdružení bylo zřízeno hlavně za účelem zajištění přístupu k internetu (jednalo se pro komerční poskytovatele internetu o nevýhodnou lokalitu). Ve stanovách je uvedeno, že zdrojem příjmů jsou členské příspěvky, příjmy z dotací a darů. Každý zakládající člen zaplatil 150 Kč základní členský příspěvek. Někteří členové (ti, kteří chtějí internet) zaplatili navíc 4 000 Kč členský příspěvek, a po zřízení internetu platí měsíčně 300 Kč. Platby za internet budou na konci roku zúčtovány a nedoplatek bude doplacen, příp. přeplatek vrácen (sdružení na tom nebude vydělávat). Na zřízení internetu dostalo sdružení 100 tis. dotaci od města. Členové sdružení mi tvrdí, že všechny příjmy, které od členů za internet dostávají jsou členské příspěvky. 1. Je možné opravdu všechny příjmy od členů - i když je neplatí všichni stejně a očividně se jedná o placení internetu, považovat za členské příspěvky? Nebylo by vhodnější členům služby za internet přefakturovávat a účtovat o nich přes \"3\" účty? Nemohli by se při způsobu přefakturace dostat do sporu s Českým telekomunikačním úřadem? 2. Jak zařadit do majetku stavbu internetové sítě (stožáry, vysílače, přijímače), když byla pořízena částečně z dotace a částečně z členských příspěvků? Z jaké ceny se bude odpisovat daňově a z jaké účetně?

Firma, plátce DPH je vlastníkem bazénu pro kojence a batolata, který vznikl stavebními úpravami v přízemí bytového domu. Kolaudační rozhodnutí bylo vystaveno. Do které odpisové skupiny tento bazén zařadit? Do tohoto bazénu byla vestavěna dětská sauna. Máme ji brát jako součást bazénu, nebo jako samostatnou jednotku? Do které odpisové skupiny zařadit tuto saunu?

Je správný předpoklad, že hmotný majetek, v tomto případě koupě kancelářských prostor, bude zařazen do 5. odpisové skupiny a odpisován 30 let?

Budova, kde sídlí s. r. o. je od 12/2005 ve vlastnictví jednatele (společné vlastnictví manželů). Návrh na vklad byl podán 5/2005. Technické zhodnocení bylo prováděno od 4/2005 - odpisování bylo zahájeno od 12/2005. Nájem bude vyplacen až tento rok - v roce 2005 byl vytvořen pouze dohad 15 000 Kč. Mohl jsem si uplatňovat DPH za celé období? Dle ustanovení § 132 odst. 3 obchodního zákoníku musí být smlouva podepsána u notáře, máte s tím zkušenost při případné kontrole (zatím žádná smlouva nebyla sepsána)? Jak řešit období 4-11/2005, kdy nebylo placeno nájemné, ale bylo uděláno technické zhodnocení? Je dobré si nechat odsouhlasit výši nájmu u FÚ? V případě, že nepronajímám celou budovu mohu si uplatnit 30 % paušál nebo odpis dle nákupní ceny?

Potřebovala bych posoudit, která varianta odpisování technického zhodnocení při zrychleném způsobu odpisování (§ 32 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb.) je správná nebo, zda lze uplatnit oba způsoby: Zadání údajů: 1. vstupní cena majetku (budova v 5. odpisové skupině) 1 000 000 Kč - zařazen v roce 2002 2. technické zhodnocení I. - 200 000 Kč v roce 2003 3. technické zhodnocení II. - 300 000 Kč v roce 2005 Varianta I. V roce 2003 použiji koeficient 30 pro zvýšenou vstupní cenu a v roce 2005 opět použiji koeficient 30, protože došlo ke zvýšení zůstatkové ceny. Odpisy by tak činily: rok Odpis v Kč 2002 33 334 2003 77 778 2004 75 096 2005 87 587 Varianta II. V roce 2003 použiji koeficient 30 pro zvýšenou vstupní cenu, ale v roce 2005 již koeficient měnit nebudu, budu pokračovat jako odpis v dalších letech odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. rok Odpis v Kč 2002 33 334 2003 77 778 2004 75 096 2005 93 843

Jsem fyzická osoba vedu daňovou evidenci, plátce DPH. K podnikání využívám nebytové prostory v rodinném domku, kde bydlím (nejsem majitel tohoto domku). Majitelkami domku a těchto nebytových prostor, kde mám sklady, jsou manželka a tchyně. Máme mezi sebou uzavřenou smlouvu o pronájmu nebytových prostor. Mohu si uplatnit do daňových výdajů nájemné za nebytové prostory zaplacené třeba na 10 let dopředu? I když je to osobám takto blízkým.

Jsme společnost s r. o., v roce 1997 byla pořízena forma za 200 000 Kč a odpisována dle opotřebení 2 roky. Zůstatková cena daňová a účetní je 70 000 Kč. Již se nepoužívá. Jak lze tuto formu dostat z účetnictví? Lze ji odvést do sběrny kovošrotu a ten nám dá za ni např. 10 000 Kč a firma si může do daňových nákladů dát celých 70 000 Kč? Na který účet účtovat?

Podnikatel provádí v objektu, který má v obchodním majetku, výměnu stávajících dřevěných oken za plastová. Přitom dochází i k drobným změnám rozměrů stavebních otvorů pro okna (zvětšení či zmenšení). Je výdaj na výměnu oken z pohledu zákona o dani z příjmů považován za opravu nebo technické zhodnocení?