Oprava základu a výše DPH

Směrnice Rady o DPH 2006/112/ES a rozsudky Soudního dvora EU se stávají klíčovými při řešení situací, kdy skutečný základ daně neodpovídá zamýšlenému, což vede k potřebě oprav a nároku na vrácení DPH. V České republice reagují legislativci na vývoj unijního práva zavedením možnosti vrácení bezdůvodně zaplacené DPH správcem daně, které vstoupí v platnost od roku 2026. Zákonodárci implementovali mechanismus, kdy ve výjimečných případech může být příjemci plnění vrácena bezdůvodně zaplacená DPH finančním úřadem, pokud je její vrácení od poskytovatele nemožné. Tato právní úprava vychází z judikatury Soudního dvora EU, ale je omezena řadou podmínek a je považována za krajní řešení. Zároveň existuje riziko duplicitní nápravy, které řeší nedávné úpravy zákona. Legislativní změny v souvislosti s vracením DPH představují výraznou snahu o harmonizaci s unijním právem a posílení právní ochrany příjemců plnění.

Společnost s r. o., plátce DPH, omylem vystavila v 9/2025 daňový doklad za služby. Služby nakonec nebyly poskytnuty, doklad v účetnictví zůstal a byl zpracován, tj. byla odvedena DPH. Nyní potřebuji tuto chybu napravit. Jak postupovat, aby nebylo třeba vystavovat dodatečné přiznání k DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila 10. 1. 2024 zálohovou fakturu (daň odvede zákazník), která byla zaplacena 15. 1. 2024. Účetní v lednu 2024 odvedla z této faktury 21% DPH, což byla chyba. Zálohová faktura byla vyúčtována až v únoru 2025 v režimu přenesení daňové povinnosti (dle § 92 ZDPH). Jak opravit zálohovou fakturu z 10. 1. 2024, kdy se odvedla 21% DPH – dobropisovat s datem leden 2024? 

Česká společnost, plátce DPH vyvezla zboží do třetí země, toto plnění vykázala jako standardní vývoz, kde potvrzení o výstupu z EU bylo prokázáno celním úřadem. Zákazník následně reklamoval kvalitu zboží a po diskuzi s ním jsme se rozhodli mu dodatečně poskytnout slevu 20 %, na tuto slevu jsme vystavili opravný doklad. Máme tento doklad/transakci nějak zahrnout do přiznání k DPH, např. do kolonky vývoz s minusem? 

Dodavatel nám uznal reklamaci skrytých vad odlitků. Na část odlitků nám dodavatel vystaví dobropis s DPH v částce, kterou jsme mu původně uhradili. Jak správně postupovat u vícenákladů? S dodavatelem jsme domluveni, že nám uhradí též v rámci vícenákladů třídění výrobků, posudek, ušlé mzdy a energie, jelikož vada odlitku byla odhalena až v určité části naší výroby. Je toto vše vyjmenované považováno za škodu a našemu dodavateli vystavíme fakturu bez DPH, resp. můžete mi prosím vyspecifikovat, které náklady jsou při reklamacích považovány za škodu a které se naopak fakturují s DPH a jsou považovány za poskytnutí služby? Alternativně bylo by možné, že naše společnost vystaví fakturu vydanou za odlitky pro dodavatele místo dobropisu vystaveného dodavatelem? 

Pokud aktuálně nezaplatím fakturu do 6 měsíců od její splatnosti, mám povinnost jako odběratel vrátit DPH, ale když jsem dodavatel, mohu si tuto DPH stejným způsobem v daňovém přiznání k DPH po 6 měsících od splatnosti nárokovat zpět?

Požádat o částečnou úhradu někoho jiného, není-li ručitel, se jmenuje oprava základu daně nedobytné pohledávky a najdeme ji v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. Nepřímá úhrada se tedy může týkat jen vaší DPH na výstupu přiznané z faktury a uhradí ji berní úřad. Jak lze předpokládat, bude třeba splnit podmínky, přičemž od letošního roku došlo k zásadním změnám.

Důvodem oprav DPH nejsou zpravidla jejich chyby, ale především široké pojetí oprav na poli DPH, ačkoli u nich jde věcně spíše jen o úpravu výše daně třeba kvůli dodatečné slevě z ceny nebo při vrácení části dodaného zboží. U těchto oprav DPH se vžilo slangové označení z „obchodních důvodů“, pro odlišení od oprav kvůli chybám nebo při nezaplacení ceny dlužníkem, přičemž od počátku roku došlo k významným změnám oprav DPH z „obchodních důvodů“.

Dodavatel ze země EU nám zaslal zboží. Až při naskladňování jsme zjistili, že část zboží schází. Přepravce odmítl náhradu škody a dodavatel uhradí polovinu hodnoty ztraceného zboží. Daňově uznatelná je pouze část, na kterou přišel dobropis, ale jak to bude s DPH? Faktura byla v režimu RCH. Máme nárok na celý odpočet, nebo musíme část, kterou dodavatel nekompenzuje dobropisem dodanit? 

S.r.o. - plátce DPH zkolaudoval v 2/2025 rodinný domek. = má ho zařazený v majetku. Tento domek od 10/2025 bude pronajímat - občanovi-neplátci. SRO plánuje v budoucnosti domek prodat. otázka 1) pronájem = zakládá povinnost odvodu DPH =vrátit veškerý uplatněný odpočet DPH na stavbu v měsíci započetí nájmu tj. za 10/2025 2) při prodeji nemovitosti už bude prodej osvobozený a nebude se odvádět DPH? Domek byl postaven za 10,5 mil. Kč, prodej se předpokládá za 12,5 mil. Kč. DPH se neodvede ani z rozdílu mezi pořizovací a prodejní cenou - i když se bude jednat o prvý prodej uskutečněný např. 20 měsíc po kolaudaci?

Jsme plátci DPH, obdrželi jsme fakturu od firmy Google na nákup elektroniky. Na faktuře je dodavatel z Irska, s irským DIČ, uvedeno je naše české DIČ, cena je v CZK s vyčíslenou českou DPH 21 %. Jak, prosím, správně postupovat při zaúčtování a nárokování DPH, na jaké řádky patří v DPH přiznání? Zaplatili jsme plnou cenu včetně DPH. 

Jaký kurz se použije u vystaveného opravného daňového dokladu v cizí měně? Bude to kurz použitý u původního daňového dokladu?

Nebude se muset majetek (dům k pronajímání), který byl postaven a u kterého byl uplatněn odpočet DPH v plné výši v roce 2022 až 2024 a bude zkoloudován až v roce 2026, pokrátit a vrátit uplatněný nárok na odpočet z důvodu změny zákona od roku 2025? V roce 2025 určitě zkoloudováno nebude a majetek se nebude moci aktivovat. 

Dne 8. 1. 20225 byla klientovi vystavena bezhotovostní faktura za opravu vozu 77 766 Kč včetně DPH na fyzickou osobu. Klient si přál nefakturovat na IČO, prý zakládá novou společnost. Při kontrole v ARES jsem zjistila, že se jedná o nespolehlivého plátce. Klient fakturu nezaplatil a zpočátku se vymlouval na účetní atd. Potom již nám telefon nezvedal nebo nechal zvednutý, ale neodpovídal. Zaslali jsme upomínky do datové schránky, na telefon i poštou doporučeně do vlastních rukou, ale zřejmě se na této adrese nevyskytuje. Navíc jsem zjistila, že klient má exekuce. Jak máme v této chvíli postupovat? Je potřeba obrátit se na soud o vydání platebního rozkazu? Máme pouze podepsanou fakturu.

Společnost s.r.o provozuje eshop - výroba fotografií na porcelán. Jak postupovat z hlediska správného zaúčtování v účetnictví v případě, že zákazník zásilku na dobírku nepřevezme a faktura tak není zaplacená? Je možné zrušit pohledávku na základě opravného daňového dokladu z důvodu nepřevzaté zásilky? Nebo se musí zvolit vždy odpis pohledávky? Jaký by byl v tomto případě daňový dopad? Většinou se jedná o jednotlivé zakázky ve výši do 10.000,- Kč. Co by mohlo zapříčinit cituaci, kdy zakázka rovněž nebyla uhrazena, ale forma úhrady je převodem z účtu nebo kartou. Mohlo by to být způsobeno například chybou zaměstnance při zadávání do systému nebo předčaně odeslané zásilky bez kontroly na úhradu předem ? V tomto případě zřejmě zákazník zásilku převzal, ale nezaplatil. Jak toto řešit v účetnictví z pohledu neuhrazené pohledávky. Jak by se situace v obou případech řešila z pohledu DPH?

Podnikatel koupil v roce 2021 auto, kde nárokoval celé DPH 100%. V roce 2022-2024 upravil poměrný koeficient na 80% a vždy v posledním daňovém přiznání k DPH na ř.45 snížil původně uplatněný odpočet poměrnou částí. ... Nyní roce 2025 chce odstoupit od smlouvy, protože auto je značně poruchové a závada nelze odstranit. Jak by se to projevilo v přiznání k DPH, pokud by se tak stalo.... A zda by musel vrátit celé DPH nebo zda by bylo kráceno na 80% a na které řádku v DPH by se to zohlednilo...

Prosím o vysvětlení textu v § 42 odst. 8 zákona o DPH - kdy nelze provést opravu základu daně. Chápu lhůtu tří let pro vystavení opravného daňového dokladu, nerozumím ale lhůtě 7 let. Připadá mi, že se lhůty vylučují. Prosím o uvedení příkladů, ze kterých by to bylo jasné.

Uplatňuje se ručení za DPH i v případě dobropisů odběratelům např. přeplatku záloh? Mělo by dojít v tomto případě ke kontrole spolehlivosti plátce před platbou?

Povinnost tvrdit a prokazovat skutečnosti, které opodstatňují opravu výše daně, má osoba, která vystavila doklad, na němž je uvedena daň v opravené výši.

Společnost (mj. zabývající se výrobou a prodejem vody) fakturovala svému obchodnímu partnerovi za srážkovou vodu v posledních třech zúčtovacích obdobích z chybně uvedené celkové plochy (cca z 2 krát větší plochy a tím došlo k nadhodnocení výnosů). Společnosti se dohodly tuto chybu napravit. Na každé zúčtovací období bude vystaven opravný daňový doklad. U této komodity proběhla v minulých letech změna sazby DPH. Bude správná sazba DPH na opravném dokladu shodná s tou, která byla fakturována původně v daném období (tj. např.: za rok 2023 10%, za rok 2024 12%)? Pokud půjde o významnou částku, je správné opravný daňový doklad zaúčtovat souvztažně s jiným výsledkem hospodaření minulých let. Pokud by ale společnost vyhodnotila, že pro ni částka významná není, účtovala by ji jako „snížení výnosů“ v aktuálním účetním období. Jaký by byl dopad ohledně daně z příjmu PO? Výnosy byly v minulosti řádně zdaněné, byl by i tento „náklad“ (popř. snížení výnosu) daňově účinný?