Osvobození od spotřební daně

Vlastníme FVE s výkonem nad 50 kW, v létě nám vznikají přebytky, které buď nasdílíme smluvenému podnikatelskému subjektu nebo přetoky prodáme např. společnosti ČEZ. Vzniká nám povinnost registrace a odvodu daně z elektřiny?

V souvislosti s přijetím tzv. celnického balíčku dochází od 1. 7. 2025 ke změnám zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu. Většina změn má charakter upřesnění stávající právní úpravy. Kromě toho však novela přinese několik podstatných změn, které se dotknou i jiných osob, než jsou výrobci nebo distributoři lihu ve smyslu tohoto zákona. Pod pojmem „líh“ je v článku vždy třeba rozumět jen líh, na který se vztahují povinnosti vyplývající ze zákona o povinném značení lihu. To znamená, že se jedná o líh, který je obsažen ve výrobcích spadajících pod kódy nomenklatury 2207 a 2208 a objemové procento lihu v těchto výrobcích činí nejméně 15 %.

Celní správa zveřejnila další upřesňující Informaci k problematice odpadních olejů Informace potvrzuje, že odpadní oleje z pohledu zákona č. 353/2003 Sb. , spotřebních daních a odpady dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech jsou dvě různé kategorie. V oblasti nakládání s odpadními oleji osvobozenými od daně z pohledu zákona o spotřebních daních došlo k 1. ledna 2025 k následujícím hlavním změnám: Písemné uplatnění nároku na osvobození od daně není v případě odpadních olejů již dále potřeba (§ 12 odst. 1 zákona o spotřebních daních). Odpadní oleje osvobozené od daně lze přijímat i pokud jejich dodavatel není uveden v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13 odst. 2 zákona o spotřebních daních). Doprava odpadních olejů osvobozených od daně po území České republiky nově nepodléhá povinnosti oznámit tuto dopravu správci daně (§ 50 odst. 4 zákona o spotřebních daních). Došlo ke zjednodušení podmínek pro vydání povolení k přijímání a užívání odpadních olejů osvobozených od daně (§ 52b zákona o spotřebních daních).

V reakci na rozsáhlou novelizaci zákona o spotřebních daních od ledna 2025, která se mj. týká malých nezávislých pivovarů, zveřejnila celní správa Informaci k novému znění ustanovení § 82 zákona o spotřebních daních (dále jen „Informace“). Novelou došlo ke změně definic tří aspektů nezávislosti malého nezávislého pivovaru, kterými jsou nezávislost právní, hospodářská a výrobní. Významnou změnou je zavedení fikce, dle které se za malé nezávislé pivovary považují i pivovary, které jsou právně nebo hospodářsky závislé anebo vyrábí pivo v licenci. Tyto pivovary se nadále považují za malé nezávislé pivovary v případě, že jejich roční souhrnná výroba piva nepřekročí 200 000 hl a tyto pivovary současně nejsou výrobně závislé na jiném pivovaru ani mezi sebou. Při splnění těchto podmínek mohou tyto pivovary nově uplatňovat daňově výhodnější sazbu pro malé nezávislé pivovary, která odpovídá velikostní skupině součtu výrob těchto pivovarů (viz nová úprava v § 82 odst. 8 a 9 zákona o spotřebních daních ). Daňové přiznání podávají tyto pivovary samostatně.

Manželé v rámci SJM plánují výstavbu jednoho rodinného domu pro vlastní bydlení. Stavba je plánována v letech 2026–2028. V roce 2025 bude pořízen pozemek – záloha je již uhrazena, doplatek kupní ceny má proběhnout v prosinci 2025. Vlastnické právo bude zapsáno v lednu 2026. Na financování koupi pozemku bude použit úvěr poskytnutý společností, kterou má poplatník plně pod kontrolou. Tento úvěr bude následně splácen z příjmů z prodeje tří nemovitostí pořízených v letech 2023–2024. Výstavba bude zahájena v období 2026–2028, záleží na tom jak rychle bude vydáno stavební povolení. V žádné z prodávaných nemovitostí manžele nebydleli, a všechny prodávané nemovitosti byly pořízeny úplatně. Lze považovat splácení úvěru poskytnutého vlastní společností (použitého výhradně na koupi pozemku a výstavbu domu) za uspokojení bytové potřeby dle § 4b odst. 1 písm. h) ZDP? Je možné použít výnosy z více po sobě jdoucích prodejů nemovitostí na financování jediné bytové potřeby (výstavby jednoho domu)? Dotaz v sobě zahrnuje jednak možnost kumulativního použití výnosů z několika nemovitostí na uspokojení vlastní bytové potřeby, také reflektuje že žádná z prodávaných nemovitostí nesloužila k bydlení, a že jde o jediný nový dům na novém pozemku, který bude postaven. 

OSVČ, plátce DPH, poskytující ubytovací služby má v obchodním majetku více než 10 let nemovitost a každý rok uplatňuje odpis. Nyní zvažuje prodej této nemovitosti. Jakým způsobem to bude z pohledu daní nejoptimálnější? Pokud nemovitost prodá cizí osobě, bude prodej od DPH osvobozen? Z pohledu DPFO bude ke zdanění rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zůstatkovou? Pokud by nemovitost daroval své dceři a ta ji později prodala, bude vyřazení majetku zdanitelným plněním § 13 odst. 5 zákona o DPH a tedy bude muset odvést DPH z ceny obvyklé? Dcera při prodeji do pěti let od nabytí odvede daň z příjmů z rozdílu ceny odhadní a prodejní? 

Podléhá, či nepodléhá export těžkých aromatických rozpouštědel spotřební dani? Jedná se o aditiva do paliva, nikoliv palivo, kód produktu HS 3811 90000 90 0, dováženo z Německa.

Směrnicí Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie, byla zavedena nová osvobození od DPH a spotřebních daní pro obranné úsilí vyvíjené v rámci Evropské unie.

Směrnicí Rady (EU) 2021/1159 ze dne 13. července 2021, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o dočasná osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v reakci na pandemii COVID-19, byla zavedena nová osvobození od DPH týkající se opatření přijatých na úrovni Evropské unie v reakci na pandemii COVID-19. Tato osvobození byla zakotvena do čl. 151 odst. 1 písm. ba) směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty („Směrnice o DPH“). Vzhledem k naléhavosti situace měly členské státy tato osvobození začít uplatňovat se zpětným účinkem ode dne 1. 1. 2021.

Pravomoc správce daně (ať již je jím orgán Finanční nebo Celní správy České republiky) rozhodnout o zajištění zboží byla přítomna v tuzemském daňovém systému souvisle od roku 1993 do 2010, po celou dobu účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jeho § 15 odst. 7 opravňoval poměrně široce správce daně v rámci místního šetření k zajištění věci v případě např. chybějícího průkazu o původu zboží, o množství, ceně, kvalitě nebo řádném vypořádání daňových povinností souvisejících s nákupem nebo dovozem tohoto zboží. Při zajištění byl správce daně povinen dotčenou osobu vyzvat k odstranění pochybností týkající se zajištěné věci.

Tabáková hmota, která není tabákovým výrobkem vymezeným v § 101 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), definována v § 131b ZSpD a nazvaná souhrnně surový tabák, je od 1. 7. 2015 předmětem spotřební daně ze surového tabáku. K tomuto datu byla účinností zákona č. 157/2015 Sb. , zavedena regulace surového tabáku. Ta je dána: – regulací dispozic se surovým tabákem, spočívající v povinné registraci osob se surovým tabákem nakládajících a v ohlašovací povinnosti ve vztahu ke každému surovému tabáku, který se nachází na daňovém území České republiky (§§ 134zh až 134zzc ZSpD ), – zákazem úpravy a zpracování surového tabáku (vyjma zpracování v rámci výrobního daňového skladu) (§ 134zz odst. 2 ZSpD ), – a vznikem daňové povinnosti ze surového tabáku v zákonem definovaných případech (§ 131a až 131g ZSpD ).

Novelizací provedenou zákonem č. 80/2019 Sb. , došlo na úseku spotřební daně z tabákových výrobků zejména k zavedení nové spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků. Jedna dílčí změna se týkala i části zákona o spotřebních daních z tabákových výrobků, konkrétně se jedná o zakotvení § 114a zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), který nově definuje tzv. tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. Jedná se o novelizaci institutu, tzv. neznačeného tabákového výrobku, který je specifickým pro správu spotřební daně z tabákových výrobků, a který je zároveň dle mého názoru poměrně sporným, se závažnými zásahy do majetkových práv dotčených subjektů. Tento institut, a jeho změna provedená novelizací zákonem č. 80/2019 Sb. , je předmětem tohoto článku. V tomto článku rozeberu problematiku neznačeného tabákového výrobku dle dříve účinného § 114 odst. 4 ZSpD, neznačeného tabákového výrobku dle nově účinného § 114a odst. 1 ZSpD, tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem dle § 114a odst. 2 ZSpD, praxi celní správy týkající se zdanění neznačeného tabákového výrobku a relevantní judikaturu správních soudů.

Prokazování dodavatele jako součást důkazního břemene daňového subjektu – Souběh soudního a správního přezkumu v daňových věcech – Přeprodej lihu osvobozeného od spotřební daně – Nejvýznamnější změny v právní úpravě družstev

Cílem následujícího příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád prostřednictvím zákona o spotřebních daních či jiného právního předpisu umožňuje přeprodej osvobozeného 1) lihu ve volném daňovém oběhu. Zdánlivě se jeví, že je přeprodej osvobozeného lihu od harmonizované spotřební daně zapovězen, ale není tomu tak. Správní praxe poukazuje na to, že je to možné, i když oporu v zákoně o spotřebních daních nenajdeme.