Poplatník daně z nemovitých věcí

Rád bych vás blíže seznámil s problematikou zdanění staveb z hlediska daně z nemovitých věcí, zejména pak ve smyslu definování pojmu „stavby“, myšleno zdanitelné stavby, a to s ohledem na její evidenci v katastru nemovitostí a metodiku v dané souvislosti vydanou Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (dále jen „ČÚZK“). Daň ze zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek je upravena v rámci první části ZDNV, konkrétně je předmětná úprava definována v úvodních obecných ustanoveních a dále pak podrobněji od § 7 ZDNV dále. Naším zájmem se pak stanou zejména ony stavby-budovy, avšak nikoliv stavby inženýrské, blíže taxativně uvedené v příloze k ZDNV specifikované kódem CZ-CC a textem CZ-CC a ani jednotky.

Zdanění příjmů z prodeje nemovitých věcí je jednou z nepříjemných otázek, kterou se musí zabývat leckterý prodejce. Zákon v tomto ohledu již od roku 2021 stanoví poměrně přísný desetiletý časový test, před jehož uplynutím je nezbytné příjmy řádně zdanit. Prodávající ale nemusí časový test dodržet, pokud měl v nemovitosti bezprostředně před prodejem bydliště, a to po dobu dvou let. Zdánlivě jednoduchým ustanovením se během prázdnin zabýval Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozsudků. Dospěl tak k poněkud překvapivým závěrům týkajícím se obsahu pojmu bydliště, kdy odmítl aplikovat definici tohoto pojmu, obsaženou v zákoně o daních z příjmů . (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. srpna 2024 čj. 5 Afs 220/2023-36 )

Ano máme tu konečně proklamované významné zvýšení daně z nemovitých věcí. Pojďme se blíže podívat, zdali nám bude výše daně takříkajíc zvýšena bez našeho přičinění, tedy ze strany správce daně pouhým přepočtením anebo nám, poplatníkům daně z nemovitých věcí vzniká v souvislosti s přijatým a schváleným konsolidačním balíčkem povinnost přiznání k dani z nemovité věci zpracovat a následně i předložit místně příslušnému správci daně.

Tohle vypadá na velmi snadnou záležitost… Nájem je přece úplatné užívání cizí věci, která se v tomto případě nehýbe, takže je jasné i místo zdanění a snížená sazba daně zde není možná. Snad jen správně posoudit splnění podmínek případného osvobození od daně a hotovo. Jenže zdání často klame. Aniž bychom zabíhali do akademického teoretizování, potkáme cestou několik nečekaných komplikací a nejasností. „Potěší“ nás také dva hlavní nešvary českých daní: nejednoznačnost základních pojmů a zaplevelení pravidel výjimkami a speciálními postupy. Navíc daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) není ryze naší daní, stěžejní pravidla byla jednotně všem státům EU „upečena v Bruselu“.

Pro čtenáře předesílám, že tohle je velmi obsáhlé téma pro tlustou knihu, takže v tomto útlém článku pouze nahlédneme pod pokličku. Co tam uvidíme? Nahlédneme do pozemků, staveb, bytů a dalších nemovitých věcí unášených spletitými vířícími paragrafy do všech směrů. Na povrchu jsou zdánlivě nejlehčí kousky, které stačí jen zdanit a vybrat správnou sazbu daně. Speciální podmínky osvobození od DPH tíží zejména starší kusy nemovitostí. Věnovat se budeme také opomíjeným dodáním překvapivě nepodléhajícím univerzálnímu typu daně.

Je to již téměř 2 000 let, co římský senátor, právník a věhlasný řečník Publius Cornelius Tacitus vyřkl velkou pravdu „Čím horší je stát, tím více má zákonů“. Kdyby žil dnes a v České republice, asi by trpce dodal „a častěji je mění“. V nespočetné záplavě právních předpisů jistě patří do top desítky zákony o DPH a stavební. První kvůli zajištění stěžejních příjmů pro chod státu (cca 20 %) a druhý coby největší brzda výstavby, stavaři příhodně nazýván proti-stavební zákon. Od 1. 7. 2023 měl být účinný nový stavební zákon a nepřímo novelizovat DPH hlavně ohledně dodání nemovitých věcí. Nestalo se tak. V předvečer dne D došlo k novelizaci, která, samozřejmě kromě celé řady jiných změn, tuto „radostnou“ událost odložila o půl roku na 1. 1. 2024.

Zákon o daních z příjmů obsahuje několik ustanovení, která se zabývají osvobozením příjmů z prodeje nemovitých věcí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o ustanovení § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP . Současně § 4b odst. 2 ZDP obsahuje možnost uplatnění tzv. podmíněného osvobození příjmů nesplňující podmínku pro přímé osvobození těchto příjmů, které je podmíněné vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, pokud poplatník oznámí správci daně získání těchto prostředků.