Práce přesčas

Zaměstnanec drží pohotovost. Poté má výjezd a přijede do zaměstnání cca na 0,5 hod. a odjíždí. Platí mu firma výjezd 0,5 hod. nebo je nějaká „nejmenší hodina“, která se má zaplatit?

Mohu vnitřním předpisem upravit poskytování přestávek na oddech při práci přesčas, takto? čl.3: Základní pravidla pro poskytování přestávek Zaměstnanci musí být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech trvá nejméně 30 minut a nezapočítává se do pracovní doby. Přestávku lze rozdělit do více částí, z nichž alespoň jedna část musí trvat nejméně 15 minut. Není-li z povahy práce možné zaměstnanci přestávku poskytnout, musí mu být umožněna přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. Přestávky při výkonu práce přesčas Pokud práce přesčas prodlužuje směnu nad rámec 6 hodin nepřetržité práce, musí být zaměstnanci poskytnuta přestávka v souladu s čl. 3 i v případě, že již byla čerpána v rámci běžné směny. V případě výkonu práce přesčas v délce: do 3 hodin – přestávka se neprodlužuje, ale zaměstnanci je umožněna oddechová pauza (15 minut), která se započítává do pracovní doby; nad 3 hodiny – zaměstnavatel poskytne zaměstnanci další přiměřenou přestávku v rozsahu nejméně 15 minut (ta se již vykazuje a nezapočítává se do pracovní doby). Zaměstnavatel zajistí, aby přestávky byly plánovány tak, aby nebyla ohrožena plynulost provozu ani bezpečnost práce. Jde mi o to, že zaměstnanci mají směnu stanovenou takto: 6:00 - 10:00, 10:00 - 10:30 (přestávka), 10:30 - 14:30 Při práci přesčas je práce vykázána takto: 6:00 - 10:00, 10:00 - 10:30 (přestávka), 10:30 - 17:00 (což je více než 6 hodin) a další přestávka není vykázána, ale je poskytnuta oddechová pauza, která se počítá do pracovní doby. Je tento vnitřní předpis v pořádku a obstojí při kontrole z inspektorátu práce?

Příplatek za přesčas vypočítáváme jiným způsobem, než je 25 % z průměrného výdělku. Zaměstnanci tímto dostanou více, než je zákonem stanoveno. Do mzdy zadáváme hodiny přesčasové práce a sumu příplatku za přesčas, přičemž každý měsíc může být jiná sazba za hodinu přesčasu. Je možné tento příplatek za přesčasovou práci započítat do průměrného výdělku?

Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně pracovní době (11,5 hod směna, 37,5 hod týdně). Na 12 týdnů má naplánované směny ve výši 460 hodin (40 směn = 460/11,5 hod). Na základě vyrovnávacího období by měl za 12 týdnů odpracovat 450 hod (37,5 hod × 12 směn). Na základě docházky a dle přiřazených kalendářů za dané měsíce odpracoval také přesčasy nad 460 hodin, např. 25 hodin přesčasů. Má se od těchto přesčasů 25 hodin odečíst 10 hodin 460 – 450? Ale zaměstnanec těchto 25 hodin přesčasů již dostal zaplacené. Nebo se má naopak doplatit na přesčasech dalších 10 hodin nad vyrovnací období? 

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Náš zaměstnanec dosáhl již v letošním roce 150 hod. přesčasů. Potřebujeme, aby ještě nějaké udělal a on souhlasí. Co je k tomu dál potřeba, je nutné mít něco písemně?

Zaměstnanec na pozici topenář-instalatér, stanovená pracovní doba 40 hod/týden, bude odměňován dle mzdového výměru hodinovou sazbou nebo za práci v úkolu. Jeden měsíc bude vykonávat práci v úkolu, například výměna radiátorů v jednom bytovém domě (úkol) za předem stanovenou měsíční odměnu 40 000 Kč, v rozsahu 168 hod/měsíc (měsíční fond). Jak bude evidována pracovní doba, pokud práci vykoná za 180 hod místo 168 hod? Bude vykazovat 8 hod/den nebo skutečnost? Nebudou hodiny nad rámec měsíčního fondu při práci v úkolu posuzovány jako přesčasy?

Prosím o kontrolu, zda počítáme správně odpočinek: pracovní doba Po - Pá od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec bude mít v sobotu přesčas od 10:00 do 18:00 hodin, má 11 hodin denní odpočinek do 5:00 hodin (ráno neděle) a k tomu pak 19 hod do 00:00 hodin (půlnoc neděle), celkem nepřetržitý odpočinek v týdnu jen 30 hodin (11 + 19). Pak tedy příští víkend již nemůže jít na přesčas, aby se splnilo během dvou týdnů v součtu 70 hodin? Odpočinek by v dalším týdnu byl od pátku od 14:00 hodin do nedělní půlnoci ( 11 + 47 = 58 hod), v součtu za dva týdny by měl odpočinek celkem 30 + 58? A co doba od nedělní půlnoci do 6:00 hod pondělního rána, tato doba volna se do nepřetržitého odpočinku nezapočítává? 

Zaměstnanci s měsíční mzdou mají nerovnoměrný pracovní poměr. Pracují 11 hodin na směně. Na začátku měsíce mají vždy rozpis směn v konkrétním měsíci. Jestliže mají jít na směnu, která připadne na svátek, tak předpokládáme, že nemusí jít do práce. Může zaměstnavatel nařídit, že musí jít o svátek do práce? Když zaměstnanec odmítne, může mu zaměstnavatel na tento den, kdy je svátek a nepřišel do práce napsat, že měl dovolenou?

Kolegyně studuje dálkově a jsme spolu domluvené, že v létě odpracuje víc hodin a přesčas neboli nadúvazek (má 75% fond) jí nebudu proplácet a nechám na jiné měsíce, kdy si tyto hodiny bude čerpat. Při výkazu docházky, kdy NEDÁM proplatit přesčas (nadúvazek - měla odpracovat 142,6 hod, odpracovala 211 hod), stále zůstává ve výkazu, že mám proplatit 211 hod. Proplatím 211 hod, ale jak si v následujících měsících může čerpat "napracované hodiny", když už je měla proplacený? Nemá akorát proplacený příplatek. Chápala bych, že při neuplatnění přesčasů se docházka sníží o počet nadpracovaných hodin, které si v následujících měsících může uplatnit v rámci vyrovnávacího období (máme 26 týdnů). Pak v např. v říjnu bude sice v práci chybět, ale bude čerpat nadpracované hodiny a dostane zaplaceno, jako by chodila do práce. Tím vším se chci zeptat, jestli výkaz je správně nastaven. 

Pokud má zaměstnanec turnusové směny (nepravidelné týdenní rozvržení), má 38,75 TPD a úvazek 52,9%, jak budu postupovat při proplacení přesčasů? 1) Připočítává se 25 % příplatek, pokud odpracovaný přesčas v daném týdnu přesáhne 38,75 nebo se přihlíží k celému měsíci nebo záleží, zda máme týdenní podklady či měsíční a máme možnost volby? V případě celého vyrovnávacího období (6měsíců) a proplacení přesčasů za celé vyrovnávací období se přihlíží nějak k příplatkům za přesčasy - opět za měsíc nebo za celé období 6 měsíců? 

Na odborném školení rozvržení pracovní doby byl popsán alternativní, ale se souhlasem zaměstnance možný a praktický postup nakládání práce přesčas pro mzdovou (soukromou) sféru. V měsíci výkonu přesčasu se nevyplatí ani dosažená mzda ani příplatek; celý přesčas (mzda + příplatek) se „uloží“ do zásobníku a v dalším měsíci se zaměstnanci poskytne náhradní volno proti plánované směně, aniž by se změnil celkový fond a výše mzdy v kterémkoli měsíci; má údajně vyžadovat souhlas zaměstnance. V rámci vysvětlení umožnění tohoto postupu se argumentuje paragrafem 353 s tím, že je u platové sféry výchozí, ale i mzdové sféry lze využít. Jaká je nutná forma a obsah souhlasu zaměstnance (individuální písemná dohoda, vnitřní předpis, ústní domluva)?

Zaměstnanec s úkolovou mzdou (pracovní úvazek po–pá, 40/týden) pracuje ve svátek, který připadne na jeho obvyklý pracovní den, nechce vybírat náhradní volno. Odpracuje a) více než 8 hodin, b) méně než 8 hodin. Dále zaměstnanec s úkolovou mzdou pracuje ve svátek, který připadl na sobotu, která není jeho obvyklým pracovním dnem, odpracuje za 1) 4 hodiny, za 2) 9 hodin. Jak tyto zaměstnance zaplatím?

V sobotu, mimo klasický pracovní týden, bylo potřeba provést pravidelné revize strojů, kdy je nutná součinnost zaměstnanců. 12 zaměstnanců bylo na 7 hodin na směně na dílně. Zaměstnavatel objednal z místní restaurace 12x pizzu. Ve vnitřní směrnici máme poskytování příspěvku na stravování v maximální osvobozené výši, tj. 116,20. Jelikož náš dodavatel má obědy ve výši 99 a 109, nic nedodaňujeme, v případě, že si zaměstnanec objedná oběd nad rámec, uhradí ho celý oproti daňovému dokladu srážkou ze mzdy nebo hotově. Je možné použít postup příspěvku na stravování i v sobotu, kdy nefunguje dodavatel obědů a jídlo bylo zaměstnancům dodáno z restaurace? Daňový doklad z restaurace máme. Například pizza v ceně 200 - příspěvek zaměstnavatele 116,20 a 83,80 by zaměstnanec uhradil dle naší směrnice?

Jednatel je zaměstnán ve svoji s.r.o. - smlouvá o výkonu funkce jednatele. Jednatel chodí montovat zaříjení do jiných firem, kde pak vystavuje fakturu za práci. Firma kde montuje zařízení hlídá docházku. A vychází že jednatel našeho sro má přesčasy, více než 8 hodin týdně. Má měsíčně 53 hodiny přesčasu a to i vic jak 150 hodin přesčasu ročně. 1. Otázka: Může takto pracovat jednatel chodit do jiných firem a montovat tam zařízeni. 2. Otázka: Může mít více přesčasu než je to dle zákona jak je to u obyčejných zaměstnanců? 

Paní úklízečka má v mateřské škole úvazek 90 %, tj. 36 hod týdně. Její platový výměr je 18 207 Kč. a) Jak bude správně vypočtena mzda za listopad, pokud celý měsíc paní úklízečka pracovala, tj. 21*7,2 = 151,2 hod odpracovala, jeden den byl svátek a má přesčasové hodiny v týdnu 20 hod a přesčasové hodiny o víkendu 10 hod. b) Pokud by si paní uklízečka v listopadu vybrala 10 dní dovolené (její průměr na dovolenou je 130 Kč) a napracovala k tomu ještě celkem 20 hod přesčasů v týdnu, byl by výpočet stejný?

Když bude mít zaměstnanec domluvenou pohotovost která bude 15 hod tak se mu zaplatí s 10 % příplatkem. Jak to bude když z toho bude výjezd 3 hod tak je to přesčas. A co když je to neděle státní svátek. Co se v tom přesčase zaplatí? I příplatek za neděli 25% i příplatek 100% za svátek nebo jinak? 

Náš zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu (12hodinová pracovní směna). Mimo běžně rozvržených směn odpracoval 1 směnu navíc (tzn. přesčas). Má nárok tento zaměstnanec na stravenku? Pokud ano, bude tato stravenka daňově účinná pro zaměstnavatele? A co z toho bude vyplývat pro zaměstnance? 

Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?

Zaměstnanec má písemný rozvrh pevné pracovní doby přímo v pracovní smlouvě. Následně zaměstnanec podal písemnou žádost o změnu režimu na flexibilní pracovní dobu a žádosti bylo zaměstnavatelem písemně vyhověno, aniž by došlo k nastavení úseků základní a volitelné pracovní doby, aniž by došlo k nastavení vyrovnávacího období a dohodě ohledně toho, co lze považovat za práci přesčas, a zda bude proplácen nebo čerpán formou náhradního volna. Zkrátka nebyly sepsány žádné podmínky, jen vyhověno obecné žádosti o flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanec to pojal po svém a začal chodit do práce velice brzy, kdy ani není v práci nijak extra potřeba, ale naopak dostával úkoly v odpoledních hodinách a na základě toho si vykazoval přesčasy a nárokoval jejich proplácení. Zaměstnavatel mu to dva měsíce toleroval a tyto přesčasy proplácel jako projev dobré vůle, kdy zaměstnanec pracoval částečně i za nemocného kolegu (to byl též důvod, proč mu bylo vyhověno ve změně režimu pracovní doby). Nicméně nemocný kolega už je zpět v práci a zaměstnavatel by se chtěl vrátit zpět k režimu pevné pracovní doby, aby dál nepokračovalo dožadování se proplácení přesčasů. Zaměstnanec to odmítá a ohání se písemných schválením žádosti, kde nebylo nic definováno, ani určena doba, po kterou bude flexibilní pracovní doba platná. Může v tomto případě zaměstnavatel jednostranně změnit režim pracovní doby zpět, zaměstnanci to písemně oznámit min. 2 týdny předem a trvat na tom, co má zaměstnanec sepsáno původně v pracovní smlouvě? Nebo vyhověním písemné žádosti došlo ke změně obsahu pracovní smlouvy (aniž by byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě) a zaměstnavatel už nemá právo to měnit jednostranně, bez dohody se zaměstnancem?