Práce přesčas

Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně pracovní době (11,5 hod směna, 37,5 hod týdně). Na 12 týdnů má naplánované směny ve výši 460 hodin (40 směn = 460/11,5 hod). Na základě vyrovnávacího období by měl za 12 týdnů odpracovat 450 hod (37,5 hod × 12 směn). Na základě docházky a dle přiřazených kalendářů za dané měsíce odpracoval také přesčasy nad 460 hodin, např. 25 hodin přesčasů. Má se od těchto přesčasů 25 hodin odečíst 10 hodin 460 – 450? Ale zaměstnanec těchto 25 hodin přesčasů již dostal zaplacené. Nebo se má naopak doplatit na přesčasech dalších 10 hodin nad vyrovnací období? 

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Náš zaměstnanec dosáhl již v letošním roce 150 hod. přesčasů. Potřebujeme, aby ještě nějaké udělal a on souhlasí. Co je k tomu dál potřeba, je nutné mít něco písemně?

Zaměstnanec na pozici topenář-instalatér, stanovená pracovní doba 40 hod/týden, bude odměňován dle mzdového výměru hodinovou sazbou nebo za práci v úkolu. Jeden měsíc bude vykonávat práci v úkolu, například výměna radiátorů v jednom bytovém domě (úkol) za předem stanovenou měsíční odměnu 40 000 Kč, v rozsahu 168 hod/měsíc (měsíční fond). Jak bude evidována pracovní doba, pokud práci vykoná za 180 hod místo 168 hod? Bude vykazovat 8 hod/den nebo skutečnost? Nebudou hodiny nad rámec měsíčního fondu při práci v úkolu posuzovány jako přesčasy?

Prosím o kontrolu, zda počítáme správně odpočinek: pracovní doba Po - Pá od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec bude mít v sobotu přesčas od 10:00 do 18:00 hodin, má 11 hodin denní odpočinek do 5:00 hodin (ráno neděle) a k tomu pak 19 hod do 00:00 hodin (půlnoc neděle), celkem nepřetržitý odpočinek v týdnu jen 30 hodin (11 + 19). Pak tedy příští víkend již nemůže jít na přesčas, aby se splnilo během dvou týdnů v součtu 70 hodin? Odpočinek by v dalším týdnu byl od pátku od 14:00 hodin do nedělní půlnoci ( 11 + 47 = 58 hod), v součtu za dva týdny by měl odpočinek celkem 30 + 58? A co doba od nedělní půlnoci do 6:00 hod pondělního rána, tato doba volna se do nepřetržitého odpočinku nezapočítává? 

Zaměstnanci s měsíční mzdou mají nerovnoměrný pracovní poměr. Pracují 11 hodin na směně. Na začátku měsíce mají vždy rozpis směn v konkrétním měsíci. Jestliže mají jít na směnu, která připadne na svátek, tak předpokládáme, že nemusí jít do práce. Může zaměstnavatel nařídit, že musí jít o svátek do práce? Když zaměstnanec odmítne, může mu zaměstnavatel na tento den, kdy je svátek a nepřišel do práce napsat, že měl dovolenou?

Kolegyně studuje dálkově a jsme spolu domluvené, že v létě odpracuje víc hodin a přesčas neboli nadúvazek (má 75% fond) jí nebudu proplácet a nechám na jiné měsíce, kdy si tyto hodiny bude čerpat. Při výkazu docházky, kdy NEDÁM proplatit přesčas (nadúvazek - měla odpracovat 142,6 hod, odpracovala 211 hod), stále zůstává ve výkazu, že mám proplatit 211 hod. Proplatím 211 hod, ale jak si v následujících měsících může čerpat "napracované hodiny", když už je měla proplacený? Nemá akorát proplacený příplatek. Chápala bych, že při neuplatnění přesčasů se docházka sníží o počet nadpracovaných hodin, které si v následujících měsících může uplatnit v rámci vyrovnávacího období (máme 26 týdnů). Pak v např. v říjnu bude sice v práci chybět, ale bude čerpat nadpracované hodiny a dostane zaplaceno, jako by chodila do práce. Tím vším se chci zeptat, jestli výkaz je správně nastaven. 

Pokud má zaměstnanec turnusové směny (nepravidelné týdenní rozvržení), má 38,75 TPD a úvazek 52,9%, jak budu postupovat při proplacení přesčasů? 1) Připočítává se 25 % příplatek, pokud odpracovaný přesčas v daném týdnu přesáhne 38,75 nebo se přihlíží k celému měsíci nebo záleží, zda máme týdenní podklady či měsíční a máme možnost volby? V případě celého vyrovnávacího období (6měsíců) a proplacení přesčasů za celé vyrovnávací období se přihlíží nějak k příplatkům za přesčasy - opět za měsíc nebo za celé období 6 měsíců? 

Na odborném školení rozvržení pracovní doby byl popsán alternativní, ale se souhlasem zaměstnance možný a praktický postup nakládání práce přesčas pro mzdovou (soukromou) sféru. V měsíci výkonu přesčasu se nevyplatí ani dosažená mzda ani příplatek; celý přesčas (mzda + příplatek) se „uloží“ do zásobníku a v dalším měsíci se zaměstnanci poskytne náhradní volno proti plánované směně, aniž by se změnil celkový fond a výše mzdy v kterémkoli měsíci; má údajně vyžadovat souhlas zaměstnance. V rámci vysvětlení umožnění tohoto postupu se argumentuje paragrafem 353 s tím, že je u platové sféry výchozí, ale i mzdové sféry lze využít. Jaká je nutná forma a obsah souhlasu zaměstnance (individuální písemná dohoda, vnitřní předpis, ústní domluva)?

Zaměstnanec s úkolovou mzdou (pracovní úvazek po–pá, 40/týden) pracuje ve svátek, který připadne na jeho obvyklý pracovní den, nechce vybírat náhradní volno. Odpracuje a) více než 8 hodin, b) méně než 8 hodin. Dále zaměstnanec s úkolovou mzdou pracuje ve svátek, který připadl na sobotu, která není jeho obvyklým pracovním dnem, odpracuje za 1) 4 hodiny, za 2) 9 hodin. Jak tyto zaměstnance zaplatím?

V sobotu, mimo klasický pracovní týden, bylo potřeba provést pravidelné revize strojů, kdy je nutná součinnost zaměstnanců. 12 zaměstnanců bylo na 7 hodin na směně na dílně. Zaměstnavatel objednal z místní restaurace 12x pizzu. Ve vnitřní směrnici máme poskytování příspěvku na stravování v maximální osvobozené výši, tj. 116,20. Jelikož náš dodavatel má obědy ve výši 99 a 109, nic nedodaňujeme, v případě, že si zaměstnanec objedná oběd nad rámec, uhradí ho celý oproti daňovému dokladu srážkou ze mzdy nebo hotově. Je možné použít postup příspěvku na stravování i v sobotu, kdy nefunguje dodavatel obědů a jídlo bylo zaměstnancům dodáno z restaurace? Daňový doklad z restaurace máme. Například pizza v ceně 200 - příspěvek zaměstnavatele 116,20 a 83,80 by zaměstnanec uhradil dle naší směrnice?

Jednatel je zaměstnán ve svoji s.r.o. - smlouvá o výkonu funkce jednatele. Jednatel chodí montovat zaříjení do jiných firem, kde pak vystavuje fakturu za práci. Firma kde montuje zařízení hlídá docházku. A vychází že jednatel našeho sro má přesčasy, více než 8 hodin týdně. Má měsíčně 53 hodiny přesčasu a to i vic jak 150 hodin přesčasu ročně. 1. Otázka: Může takto pracovat jednatel chodit do jiných firem a montovat tam zařízeni. 2. Otázka: Může mít více přesčasu než je to dle zákona jak je to u obyčejných zaměstnanců? 

Paní úklízečka má v mateřské škole úvazek 90 %, tj. 36 hod týdně. Její platový výměr je 18 207 Kč. a) Jak bude správně vypočtena mzda za listopad, pokud celý měsíc paní úklízečka pracovala, tj. 21*7,2 = 151,2 hod odpracovala, jeden den byl svátek a má přesčasové hodiny v týdnu 20 hod a přesčasové hodiny o víkendu 10 hod. b) Pokud by si paní uklízečka v listopadu vybrala 10 dní dovolené (její průměr na dovolenou je 130 Kč) a napracovala k tomu ještě celkem 20 hod přesčasů v týdnu, byl by výpočet stejný?

Když bude mít zaměstnanec domluvenou pohotovost která bude 15 hod tak se mu zaplatí s 10 % příplatkem. Jak to bude když z toho bude výjezd 3 hod tak je to přesčas. A co když je to neděle státní svátek. Co se v tom přesčase zaplatí? I příplatek za neděli 25% i příplatek 100% za svátek nebo jinak? 

Náš zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu (12hodinová pracovní směna). Mimo běžně rozvržených směn odpracoval 1 směnu navíc (tzn. přesčas). Má nárok tento zaměstnanec na stravenku? Pokud ano, bude tato stravenka daňově účinná pro zaměstnavatele? A co z toho bude vyplývat pro zaměstnance? 

Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?

Zaměstnanec má písemný rozvrh pevné pracovní doby přímo v pracovní smlouvě. Následně zaměstnanec podal písemnou žádost o změnu režimu na flexibilní pracovní dobu a žádosti bylo zaměstnavatelem písemně vyhověno, aniž by došlo k nastavení úseků základní a volitelné pracovní doby, aniž by došlo k nastavení vyrovnávacího období a dohodě ohledně toho, co lze považovat za práci přesčas, a zda bude proplácen nebo čerpán formou náhradního volna. Zkrátka nebyly sepsány žádné podmínky, jen vyhověno obecné žádosti o flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanec to pojal po svém a začal chodit do práce velice brzy, kdy ani není v práci nijak extra potřeba, ale naopak dostával úkoly v odpoledních hodinách a na základě toho si vykazoval přesčasy a nárokoval jejich proplácení. Zaměstnavatel mu to dva měsíce toleroval a tyto přesčasy proplácel jako projev dobré vůle, kdy zaměstnanec pracoval částečně i za nemocného kolegu (to byl též důvod, proč mu bylo vyhověno ve změně režimu pracovní doby). Nicméně nemocný kolega už je zpět v práci a zaměstnavatel by se chtěl vrátit zpět k režimu pevné pracovní doby, aby dál nepokračovalo dožadování se proplácení přesčasů. Zaměstnanec to odmítá a ohání se písemných schválením žádosti, kde nebylo nic definováno, ani určena doba, po kterou bude flexibilní pracovní doba platná. Může v tomto případě zaměstnavatel jednostranně změnit režim pracovní doby zpět, zaměstnanci to písemně oznámit min. 2 týdny předem a trvat na tom, co má zaměstnanec sepsáno původně v pracovní smlouvě? Nebo vyhověním písemné žádosti došlo ke změně obsahu pracovní smlouvy (aniž by byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě) a zaměstnavatel už nemá právo to měnit jednostranně, bez dohody se zaměstnancem?

Zaměstnanec si se zaměstnavatelem dohodl poskytnutí náhradního volno za přesčas místo příplatku. Zaměstnavatelem navrhované termíny čerpání náhradního volna zaměstnanci dlouhodobě nevyhovovaly. Upozornil tedy zaměstnavatele na to, že bude požadovat proplacení příplatku ve výši 25% PHV. Můj dotaz je - pro proplacení příplatku se použije jaký PHV? Bude to PHV, který byl v době vzniku přesčasu nebo PHV v měsíci, kdy bude příplatek proplacen? A dále jakým způsobem vést evidenci přesčasů. Firma má docházkový systém. Pokud odpracuje zaměstnanec nad osm hodin za směnu, vykáže hodiny do salda plusem, pokud odpracuje méně vykáže do salda mínusem. Na konci měsíce přesčasové hodiny jdou do banky přesčasových hodin za které pak čerpá náhradní volno. V bance má např. 32 hodin za tři měsíce 3-5/2024/. Nejsou to vyloženě nařízené přesčasy od - do, ale zaměstnanec takto pracuje s vědomím zaměstnavatele. Pracuje někdy hodinu navíc, někdy 15 minut apod. V součtu tedy těch 32 hodin za tři měsíce. Musím vést ještě jinou evidenci? A pokud bude zaměstnanec za část těchto hodin požadovat v červnu příplatek a část přesčasových hodin vznikl v březnu a část v dubnu. Jaký bude použit PHV pro výpočet příplatku? Náš mzdový program používá při výpočtu mzdy pouze ten vypočtený z předchozího čtvrtletí.

Firma má nepřetržitý provoz s kalendářem dva dny 11 hod. ranní, dva dny volno, dva dny 11 hod. noční. Vyrovnávací období 3 měsíce. Je možné, aby dva měsíce odpracoval v součtu o 45 hod. méně a tyto hodiny odpracoval třetí měsíc v rámci vyrovnávacího období? Poslední měsíc to totiž vypadá, že měl přesčas vyšší než možných cca 32 hod. 

Rozumím správně výkladu § 127 odst. 3 zákoníku práce, že zaměstnanec, který má příplatek za vedení, nemá do 150 hodin přesčasů ročně nárok na jejich proplácení, pouze jedná-li se o přesčas během víkendu, svátku nebo v noci? Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace, tedy statutární orgán, nemá nárok na žádné proplácení přesčasů? Ani pokud budou o víkendu či v noci, ani nad rámec 150 hodin ročně?