Pracovní podmínky

Pár zaměstnanců bylo na pracovní cestě v Koreji, kde jim bylo poskytnuto občerstvení. V rámci cestovních příkazů se jim pokrátilo stravné (512). Teď však máme fakturu od matky, která nám toto občerstvení fakturuje. Zaúčtovat toto občerstvení nedaňově na 513 nebo na účet 527, přičemž kontrolovat limit osvobození (a nadlimit zaměstnancům přidanit)?

S.r.o. plátce DPH chce pro své zaměstnance (IT techniky) koupit overbally. Jedná se o rehabilitační pomůcku, která je vhodná do kanceláře, kde jej můžeme umístit na židli v oblasti bederní páteře, a tím ulevovat od bolesti. Ráda bych se zeptala, jak posoudit nákup této pomůcky. Bude se jednat o daňový náklad s možností odpočtu či nikoliv? Bude se počítat overball zaměstnanci jako benefit? 

Práce z domova se stala postupně rozšířeným řešením v situaci související s pandemií COVID-19. Stále více se však práce z domova (home office) stává v současné době významným zaměstnaneckým benefitem a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci z domova. Při práci z domova zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele, ale určuje si sám rozvrh pracovní doby a ovlivňuje si tak svůj pracovní režim. U zaměstnance dochází k úspoře času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště, dochází rovněž ke sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem. Tento způsob výkonu práce je zejména vhodný u těch činností, které může zaměstnanec vykonávat sám bez přispění dalších zaměstnanců, anebo když může k vlastnímu řešení komunikovat s ostatními zaměstnanci přes telefon nebo internet. Jak je známo, vše má své výhody i nevýhody. A k těm nevýhodám práce z domova patří náročnost na vlastní kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň, ztráta kontaktu s kolegy v zaměstnání (jak s nadřízenými, tak se spoluzaměstnanci), ale rovněž nezbytné vybavení vymezeného pracoviště doma dle druhu výkonu práce z domova. V následující části se budeme zabývat praktickými příklady daňového řešení nákladů vynaložených zaměstnancem při práci z domova, a to jak na straně zaměstnance, tak u zaměstnavatele. Nejdříve si však blíže vymezíme home office z pohledu zákoníku práce .

Dne 26. 6. 2020 vstoupil v platnost zákon č. 285/2020 Sb. , kterým je novelizován zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Zmíněný zákon přináší do oblasti pracovního práva velkou řadu změn, které z části nabyly účinnosti již dne 30. 7. 2020 a z části nabydou účinnosti ke dni 1. 1. 2021. Cílem tohoto článku je podat výčet nejdůležitějších změn, které novela zákoníku práce přináší. Výčet změn uvedených v tomto článku však není, vzhledem k rozsahu novely zákoníku práce a tohoto článku, úplný, nicméně změny zde uvedené jsou dle autora pro praxi nejdůležitější.

Zaměstnanci do práce a z práce odcházejí přes vrátnici, kde je i docházkový terminál. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracují ve skladech se zbožím, zavedli jsme namátkové kontroly zavazadel a osobní prohlídky při odchodu z pracoviště. Namátkové proto, že výběr toho, kdo bude podrobně zkontrolován, vybere docházkový terminál. Jak mohu zaměstnance seznámit s kontrolami, co mohu a co nemohu zkontrolovat? Vše probíhá v areálu firmy. Když zaměstnanec odmítne podrobit se kontrole, jaké mám možnosti?

Jaké povinnosti mi vyplývají z toho, že mám pracoviště – sklady, prodejny, venkovní areál – monitorováno kamerami? Jak mám tuto informaci sdělit zaměstnancům? Musí s tím souhlasit? Jaké záznamy mohu z toho čerpat? To, že mám pracoviště monitorované kamerami, musím sdělovat nějakým úřadům?

V současné ekonomické situaci se často vyskytuje u zaměstnavatele situace - byť dočasná - že nemá pro zaměstnance vhodnou práci. Účinné řešení nespočívá jen v propouštění zaměstnanců, ale v možném zapůjčení zaměstnance na práci k jinému zaměstnavateli. Jedná se o dočasné přidělení (pronájem) zaměstnance.