Příjmy ze závislé činnosti - strana 7

Může prokurista svoji činnost společnosti fakturovat, nebo se jeho příjem posuzuje tak jako u jednatele jako příjem ze závislé činnosti?

Jsme akciová společnost a na valné hromadě dostávají všichni akcionáři při podpisu prezentační listiny dárkový poukaz na nákup zboží v hodnotě 100 Kč jako kompenzaci nákladů na dopravu na valnou hromadu. Valná hromada se koná v sídle firmy. Poukázky jsou poskytovány ze sociálního fondu, případně účtovány jako nedaňový náklad. Někteří akcionáři jsou ale zároveň zaměstnanci dané akciové společnosti a nejsem si jistá, zda jako osoby blízké nepodléhá hodnota poukázky zdanění jako jejich běžný příjem, tj. soc.,zdrav. poj. a daň z příjmu. U ostatních akcionářů, se jedná o jednorázový příjem, který firma nijak nedaní.

Fyzická osoba měla za rok 2012 pouze příjmy ze závislé činnosti od Rakouského zaměstnavatele v Rakousku (3-11/2012). 1-2/2012 byl na úřadu práce v ČR a ve 12/12 na úřadu práce v Rakousku. Poplatník má v ČR manželku, dům a děti, za kterými dojíždí cca týden za měsíc. V Rakousku požádal o vyrovnání daně, které mu provedou. Má povinnost podat ještě přiznání k DPFO v ČR?

Jednatel má příjmy ze závislé činnosti jako odměnu jednatele, tzn. nemá pracovní smlouvu. Má nárok na stravenky - kupony, na které mu zaměstnavatel přispívá 55 %, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a náhrady jízdních výdajů (náhrada za PHM + základní náhrada 3,80 Kč)? Tzn. z hlediska daňového jsou tyto "zaměstnanecké výhody" posuzovány stejně jako u zaměstnanců. Nebo by musel mít jednatel sepsanou pracovní smlouvu?

Jednatel má příjmy ze závislé činnosti jako odměnu jednatele, tzn. nemá pracovní smlouvu. Má nárok na stravenky - kupony, na které mu zaměstnavatel přispívá 55 %, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a náhrady jízdních výdajů (náhrada za PHM + základní náhrada 3,80 Kč)? Tzn. z hlediska daňového jsou tyto "zaměstnanecké výhody" posuzovány stejně jako u zaměstnanců. Nebo by musel mít jednatel sepsanou pracovní smlouvu?

Pokud nakoupím svým zaměstnancům z prostředků ONIV pracovní ochranné pomůcky - pláště, kalhoty, haleny, protiskluzná obuv (kuchařky) pláště nebo kalhoty a haleny, pracovní obuv (učitelky MŠ) pláště, protiskluznou obuv (uklízečky), kdo zajišťuje praní výše uvedených oděvů? Naše pradlena? Jsem povinna zajistit praní pouze vyfasovaných oděvů nebo i jiného oděvu, který zaměstnanec používá - jiné kalhoty a tričko - učitelka MŠ, svetr nebo bundu, kterou nosí na vycházku atd. Je pro posouzení této situace nějaký rozdíl mezi pracovní ochrannou pomůckou a pracovním oděvem?

Pokud nakoupím svým zaměstnancům z prostředků ONIV pracovní ochranné pomůcky - pláště, kalhoty, haleny, protiskluzná obuv (kuchařky) pláště nebo kalhoty a haleny, pracovní obuv (učitelky MŠ) pláště, protiskluznou obuv (uklízečky), kdo zajišťuje praní výše uvedených oděvů? Naše pradlena? Jsem povinna zajistit praní pouze vyfasovaných oděvů nebo i jiného oděvu, který zaměstnanec používá - jiné kalhoty a tričko - učitelka MŠ, svetr nebo bundu, kterou nosí na vycházku atd. Je pro posouzení této situace nějaký rozdíl mezi pracovní ochrannou pomůckou a pracovním oděvem?

Fyzická osoba fakturuje za služby společnosti ve Švýcarsku. Fyzická osoba je plátce DPH a náklady uplatňuje procentem z příjmů (60 %). Měsíčně fakturuje za služby a zvlášť fakturuje za své náklady, které mu společnost ve Švýcarsku proplácí. Jsou tyto proplacené náklady součástí jeho příjmů z podnikání dle § 7 zákona o dani z příjmů?

Po 25 letech odcházím na čas z aktivního pracovního procesu (jako zaměstnanec). Vlastním ideální polovinu domu, v němž pronajímám byty. Můj čistý měsíční příjem z pronájmu činí průměrně 20 000 měsíčně, záleží na momentální obsazenosti bytů. Daňové prohlášení mám jako fyzická osoba s příjmem z pronájmu. Nebudu mít však další příjem ze zaměstnání, ani nemám zkušenosti s placením sociálního a zdravotního pojištění. Kam se mám přihlásit a jak se určí výše plateb pojištění? Mám v péči dva studující syny ve věku 18 a 21 let, jejich otec na ně platí celkem 5000 měsíčně. Mám nárok na to, si odečíst z daní nějaké prostředky na péči o syny, případně na svou obživu? V případě, že ano, jak se tato částka vypočítá?

Účtuji s. r. o. pojišťovací agent a ten má zisky za uzavřené obchody uzavřené prostřednictvím pojišťovacích zprostředkovatelů, jak na území ČR, tak na území Slovenska. Pojišťovna, např. Kooperativa nám pak jednou měsíčně posílá sjetinu provizí za uzavřené pojistky. Příklad: Celková provize za Kooperativou je 1 mil. Kč a) Z toho z příjmů na území ČR je 800 000 Kč, řádek daňového přiznání DPH č. 50 b) Z toho z příjmů na území SK je 200 000 Kč, do daňového přiznání neuvádím, protože je to příjem stálé provozovny, tedy danění mimo tuzemsko. Domnívám se, že se postupuje stejně jako by slovenská organizační složka vystavila sama za sebe fakturu, pak bych také neřešila DPH v našem českém přiznání. Je to prosím správně? Účtování pak 315/602, kdy 800 000 Kč účtuji analyticky za příjmy z ČR a 200 000 Kč za příjmy z organizační složky.

Moji dva klienti založili s.r.o. Jsou zároveň společníky ve v.o.s., ze které mají hlavní příjmy a daní je jako fyzické osoby. Pro s.r.o. vykonávají činnost na základě svých živnostenských listů. Protože chtěli také uplatnit do nákladů cestovní náhrady, chtěla jsem, aby sepsali mandátní smlouvu. Chci se zeptat, zda mohou pracovat pro s.r.o., aniž by měli v této smlouvě uvedenou odměnu, čili bez odměny. V případě, že odměnu musí uvést, jakým způsobem se tento příjem bude danit v rámci společnosti i z hlediska jednatelů jako fyzických osob. Děkuji za odpověď Soňa Breuerová

Moji dva klienti založili s.r.o. Jsou zároveň společníky ve v.o.s., ze které mají hlavní příjmy a daní je jako fyzické osoby. Pro s.r.o. vykonávají činnost na základě svých živnostenských listů. Protože chtěli také uplatnit do nákladů cestovní náhrady, chtěla jsem, aby sepsali mandátní smlouvu. Chci se zeptat, zda mohou pracovat pro s.r.o., aniž by měli v této smlouvě uvedenou odměnu, čili bez odměny. V případě, že odměnu musí uvést, jakým způsobem se tento příjem bude danit v rámci společnosti i z hlediska jednatelů jako fyzických osob. Děkuji za odpověď Soňa Breuerová

V lednu jsem měla příjem ze závislé činnosti a odstupné ve výši 3 měsíčních platů. Dále jsem byla na neschopence a později v evidenci úřadu práce, kde jsem pobírala podporu v nezaměstnanosti. 18. 4. jsem byla uznána částečně invalidní. Invalidní důchod jsem ale začala pobírat až od července. Chci se zeptat, zda se podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, invalidní důchod musí zahrnout do mých ročních zdanitelných příjmů a v jaké výši si mohu uplatnit slevu na dani z titulu invalidního důchodu?

Fyzická nepodnikající osoba, rezident ČR, měla v roce 2009 tyto dva souběžné příjmy: 1. příjem ze závislé činnosti (jeden pracovní poměr) v ČR od českého zaměstnavatele; 2. příjem ze závislé činnosti za přednáškovou činnost od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). IAEA je autonomní orgán v rámci systému Organizace spojených národů. Příjem od IAEA nebyl uvedené osobě nijak zdaněn. Je příjem od IAEA osvobozen od daně z příjmů v ČR či vyňat v ČR ze zdanění? Nebo je fyzická osoba povinna podat za rok 2009 přiznání k dani z příjmů v ČR a příjem zdanit? Existuje nějaká mezinárodní smlouva, ke které ČR přistoupila a která by zdanění příjmů zaměstnanců při OSN řešila?

Společnost si nechala vypracovat Kroniku pojednávající o činnosti společnosti. Zpracovali jí pro společnost dva autoři, z nichž jeden je zaměstnán ve společnosti jako technický ředitel a druhý autor není běžným zaměstnancem společnosti. Oba dva kroniku napsali pro společnost na základě licenční smlouvy nakladatelské, kterou oba jakožto spoluautoři se společností uzavřeli podle autorského zákona. Za poskytnutí licence společnosti k napsané kronice byla vyplacena oběma spoluautorům odměna. Jaký režim příjmu má tato odměna pro oba autory podle zákona o daních z příjmů, a jaké se na výplatu váží povinnosti odvodu zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené odměny. Je možné a případně za jakých podmínek odměnu vypořádat u obou autorů jako příjem ze závislé činnosti?

Podnikatel OSVČ rozděluje část svých příjmů na svou manželku. Zároveň má příjmy ze závislé činnosti a taktéž manželka má příjmy ze závislé činnosti. Podnikání je pro oba vedlejší činností (příjmy z podnikání jsou nižší než ze závislé činnosti) V letošním roce manželka pracuje na částečný úvazek a lze předpokládat, že její příjmy včetně z podnikání nepřekročí 68.000 Kč. Bude se moci manžel v přiznání za rok 2010 uplatnit slevu na manželku, i když je manželka osobou spolupracující?

Jednatel by chtěl fakturovat s. r. o. Není společníkem tohoto s. r. o. Může vůbec jako jednatel fakturovat s. r. o., v němž je jednatelem i když si třeba za svoji službu bude účtovat tržní cenu? Jak je to s tím, že je vlastně zaměstnancem firmy a příjmy plynoucí by měly být zdaněny jako příjmy ze závislé činnosti? Musí tyto příjmy z fakturace zanést do příjmů ze závislé činnosti? Jednatel je fyzická osoba, podnikající na základě živnostenského oprávnění. Můžete mi vysvětlit obchodní a daňové, či jiné dopady?

Stanovuje nějaký předpis, jak se zjišťuje čistý příjem u OSVČ? Pokud se jedná o kombinaci příjmů z podnikání se závislou činností, tak z daňového přiznání se toho moc nezjistí.

Společník s. r. o. není jednatelem společnosti, ale vykonává pro ni práci jako prokurista zapsaný v obchodním rejstříku. Může svoji činnost společnosti fakturovat, nebo se jeho příjem posuzuje tak jako u jednatele jako příjem ze závislé činnosti?

Fyzická osoba, která měla v průběhu roku příjmy ze závislé činnosti 1–7/2008 byla zaměstnaná u tuzemských zaměstnavatelů. Od 1. 8. 2008 do 31. 12. 2008 má příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele v Dánsku, kde se od tohoto data zdržuje a zaměstnavatel jí z její mzdy sráží daně dle dánských zákonů. Můj dotaz zní, zda tato fyzická osoba bude v ČR podávat daňové přiznání, do kterého zahrne i příjmy od zaměstnavatele z Dánska (na území Dánska se zdržovala od 1. 8. 2008) a zda si může v tomto přiznání uplatnit daně uhrazené v Dánsku?