Registrační povinnost

Vlastníme FVE s výkonem nad 50 kW, v létě nám vznikají přebytky, které buď nasdílíme smluvenému podnikatelskému subjektu nebo přetoky prodáme např. společnosti ČEZ. Vzniká nám povinnost registrace a odvodu daně z elektřiny?

Poslanecká sněmovna schválila Senátem vrácený doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento zákon novelizuje různé předpisy, mezi jinými i zákon o daních z příjmů. Původně byly v zákoně navrhovány jen změny související s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, ale nakonec obsahuje i další změny ZDP. V článku chci upozornit například na: zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, novou povinnost zaměstnavatele podávat měsíční hlášení o záloze na daň a její samovyměření, změny u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, změny na základě pozměňovacích návrhů Senátu. Účinnost zákona jako takového je od 1. 1. 2026, ustanovení týkající se zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a správy záloh daně ze závislé činnosti mají účinnost až od 1. 1. 2027.

Málokterá novela získala v České republice takové pozornosti, jako právě novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Zákon přinesl zejména razantní zvýšení hrazených poplatků, rozšíření definice přenosových zařízení, ale i nové povinnosti pro podnikatele. Nejznatelnější z nich byla povinnost oznámit do 30. června 2025 příslušnému orgánu počet zaměstnanců a počet pronajímaných dopravních prostředků. Přestože již tato lhůta uplynula, ne všichni zaměstnavatelé se k poplatku doposud registrovali, a otázky spojené s konkrétními povinnostmi novely tak zůstávají stále aktuální.

Podnikatel usazený v ČR, neplátce DPH, identifikovaná osoba, poskytl online službu konzultace, občanovi SK (nebo jiné země) osobě k dani nepovinné. Podle pravidla § 10 a násl. do data 31. 12. 2024, by mu vznikla povinnost registrace k DPH ve státě příjemce služby. V roce 2025 má možnost využít režim malého podniku pro případ takové služby? A když registraci k režimu malého podniku neudělá? Osoba je již registrována jako osoba identifikovaná z důvodu inkasa příjmu prostřednictvím společnosti registrované v EU. Uvádí úplatu do ř. 21 a podává souhrnné hlášení.

Chtěla bych poprosit o radu ohledně aktuálních změn v televizních a rozhlasových poplatcích. Jedná se o zahraničního zaměstnavatele se sídlem v Německu (např. firma XYZ GmbH) - která má přes 25 zaměstnanců, ale tady v Česku jen jednoho (je to Čech, občan ČR). Tento český zaměstnanec má přidělen automobil s autorádiem, notebook a mobil. Vlastníkem toho všeho je firma XYZ GmbH. Zaměstnanec, který platil a platí rozhlasový poplatek za svou domácnost, je uveden jako soukromá osoba v TP automobilu jako provozovatel. Firma XYZ GmbH zde doposud neplatila žádné poplatky, ani není v tomto smyslu registrována. Mají teď nějaké povinnosti v souvislosti s aktuálními změnami televizních a rozhlasových poplatků? 

Neplátce si musí dát s ohledem na registraci podle nových pravidel pozor na změnu v období, za něž se počítá obrat, respektive dva obraty. Po jejich překročení musí vždy, pokud ještě není plátcem, podat přihlášku k registraci. Plátce má od letošního roku nárok na odpočet i z nedokončeného majetku, pokud k jeho dokončení dojde 12 měsíců přede dnem registrace nebo kdykoliv později. Novela přinesla i časový posun v registraci identifikované osoby. Jak se následně postavit k tomu, když v jednom měsíci vznikne povinnost registrace identifikované osoby i plátce? Více informací a podrobnější vysvětlení je v následujícím článku.

Fyzická osoba, plátce DPH začala poskytovat služby do Německa. Faktury začala vystavovat v eurech, v režimu reverse charge. Nyní si zřídila devizový účet, který bude sloužit na příjem těchto fakturací. Jsme povinni oznámit tento účet Finančnímu úřadu na základě Oznámení o změně registračních údajů? Měl by být tento účet určen ke zveřejnění na DPH?

Česká společnost, plátce DPH, prodává online licence svého softwaru (platnost licence 1 rok) do zemí EU a třetích zemí. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv služby a při prodeji do zemí EU (plátcům dph) vykazuje na ř. 20, neplátcům do EU na ř. 1 a zdaňuje 21% DPH na území ČR. Při prodeji do třetích zemí vykazuje na ř. 22 pro plátce i neplátce?

Bratr se sestrou jsou spoluvlastníky nemovitosti, kterou jim darovali před šesti roky rodiče. Nemovitost nyní chtějí prodat (nemohou se o ni starat, budova chátrá). V případě, že příjem z prodeje bude např. víc než 5 mil. Kč, bude tento příjem podléhat dani z příjmu a popř. že ano, bude se ten příjem dělit mezi oba sourozence, nebo daní jen jeden za oba?. A dále – bude tento příjem podléhat povinné registraci k DPH? 

Se vznikem plátcovství DPH jsou spojeny mnohé povinnosti a administrativní zátěž, včetně nutnosti zohlednit DPH v rámci jednotlivých cen. Část podnikatelů se proto uchyluje k vytváření různých umělých struktur, které mají zamezit zatížení společností DPH. Tyto nelegální praktiky jsou ale pod drobnohledem finančních úřadů, které mohou přistoupit nejen k doměření daně, ale i k podání trestního oznámení. V nedávné době posuzoval takovou strukturu i Nejvyšší správní soud. Rozsudek nám tak připomíná, jak závažné takové jednání může být. Rovněž přinesl zajímavý pohled na posuzování obdobných struktur. (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. ledna 2025, čj. 6 Afs 193/2024 –59)

Chcete vědět, co to znamená být nespolehlivým plátcem? Podmínky, za kterých správce daně tento status plátci udělí, jsou obsahem tohoto checklistu. Současně se také dozvíte, jaké nebezpečí vám může hrozit při obchodování s plátcem, který je označen jako nespolehlivý.

Může být živnostník v režimu paušální daně identifikovanou osobou k DPH na Slovensku? Příjmy, kterou jsou cca 1,5 mil. ročně mu plynou z českých a slovenských společností placené v eurech, přepočítávané denním kurzem ČNB. Jelikož v režimu paušální daně nemůže být plátcem DPH musí se k DPH na Slovensku identifikovat, nevadí to pro režim paušální daně, nebude kvůli tomu z něj muset vystoupit?

Od ledna 2024 byla zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, ovšem i nadále v upravené podobě je nutné oznamovat nepodání daňového přiznání. Významně se omezila i registrace plátců daní z příjmů s výjimkou zaměstnavatelů, což opět kalí nenápadně zavedená oznamovací povinnost. Naopak beze změny zůstává registrace identifikovaných osob a plátců. Specifické regulační požadavky se nadále vztahují na spotřební a ekologické daně, které spravuje celní správa.

Předmětem příspěvku je registrační povinnost daňových subjektů. Nejdříve se zaměříme na základní úpravu této povinnosti včetně změn, které byly přijaty od roku 2024. Důležitá je také forma a způsob podání, kterým je tato povinnost splněna. Dále se článek zaměřuje na právnické osoby a speciálně na splnění této povinnosti u veřejně prospěšných poplatníků. Poslední část příspěvku je zaměřena na registrační povinnost k dani z přidané hodnoty s tím, že prostor je věnován také oblasti identifikovaných osob.

Kdy je SVJ povinno registrovat své statutární zástupce na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu? I když nepobírají žádnou odměnu, nebo jen v případě, že jejich příjem zakládá účast na zmíněných pojištěních, tzn. na zdravotní od 1 Kč a na sociální od 4000 Kč? A od jakého data přesně? Četla jsem, že od zvolení do orgánu SVJ, což může být i několik let zpětně?

Máme společnost plátce DPH, účty jsme vždy zveřejňovali. Teď měníme nastavení s bankou pro interní potřeby (lepší cashflow řízení). Máme smlouvu s bankou z JČS, která pro nás bude účty spravovat a nabízí pro lepší přehled individuální účty pro zákazníky. (Jsme vlastníci, jen na fakturách pro platbu budeme vykazovat jiný účet pro každého klienta). Bude to vypadat následně: Zákazník 1 pošle peníze na Individuální účet 1 v EUR -> automaticky se převede na Účet souhrnný v EUR Zákazník 2 pošle peníze na Individuální účet 2 v CZK -> automaticky se převede na Účet souhrnný v CZK Zákazník 3 pošle peníze na Individuální účet 3 v EUR-> automaticky se převede na Účet souhrnný v EUR A teď dotaz, máme povinnost zveřejňovat individuální účty? (může je být tisíc) máme povinnost zveřejňovat individuální účty i v případě když plnění v režimu R-CH? Já se domnívám, že ano.

Správce daně zaregistruje z moci úřední osobu povinnou k DPH a zveřejní údaje z registru plátců a identifikovaných osob. V informačním systému MF je jak datum, od kdy je osoba povinná k dani plátcem, tak i datum zveřejnění. Podle jakého předpisu je stanovena lhůta a podmínky zveřejnění. Mám za to, že zveřejněno by mělo být až pravomocné rozhodnutí o zpětné registraci, protože to má vliv na postup podle podle § 92a odst. 5 zákona o DPH a zveřejnění nepravomocného rozhodnutí postrádá smysl. Kdy a a na základě čeho správce daně v dané věci postupuje?

Jak reagovat při překročení obratu 1 mil. v období říjen, listopad nebo prosinec 2022? Pro rok 2023 je návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci 2 mil. a je to již schváleno? Nevím, jak mám postupovat při překroční limitu v říjnu nebo v listopadu nebo v prosinci 2022.

E-shop zasílá občanům na Slovensko zásilky zboží. Chtěl by se ujistit, zda chápe registraci DPH v SK správně. 1. Limit 35 000 EUR je za kalendářní rok (tzn. k 1. 1. 2020 se obrat nuluje a počítá znovu). 2. Do hodnoty se nepočítá česká DPH 21 %. 3. Do hodnoty se nepoužívá zboží prodané ve zvláštním režimu 21 %. 4. Do hodnoty se nepočítá hodnota prodaného zboží s 21% českou DPH slovenskému plátci (nevyužila se podmínka osvobození). Dále od 1. 1. 2021 se rozšiřuje režim jednotného inkasního místa, takže zasíláním zboží do SK občanům se již na Slovensku firma nebude muset registrovat ani při překročení limitu 35 000 EUR, je to tak? Doplnění dotazu: Odečítají se dobropisy za prodané zboží v režimu zasílání z limitu pro registraci. Např. firma do června vyfakturuje na SK občanům 36 000 EUR + 21 % CZ DPH. Dobropisy ve stejném období za vrácené nebo nevyzvednuté zboží činí –10 000 EUR + 21 % CZ DPH. Je limit překročen nebo se faktury a dobropisy sčítají a jedná se o hodnotu 26 000 EUR a limit není dosažen?

Nově založená společnost (s. r. o., daňový rezident ČR) bude uzavírat smlouvy se svými obchodními partnery. Bude nakupovat zboží u společnosti se sídlem v Nizozemsku. Nakoupené zboží bude prodávat společnosti se sídlem v Rusku. Toto zboží bude přepravováno přímo z Nizozemska do Lotyšska, nepůjde přes území ČR. V Lotyšsku bude vyřízena veškerá administrativa spojená s vývozem. Společnost není registrována jako plátce DPH. Vznikne společnosti z těchto obchodních transakcí povinnost registrace k DPH v ČR, popřípadě v Nizozemsku, či Lotyšsku? V případě, že by registrační povinnost společnosti vznikla, přiznávala by společnost v ČR v přiznání k DPH hodnotu pořízeného zboží poníženou o hodnotu zboží přiznanou v Lotyšsku? V přiznání k DPH v ČR by se jednalo o pořízení zboží bez nároku na odpočet?