Sociální zabezpečení

OSVČ si sama určuje roční vyměřovací základ pro pojistné. Nejnižší vyměřovací základ v současnosti činí 55 % daňového základu. Daňový základ je dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů. U osob nepodávajících daňové přiznání je vyměřovacím základem 55 % z příjmů po odečtu výdajů.

Vyměřovací základ zaměstnanců (viz § 5 zák. o pojistném na sociální zabezpečení) je úhrnem příjmů, které: jsou předmětem daně z příjmů FO podle ZDP, nejsou od této daně osvobozeny, jsou příjmem zúčtovaným zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo jen na důchodovém pojištění.

Účelem tohoto příspěvku je vyjasnění daňového režimu nárokového plnění ve formě sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance (dále jen „zaměstnance“) jeho pozůstalým, a to i v návaznosti na zrušení...

Osoba spravující pozůstalost podala daňové přiznání za zemřelou OSVČ a zaplatila daň z příjmů. Současně podala i přehled sociálního pojištění a doplatila vypočtenou daň. Toto podání se však podávat nemuselo. Je možné tuto situaci napravit?

S.r.o., chráněná dílna přihlašuje nového zaměstnance na hlavní pracovní poměr, který dle posudku je uznán invalidním 1. stupně. Dle rozhodnutí ČSSZ pro nesplnění podmínek o důchodovém pojištění se žádost o pobírání invalidního důchodu zamítá. Tzn., že je invalidní 1. stupně, ale nepobírá inv. důchod. Jak máme tohoto zaměstnance přihlásit? Pouze kódem P? Jedná se o státního pojištěnce u kterého můžeme z vyměřovacího základu odečíst max. 15.749, - Kč (podmínku více jak 50% inv. zaměstnanců máme splněnou)? Jak ho správně přihlásit na OSSZ? Má z hlediska daně z příjmů nárok na slevu na dani na invaliditu?

Máme na zkrácený úvazek invalidního zaměstnance s hrubou mzdou 4.500,- Kč. Odvádíme z této hrubé mzdy sociální pojištění. V měsíci srpnu si vzal neplacené volno a hrubá mzda bude 2.500,- Kč. Předpokládáme, že i zde bude podléhat odvodům sociálního pojištění i když se dostane pod částku 4.499,- Kč. Je naše úvaha správná?

Zaměstnanci od 16.7.2025 byl přidělen starobní důchod, může již za celý měsíc červenec 2025 uplatnit slevu pro pracující důchodce ve výši 6,5% ?

Máme v pracovním poměru zaměstnankyni na zkrácený úvazek na 10 hodin týdně. Tato zaměstnankyně má 5leté dítě. Chtěli bychom uplatnit 5% slevu na pojistném. Její mzda se ale každý měsíc mění. Někdy má měsíčně 55.000,-, někdy pouze 20.000,- Kč. Do 1,5násobku průměrné mzdy (69.836,-) se vejde, ale někdy je nad 536,- Kč/hod. Můžeme dát záměr, že chceme uplatňovat slevu? Poté v každém jednotlivém měsíci jí buď uplatníme, když bude mít zrovna nízkou mzdu nebo neuplatníme?

Firma s. r. o. plánuje zaměstnat na DPP zaměstnance, který je u jiného zaměstnavatele zaměstnán na HPP. Mzda má být do 11 500 Kč/měsíc, tj. bez odvodů SP, ZP. Zaměstnavatel ale dosud nezaměstnával nikoho. Je potřeba registrovat zaměstnavatele na ČSSZ, jelikož bude u mzdy zaměstnance srážena srážková daň? Jaké povinnosti u DPP jsou v roce 2025? Hlášení o nástupu a měsíční výkaz příjmů zaměstnance na DPP?

Jsem (od dubna 2024) starobní důchodce, dosud pracuji jako OSVČ a chtěla bych využít 6,5% slevu pro důchodce již pro placení záloh v tomto roce. Zatím od ledna platím zálohy bez této slevy. Ve formuláři Přehledu, ani v Poučení jsem nenašla možnost, jak uvést v rámci kolonky F rovnou zálohu sníženou o 6,5 %. Z toho, co jsem četla, jsem pochopila, že nejdříve musím využití této slevy oznámit na formuláři Oznámení o změně údajů. Mohu do Přehledu za 2024 do kolonky zálohy 2025 uvést rovnou tuto nižší zálohu, anebo uvést zálohu bez slevy a pak přesto platit zálohu sníženou (tedy po podání Oznámení)?

Od letošního roku již nebudou mít noví zaměstnavatelé přidělenu správu sociálního zabezpečení vždy podle své místní příslušnosti, tzn. v okrese podle svého sídla, ale nově podle aktuální vytíženosti jednotlivých správ sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé komunikují s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) elektronicky, a proto je jediným důsledkem pouze efektivnější a rychlejší servis ze strany ČSSZ.

Jsme malá základní a mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Máme pedagogy, paní uklízečky a kuchařky. Jaké procento jsme povinni odvádět na zákonné pojištění Kooperativa (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), která se platí po skončení čtvrtletí? Je tam nějaké dané procento, resp. promile z vyměřovacích základů nebo nějaké dané rozmezí? 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná i letos důležité údaje platné pro sociální zabezpečení v roce 2025. Díky tomu naleznete přehledně a na jednom místě základní informace týkající se důchodového i nemocenského pojištění, tj. důchodů, dávek nemocenského pojištění, sociálního pojištění OSVČ i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Firma má 5 zaměstnanců na dohodu o provedení práce, smlouvy jsou uzavřeny na celý kalendářní rok 2024, všechny DPP jsou měsíčně okolo 5000,- Kč hrubého. Žádné jiné zaměstnance nemá. V letošním roce se řádně zaregistrovala na OSSZ, a začala posílat měsíční Přehledy o výši pojistného. Za měsíc září 2024 žádný z dohodářů nevykonával práci, nikdo neměl odměnu. Na OSSZ byl zaslán nulový Přehled o výši pojistného. Není to sice povinnost, ale bylo to zvoleno jako jiná forma oznámení. Z OSSZ přišlo oznámení, že musíme podat Žádost o automatické generování nulových měsíčních přehledů. V žádných pokynech jsme nenašli, že by nám vznikla tato povinnost. O co se jedná?

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnankyní dohodou k 31. 10. 2024. V termínu ji řádně odhlásí. Protože částečně splnila nárok na kvartální odměny za 4.Q/2024, chtěl by jí v lednu 2025 poskytnout dodatečně jednorázovou odměnu ve výši 15 000 Kč. Bude nutné zaměstnankyni v lednu přihlásit a odhlásit? K jakému datu, jakými kódy na OSSZ a zdravotní pojištovnu?

Jsme s. r. o. a při kontrole z ÚSSZ nám byl zjištěn nedoplatek na pojistném z roku 2020. Jak tento nedoplatek zaúčtovat?

Jaké datum vzniku zaměstnavatele je potřeba uvést do přihlášky zaměstnavatele, který zaměstnává pouze DPP s příjmem do 10 000 Kč. DPP vznikla 2. 1. 2024, zaměstnavatele tedy přihlásím s datem vzniku 2. 1. 2024 a přihlášku podám do 31. 7. 2024? Zaměstnance na DPP taky přihlásím s datem 2. 1. 2024?

Každý rok k 1. 1. se mění hranice příjmů, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Na výši průměrné mzdy jsou navázány redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, maximální výše vyměřovacího základu, rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) minimální výše základů pro odvod pojistného a pro účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.