Spolupráce přeshraniční

Z obsahu odpovědi maďarského správce daně vyplývá, že na základě samotného mezinárodního dožádání neopatřil žádné nové podklady. Přesto maďarský správce daně k odpovědi připojil podklady, jež v minulosti ohledně společnosti Stefarez nashromáždil. Tyto podklady mohou být relevantní ve vztahu ke zjištěním, která v odpovědi maďarský správce daně uvedl (viz bod 165 napadeného rozsudku). Správce daně proto měl spolu s odpovědí maďarského správce daně žalobkyni zaslat také přílohy této odpovědi. Lze též doplnit, že CD s těmito přílohami bylo založeno spolu s odpovědí ve veřejné části spisu. Vzdálené nahlížení do spisu není samoúčelné a mělo by daňový subjekt seznámit s relevantními informacemi tak, aby se mohl řádně vyjádřit ke zjištěným skutečnostem. Jak však již bylo uvedeno výše, ze samotné odpovědi zahraničního správce daně nelze seznat důkazní sílu jednotlivých zjištění. Je proto nutné seznámit daňový subjekt též s přiloženými podklady. I když Nejvyšší správní soud souhlasil se stěžovatelem, že žalobkyně se mohla proti nezpřístupnění příloh bránit již v daňovém řízení, tato obrana nepodmiňuje možnost žalobkyně brojit proti nezákonnému postupu daňových orgánů ve správním soudnictví, a to zejména za situace, kdy byla zjištění daňových orgánů doplňována až v odvolacím řízení. Podstatné je, že žádost o vzdálené nahlížení do spisu směřovala také na přílohy odpovědi maďarského správce daně, které správce daně neposkytl, aniž by tento postup odůvodnil. Závěr krajského soudu o nezákonnosti tohoto postupu je proto správný. Nelze přisvědčit ani argumentaci stěžovatele, že by tato vada neměla vliv na zákonnost rozhodnutí o odvolání. Jak uváděl již krajský soud v napadeném rozsudku (bod 164), za situace, kdy žalobkyni nebyly podklady připojené k výsledku mezinárodního dožádání zpřístupněny, neměla faktickou možnost zpochybnit jejich hodnocení maďarským správcem daně či se jich dovolávat ve svůj prospěch. Nadto nelze přehlédnout, že žalobkyně a stěžovatel z odpovědi maďarského správce daně dovozovali odlišné závěry.

Jestliže je tedy odpověď na mezinárodní dožádání nejprve doručena ústřednímu kontaktnímu orgánu, který žádost o mezinárodní dožádání podal (tím je v České republice podle § 6 odst. 2 zákona č. 164/2013 Sb. , o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, Generální finanční ředitelství), je rozhodným právě datum, kdy byly odpověď doručena tomuto orgánu. Skutečnost, že ústřední kontaktní orgán následně tuto odpověď přepošle konkrétnímu správci daně s určitým zpožděním, je pro účely běhu prekluzivní lhůty nerozhodná.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 13/2025 ze dne 19. září 2025, který obsahuje seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Zvláštní režim pro malé podniky umožňuje osobám povinným k dani usazeným na území členského státu Evropské unie využít limit obratu pro zákonnou registraci plátce DPH. Při splnění podmínek může osoba povinná k dani v daném členském státě uskutečňovat zdanitelná plnění jako neplátce DPH. Jedná se o dobrovolný režim, který mohou využít jak plátci DPH, tak neplátci v tuzemsku. Přeshraniční režim pro malé podniky upravuje § 109bb až § 109bu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Pokud má žádost o mezinárodní spolupráci věcnou i časovou souvislost s předmětem probíhající daňové kontroly, staví běh lhůty pro stanovení daně. Z hlediska věcného je nutné posoudit obsah žádosti a zkoumat, zda měla souvislost s obchodními transakcemi, které daňový subjekt deklaroval. Z časového hlediska může žádost o mezinárodní dožádání stavět lhůtu pro stanovení daně jen ve vztahu k těm zdaňovacím obdobím, jichž se týká, a nikoli ke všem zdaňovacím obdobím, ohledně nichž byla zahájena daňová kontrola. Úkon mající za následek stavení běhu lhůty pro stanovení daně musí být totiž vykládán restriktivně (rozsudek NSS ze dne 13. 10. 2023, č. j. 2 Afs 124/2023-59). Není-li však dána věcná či časová souvislost mezinárodního dožádání s předmětem daňové kontroly a kontrolovanými zdaňovacími obdobími, nemůže stavit běh lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 148 odst. 4 písm. f) daňového řádu ve vztahu k těmto daním či zdaňovacím obdobím. Správce daně měl tedy již před odesláním žádosti o mezinárodní spolupráci na Slovensko k dispozici informace o transakcích společnosti Kubex od její odběratelky N.I.N.A. Invest (výpisy z účtu svědčící o provedených platbách, objednávky, faktury, dodací listy, nabídka v e-mailu), které nezpochybnil, a nezpochybňovala je ani žalobkyně. Disponoval také daňovými přiznáními společnosti Kubex. Navíc byla žádost o mezinárodní spolupráci odeslána až dne 16. 1. 2018, ačkoli správce daně získal informace o vedení účtu společnosti Kubex u Tatra banky, které se mezinárodní dožádání týkalo, již z odpovědi na žádost o poskytnutí informací ze dne 11. 8. 2017. Lze proto konstatovat, že v době realizace tohoto mezinárodního dožádání měl správce daně dostatek informací o řetězci a transakcích v něm. Stěžovatel argumentoval také tím, že zpráva o daňové kontrole je finálním výstupem daných zjištění. V průběhu řízení si přitom nečiní závěr o tom, zda již disponuje dostatkem důkazů. Podle názoru NSS je však daňový orgán povinen učinit si předběžnou úvahu ohledně aktuálního stavu výsledků dokazování dříve, než uskuteční mezinárodní dožádání. V návaznosti na to může posoudit účelnost takového kroku. Obzvláště pak v případě, kdy je mezinárodní dožádání činěno v pozdější fázi probíhajícího daňového řízení, a postup správce daně může z tohoto důvodu působit účelově, je tento krok nezbytný.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 1/2025 ze dne 9. ledna 2025, který obsahuje seznamy spolupracujících států podle podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 16/2024 ze dne 10. prosince 2024, který obsahuje seznam států, které podepsaly smlouvu týkající se automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 9/2024 ze dne 24. října 2024, který obsahuje Seznam států uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie.

Vymezením spolupracujících osob a jejich daňovým řešením se zabývá § 13 ZDP . Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti). Hlavním cílem využití spolupráce osob je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. V článku se zaměříme na další možnost uplatnění spolupráce osob, a to s využitím spolupráce osob dosáhnout situace, kdy spolupracující osoba i podnikající osoba nemusí platit sociální pojištění a tím dosáhnout nejen daňové úspory, ale i úspory v neplacení jednoho druhu pojistného.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2024 ze dne 22. srpna 2024, který obsahuje Seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 5/2024 ze dne 18. června 2024, který obsahuje Seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní .

V rámci AML oblasti prochází legislativním procesem jako sněmovní tisk 659 rozsáhlá novela AML oblasti, která má z velké části nabýt účinnosti již 30. 12. 2024. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 3/2024 ze dne 28. února 2024, který obsahuje Seznam států uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie .