Správa daní a poplatků

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

V předchozím dílu článku z cyklu plných mocí bylo pojednáno o technických záležitostech, které souvisí s plnými mocemi. V tomto dílu se článek vrátí k právním aspektům plných mocí a naváže na pojednání obsažené v prvním dílu článku, který v obecné rovině charakterizoval institut zmocnění a potažmo plné moci a také pojednal o tom, která osoba může udělit plnou moc. Tento díl článku z cyklu plných mocí se zaměří na obsah plných mocí a nejdříve pojedná o náležitostech plných mocí. Článek v této souvislosti popisuje, jakým způsobem je třeba označit zmocnitele a zmocněnce v plné moci, ať už jde o obecného zmocněnce či o advokáta a daňového poradce, a také uvádí, jakým způsobem by měly být označeny osoby oprávněné jednat za právnickou osobu. Poté se článek v obecné rovině věnuje rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci, uvádí vztah vymezení rozsahu zmocnění v plné moci a v dohodě o smluvním zastoupení. V neposlední řadě článek vyzdvihuje rozsah zmocnění obsažený v plné moci, což směřuje k tomu, že správce daně se musí vždy seznámit s plnou mocí a nemůže se spokojit s tvrzením, že určitá plná moc byla udělena.

Oblast skryté daňové kontroly, resp. činnost správce daně přesahující již pouhé mapování terénu, je již „zavedenou značkou“ na poli judikatury. Já jsem v letech 2022 a 2024 na toto téma sepsal články, ve kterých jsem popsal základní fakta, diskutoval s tehdy aktuálními závěry a nastiňoval možné závěry a důsledky1). Nyní nastal opět ten správný čas obohatit tuto problematiku o další diskusi. Co se tedy dnes mj. dozvíte? Má na skrytě prováděnou daňovou kontrolu vliv, zda se jedná o zdaňovací období před či po novele2) daňového řádu k 1. 1. 2021? Pozornosti vám jistě neuniklo, že ust. § 87 daňového řádu 3) doznalo po zmíněné novele významných změn. Proto je zcela na místě se zabývat tím, zda je logické rozlišovat období (vůči skrytě prováděnému kontrolnímu postupu) před a po novele.

V průběhu měsíce května došlo ke změně právní formy společnosti - v. o. s je od 21. 5. 2025 přeměněna na s. r. o. IČ zůstává stejné, mění se sídlo společnosti, to je nyní v jiném kraji. Společnost pokračuje v činnosti dále, v tomto směru se nic nemění a vše zůstává jako předtím. Předpokládám, že do 20. 5. 2025 se bude účtovat ve v.o.s. a k tomuto datu se vyčíslí hosp. výsledek a zaúčtuje jako závazky vůči společníkům při rozdělení zisku a od 21. 5. 2025 bude účtováno v s. r. o. Potřebovala bych shrnout odpověď na postup, co všechno je potřeba udělat, aby došlo k bezproblémovému pokračování. Tedy aby byla společnost zaregistrována na „novém“ finančním úřadě a také, zda bude přiznání k DPH za květen podáváno za celý měsíc na novém finančním úřadě, nebo zda se mají podat dvě přiznání. Případně prosím o upozornění na možné další povinnosti.

Substituční zmocnění je sice důležitý, avšak často přehlížený institut při správě daní, který si však zaslouží větší pozornost nejen odborné veřejnosti, nýbrž i úředních osob správců daně. Tento článek se zaměřuje na podmínky a praktické aspekty, za kterých mohou zmocněnci při správě daní delegovat své povinnosti na další zmocněnce. Přináší hloubkový pohled na právní úpravu tohoto institutu obsaženou v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a v dalších právních předpisech a objasňuje, kdy je volba substitučního zmocněnce nejen možná, ale dokonce i povinná. Důraz je kladen na rozdíly mezi teoreticko-právními předpoklady a praktickými výzvami, kterým čelí advokáti a daňoví poradci při snaze efektivně zastupovat své klienty, a to zejména v kontextu ochrany jejich práv a veřejných zájmů. Tento článek zároveň vybízí ke zvýšené pozornosti vůči judikatuře, která by mohla dále formovat správní praxi, a také vůči metodickému usměrnění v této oblasti.

Novinářka bez živnostenského listu dostávala v minulých letech za své články částky, které nebyly daněny srážkovou daní. Vyhotovovala DPFO a podávala přehledy na SP a ZP. V r. 2024 neměla tato novinářka jiný příjem než rodičovskou, neboť se stará o malé dítě. Má povinnost za r. 2024 povinnost podat nulové DPFO, nulový přehled na SP a ZP, nebo má povinnost zaslat alespoň čestná prohlášení o nulových příjmech?

Poslanecká sněmovna schválila ve 3. čtení tzv. celnický balíček, který mění zejména legislativu v oblasti správy daní.

Osoby zúčastněné na správě daní, a to zejména daňové subjekty, občas nechtějí při správě daní jednat samostatně. Důvodem je skutečnost, že správa daní je pro většinu z nich příliš složitá, a to jednak s ohledem na nízké povědomí o právech a povinnostech vyplývajících ze správy daní a také pro nedostatek jejich zkušeností z této oblasti. V těchto případech si osoby zúčastněné na správě daní volí zmocněnce, aby za ně vystupoval při správě daní, činil za ně podání a chránil tak jejich práva. První díl článku z rubriky vztahující se k plným mocem při správě daní pojednává o institutu zmocnění při správě daní, a to postupně přes charakteristiku tohoto právního institutu a upozornění na problémy, které tento institut ve správní praxi vyvolává, včetně návrhů na řešení těchto problémů. Tento první díl článku přináší prvotní náhled na institut zmocnění při správě daní a tvoří tak úvod pro další díly, ve kterých bude pojednáno o institutu zmocnění při správě daní podrobněji a v dalších souvislostech, např. o rozsahu plných mocí, o vadách plných mocí, o ukončení zastupování při správě daní apod.

Společnost s r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 1. 7. 2024 prostřednictvím daňového poradce. Vyšly čtvrtletní zálohy každá 150 000 Kč. S. r. o. zálohy dvakrát nezaplatila (v září a v prosinci 2024). Nyní během 14 dnů bude v základním termínu podávat daňové přiznání za rok 2024, kde bude ve ztrátě. Zálohy nejsou zaplacené a už se ani doplácet nebudou, když vznikla za rok 2024 ztráta. Jakým způsobem dojde ke zrušení záloh? Z moci úřední, nebo musí klient podat žádost na FÚ, kde jako důvod uvede ztrátu roku 2024?

Generální finanční ředitelství (GFŘ) vyhodnotilo první etapu projektu Daňové echo, jehož cílem je podpořit dobrovolné plnění daňových povinností, zvýšit efektivitu a snížit časovou i administrativní náročnost správy daní z pohledu poplatníků i úřadů. Po pozitivních výsledcích první pilotní etapy nyní finanční správa zahajuje druhý projekt v rámci využití tohoto moderního nástroje.

Společnost X realizovala fúzi s dalšími 5 společnostmi s rozhodným dnem 1. 1. 2025, v obchodním rejstříku zapsáno 1. 1. 2025 (společnost X je nástupnickou společností). Všechny společnosti měly jako účetní období kalendářní rok. Zároveň tato nástupnická společnost vstoupila do likvidace, a to taktéž k 1. 1. 2025. K uvedené situaci máme tři dotazy: 1) Jaký je termín pro podání DPPO za rok 2024 u zanikajících společností? Standardní dle § 136 daňového řádu? 2) Jaký je termín pro podání DPPO za rok 2024 u nástupnické společnosti? Standardní dle § 136 daňového řádu? 3) Uplatní se na nějaké období lhůta dle § 240c odst. 2 daňového řádu? Nebo tím, že je vstup do likvidace k 1. 1. 2025, nevzniká žádná „část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace“?

V roce 2024 jsem obdržel výplatu státních spořicích dluhopisů ve výši 10 milionů korun. Musím tuto výplatu oznámit finančnímu úřadu? 

Nejvyšší správní  soud v roce 2024 zrušil rozhodnutí o odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na DPPO vydaného v roce 2019 s tím, že společnost své důkazní břemeno zcela unesla. Postupuje v tomto případě správce daně ve věci vyplacení sankčních úroků (§ 254 DŘ) podle znění DŘ platného ke dni vydání nezákonného dodatečného platebního výměu v roce 2019, kdy byla správci daně uložena povinnost úrok nejen předepsat, ale z úřední povinnosti ve stanovené lhůtě i vyplatit, nebo se postupuje podle znění daňového řádu v roce 2024 platného k datu vydání rozsudku NSS a správce daně má povinnost úrok jen předepsat?

Firmě byla letos vyměřena daň dle pomůcek kvůli nepodání daňového přiznání za rok 2022, kde jí kvůli tomu vznikla daňová povinnost, i když reálně je prý ve ztrátě. Lze toto nějak řešit, tj. např. podat daňové přiznání za rok 2022, aby bylo „nahrazeno“ doměření daně? Pokud ano, jak je to s platbou doměřené daně dle pomůcek (platební výměr již dorazil)? Úhradou subjekt souhlasí s doměřením daně či je lepší daň uhradit a případně počkat na vratku? 

Musí zaměstnanec, který má příjmy jen ze zaměstnání a od SVJ obdrží jednorázově vyplacený podíl na nájmu ze společných částí domu, musí podat přiznání k dani z příjmu za rok 2024?

Je možný tento postup správkyně daně k poskytnutí informací? A pokud není, jaké je možné odvolání a jak má správkyně i firma postupovat? Správkyně daně zavolá na kontakt na podaném přiznání k dani z přidané hodnoty, kde vznikl odpočet daně a žádá o zaslání faktur dokazující odpočet. Kontakt jí oznámí, že faktury jí zašle, ale je nemocný a není v kanceláři. Správkyně se znovu ozve druhý den dopoledne formou SMS s tímto oznámením „Dobrý den, pokud mi do hodiny nepošlete zdůvodnění a 3-4 faktur k nadměrnému odpočtu DPH firmy XY za srpen, budu muset předat vedení neúplné podklady s informaci, že neposkytujete součinnost.“

Pokud daňový subjekt neuspěje s vyhověním žádosti o zaplacení daně ve splátkách, může podat žádost po nějaké době na finanční úřad znovu?

Pokud je podáno dodatečné daňové přiznání za období 5/2022 a za období 10/2023 s datem zjištění 15. 3 .2024 na zvýšenou daňovou povinnost, do kdy se prodlouží lhůta pro doměření daně u jednotlivých období 5/2022 a 10/2023?

Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval  s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno? 

Náš zaměstnanec byl předvolán jako svědek na finanční úřad ve věci svého příbuzného, který má daňovou kontrolu (s námi tento příbuzný nemá co do činění). Vypovídal, byl sepsán protokol, ve kterém mj. zaměstnanec na úvodní otázku správce daně, kde pracuje, uvedl nás jako svého zaměstnavatele. Druhý den jsme obdrželi výzvu správce daně podle § 57 odst. 1 písm. d) a za podmínek § 58 a § 93 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve které nás správce daně vyzývá, abychom ohledně našeho zaměstnance sdělili jeho čísla bankovních účtů, na které mu od roku 2020 zasíláme mzdu či cestovní náhrady, poskytli přehled cestovních náhrad vyplacených zaměstnanci v jednotlivých měsících a poskytli evidenci jeho pracovní doby v jednotlivých dnech od roku 2020. Podotýkáme, že u nás neprobíhá žádná daňová kontrola a ani zaměstnanec (svědek) nepodniká a nemá kromě nás žádného jiného zaměstnavatele. Ve výzvě není uvedeno, v souvislosti s jakým daňovým řízením toto správce daně požaduje, uvádí jen jméno našeho zaměstnance a co po nás chce, nic víc. Souvislost s jeho svědeckou výpovědí je zřejmá, když výzva přišla ihned po podání výpovědi. Je vůbec taková výzva zákonná? Proč si správce daně nevyžádal tyto údaje přímo od svědka - zaměstnance, proč obtěžuje nás? V odůvodnění jsou fakticky jen opsané příslušné paragrafy s citací zákona, tj. že jsme povinni údaje na vyžádání správce daně poskytnout a že jsou nezbytné pro správu daní a mohou být důkazním prostředkem při správě daní. U jakého subjektu není uvedeno a proč jsou nezbytné také není uvedeno.