Stravenkový paušál

Podle vnitřního předpisu firmy mají zaměstnanci nárok na stravenkový paušál po odpracování 6 hodin za směnu. Směny jsou stanoveny od PO-PÁ. Pokud zaměstnanec opracuje v týdnu směny tak, že má 3× do týdne odpracováno méně než požadovaných 6 hodin a jde do práce v sobotu, kde odpracuje např. 8 hodin, můžu mu za tuto práci v sobotu (na sobotu nebyla plánovaná směna) dát stravenkový paušál? V týdnu, kde nemá odpracováno 6 hodin/směna, stravenkový paušál nedostane. V sobotu napracovává chybějící hodiny, 6 hodin odpracuje, ale není na ten den stanovena směna.

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky v hodnotě 180 Kč. Zaměstnavatel přispívá 150 Kč a zaměstnanci strháváme ze mzdy 30 Kč. Je správné zaúčtování MD 213/D 321 ve výši 180 Kč? Poté MD 527/D 213 ve výši 150 Kč daňově uznatelné a MD 331/D 213 ve výši 30 Kč. Zaměstnanci poté ve mzdě přidaňujeme 34 Kč (150 – 116 Kč) a odvádíme sociální a zdravotní pojištění. Provizi za stravenky dáváme do daňově uznatelných nákladů MD 518/D 321. Je to správné řešení?

Zaměstnavatel mi poskytl stravné od fy Sodexo pass, kde mám nasčítaný kredit podle zákona o stravném. Tohoto kreditu využívám při nákupu jídla (stravného tak, že převedu postupně částku 1000 Kč do kreditů rozvozové firmy Košík. Následně ve firmě Košík nakupuji s dodáním on-line. Podmínkou převodu je, že kredit má být čerpán pouze na jídlo, k čemuž se jako zaměstnanec zavazuji. Jsem kuřák a omylem jsem s jídlem nakoupil i cigarety, ale chybně jsem zadal, že budu platit hotově. Celý nákup byl tedy čerpán z kreditů na stravenky. Jak situaci ošetřit v účetnictví, když nákup již nejde stornovat? Stačilo by, abych ve firmě složil čásku za cigarety do pokladny jako příjem?

Naše firma by ráda převedla zaměstnanci na kartu zaměstnance částku peněz, které by odpovídaly nároku zaměstnance dle zákona. Jednalo by se o částku 12 000 Kč na 6 měsíců. U zaměstnance je splněna podmínka min. 3 hodin pracovní směny. Daňový doklad je vystaven fy Sodexo pass. Jak by bylo ve firmě účtováno? 213/321 a následně do nákladů 527/513 jen tolik korun, kolik by bylo nároků u zaměstnance s tím, že firma by měla daňově a zaměstnanec osvobozeno?

Máme dovoz obědů. Ve směrnici jsme v minulosti ukotvili postup, že fakturu za obědy dáme celou do daňově uznatelných nákladů a uplatníme DPH, oproti tomu zaúčtujeme interním daňovým dokladem do výnosů částky obědů ve výši 45% u zaměstnanců, kteří oběd měli a následně částku srazíme ze mzdy a DPH odvedeme, čímž daňově zbyde zákonných 55%. Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na stravné a přesto si oběd objednal, účtujeme a srážíme 100%. Částky fakturovaných obědů byly vždy ve výši, že spadaly do limitu 70%. Od roku 2024 si nejsem jistá postupem. Fakturu za obědy dám i nadále celou do daňově uznatelných nákladů, ale mám za to, že cena oběda je pro zaměstnance nulová, jelikož se cenou vejdeme do osvobozeného příspěvku, jelikož cena oběda je 95,- a 105,- Kč. Jak postupovat u zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné a i přes to si oběd objednal? Do mzdy zahrnout plnou částku oběda jako benefit nad limit a celá částka bude podléhat odvodům a zdanění nebo mám postupovat jako dříve, kdy vystavím daňový doklad v celé částce oběda a odvedu DPH a následně částku buď srazím ze mzdy nebo přijmu do pokladny. Pokud příspěvek nad limit zahrnu do mzdy, dle nových podmínek nemusím část vyjmout z daňově uznatelných nákladů?

Společnost poskytuje zaměstnancům peněžitý příspěvek na stravování za kalendářní den, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny. Pokud chce poskytnout peněžitý příspěvek na stravování i jednateli, který pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce a daňově si ho uznat, je nově od 1. 1. 2024 povinností stanovit jednateli směny, nebo to od 1. 1. 2024 už není nutné?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?

Jak se bude postupovat v případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd se zákazníkem ve své pracovní době v městě shodném s místem výkonu práce. Bude mít nárok na stravenkový paušál za ten den v maximální výši 116,20 Kč a zároveň oběd zaplacený zaměstnavatelem, který bude pro zaměstnavatele daňově neúčinným nákladem? Nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě večeře, která proběhne v městě shodném s místem výkonu práce - mimo pracovní dobu - nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě oběda/večeře se zákazníkem na služební cestě? Dieta bude krácena, ale jídlo musí být přiměřené hodnoty a zvyklostem prostředí/zákazníka... Pro zaměstnavatele se bude jednat vždy o nedaňový náklad? Daňový může být pouze v případě, že doměří nějakou hodnotu zaměstnanci?

Společnost poskytuje zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 100 Kč za jednu odpracovanou plánovanou směnu. Jsme povinni poskytnout zaměstnanci při odpracování směny v délce 12 hod. druhý paušál ve výši 100 Kč, nebo je to na rozhodnutí společnosti, že nebude druhý paušál poskytován?

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál ve výši 116 Kč/den. V případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd s klientem a přinese doklad za oběd k proplacení - bude se jednat o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a tento oběd nebude předmětem daně u zaměstnance a stravenkový paušál se nebude krátit nebo je to jinak? 

Zaměstnavatel chce poskytnout zaměstnancům stravenkový paušál, a to po pěti odpracovaných letech. Tedy prozatím bude poskytovat pouze jednomu zaměstnanci. Nebude to považováno za diskriminační vůči ostatním zaměstnancům?

Zaměstnanec vykonává jeden druh práce na poloviční úvazek (4 hod. denně) na HPP a dále vykonává jinou činnost na DPČ pro stejného zaměstnavatele. Dle interního předpisu poskytuje zaměstnavatel stravenkový paušál všem zaměstnancům na HPP, DPČ, DPP, pokud odpracují alespoň 3 hodiny za směnu. Pokud zaměstnanec odpracuje za jeden pracovní den 4 hod. na HPP a 3 hod. na DPČ, jaký mu vznikne nárok na stravenkový paušál? Sčítá se odpracovaná doba u jednoho zaměstnavatele pro účely stravenkového paušálu tj. 7 hod. za směnu = 1× stravenkový paušál nebo by mohl dostat 2× stravenkový paušál tj. 1× za HPP a 1× za DPČ?

Od 1. 1. 2024 budeme poskytovat svým zaměstnancům (HPP) stravenkový paušál v max. výši 116,20 Kč. Máme potom povinnost poskytovat stravenkový paušál i zaměstnancům na DPP (v případě, že v daný den odpracují min. 3 hodiny)? 

Zaměstnanci s. r. o., kteří jsou zároveň jednateli, vykonávají činnosti autoškoly na základě pracovní smlouvy v zaměstnaneckém poměru. Oba mají 6hodinovou pracovní směnu. Lze jim v rámci stravenkového paušálu vyplácet za každý odpracovaný den paušál ve výši 107,10 Kč s tím, že v rámci s. r. o. je možno uplatnit celou částku jako náklad na stravné? Je potřeba dokládat faktury za stravné, nebo lze stravenkový paušál uplatnit bez prokazování skutečně vynaložených výdajů na stravování?

Může zaměstnavatel zaměstnanci zaplatit stravenkovou kartu v plné výši? Je toto pro zaměstnance plně osvobozeno od daně z příjmů FO stejně jako stravenky?

Zaměstnavatel nyní poskytuje svým zaměstnancům stravenku ve výši 105 Kč, s tím, že 55 % účtuje jako daňový náklad, 45 % jako nedaňový náklad. V případě, že by v roce 2024 pokračoval, je to tak, že u zaměstnavatele by celá hodnota stravenky byla daňově uznatelná (bez limitu) a u zaměstnance by byla bez odvodu - až do výše 70 % horní hranice náhrady stravného pro 5-12 hodin? Když by od roku 2024 zaměstnavatel nahradil stravenky stravenkovým paušálem, tak by se v tomto případě, až do výše 70 % horní hranice náhrady stravného pro 5-12 hodin (tj. pro rok 2023 107,10 Kč), jednalo o daňový náklad na straně zaměstnavatele a u zaměstnance by tato částka byla osvobozená? Když by zaměstnavatel v roce 2024 poskytnul stravenkový paušál ve výši překračující 70 % horní hranice stravného, tak by se jednalo u zaměstnavatele pořád o daňový náklad a u zaměstnance by nadlimit už podléhal odvodům? Je v případě stravenkového paušálu nutná ještě nějaká další evidence nebo vycházím „jen“ z docházky.

Zaměstnanec byl přítomen na pracovišti 3 hodiny (běžná směna je 8 hodin), pak ale odjel na pracovní cestu, za kterou mu bylo vyplaceno stravné. Stravenkový paušál, který mu byl za ty 3 hodiny také vyplacen, bude daňový nebo nedaňový náklad? A bude podléhat odvodům ze mzdy?

Firma zařídila školení pro zaměstnance včetně pohoštění. Zaměstnancům za tento den poskytla stravenkový paušál. Je poskytnutí stravenkového paušálu daňově uznatelný náklad? Faktura za občerstvení na školení je zaúčtována jako nedaňový náklad.

V tomto článku se podíváme na očekávané změny, které přinese tzv. konsolidační balíček fyzickým osobám zaměstnancům, ale i jejich zaměstnavatelům – a to v oblasti poskytování vozidel a stravování.