Stravenkový paušál - strana 2

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 ZP, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07.00 – 11.30 hod. a 12.00 – 12.30 hod. Volitelná pracovní doba: 06.00 – 07.00 hod. a 12.30 – 17.00 hod. Směna pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby: 06.00 - 14.30 hod. Dnem 1. 7. 2023 byl novelizován § 69 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla – byl doplněn o odst. 7 o omezeních při vzniku práva na poskytnutí stravného. Vznikne pracovníku nárok na peněžitý příspěvek na stravování i na stravné v případech: Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 09.15 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 09.15 do 14.30 hodin.  Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 10.00 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 10.00 do 16.00 hodin. 

Zaměstnavatel vyplácí stravenkový paušál v maximální výši 107,10 Kč za směnu. Stravenkový paušál vyplácí společně se mzdou za minulý měsíc. Běžně to poukazoval včetně haléřů na bankovní účet zaměstnance. Nyní se vyskytl zaměstnanec, který má mzdu v hotovosti a haléře tak nelze proplácet. Otázky: 1) Postupuje zaměstnavatel správně, když proplácí stravenkový paušál v haléřích nebo i při výplatě na účet má povinnost zaokrouhlovat? 2) Při výplatě v hotovosti se i stravenkový paušál má zaokrouhlovat dle §142 zákoníku práce nebo jinak?

Zaměstnáváme osobu na DPP, kde je v dohodě psána pracovní doba 25 hodin měsíčně, uvedena hodinová odměna a konkrétní týdenní rozpis směn bude sdělen 1 týden předem (nikdy není denní pracovní doba kratší než 3 hodiny). Lze předem dohodnutou pracovní dobu uznat jako plánovanou směnu pro poskytování stravenkového paušálu osvobozeného od daně, ZP a SP u zaměstnance i zaměstnavatele? Musí být rozvrh směn dán zaměstnanci písemně? Ve směrnici by bylo ošetřeno.

Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál v maximální daňově uznatelné výši. V pracovní době absolvuje v restauračním zařízení pracovní oběd/večeři/snídani s klientem. Účtenku mu proplatí zaměstnavatel, oběd neproběhne v rámci pracovní cesty. Má toto zaměstnavatelem zaplacené jídlo dopad na poskytnutí stravenkového paušálu zaměstnanci za konkrétní den? Nedochází k jeho krácení podobně jako u cestovních náhrad? Neztrácí zaměstnanec případně nárok na stravenkový paušál zcela?

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč. 

V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2023 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná: hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění a hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování. Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin [§ 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “)].

Jaká je nejvyšší možná částka příspevku zaměstnavatele - stravenkového paušálu pro zaměstnance měsíčně tak, aby se jednalo pro zaměstnavatele o daňový náklad? Jedná se o zaměstnání s 8hodinovou pracovní dobou. V roce 2022 jsme uplatňovali Kč 82,60. Je to v roce 2023 Kč 99,40, nebo je možná vyšší částka?

Někteří naši zaměstnanci pracují v jednom dni na dvou směnách 04:00 - 10,25 s přestávkou 0,5 hod. a dále ve stejný den 13:30 - 19:50 hod. s přestávkou 0,5 hod. Jak to prosím bude u stravenkového paušálu? Vím, že u směny do 11 hodin se vyplácí stravenkový paušál pro zaměstnance osvobozený, aniž by vstupoval do hrubé mzdy a odvodů, od 11 hodin a výše pak už vstupuje do odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Ale jak je to v případě těchto směn s přetržkou? Většinou v součtu dosáhnou 11,8 hod. 

Dobrý den, pokud poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, hraje roli při posuzování osvobození to, že společnost dle vnitropodnikové směrnice neposkytuje stravné na prac. cestě v maximální výši? To znamená počítá se 70% vždy z horní hranice stravného stanovené vyhláškou pro prac. cestu 5-12 hodin nebo je to s ohledem na výši stravného, které poskytuje daná společnost? Když je nyní rozmezí 120 - 142 Kč a společnost poskytuje stravné ve výši 120 Kč. Jaká bude výše osvobození stravenkového paušálu?

Tři společníci a zároveň jednatelé s. r. o. pracují na DPP jako truhláři 25 hodin měsíčně, na DPČ pracují 1 den v týdnu na stavbě nové výrobní haly pro truhlařinu (aby ušetřily peníze, svépomocí). Smlouvu o výkonu fce jednatele nemají - vykonávají bezúplatně. Dle vnitropodnikové směrnice mají jako benefit stravenkový paušál, který pobírají i ostatní zaměstnanci na HPP. Zároveň jsou OSVČ (dle výpisu z OR ta samá činnost - truhlařina, kde ale fakticky pronajímají stroje s.r.o., protože chtějí ukončit), kde odvádí na hlavní činnost ZP a SP. Je možné mít tolik dohod a pobírat stravenkový paušál na všechny dohody (práce v jednom dni trvá více než 4 hodiny a je stanoveno, kolik týdně odpracují hodin) ?

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování svým zaměstnancům i v peněžní formě. Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování je dle zákona považován za osvobozený příjem do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Zaměstnanec je zaměstnán na pozici řidiče. Místo výkonu práce je uvedené sídlo zaměstnavatele. Z tohoto místa denně vyjíždí služebním autem a po 8 hod. odpracované směně se do tohoto místa vrací. Jestliže je mimo místo výkonu práce je na pracovní cestě? V tomto případě musí dostat stravné (prac. cesta 5-12 hod)? Takovému zaměstnanci nemůžeme dát stravenkový paušál? Jestliže by měl v pracovní smlouvě místo výkonu práce okres ve kterém má jízdy, pak by mu stravné ze zákona nenáleželo a mohl by mít např. stravenkový paušál? Podobná situace je např. u dělníků, kteří se pohybují na různých stavbách po celém okrese?

Jednatel má v jednatelské smlouvě stanovený měsíční příspěvek – stravenkový paušál. Vyjede na služební cestu – dle jednatelské smlouvy má nárok na úhradu cestovních nákladů – stravné. Jak to bude v případě, že bude mít např. dvě pracovní cesty v daném měsíci, ze kterých mu vznikne nárok na úhradu cestovních výdajů – stravného? Má dojít ke krácení stravenkového paušálu za daný měsíc? Má nárok na celý měsíční stravenkový paušál a zároveň stravné – cestovní náhradu? Jsou oba výdaje daňově účinné? Nedojde k dodanění na straně zaměstnance?

Jednatel si bude uzavírat smlouvu o výkonu funkce. Může být ve smlouvě stanoveno, že výkon činí bezplatně, avšak nad rámec této bezplatné odměny má nárok např. příspěvek dovolenou, příspěvek na kulturu a sport, náhradu cestovních výdajů, stravenkový paušál atd.?

Prázdniny jsou na svém konci a my vám opět v rámci úvodního příspěvku přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví. V průběhu uplynulého měsíce došlo zejména ke změnám sazeb cestovních náhrad v důsledku nárůstu cen. Finanční správa také vydala další informaci k nízkoemisním vozidlům a zveřejnila sadu otázek a odpovědí na zveřejňování účetních závěrek ve sbírce listin. V neposlední řadě nabyla platnosti novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení , která s účinností od února příštího roku zavádí slevu na pojistném u částečných úvazků.

Firma se zabývá vařením obědů pro cizí strávníky, zároveň ale obědy odebírají i vlastní zaměstnanci, kteří platí za oběd 30 Kč, (prodejní cena oběda je 110 Kč) z částky 45% z ceny obědů (49,50 kč) je odvedeno dph, rozdíl 19,50 se převádí na nedaňové náklady. Můžeme těmto svým zaměstnancům poskytnout podle počtu odebraných obědů stravenkový paušál ? Dle mého názoru ne, protože 55% z ceny jídla máme v nákladech formou materiálu, energii, mezd a režií spojených s výrobou obědů. Je správně odvod DPH ze 45% ceny oběda?

S účinností od 20. 8. 2022 platí nový limit pro peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce, který je příjmem od daně osvobozeným – 99,40 Kč (doposud 82,60 Kč).

Zaměstnavatelé mohou poskytovat svým zaměstnancům daňově zvýhodněné stravování ve třech formách, a to zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (zahrnujeme sem i poskytování stravenek) a poskytování peněžitého příspěvku na stravování. V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2022 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice poskytování stravování zaměstnancům na pracovišti, a to i z daňového pohledu jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Základní právní úpravou závodního stravování je ustanovení § 236 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Předně je nutné zdůraznit, že § 236 odst. 1 zákoníku práce stanoví jako povinnost zaměstnavatele zaměstnancům stravování umožnit, nikoli zajistit či jinak poskytovat. Povinnost umožnit zaměstnancům stravování může zaměstnavatel splnit mnoha způsoby, předně rozvržením pracovní doby s odpovídající přestávkou na oběd, ale také například provozováním jídelny, kantýny či obchodu s potravinami a občerstvením, umístěním jídelních automatů, poskytnutím stravenek atd. V neposlední řadě musíme zmínit také nedávno zavedený stravovací paušál, či přesněji peněžní příspěvek na stravování.