Zaměstnanecké výhody

Zaměstnanci je přidělen osobní automobil pro služební i soukromé účely. Společnost hradí zaměstnanci také veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy nejen za pracovní cesty pro služební účely, ale i na jeho soukromé cesty tímto vozidlem. Jedná se o nepeněžní benefit sjednaný v pracovní smlouvě. Pohonné hmoty, které souvisí se soukromým používáním, představují zdanitelný příjem na straně zaměstnance, který podléhá rovněž odvodům pojistného. Veškeré PHM jsou průběžně během měsíce účtovány: MD 501/D 221(211), MD 343/D 221(211). Dotazy: Když je po skončení měsíce zjištěna výše PHM pro soukromou spotřebu, je možno tuto část PHM (benefit) přeúčtovat např. tímto způsobem: MD 527/D 501, MD 527/D 343? Pokud je tento benefit upraven/sjednán smlouvou se zaměstnancem, jedná se o daňový náklad společnosti, ebo se dle pokynu D-59 K § 24 odst. 2 jedná vždy o nedaňový náklad společnosti?

Zaměstnavatel uvažuje o poskytnutí benefitu zaměstnancům, a to mj. jako příspěvek (nepeněžní - platba na účet poskytovatele) na úhradu školného na základní, případně střední škole dětí zaměstnanců. Bude tento příspěvek na straně zaměstnance osvobozený, nebo bude zdanitelným příjmem? A v návaznosti na to, půjde na straně zaměstnavatele o daňový či nedaňový náklad? 

Zaměstnanec české společnosti nakoupil akcie od zahraniční matky v roce 2025 se slevou. Sleva nebyla ve mzdě zdaněna jako nepeněžní příjem. Je potřeba podávat ze rok 2025 přiznání k dani z příjmů a nepeněžní příjem dodanit, nebo je možné postupovat podle § 6 odst. 14 zákona o dani z příjmů?

Jaké podklady je potřeba požadovat od zaměstnanců, jimž bude zaměstnavatel přispívat na DIP/životní nebo penzijní spoření/pojištění/připojištění? My vždy požadujeme smlouvu, ale poslední dobou se setkáváme s tím, že ve smlouvách nejsou výslovně uvedeny podmínky dle § 15b zákona o daních z příjmů, tedy sjednáno min. na 120 měsíců a nejdřív v 60 letech výplata. Je tedy dostačující smlouva bez uvedení těchto údajů k poskytnutí daňově účinného nákladu zaměstnavatele, který bude do limitu 50 000 Kč osvobozen u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP? Nebo stačí, když je ve smlouvě uvedeno, že splňuje podmínky § 15b ZDP?

Hospodářská komora ČR vítá zrušení limitů na zaměstnanecké benefity, které vnímá jako pozitivní krok vlády směrem k zaměstnancům i zaměstnavatelům. Argumentuje, že benefity nejsou jen doplňkem mzdy, ale důležitým motivačním nástrojem a podporou zdraví a vzdělávání.

Zaměstnanec obdržel v roce 2024 RSU akcie od zahraniční matky V USA jako benefit, v roce 2025 došlo k prodej akcií. Jak bude příjem z prodeje akcií zdaněn a v jaké výši? Zaměstnavatel je v okamžiku darování nezdanil dle § 6 ZDP. Je možné celý příjem zdanit dle § 10 ZDP v daňovém přiznání za rok 2025? 

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Zaměstnanec má z firmy možnost čerpat nepeněžní benefit ve výši 15 000 Kč/rok. Benefit v nepeněžní formě je pro firmu nedaňovým nákladem a pro zaměstnance nemá daňové důsledky, pokud je využit kromě jiného i na služby léčebného či zdravotního charakteru a nákup zdravotních prostředků na lékařský předpis. Splňuje tuto podmínku využití nepeněžního benefitu zaměstnancem či jeho rodinným příslušníkem na: odstranění převislých víček v nemocnici či v soukromé ordinaci, pobyt v lázních bez předpisu lékaře včetně procedur zaměřených na pohybové ústrojí, odstranění bradavic a jiných výrůstků na obličeji lékařkou, která má smlouvu se zdravotní pojišťovnou či v soukromé ordinaci?

Je nějaká změna v účtování stravenek a karet MultiSport? Na školení v roce 2025 se lektor zmiňoval o změně účtu pro stravenky, které by se neměly účtovat jako ceniny na účet 213, ale na účet 381. Na který účet se tedy v průběhu zdaňovacího období správně účtují stravenky a karty MultiSport (srážíme příspěvky zaměstnanců ze mzdy)?

jednatel má na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele nárok na příspěvek na životní pojištění v hodnotě 2 000 Kč měsíčně. Za leden a únor si ale zapomněl ukončit trvalý příkaz a za tyto měsíce již platby odešly z jeho účtu. Může mu v takovém případě zaměstnavatel poslat 2 × 2 000 Kč přímo na jeho účet, když doloží doklad o úhradě a až od března jej bude platit přímo do pojišťovny zaměstnavatel? Jde mi o to, že se musí jednat o nepeněžní plnění, tak jestli je takový postup v pořádku, aby platby byly daňově osvobozené u jednatele i mohly být jako daňová položka uplatněny u zaměstnavatele.

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům volnočasové a zdravotní benefity do limitu osvobození od odvodů u zaměstnance. Musí být doklad vždy vystaven pouze na firmu? Je akceptovatelný doklad vystavený na jméno zaměstnance, pokud je hrazen firemní kartou nebo převodem z účtu firmy – například nadstandardní vyšetření u programu prevence rakoviny v nemocnici v hodnotě 13 000 Kč na jméno zaměstnance? Pokud se jedná o doklad na menší částku než 10 000 Kč, například thajské masáže za 1 500 Kč, musí na tomto dokladu být vůbec uveden odběratel, nebo stačí napsat například do textu thajská masáž pro Jana Nováka a je možné takový doklad zaplatit takový doklad firemní kartou?

Zaměstnanecké benefity se staly běžnou součástí odměňování v českých firmách a většina zaměstnavatelů je považuje za přínosný nástroj. Podle šetření Hospodářské komory jsou mezi nejrozšířenějšími benefity příspěvek na stravování, penzijní připojištění a dovolená nad rámec zákona. Tyto benefity nejenže zvyšují motivaci a spokojenost zaměstnanců, ale také přispívají ke stabilitě pracovních týmů a vyšší produktivitě.

Firma poskytuje nefinanční benefity na volnočasové aktivity pro své zaměstnance, kteří jsou na HPP v maximálně dostupné částka pro daný rok. Můžeme tyto nefinanční benefity poskytovat pro osoby na DPP a DPČ, a také v maximální částce? 

Zaměstnanec by chtěl využít nefinanční benefit na volnočasové aktivity (zájezd/rekreace) a dotazuje se, zdali si za to může koupit letenky pro sebe a svou rodinu (manžel + děti)? Pokud ano, tak jak to udělat, aby bylo všechno správně z finančního a daňového hlediska? Protože když to budou letenky, tak budou přímo na konkrétní jméno a doklady tím pádem nebudou na firmu.

Klient – zájmový spolek (plátce DPH) v rámci své činnosti nakupuje karty Multisport a následně je poskytuje svým členům (fyzickým osobám) jako protiplnění v rámci členského příspěvku (resp. za úplatu). Dodavatel fakturuje tyto karty bez DPH s odkazem na to, že se jedná o víceúčelové poukazy, u nichž není známa sazba DPH v okamžiku prodeje. Řeším nyní dilema ohledně vykázání tohoto plnění na výstupu (směrem k členům) a jeho dopadu na nárok na odpočet u režijních nákladů spolku (krátící koeficient): Varianta A – Považovat poskytnutí karty členovi za „poskytnutí služby úzce související se sportem“ osvobozené od daně dle § 61 písm. d) ZDPH. V takovém případě by toto plnění vstupovalo na řádek 50 daňového přiznání. Tímto postupem by se plnění dostalo do jmenovatele pro výpočet krátícího koeficientu (§ 76 ZDPH) a spolku by se tak snížil nárok na odpočet u veškeré režie (nájem, energie, účetní služby), přestože přímé náklady na distribuci karet jsou minimální. Varianta B – Považovat distribuci karty členovi pouze za převod víceúčelového poukazu vlastním jménem. Dle § 15b odst. 1 ZDPH se převod nepovažuje za dodání zboží ani poskytnutí služby (zdanitelné plnění nastává až při čerpání služby ve sportovním zařízení). Toto plnění by vůbec nevstupovalo do daňového přiznání k DPH (není předmětem daně v daný okamžik), neuvádělo by se na řádek 50 a negativně by neovlivnilo krátící koeficient. Je správné aplikovat v tomto případě Variantu B, vzhledem k tomu, že spolek reálně neposkytuje sportovní službu (nevlastní sportoviště), ale pouze distribuuje poukázku k úhradě služeb třetích stran? Lze tedy potvrdit, že se toto plnění neuvádí na řádek 50 a nekrátí nárok na odpočet u režijních nákladů? 

Jake budou daňové dopady u zaměstnance a zaměstnavatele, pokud firma uhradí letenku zaměstnanci jako benefit? Jedná se pouze o letenku. 

Jednatel a společník s.r.o. má s s.r.o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 0 Kč. Je to z toho důvodu, že jednatel je zároveň OSVČ v režimu paušální daně. Může tento jednatel, který je zároveň v režimu paušální daně jako OSVČ mít ve smlouvě o jednatelství uvedené a vyplácené benefity, aniž by to ohrozilo možnost být v režimu paušální daně? Mohou být součástí smlouvy o jednatelství tyto benefity: a) stravenkový paušál 129,50 Kč za den, b)rekreační, sportovní a kulturní akce do maximální částky 24 483,50 za rok, c) benefity související s čerpáním zdravotní péče do výše 48 967 za rok, d) příspěvek na penzijní a životní spoření do výše max 50 000 za rok? Budou se všechny výše uvedené benefity budou účtovat jako nedaňové položky na účet 528 (s. r. o. nemá žádné fondy, jedná se o menší firmu)? Musí být faktura na benefity jako rekreace, sportovní a kulturní akce musí být vždy vystavena na firmu nebo zda je možné, aby jako odběratel byl uveden jednatel? Musí se tyto benefity vždy hradit z účtu firmy nebo zda si je může zaplatit jednatel sám a předložit firmě, která mu úhradu do limitu přepošle?

Společnost organizuje pro svoje zaměstnance firemní meeting v rámci sídla firmy. Účastnit se jej budou obchodní zástupci z celé ČR, bude to pro ně tedy pracovní cesta. Jak posoudit náklady na oběd, který je zajištěný externí firmou bufetovou formou na pracovišti? Meetingu se účastní také zaměstnanci, kteří pracují v sídle firmy. Je potřeba rozlišit náklady připadající na OZ, kteří mají oběd v rámci pracovní cesty a na zamce ze sídla společnosti? Prosím o posouzení z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů i DPH.

Máme zaměstnance, kterému zaměstnavatel přispívá 4 000 Kč měsíčně na daňově podporovaný produkt na stáří od 5/2023 (penzijní připojištění či DPS). Předpokládáme, že do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025 na ř. 10 částka 48 000 Kč nepatří, protože se jedná o smlouvu uzavřenou před rokem 2024, viz pokyny. Kdyby došlo k ukončení smlouvy, zdaní příspěvky zaměstnavatele penzijní společnost 15% srážkovou daní? Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel přestane přispívat, má to nějaké daňové dopady?

Jsme externí účetní firma a náš klient zaměstnává zaměstnance ve 3. rizikové kategorii - vibrace, celková fyzická zátěž dle rozhodnutí KHS. Zaměstnavatel má od roku 2021 interní směrnici, podle které poskytuje jako benefit příspěvek na spoření na stáří do maximální výše 1 000 Kč všem zaměstnancům, kteří o tento příspěvek požádají. Jak postupovat v případě, kdy nastal souběh dobrovolného a povinného příspěvku? Je nutné zachovat dobrovolný příspěvek do 1 000 Kč dle interní směrnice spolu s povinným příspěvkem, nebo je možné přispívat pouze povinná 4 %?