Zvláštní režim DPH

Česká společnost s r. o. plánuje poskytovat služby fyzickým osobám na internetu celému světu (ČR, členské státy, Ameriky, Čína, Japonsko atd.). Jakým způsobem společnost bude platit DPH? Má povinnost se registrovat k DPH po celému světu? Jakým způsobem se společnost dozví o tom, ve kterých státech bude muset podávat přiznání k DPH, a kde nemusí? Podle čísla karty není možné zjistit, rezidentem kterého státu je fyzická osoba. 

Vládní konsolidační balíček přinesl vydavatelům a prodejcům knih dárek v podobě osvobození od daně z přidané hodnoty u dodání knih při zachování nároku na odpočet. Za stejných podmínek je možné od ledna prodávat i audioknihy. Dopady této novinky do konkrétních ustanovení zákona jsou stěžejní částí tohoto článku.

Česká společnost, neplátce DPH má dva typy mincí, které se rozhodla v jednom měsíci prodat. (1) Jedna část mincí jsou zlaté mince, na které se vztahuje osvobození od DPH dle § 92 odst. 2. Na druhou část mincí se vztahuje zvláštní režim dle § 90 ZDPH. Potřebujeme zjistit, co se počítá do obratu pro DPH z důvodu případné registrace. Máme za to, že mince osvobozené dle §92 (1) se do obratu pro registraci k DPH nepočítají vůbec a u sběratelských mincí (2) se do obratu počítá pouze přirážka jako uskutečněné plnění? Příklad: Společnost prodá zlaté mince v hodnotě 2 mi.l Kč (osvobozené dle § 92 - nespadá do obratu) a zároveň prodá sběratelské mince za 2,1 mil., které pořídila za 2 mil. Kč. Přirážka je tedy 100 tis. Kč (dle našeho názoru do obratu vstupuje pouze tato přirážka). Musí se tato společnost registrovat k dani z přidané hodnoty? 

Eshop plátce DPH má v sortimentu i použité zboží, na který používá zvláštní režim dle par. 90. Eshop prodává dárkové poukazy a zdaňuje je jako víceúčelový poukaz (protože v momentě prodeje neví, zda bude využito na použité zboží nebo prodej na SK v režimu OSS). Kromě prodeje dárkových poukazů občas dá zdarma obdobný poukaz (slevový kupon) zákazníkovi z důvodu jeho nespokojenosti s objednávkou, aby se předešlo negativní recenzi. Někdy takový kupon dá zákazníkovi i v rámci marketingové akce např. za příspěvek/like na facebooku (marketingové oddělení takto motivuje potencionální zákazníky sledovat eshop). Jak s takovým kompenzačním kuponem za 500 Kč naložit? Může se to brát jako v obou případech jako sleva ceny - zákazník pak při uplatnění udělá objednávku na nákup zboží za 2000 Kč a použitím takového poukazu 500 Kč se celková cena sníží na 1500 Kč. Tzn. v případě, že nakoupí nové zboží (které není ve zvláštní režimu) zaúčtuje základ daně 1240 Kč zaúčtuje na 604 a DPH 21% 260 Kč (500 Kč sníží ZD o 413 Kč a dph o 86 Kč) . V případě uplatnění za použité zboží zaúčtuje 1500 Kč na 604. A poté počítá přirážku jako rozdíl mezi prodejní 1500 Kč (nikoliv 2000 Kč) a nákupní cenou. Je tato metodika v pořádku?

OSVČ zaslala účetní firmě fakturu, kde dodavatel byla americká firma s EU OSS VAT EU. Nemáme ponětí co s tím. Můžete nás informovat, jak postupovat, kde se registrovat? Předmět transakce bylo zboží, OSVČ je odběratel a australská firma je dodavatel Jedna se o australskou firmu a účetní firma potřebuje vědět, jak tuto fakturu zpracovat.

Společnost s.r.o. (plátce DPH), chce nakupovat použité zboží od FO, bez faktury jen na smlouvu. A pak toto použité zboží prodávat. Prodávat dal jak FO tak i pro PO. Také zda je nějaký režim pokud budou nakupovat to použité zboží v EU a popřípadě i prodávat do EU nebo do třetích zemí. Jsou nějaké omezení v nákupu takového použitého zboží cenově nebo množství?

Články 312 a 315, jakož i čl. 317 první pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že daň z přidané hodnoty odvedená obchodníkem povinným k dani z pořízení uměleckého díla uvnitř Společenství, jehož dodání, které následně uskuteční, podléhá režimu ziskové přirážky podle čl. 316 odst. 1 této směrnice, je součástí základu daně tohoto dodání.

Dobrý den, potřebovala bych poradit s problematikou DPH - máme firmu, která obchoduje s použitým zbožím (autobazar) dle § 90 zákona o DPH. Firma začala pořizovat použité zboží také od osob povinných k dani - plátců DPH z jiných členských států EU. Chci se zeptat, zda toto pořízení zboží my uvádíme někde do DPH a musíme uplatnit systém reverse charge (domnívám se, že bychom neměli, jelikož u použitého zboží není nárok na odpočet DPH). A dále, když použité zboží prodáváme do EU osobě povinné k dani - též plátci DPH, zda se toto plnění vykazuje v přiznání k DPH a do souhrnného hlášení? Tady se zase domnívám, že by mělo jít jen do ř. 26, ale do souhrnného hlášení nikoliv...

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 6. 2023 ve věci C-108/22 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej versus C. sp. z o.o.

Firma nakupuje zlato, na faktuře je uvedeno zboží + dopravné, z této faktury z důvodu hlavního osvobozeného plnění DPH nevyměřuje. Jak je to ale s fakturou za dopravné, která přijde pak samostatně? A není z ní patrné, jakého zboží se doprava přesně týkala (nakupují i stříbro, kde se DPH vyměřuje). Musí se u této dopravy vyměřit DPH?

Máme firmu - pekařství, která na Slovensko dováží pečivo do základní školy na Slovensku - neplátci DPH na SLovensku. Pečivo dováží z ČR vlastními dodávkami a fakturuje pečivo Slovenské základní škole s českou DPH. Za rok překročí objem 10 000 EUR. Má se klient zaregistrovat do systému OSS, nebo k plátcovství DPH na Slovensku? Nebo může nadále fakturovat s českou DPH? 

Osoba OSVČ vedlejší činnost, identifikovaná osoba DPH. Překročila v měsící duben nákup nového zboží z EUR více jak 326 000 Kč. Nyní by chtěla nakupovat použité zboží z EU a prodávat v ČR. Musí z použitého nakoupeného zboží z EU také odvádět DPH? Pokud je pouze identifikovaná osoba, tak toto zboží následně může v ČR prodávat bez DPH? Doklady k nákupům tohoto zboží mít nebude. Pouze objednávky mailem, bude to od soukromých osob. Platby přes internetové bankovnictví. Postačí to při kontrole FÚ? Musí vést skladové hospodářství?

V případě galerie, která nakupuje a prodává obrazy, platí níže napsané? V případě, že umělecká díla (sochy, obrazy, kresby) nakupujeme od autorů, kteří nejsou plátci DPH, použijeme zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH. DPH zatížíme pouze naši přirážku = naši marži = rozdíl mezi prodejní cenou bez DPH a kupní cenou.

Česká společnost s ručením omezeným, plátce DPH, sídlo v ČR (provozovna pouze v ČR) prodává svoje zboží prostřednictvím on-line aukční platformy v Nizozemsku. Po úspěšné aukci nizozemský provozovatel platformy, který je plátcem DPH, zpracuje platbu od kupujícího, vyfakturuje svoje služby s informací „Reverse VAT applies“. Česká společnost odešle na vlastní náklady prodané zboží kupujícímu prostřednictvím přepravních společností. Kupujícími jsou koncoví spotřebitelé, jak ze zemí EU, tak mimo EU. Prodej zboží překročí 10 000 EUR v kalendářním roce. Jak má správně postupovat česká společnost z hlediska DPH při výše uvedeném prodeji zboží a přijatých službách od nizozemské společnosti?

Plátce DPH pořídil od fyzické osoby (neplátce) ojetý automobil. Následně plátce DPH tento automobil používal pro svou ekonomickou činnost (zdanitelná plnění – stavebnictví). Po několika letech se plátce rozhodl automobil prodat. Může plátce při prodeji uplatnit zvláštní režim podle § 90 ZDPH? Nebo musí automobil prodat v běžném režimu a odvést DPH z celkové prodejní ceny? 

Česká s. r. o., plátce DPH, chce koupit použité auto v Německém autobazaru. Bude v tomto případě použit reverse charge? Zatím fakturu od klienta nemám, ale klient chce vědět, zda tam nejsou nějaké výjimky spojené s DPH. 

Do rukou se mi dostal daňový doklad na odebrané služby, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Doklad byl vystaven pozdě, neboť na fakturaci se zapomnělo. Doklad tak měl datum vystavení září 2023, ale jako DUZP bylo uvedeno květnové datum. Obrátila jsem se dodavatele s tím, že se jedná o neplatný daňový doklad, jelikož doklad byl vystaven více jak 15 dnů od DUZP. Dodavatel mi odpověděl, že záležitost konzultoval se svým daňovým poradcem, který mu řekl, že doklad je vystavený správně. Já ani daňový poradce ale toho názoru nejsme a myslíme, že se na doklady s přenesením vztahují stejná pravidla pro vystavování dokladů jako na běžná plnění (dle § 28 odst. 5 ZDPH). Mohu poprosit o posouzení situace, která ze stran má pravdu? 

Cílem tohoto článku je analyzovat problematiku obchodování s mincemi vyrobenými z drahých kovů a nabídnout právní názor a řešení, spočívající v určení korektního daňového režimu. Pomíjeny jsou mince vyrobené ze zlata, neboť investiční zlato (vč. zlatých mincí), které splňuje zákonem předepsané podmínky, spadá pod zvláštní režim pro investiční zlato dle § 92 zákona o DPH , a proto je obchodování s ním osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně. 1)

Právnická osoba - autosalon, vykoupila ojetý vůz od fyzické osoby (tedy bez odpočtu DPH) - nepodnikatele a zařadila tento vůz na sklad ojetých vozů. Nyní tento vůz pronajímá zákazníkům. Je mé tvrzení správné, že v případě generování zisku na tomto vozu, je nutné ho přeřadit ze zásob do dlouhodobého majetku? A poté v případě prodeje není možné použít zvláštní režim DPH, ale klasiky zdanit celou částku?

Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje celkem tři zvláštní režimy jednoho správního místa. Jedná se o dovozní režim, režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie. Právě poslední z uvedených – režim Evropské unie – je plátci nejčastěji využívaný. Hlavní výhodou všech režimů je, že vybraná plnění, na něž se režimy vztahují, lze přiznat v rámci jednoho daňového přiznání v jednom členském státě bez nutnosti registrace k dani v jiných členských státech, kam daň, která těmto jiným státům náleží, přepošle určený správce daně. V České republice jím je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.