Zvláštní režim DPH

Jsme česká společnost. U německé společnosti B jsme si objednali zboží. Firma B toto zboží koupila od německého dodavatele A. Obě společnosti uvedly svá německá DIČ, na které se fakturovali včetně německé sazby DPH. Zboží ale společnost A z Německa dodala přímo nám – české společnosti C do ČR. Společnost B nám na české DIČ (C) vystavila fakturu, kde použila své české DIČ a fakturu vystavila včetně české sazby DPH. Je tento postup správný? Můžeme si uplatnit DPH?

Autobazar prodal ojetý automobil ve zvláštním režimu plátci DPH z jiného členského státu. Do jakých řádků přiznání k DPH bude tento uveden v případech : 1. Nákupní cena 200 000, prodejní 250 000, přirážka 50 000, 2. Nákupní cena 200 000, prodejní 199 000, přirážka 0.

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Německá společnost, plátce DPH, organizuje firemní akci v Česku pro českou společnost, plátce DPH. Jak by měla německá společnost vystavit fakturu, co se týče DPH?

Článek 316 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že se toto ustanovení vztahuje na dodání uměleckých děl obchodníky povinnými k dani, jimž je dodali jejich autoři nebo jejich právní nástupci jednající prostřednictvím právnické osoby, za podmínky, že zaprvé dodání danou právnickou osobou lze přisuzovat těmto autorům nebo jejich právním nástupcům, čemuž tak je v případě, kdy tito autoři nebo nástupci založili danou právnickou osobu pro účely prodeje uměleckých děl, která autoři vytvoří, a zadruhé dodání těchto uměleckých děl obchodníkovi povinnému k dani představuje první uvedení předmětných děl na trh Evropské unie.

Společnost s r. o., plátce DPH, bude prodávat tři osobní automobily, u kterých neuplatnil nárok na odpočet: 1) nákup od nepodnikatele v 2/2024 rok výroby auta 2014, 2) nákup ve zvláštním režimu v 10/2023 rok výroby 2005, 3) nákup od nepodnikatele v 7/2023 rok výroby 2006. Musíme u všech tří osobních automobilů uplatnit 21% DPH? Není zde nějaká možnost využití § 75 odst. 2 zákona o DPH ve znění před účinností zákona č. 87/2009 - přechodná ustanovení odst. 3?

Firma nakupuje zboží ve zvláštním režimu použitého zboží. Má sortiment i zboží v běžném režimu, na SK prodává i v režimu OSS občanům. Pokud prodá zboží nakoupené ve zvláštním režimu osobě registrované na Slovensku, tak má zvláštním režim a jeho speciální forma zdanění přednost před osvobozením podle paragrafu 64 při splnění všech ostatních podmínek? Např. firma prodá elektroniku za 20 000 Kč Slovenskému podnikateli na SK, kterou nakoupila za 10 000 Kč v režimu použitého zboží (formou bazarového výkupu), tak správné řešení je odvést DPH z přirážky dle paragrafu 90 na řádku 1 (základ daně 8264 Kč + DPH 1736 Kč a nebude aplikovat osvobození na ř. 20 )? Pokud by si takové zboží objednal slovenský občan zásilkou na Slovensko, tak by se opět mělo danit jako použité zboží 21 % z přirážky? Nebo by si měl uplatnit režim OSS EU SK, kde je sazba 23 % (do kterého je firma také registrovaná)? Díky tomu, že se jedná o použité zboží, tak předpokládám, že uplatnění tohoto režimu použitého zboží má přednost. Chtěl bych se však tímto dotazem ujistit.

Odstoupili jsme od smlouvy, která byla na realizaci dodávky a montáže fotovoltaické elektrárny - ve smlouvě je realizace uváděna v režimu přenesení daňové povinnosti. Od smlouvy jsme odstoupili před zahájením prací a máme uhradit pouze paušalizované náklady (dohodnuto ve smlouvě při odstoupení) - faktura je však vystavena v režimu přenesení daně. Podle mě by se režim vztahoval pouze na montáže, které neproběhly a ne na náklady ještě před zahájením. Jak je to tedy správně? 

Nakupujeme zboží z Allegro Business od prodávajících z Polska. Předem jsem se dotázala, zda nám bude vráceno DPH: „Dobrý den, jsme firma z České republiky, plátce DPH, jsme zaregistrováni na Allegro Business, máme ověřený bankovní účet - bude dodání v režimu reverse charge a vrátíte nám DPH na bankovní účet?“ ... Následovala tato odpověď: „Dobrý den. Nevracíme vám DPH. Vystavujeme fakturu s DPH. Faktura je v českých korunách s českou DPH. Tento DPH si normálně účtujete u sebe doma. My čtvrtletně odvádíme DPH ze všech transakcí na úřad v Polsku, který později převádí DPH do příslušných krajů, v tomto případě do České republiky.“ Jak tomu mám rozumět? 

V důsledku opožděné implementace přeshraničního režimu pro malé a střední podniky v některý členských státech EU a s tím souvisejícími počátečními technickými problémy vznikají prodlevy při předávání informací mezi členskými státy EU. Ty jsou však zásadní zejména pro kontrolu splnění podmínek pro využívání tohoto režimu. Může proto docházet ke zpoždění s registrací, avšak sdělení o splnění či nesplnění podmínek od správce daně státu osvobození dává podnikateli větší jistotu. Finanční správa považuje tedy za lepší vyčkat, i když registrace trvá déle.

E-commerce neboli elektronický obchod je novodobá možnost podnikání, kdy v podstatě kdokoli může začít podnikat odkudkoliv, aniž by potřeboval fyzicky či hmatatelně něco mít. Vše se totiž odehrává online na internetu. A nejedná se pouze o prodej zboží, ale i o poskytnutí služeb. Výhodou e-commerce, konkrétně u prodeje zboží, je, že zde stačí nízký kapitál k tomu, aby si podnikatel mohl otevřít svůj online obchod. V souvislosti s e-commerce se podíváme i na aspekty DPH v rámci Evropské unie. E-shopy mají obrovský objem transakcí, proto je nutné dbát na větší pozornost na správné nastavení systému nejen kvůli platebním branám, ale i režimu OSS. Právě režim OSS umožňuje zjednodušené odvádění DPH u mezistátního prodeje, což může být pro provozovatele e-shopů administrativně vstřícnější.

Jsme s. r. o., plátce DPH, zabývající se stavební činností. V roce 2024 jsme koupili pozemek (trvalý travní porost). Na tomto pozemku jsme zřídili přípojku elektřiny a vody. Letos hodláme pozemek takto nabídnout k prodeji (beze změny druhu pozemku na katastrálního úřadu). Pokud se pozemek samostatně neprodá, postavíme na tomto pozemku rodinný dům a pak prodáme rodinný dům i s pozemkem. Jak je to s uplatněním DPH u přijatých plnění (přívod elektřiny a vody...)? Za přípojku elektřiny nám bylo fakturováno v režimu přenesení daňové povinnosti. Jaká sazba DPH se použije pro vyměření DPH u faktury v režimu PDP? Můžeme si DPH odpočítat? Jak nejlépe postupovat ohledně DPH v souvislosti s následným prodejem: a) samotného pozemku, b) pozemku včetně stavby RD. Pokud se samotný pozemek povede prodat, bude fakturovaná cena včetně DPH (případně v jaké sazbě) nebo bude prodej pozemku osvobozený od DPH? Jak je to s DPH v souvislosti s a) uplatněním, b) neuplatněním DPH u přijatých plnění (viz otázka č. 1)? Kdy a za jakých podmínek se stává z pozemku stavební pozemek? Spadá výše uvedený pozemek už pod stavební pozemek, když je k němu přivedená elektřina a voda? A pokud by byl pozemek ještě oplocen? Jaká sazba DPH bude v případě prodeje RD (do 350 m2) včetně pozemku?

Subdodavatel "A" (neplátce DPH) bude provádět služby na nemovitostech ve státech EU (Francie, Polsko, Německo) pro českou firmu "B" (plátce DPH). Česká firma "B" následně bude fakturovat konečnou cenu za práci na nemovitosti firmě "C" (plátce DPH v zemi EU, kde se nemovitost nachází). Firma "B" je registrována k DPH ve státech EU, kde se nemovitosti nacházejí (Francie, Polsko, Německo). Dotaz zní: Musí se subdodavatel "A" (neplátce DPH) také registrovat k DPH v těchto státech EU (Francie, Polsko, Německo), pokud poskytuje služby na nemovitostech pro českou firmu "B"? Nebo může subdodavatel "A" fakturovat české firmě "B" bez DPH i v případě, že se jedná o práce na nemovitosti v zahraničí? Pokud by se subdodavatel "A" stal plátcem DPH, jaký by byl rozdíl ve fakturaci pro firmu "B"? Jaké konkrétní podmínky nebo předpisy je nutné v tomto případě zohlednit? Děkuji předem za Vaši odpověď a za odborné posouzení situace.

Společnost se sídlem v Německu, kde je registrovaná k německé DPH, je v ČR registrována jako osoba identifikovaná k dani. Tato společnost přesune svůj obchodní majetek z Německa do ČR, kde jej bude po nějakou dobu skladovat a následně jej prodá zákazníkovi české společnosti (s dodáním v ČR, podmínka EXW), která je plátcem české DPH. Uvažujeme správně, když: podle našeho názoru přemístění zboží z Německa je osvobozeno na základě § 65 odst. c zákona o DPH; následně pro dodání české společnosti se uplatní § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH. Vychází nám z toho tedy překvapivě, že německá společnost nemá žádné povinnosti k české DPH. 

Generální finanční ředitelství připomíná: První Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky je nutné podat do 30. 4. 2025.

Český plátce DPH, dodavatel, fakturoval příjemci plnění, české firmě (plátci DPH), se sídlem v ČR, montáž a demontáž stánku na výstavě v EU, chybně v režimu přenesení daňové povinnosti DPH. Následně bylo zjištěno, že u této služby je místo plnění je v ČR. Proto měla být faktura vystavena včetně české DPH. K této chybě došlo v říjnu 2024. Co vše musí dodavatel provést, aby opravil chybně uplatněný RPDP?

Český plátce DPH realizuje nákup zboží z Číny s následným dodáním na Slovensko. Zboží je dopraveno z Číny do Německa, odtud v režimu transit na Slovensku. Na Slovensku dojde k uvedení do volného oběhu s tím, že zboží bude clít slovenský zákazník. Tzn. na celních dokumentech bude uvedena společnost z Číny a společnost ze Slovenska. Z pohledu českého plátce DPH - podle našeho názoru mu nevzniká žádná povinnost k DPH v Německu, v ČR ani na Slovensku (dovozcem je slovenský zákazník - slovenský plátce DPH). Je tento názor správný? Pokud ano, bude se v českém daňovém přiznání k DPH tento obchod nějakým způsobem uvádět? Doplňujeme, že uvedený postup je na doporučení celní správy. Původně jsme navrhovali celní režim - kód 42 a využití § 71g ZDPH, kdy zboží mělo být propuštěno do režimu volného oběhu v ČR. Celní správa ale v takovým případech vyžaduje zajištění celního duhu, a vždy provádí následnou kontrolu u celního deklaranta z důvodu častých podvodů na DPH. 

OSVČ, plátce DPH, má předmět činnosti-tiskárna. Provozovnu má v Čechách, je český rezident a služby provádí pro české podnikatele a české občany. Nyní začal provádět potisk látek pro německého podnikatele, plátce DPH. Místo plnění se stanoví podle § 9 odst. 1 ZDPH - sídlo příjemce služby . Poskytujeme službu tedy bez daně (reverse charge). DPH si myslím máme vyřešeno, ale nevíme, zda není nějaký problém z hlediska zdanění příjmů. Veškeré příjmy fyzické osoby daníme u nás v Čechách. Služba se provádí v české provozovně. Předpokládáme, že nemáme žádnou povinnost k německému FÚ a tudíž se nemusíme v Německu z důvodu nějaké daňové povinnosti registrovat. Je naše úvaha správná?

E-shop prodává do EU zboží občanům i firmám. Některé firmy do objednávky neuvedou své DIČ. E-shop nemá možnost zjistit, zda je odběratel plátce či neplátce DPH, nemá ani možnost zjistit, zda odběratel nekupuje zboží pro neekonomické účely. Jak má vypadat vystavená faktura - s českým DPH, či s DPH dané země?

Od 1. 1. 2025 nabyla účinnosti řada změn, které vyplývají z novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 461/2024 Sb. Tímto zákonem se mění zejména zákon o DPH a dále také zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 358/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Převážná část změn, které tato novela přináší, má stanovenou účinnost od 1. 1. 2025, některé změny mají posunutou účinnost od 1. 7. 2025 a některé od 1. 1. 2026. V dalším textu jsou podrobněji vysvětlovány pouze nejvýznamnější věcné změny, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2025. Některé změny, která tato novela přináší, jsou dány směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). Jedná se zejména o zavedení zvláštního režimu pro malé podniky, který umožňuje pro tzv. malé podniky usazené na území členského státu uplatnit osvobození od uplatňování daně v jiném členském státě, než ve kterém mají své sídlo. V návaznosti na to jsou novelou zákona o DPH prováděny také změny v pravidlech pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně, a to zejména v případě překročení limitu obratu. Novelou zákona je ve vazbě na směrnici o DPH provedena také úprava pravidel pro stanovení místa plnění u služeb v oblasti kultury, umění, sportu a vzdělávání. Dílčí věcné změny přináší tato novela zákona o DPH také v dalších oblastech. Řada změn má pouze legislativnětechnický charakter bez věcných dopadů. Tyto změny nejsou v článku vysvětlovány, protože z hlediska praktické aplikace zákona o DPH nejsou podstatné. V návaznosti na změny zákona o DPH byla s účinností od 1. 1. 2025 novelizována také tzv. formulářová vyhláška, tj. vyhláška č. 457/2020 Sb. , o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 391/2024 Sb. Touto novelizací byly provedeny drobné úpravy tiskopisu daňového přiznání, kontrolního a souhrnného hlášení. Dále byly doplněny nové tiskopisy v souvislosti se zavedením režimu pro malé podniky.