Zvláštní režim DPH - strana 2

Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje celkem tři zvláštní režimy jednoho správního místa. Jedná se o dovozní režim, režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie. Právě poslední z uvedených – režim Evropské unie – je plátci nejčastěji využívaný. Hlavní výhodou všech režimů je, že vybraná plnění, na něž se režimy vztahují, lze přiznat v rámci jednoho daňového přiznání v jednom členském státě bez nutnosti registrace k dani v jiných členských státech, kam daň, která těmto jiným státům náleží, přepošle určený správce daně. V České republice jím je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi upravuje § 90 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), v návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ). Za splnění stanovených podmínek je možno při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat zvláštní režim zdanění přirážky, který je upraven v čl. 311 až 325 směrnice DPH, které se promítají do § 90 zákona o DPH . Nejsou-li podmínky pro uplatnění tohoto zvláštního režimu splněny, musí plátci při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat standardní režim zdanění. V článku jsou nejprve vymezeny základní podmínky, za nichž je možno zvláštní režim zdanění přirážky při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat a vysvětleny základní principy jeho uplatnění. Shrnuto je, jakým způsobem se vykazuje tento zvláštní režim v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení. V závěrečné části textu jsou na příkladech vysvětleny nejčastější případy uplatnění tohoto zvláštního režimu.

Lze využít zvláštní režim jednoho správního místa (OSS) pro obchod uzavíraný mezi podnikateli? Od německého dodavatele (na faktuře je uvedené německé VAT společnosti) jsme koupili zboží, které budeme dále prodávat našim zákazníkům. Na faktuře je uvedena netto částka za zboží a dopravu (DHL), vyčísleno DPH 21 % a odkaz na režim OSS. Naše VAT, přestože jim bylo sděleno, na faktuře chybí. Oslovili jsme německého partnera s žádostí o opravu faktury – doplnění našeho VAT a vyčíslení ceny bez DPH s tím, že se jedná o intrakomunitární plnění. Nicméně německý partner argumentuje tím, že jde o režim OSS. Je postup německého partnera správný a i obchod mezi podnikateli může být v režimu OSS? 

Dva jednatelé, Italové, si v ČR založili novou s. r. o. V obchodních domech v Itálii budou provozovat interní rádio, kde se produkuje hudba, reklamy, a nabídka toho domu. Sídlo firmy ČR. Bude registrace k DPH dobrovolná, v případě fakturace do Itálie za služby bude nové s. r. o. muset použít zvláštní režim DPH a zaregistrovat se na OSS? Jaká jsou úskalí této činnosti v rámci DPH?

Jak již označení režimu napovídá, pravidla fungování daně z přidané hodnoty ve zvláštních režimech se odlišují od těch běžných. Hlavním znakem zvláštních režimů je způsob určení základu daně, kterým není vše, co má být jako úplata přijato za uskutečněné plnění, ale pouze přirážka poskytovatele snížená o daň. To platí pro cestovní služby a dodání zboží obchodníkem s použitým zbožím, uměleckými předměty a starožitnostmi. Zcela jinak je koncipován zvláštní režim pro investiční zlato, kde se plnění osvobozené do daně prolíná s možnostmi odpočtu.

Chtěl bych použít zvláštní režim DPH § 90 u prodeje neplatných použitých stříbrných mincí v ČR, ale úplně nevím, pod jaký bod v zákoně o DPH to napasovat, abych tento zvláštní režim mohl použít (ostatní podmínky bych splňoval). Níže přikládám body v zákoně: (1) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí: a) uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží uvedené v příloze č. 4, b) použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a kromě drahých kovů a drahokamů, c) obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomických činností pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna. Když se podívám na písmena b) a c), tak si myslím, že pod ty to napasovat nemůžu, jelikož v bodu b) se píše kromě drahých kovů, tzn. drahý kov použít nemůžu a v bodu c) se píše o pořízení z EU. Je prosím má úvaha správná, že pouze zbývá písmeno a)? Tzn. musí se jednat o sběratelský předmět či starožitnost uvedené v příloze č. 4 v zákoně o DPH? Když se podívám do přílohy 4, tak tam můžu vidět kód nomenklatury celního sazebníku 9705, kde se skrývá numismatický zájem. Jinak opravdu nevím, pod jaký jiný bod to napasovat. 

Česká firma, plátce DPH, přijala fakturu ze zahraničí (Německo) za dodávku komponentů na kolo. Do minulého roku byla faktura vždy bez DPH a v přiznání jsme ji vykazovali jako reverse charge. Letos nám dodavatel na faktuře uvádí 21% DPH, avšak neposkytl české DIČ. Na dotaz proč tomu tak je, nám sdělil, že se přihlásili do režimu OSS. Pokud nemám jejich české DIČ, mohu a jakým způsobem uplatnit odečet DPH na vstupu? 

Tuzemská firma zřídila konsignační sklad u tuzemského odběratele. Dle § 13 DPH vystaví firma daňový doklad na dodané výrobky do konsignačního skladu. K poslednímu dni měsíce odběratel vyhotoví sestavu prodaných výrobků. Jak postupovat z hlediska DPH a jak účtovat dodání zboží do konsignačního skladu a následný prodej výrobků v měsíci?

Jsme firma, která mimo jiné sváží separovaný odpad z barevných kontejnerů – plasty, papír, sklo a kovy. Vlastní svoz fakturujeme v běžném režimu – počet kontejnerů × dohodnutá cena za vývoz jednoho kontejneru + DPH. Tady problém není. Ale…

Nákup automobilu z bazaru v Německu a prodej v ČR. Jsem plátce DPH v ČR a chci nakupovat a prodávat osobní automobily podle objednávek, zatím počítám 3 až 5 aut do roka. Jsem OSVČ a hlavní ekonomická činnost je řemeslo, takže prodej aut beru jen jako přivýdělek. Jak budu vykazovat DPH, jako nákup zboží z EU? A při prodeji auta kde - ve kterých řádcích a v jaké výši vykážu základ daně? Základ daně jen z rozdílu mezi nákupem a prodejem?

Autobazar koupil auto za 100 000 Kč. Faktura za přeprava tohoto auta činila 15 000 Kč. Auto se bude prodávat dle § 90 ve zvláštním režimu pro použité zboží za částku 200 000 Kč. Budu DPH z marže počítat z částky 200 000 Kč – 100 000 Kč nebo 200 000 Kč – 115 000 Kč?

Tuzemská s.r.o. plátce DPH dodává již několik let zboží do Anglie v rámci běžného režimu vývozu. Je to pro nás významný partner v Anglii, který je nyní tlačen americkou matkou do optimalizace zásob a chce po nás, abychom vytvořili konsignační sklad a zboží dodávali tam. Fyzicky je část zboží, které má být na konsignačním skladu již v Anglii. Bylo řádně vyfakturováno, zaplaceno, uvedeno v ř.22 přiznání. Dosud nebylo spotřebováno odběratelem, ten jej umístil do skladu jako první konsignační položky a požaduje, aby tak byly evidovány. Spolu s vystavením Credit note z naší strany. Odebírat jej bude anglický odběratel ze skladu do výroby až v lednu a únoru 2023. Lze technicky ošetřit transakci tak, aby se nemuselo, zboží vracet zpět do CZ a vézt jako nová dodávka do konsignačního skladu v Anglii?

Klient prodává použité zboží (mobilní telefony) dle § 90 ZDPH a chtěla jsem se zeptat, když nakoupí použité zboží od plátce EU, jak se vypořádá DPH v přiznání, reverse charge nebo nějak jinak? A poté prodej, může být stále v režimu prodeje použitého zboží § 90 ZDPH? 

Firma s. r. o., neplátce DPH, poskytující zdravotní služby, si zakoupila nástroj na rezervační a objednávkový systém pacientů, který funguje na jejich webových stránkách. Fakturu jí vystavila firma, která má sídlo v Holandsku. Na faktuře je uvedeno: DIČ:NL, datum dodání 30. 8. 2022, datum vystavení 5. 9. 2022, označení produktu STANDARD plan na 1 rok, DIČ:CZ objednatele, je v Kč a je zde uvedena částka bez daně, sazba 21% a částka s daní. Měl se objednatel registrovat jako identifikovaná osoba? Jde o produkt nebo službu? Pokud ano, k jakému datu (15 dnů od 30. 8.?) a z jaké částky odvést DPH (z té bez DPH?). Za rok po ukončení platnosti produktu se bude situace s DPH opakovat? Zároveň nyní v listopadu si firma doobjednala od téže firmy balíček SMS upozorňující pacienty na termín objednání. Jde z pohledu DPH o stejnou situaci?

Firmě plátci DPH, který není bazarem, se naskytla jednorázová obchodní příležitost přeprodat motocykl. Motocykl je nakoupen od občana fyzické osoby z ČR.   1) Je možné jednorázově využít zvláštní režim DPH pro obchodníky s použitým zbožím při přeprodeji tohoto motocyklu? Firma není nijak nahlášena, že obchoduje s použitým zbožím na FÚ apod. Jednalo by se o jednorázovou záležitost. Tzn. není jasné, zda splňuje definici obchodníka s použitým zboží. Režim přirážky by pro ni však byl výhodnější.   2) Pokud by firma zařadila motocykl do majetku a prodala by až po roce užívání, tak předpokládám, že by zvláštní režim přirážky nemohla využít.

Faktura přijatá od dodavatele s německým VAT, částka fakturována v Kč včetně českého DPH 21%. Mohu si uplatnit nárok na odpočet DPH, když má dodavatel německé VAT, ale fakturuje s českou DPH?

Osoba povinná k dani, plátce DPH v ČR, zakoupí v jiném členské státě EU automobil od neplátce-fyzické osoby občana Rakouska, tento automobil převeze do ČR přepravní společností. Dále jej částečně opraví: klempířské práce, čištění, drobné opravy. A tento automobil prodá dále do jiného státu EU - na Slovensko na faktuře uvede „zvláštní režim použité zboží“. Na kterém řádku se uvádí ve formuláři DPH nákup a na kterém řádku se uvádí ve formuláři DPH prodej takového automobilu? Pokud by byl tento automobil prodán v ČR, tak se odvádí DPH z přirážky a uvede se do řádku 1 (přirážka) a do řádku 26 zbytek?

Firma plátce DPH si pořídila motorku, kdy prodávající uplatnil zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH. Na faktuře je sazba DPH je nulová. Uvádí kupující toto pořízení hmotného majetku v přiznání DPH a v kontrolním hlášení? 

Obchodník vykupuje šperky z drahých kovů, následně je dále prodává (bazar). Může při prodeji použít § 90 ZDPH a prodávat ve zvláštním režimu pro použité zboží? Půjde zde zřejmě o výklad § 90 odst. 1 písm. b) ZDPH, kde se píše, že „použitým zbožím ... je myšlen majetek ... který je vhodný k použití v nezměněném stavu ... kromě drahých kovů a drahokamů“. Těmi „drahými kovy a drahokamy“ je myšlena pouze nezpracovaná surovina nebo jsou tím myšleny právě i šperky?

Dovozem zboží se pro účely DPH rozumí obecně vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň při dovozu zboží se vybírá podle předpisů EU v členském státě, kde byl ukončen příslušný celní režim, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavedla zejména nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítla do právního řádu České republiky novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující novelou celního zákona , které byly provedeny zákonem č. 355/2021 Sb. , který nabyl účinnosti od 1. 10. 2021. Touto novelou byla ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravena také pravidla pro uplatňování DPH při dovozu zboží nízké hodnoty. Základní pravidla pro dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, který je obecně předmětem daně podle příslušných ustanovení zákona o DPH , se přitom nezměnila. V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží a podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a dále základní principy dvou nových zvláštních režimů, které se týkají dovozu zboží nízké hodnoty, a to zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a dovozního režimu.