Zvláštní režim DPH - strana 4

Český podnikatel OSVČ, neplátce DPH, kupuje v Německu ojetý osobní automobil od plátce DPH (od osoby registrované k dani v JČS). Cena vozidla překračuje 1 milion Kč. Stává se český podnikatel identifikovanou osobou? Pokud ano, pak by byla DPH odvedena dvakrát. Jednou ji zaplatil původní majitel v Německu a podruhé český podnikatel. Jak by to bylo v případě, když se bude jednat o ojeté auto pořízené od stejné osoby, ale ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH?

S účinností od 1. 7. 2021 dochází k dlouho očekávaným změnám v uplatňování pravidel DPH u elektronického obchodování (tzv. e-commerce). Jedná se o zákon, jehož cílem je překonat překážky přeshraničního prodeje. Nová pravidla pro přeshraniční operace budou účinná na úrovni celé Evropské unie. V České republice prozatím nebyl dokončen legislativní proces, ale očekáváme, že do 1. 7. 2021 se tak stane. V následujícím článku vás postupně seznámíme s očekávanými změnami.

Obchodujeme se uměleckými předměty ve zvláštním režimu dle § 90, odvádíme DPH z přirážky na ř. 1 přiznání DPH. Máme uvádět nákupní cenu v ř. 26 přiznání DPH? V popisu tohoto řádku je napsáno, že se jedná o ostatní plnění s nárokem na odpočet. Ale u nákupu uměleckých předmětů DPH na vstupu neuplatňujeme, protože předpokládáme, že není nárok. 

Dobrý den, plátce koupil automobil v autobazaru, na smlouvě je uvedeno, že je automobil prodáván v režimu § 90 zákona o DPH. Takže daň byla odvedena jen z přirážky, která není ve smlouvě vyčíslená. Může požadovat tento plátce od autobazaru daňový doklad, na kterém bude daň z přirážky vyčíslená? A může si následně tuto daň uplatnit?

Daňový subjekt hodlá nabytou movitou věc evidovat jako zásobu, nezamýšlí ji používat jako svůj hmotný majetek, ale má v úmyslu ji následně prodat. Tuto movitou věc - dopravní prostředek - nabude od soukromé osoby (nepodnikatele). S držením věci jsou však spojeny nezbytné náklady, které daňový subjekt na sebe musí vzít a po dobu držby je hradit (přeregistrace, pojištění). Dle živnostenského listu má tento daňový subjekt (PO) oprávnění (mimo jiné) k činnosti maloobchod, velkoobchod, nemá přímo oprávnění k obchodní činnosti s použitým zbožím (dle živnostenského zákona zastavárenská činnost a obchod s použitým zbožím). Může režim § 90 zákona o DPH při prodeji využít, jestliže daný předmět výše uvedeným způsobem nabude a bude evidovat jako zboží na skladě?  

V následujícím článku jsou vysvětleny principy uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), s upozorněním na nejvýznamnější změny, které vyplývají ze schválené novelizace zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2022. V další části článku jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování daně u nejčastěji poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu jako je ubytování, stravování a přeprava osob, a to zejména se zaměřením na stanovení sazeb daně u těchto služeb.

Firma (obchodník s použitým zboží) vykupuje nově i rozbité zboží (ovladače), které opraví a prodá. Nově nakoupila i poškozené zboží (ovladače) ze zahraničí, které není nakoupeno ve zvláštním režimu použitého zboží, ale jde o pořízení z EU v normálním režimu. Ze 100 takto nakoupených rozbitých ovladačů (50 ks nakoupeno v režimu použitého zboží a 50 ks v klasickém režimu DPH s 21 %) vznikne servisem a spojováním komponent např. 50 finálních, které firma nabízí k prodeji. Zbytek je odpad, který bude zlikvidován. A) Pokud vznikne ovladač, který je převážně z rozbitého kusu nakoupeného ve zvláštním režimu, tak uplatňuje firma přirážku dle § 90 zákona o DPH a jako pořizovací cenu pro výpočet přirážky je jednoznačně nákupní cena rozbitého ovladače. B) Pokud vznikne ovladač, který je převážně z rozbitého kusu nakoupeného v normálním režimu s DPH, tak uplatňuje firma při prodeji fakturaci v normální režimu s 21 %. C) Pokud vznikne ovladač, který z cca 50% rozbitého kusu nakoupeného v normálním režimu DPH a z 50 % z rozbitého kusu nakoupeného ve zvláštním režimu, tak z opatrnosti má uplatňovat normální režim s 21% nebo jak postupovat?

V článku je vysvětleno, kterých podnikatelů se týká evidence tržeb od 1. 1. 2021 a jaké jsou způsoby této evidence. Také se dozvíte odpověď na otázky, které tržby je nutné evidovat a které nikoli. Dále jsou popsány rozdíly mezi elektronickou evidencí tržeb (ta může být prováděna běžným nebo zjednodušeným způsobem) a evidencí „papírovou“ bez nutnosti využit elektronických prostředků.

Plátce DPH nakoupí zboží - zelenou (nepraženou) kávu od plátce DPH z EU. Je zde uplatněný režim reverse charge. Jaká sazba má být v DPH uplatněna - 15 % nebo 21%? Zboží je následně prodáváno v ČR s 15% sazbou.

Firma nakupuje a prodává použité zboží, kde uplatňuje režim použitého zboží dle § 90 odst. 4 zákona o DPH - zboží s pořizovací cenou nepřevyšující 1000 Kč/ks počítá souhrnně za období. Firma vykupuje "ovladače", které jsou vždy do 1 000 Kč/ks. Nyní poprvé nakoupila přes výkupní formulář od fyzické osoby (nepodnikatele) velké množství náhradních dílů k těmto ovladačům. Náhradní díly do ovladačů jsou drobné povahy, a proto jednotková cena je nižší než 1 000 Kč/ks. Tyto náhradní díly budou postupně používány do jiných vykoupených ovladačů, aby stávající vykoupené "ovladače" se v případě různých závad mohli postupně opravovat a byly na to dostupné náhradní díly. Je možné tyto vykoupené náhradní díly za dané období souhrnně započítat do pořizovací ceny pro výpočet přirážky za dané období, a snížit tedy hodnotu přirážky a DPH. Nebo tento postup není možný a takovéto náhradní díly nemají vstupovat do pořizovací ceny pro účely výpočtu přirážky podle § 90 odst. 4 zákona o DPH?

V článku jsou vysvětlena s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro režim skladu, podle nichž mohou plátci postupovat již od 1. 1. 2020. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy nezbytné pro aplikací režimu skladu a následně jsou vysvětleny základní principy tohoto zvláštního režimu, včetně případů, kdy dojde ke změně podmínek při uplatnění tohoto režimu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro vedení evidence po účely DPH o přemístění zboží v režimu skladu a navazující úprava pravidel pro podávání souhrnného hlášení. Při obchodování se zbožím mezi členskými státy Evropské unie je často využíván zvláštní daňový režim označovaný neoficiálně z angličtiny jako režim „call-off-stock“. Tento zvláštní režim byl v minulosti využíván v řadě členských států, včetně České republiky, ale nebyl upraven ve Směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V zákoně č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), byl upraven, ale nejasně a nejednoznačně. Pravidla pro tento zvláštní režim byla do směrnice o DPH doplněna její novelizací, která byl provedena s účinností od 1. 1. 2020 Směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Navazující změny byly provedeny také novelizací nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

Firma uplatňuje zvláštní režim na použité zboží. Skladové hospodářství vede metodou B odděleně mimo účetní systém. Nějaké použité zboží nakupuje v cizí měně. Jaký kurz má použít pro přepočet cizí měny u nákupu s ohledem pro výpočet DPH z přirážky? Den z faktury přijaté a den z příjemky na sklad je odlišný, a tedy dochází k rozdílům u kurzů. Otázka je směřovaná na výpočet DPH z přirážky - z jakého dne vzít kurz pro výpočet nákupní ceny použitého zboží. Dále otázka směřuje k účetnictví - sklad je veden odděleně a může docházet k odlišné hodnotě na účtu 504 v účetnictví a na skladové příjemce na kartě (vlivem kurzu z jiného dne). Je třeba toto nějak srovnávat jako v metodě A? Bohužel mně nenapadá, jakým způsobem by šel oddělený sklad takto srovnávat s účetnictvím. Pokud daný druh použitého zboží je téměř zaměnitelný (ovladače stejné druhu) a obchodní politika při prodeji tohoto zboží je jednotná bez rozdílu od koho byla zásoba vykoupena. Je možné dávat víc různých použitých zboží na jednu skladovou kartu a používat na ní ocenění FIFO nebo vážený aritmetický průměrem? A to jak z hlediska zachycení pohybů skladové karty, tak i určení nákupní ceny pro výpočet přirážky?  

Společnost (plátce DPH) koupila a nechala nainstalovat v režimu přenesení mříž v pronajatém obchodu v nákupním centru za 116 000 Kč. Tuto mříž přefakturovala také v režimu přenesení ve smluvní ceně 100 000 Kč nákupnímu centru. Předpokládám, že je to správně. Můj hlavní dotaz: jak bude vypadat účtování společnosti - nákup mříže 116 000 Kč, následný prodej jen 100 000 Kč. Kam bude účtovat rozdíl 6 000 Kč - případně daňově nebo nedaňově?

Podle § 72 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) může nárok na odpočet daně uplatnit plátce daně u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro vyjmenované účely. V dalších ustanoveních zákona o DPH jsou vymezeny podmínky pro uplatnění odpočtu daně, případně jeho opravu, vyrovnání či úpravu. V článku jsou shrnuta základní pravidla a postupy při uplatňování a prokazování nároku na odpočet. Upozorněno je přitom zejména na problematické otázky prokazování oprávněnosti nároku na odpočet daně a situace, ve kterých mohou plátci při uplatnění nároku na odpočet daně chybovat.

1. Vedu daňovou evidenci a splňuji stanovené podmínky pro evidenci hotovostních tržeb ve zvláštním režimu EET od května roku 2020. Hotovostní tržby živnosti účtuji na základě originálu příjmového pokladního dokladu od 1. 1. každého kalendářního roku a kopii tohoto dokladu s originálem svého podpisu předávám místo stvrzenky zákazníkovi. Jemu budu od 1. 5. 2020 předávat originál stvrzenky z bloku účtenek předaných mi finančním úřadem a kopie těchto účtenek budu archivovat. Účtovat o dané hotovostní tržbě budu muset zřejmě opět na základě příjmového pokladního dokladu, tzn. že budu muset navíc vystavovat i příjmový pokladní doklad jako dosud, nebo bude umožněno účtovat tržbu na základě kopie dokladu z bloku účtenek? 2. Nebude možné místo vypisování identifikačních údajů živnosti opatřit účtenku razítkem živnosti? Jako daňové identifikační číslo plátce dosud slouží mé rodné číslo, které bych ale neměl na účtence uvádět dle pokynů pro zvláštní režim EET. Budu muset tedy uvádět IČ živnosti? 3. Hranice hotovostních tržeb pro povolení zvláštního režimu EET je stanovena částkou 600 000 Kč za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí před 1. 5. 2020 , jde tedy o tržby od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020 a s předpokladem, že nepřekročí tento limit ani za bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců, tj. od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021, pokud tomu dobře rozumím.

V létě 2019 schválila vláda České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU, jehož součástí je také novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “). Tento návrh je projednáván Poslaneckou sněmovnou jako tisk č. 572 s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“). Návrh zákona však nebyl včas projednán a schválen a jeho účinnost se o několik měsíců posune. Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, se budou do zákona o DPH promítat zejména změny vyplývající ze směrnice Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Tato novela tedy přinese prakticky zejména změny v pravidlech při uplatňování DPH u intrakomunitárních obchodů se zbožím. V období od 1. 1. 2020 do nabytí účinnosti výše uvedené novely tedy bude přicházet v úvahu, za splnění stanovených podmínek v oblastech, které se touto novelou mění, přímý účinek směrnice o DPH , je-li postup podle této směrnice pro daňové subjekty výhodnější než postup vyplývající z aktuálně platného znění zákona o DPH .

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, pořídila náhradní díl ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH . Na přijatém dokladu toto sdělení bylo uvedeno, DPH není vyčíslena. Jak vyčíslit v celkovém dokladu o provedené opravě z pohledu DPH zákazníkovi náhradní díl zakoupený ve zvláštním režimu? Pokud si k ceně nepřipočtu žádnou přirážku, tak uvedu cenu (vlastně cenu pořizovací) s 0 % DPH a ostatní položky už budou v běžném režimu DPH (kam budou patřit jiné náhradní díly, na které byl uplatněn nárok na odpočet DPH, cena za vykonanou práci, atd.)? Pokud si k náhradnímu dílu připočtu přirážku, budu odvádět DPH jen z té přirážky? Musí se plátce DPH ještě zvlášť registrovat v rámci tohoto zvláštního režimu dle § 90 zákona o DPH ?

Automobil je nezbytným pomocníkem zřejmě každého plátce DPH. Pro přepravní společnosti, opravny aut či prodejny nových vozidel, pak i hlavním zdrojem příjmů. Nebude proto na škodu, věnovat se mu v následujících řádcích podrobněji.

Autobazar (plátce DPH) prodá na základě smlouvy o zprostředkování prodeje automobil majitele A novému majiteli B. Prodej bude uskutečněn na místě autobazaru. Faktura vystavena dodavatel A a odběratel B. Autobazar vystaví pouze fakturu na zprostředkování daného prodeje. Faktura je zaplacena v hotovosti, kde peníze za majitele A inkasuje zprostředkovatel na základě příjmového dokladu a následně pak vyplatí peníze dodavateli A. Příjmový doklad, který vystaví zprostředkovatel na příjem v hotovosti za dodavatele A bude podléhat režimu EET? V případě že ano, tak nebude přímá vazba na přiznání k DPH, protože zprostředkovatel prodeje tento prodej do svého přiznání k DPH neuvádí. Nebo se EET režim nevztahuje na tento případ a neměla by se účtenka zasílat na EET? 

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daň. evidenci. Pořídil náhradní díl ve zvláštním režimu § 90 zákona o DPH. Na přijatém dokladu toto sdělení uvedeno, DPH není vyčíslena. Jak vyčíslit v celkovém dokladu o provedené opravě z pohledu DPH zákazníkovi náhradní díl zakoupený ve zvláštním režimu? Pokud si k ceně nepřipočtu žádnou přirážku, tak uvedu cenu (vlastně cenu pořizovací) s 0% DPH a ostatní položky už budou v běžném režimu DPH (kam budou patřit jiné náhradní díly, na které byl uplatněn nárok na odpočet DPH. Cena za vykonanou práci, atd.)? Pokud si k ND připočtu přirážku, budu odvádět DPH jen z té přirážky? Musí se plátce DPH ještě zvlášť registrovat v rámci tohoto zvláštního režimu dle § 90 zákona o DPH?