Máte k dispozici firemní vozidlo pro soukromé účely? Tento oblíbený zaměstnanecký benefit s sebou nese specifické daňové povinnosti, které musíte znát. Zjistěte, jak se správně vypočítává nepeněžní příjem a jaká procenta ze vstupní ceny se vám přičítají ke mzdě. S tímto průvodcem získáte ve zdanění a pravidlech používání služebního vozu celkový přehled o tomto tématu.

Co kdyby obchodní korporace nesly odpovědnost nikoli jen za vlastní jednání, ale i za porušení lidských práv či environmentální újmy způsobené v nejvzdálenějších článcích jejich dodavatelských řetězců? Je to stále ještě soukromoprávní autonomie podnikání, nebo již spíše nová forma „kvaziveřejné“ regulace? Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. 6. 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, dále jen „CSDDD“) klade tuto otázku do samotného středu evropského korporačního práva.

Dle § 218 zákoníku práce lze s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku. Je nutné, aby v této žádosti zaměstnanec konkrétně vymezil oprávněné zájmy a zaměstnavatel pak vyhodnotil, zda jsou tyto zájmy oprávněné? Nebo stačí, aby v žádosti byla uvedena jen obecná informace, že zaměstnanec žádá o převod dovolené vzhledem k jeho oprávněnému zájmu bez jeho konkrétního uvedení? Jde nám o to, zda pak může Inspektorát práce požadovat po zaměstnavateli, aby prokázal, o jaké konkrétní oprávněné zájmy se jedná, aby mohlo být správně vyhodnoceno, zda na převod dovolené byl opravdu nárok.

Stalo se vám, že jste dodali svému klientovi zboží nebo službu a on vám nezaplatil? Opravdu nepříjemná situace, o to víc, když běžná komunikace nepomůže. Jak v takovém případě postupovat? Kdy má smysl domluva, kdy už je čas na právní kroky a jaké chyby podnikatelé dělají nejčastěji? Dotvíte se v dalším dílu podcastu SníDANĚ s Šárkou.

Na této stránce pro vás postupně uveřejňujeme to nejdůležitější, co potřebujete znát k sestavení daňového přiznání za rok 2025. Ať už jde o odborné články našich předních specialistů nebo nejzajímavější expertní odpovědi na dotazy v poradně. Stránka vzniká průběžně, proto doporučujeme – sledujte ji a žádná klíčová informace pro bezchybné podání daňového přiznání vám neunikne.

Rozhovor s JUDr. Pavlem Koukalem, advokátem společnosti Rödl V posledních letech je v podnikatelské praxi čím dál častěji skloňovaný pojem „firemní compliance“, který lze volně přeložit jako soulad s požadavky regulatorních předpisů, zákonů, interních směrnic a standardů v rámci osvědčené praxe (best practice). V rozhovoru s JUDr. Pavlem Koukalem, advokátem společnosti Rödl, se přitom dozvíte, jakou roli by měla hrát u obchodních společností jedna z dynamicky se rozvíjejících oblastí firemní compliance, kterou je compliance produktu, jež někdy bývá také označována jako produktová compliance. Tento rozhovor ukáže, proč je důležité systematicky sledovat soulad výrobků a služeb s právními a technickými požadavky a jaké konkrétní kroky by měly podniky učinit, aby předešly právním i reputačním rizikům. Rozhovor přináší srozumitelné vysvětlení pojmu compliance produktu a praktické rady pro jeho implementaci v každodenním provozu firem.

Den daňového poradenství připomíná význam profese, která představuje oporu pro podnikatele, veřejnost i státní správu. Komora daňových poradců ČR dlouhodobě pracuje na posilování odbornosti, modernizaci procesů a rozvoji členské základny. Letos se završuje příprava nového profesního kodexu, který reaguje na současnou praxi a posiluje transparentnost i důvěru veřejnosti. Daňová legislativa je stále složitější a na poradce klade vysoké nároky nejen v oblasti výkladu daňových předpisů, ale i při plnění dalších povinností, například v rámci AML či reportingu vůči institucím. Význam odborného poradenství tak dále roste.