Od 1. 1. 2020 je účinná novela č. 343/2019 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“). V tomto článku uvádíme přehled změn pro obce, kraje a dobrovolné svazky obcí.
Novela rozpočtové skladby účinná od 1. 1. 2020 – přehled změn pro ÚSC1 s komentářem
Ing.
Ivana
Schneiderová
Přehled změn vyhlášky o rozpočtové skladbě v 19. novele v položkách a paragrafech
Vysvětlivky:
Barevně jsou vyznačeny údaje důležité pro ÚSC.Nové položky (5 nových položek)
Dvě nové položky se netýkají ÚSC (bod novely č.11 a č.12):
–
položka 1229
– Spotřební daň ze zahřívaných tabákových výrobků–
položka 1235
– Daň z digitálních služeb (zákon o dani z digitálních služeb zatím nebyl schválen)Krajů
se týká nová položka (bod novely č. 18): položka 1357
– Poplatek za odebrané množství podzemní vody. Příjmy z poplatku za odebrané množství podzemní vody podle § 88 až 88l zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.
Vybrané části vodního zákona:
„§ 88g Výnos poplatku za odebrané množství podzemní vody je z
a)
50 % příjmem rozpočtu kraje
, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, ab)
50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 88h Účelovost poplatku
(1) Část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody,
která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje
, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4
…§ 88i …Správu placení poplatku vykonává celní úřad…“
Tento příjem se do roku 2019 evidoval na
položce 2342
. Dále jsou zavedeny dvě nové položky pro
investiční
transfery pro vzájemné převody mezi magistráty a městskými částmi, týkají se jen Prahy a statutárních měst
(bod novely č. 29 a č. 64): –
položka 4251
– Investiční převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi – příjmy,–
položka 6363
– Investiční převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi – výdaje.Jedná se o položku
konsolidační,
je rovněž rozšířena náplň paragrafu 6330,
který se bude k těmto položkám povinně vázat (bod novely č. 73) a zároveň se novelizovala o rozšíření konsolidačních položek i vyhláška č. 5/2014 sbírky (vyhláška k výkazu FIN 2-12M). Významnější změny názvů položek a rušení položek
Pro
obce je významná
změna v názvu položky v bodě novely č. 15 položka 1342 – Poplatek z pobytu.
Zrušila se položka 1345
(bod novely č. 16.)Obě změny souvisí se změnou zákona
č. 565/1990
Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy se víceméně poplatek z ubytovací kapacity a poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt sloučily v nový poplatek z pobytu. Hodně obcí reagovalo na změnu zákona novou vyhláškou (často došlo jen k součtu původních sazeb poplatků, ale změny sazeb byly možné). Pro dobíhající poplatky z ubytovací kapacity a za lázeňský nebo rekreační pobyt je určena položka 1349. Byla doplněna náplň položky 1349 v tomto smyslu bodem novely č. 17.
Položka 2342
– Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí (bod novely č. 24)Na tuto položku se zařazují příjmy z platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí
podle § 101 zákona č. 254/2001 Sb.,
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb. (dále jen „vodní zákon“). Příjmy podle části první hlavy X vodního zákona patří na položky seskupení položek 13, a to poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na položku 1331, poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních na položku 1336 a poplatek za odebrané množství podzemní vody na položku 1357.
Příjem úhrady výdajů na opatření ve veřejném zájmu podle § 102 vodního zákona patří, je-li poskytován na neinvestiční výdaje nebo bez rozlišení, zda je určen na neinvestiční nebo investiční výdaje, na položku 4116, a je-li poskytován na investiční výdaje, na položku 4216.“
Citace částí §101 vodního zákona:
„(1) Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Kdo odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4.
(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku,
ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.“Nové paragrafy (bod novely č. 69 a č. 70)
Položka 2294 – Dopravní obslužnost veřejnými službami – drážní
(1) Na tento paragraf
zařazují
Ministerstvo dopravy, kraje a obce výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících
(§ 8, 9 a 23 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb. – dále jen „zákon č. 194/2010 Sb.“) veřejnou drážní osobní dopravou
(§ 24 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.) železniční (včetně metra), tramvajovou, trolejbusovou a lanovou
(§ 1 zákona č. 266/1994 Sb. ve znění zákonů č. 191/2006 Sb., č. 181/2006 Sb., č. 377/2009 Sb. a č. 134/2011 Sb. Jsou to
(§ 23 zákona č. 194/2010 Sb.), kompenzace
dopravcůmkteré v druhovém třídění patří na položku 5193 (položka).
(2) Zařazují na něj i své
přímé výdaje na zajištění dopravní obslužnosti drážní osobní dopravou,
poskytují-li veřejné služby v přepravě cestujících samy (§ 8 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb.).(3)
Kraje a obce na něj zařazují i výdaje na převody peněžních prostředků právnickým osobám pověřeným
plněním úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (§ 6 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb.), jsou-li tyto peněžní prostředky určeny na dopravní obslužnost drážní osobní dopravou.(4) Ministerstvo dopravy, kraje a
obce na tento paragraf zařazují i transfery, které jejich příjemci
mají povinnost použít na výdaje na dopravní obslužnost drážní osobní dopravou.Položka 2295 – Dopravní obslužnost veřejnými službami – smíšená
Na tento paragraf zařazují Ministerstvo dopravy, kraje a
obce výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících
(§ 8, 9 a 23 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb.) uzavírané s dopravci provozujícími veřejnou drážní osobní dopravu i veřejnou linkovou dopravu, nelze-li odlišit
kompenzace
(§ 23 zákona č. 194/2010 Sb.) vztahující se k těmto dvěma druhům veřejné dopravy.Dochází k opětovným úpravám u paragrafů 229x:
–
Paragraf 2292
– Dopravní obslužnost veřejnými službami – linková
–
Paragraf 2293
– Dopravní obslužnost mimo veřejnou službuNa tento paragraf zařazují v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění
kraje a obce výdaje na dopravní obslužnost
podle smluv s dopravci jiných
jinou
než podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službáchpozdějších předpisů
zákonů č. 135/2016 Sb. a č. 183/2017 Sb. Jsou to výdaje na dopravní obslužnost leteckou a vodní a jiné výdaje na dopravní obslužnost než výdaje podle paragrafů 2292, 2294 a 2295.
Od roku 2020 se rozdělují úhrady za dopravní obslužnost veřejnými službami na tři typy dle druhu obslužnosti, a to linkovou (2292), drážní (2294) (2295). Dále je samostatný paragraf (2293) pro platby na dopravní obslužnost mimo veřejnou službu (tj. mimo zákon č.194/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Více v důvodové zprávě k bodu novely 69 a 70.
a smíšenou
Úpravy v základním textu vyhlášky o rozpočtové skladbě
| Bod novely 1. V § 1 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zní: „(2) Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje do jednotek třídění, kterými jsou povinny označovat své rozpočtované i skutečné příjmy a výdaje organizační složky státu a právnické osoby uvedené v odstavci 1 (dále jen „organizace“). Každý skutečný jednotlivý příjem a výdaj se zatřídí na nejnižší jednotky jednotlivých třídění, a to na kapitoly, položky, paragrafy, záznamové jednotky, podkladové jednotky, prostorové jednotky, nástroje , dílčí průřezové ukazatele, akce, účely, množiny nebo podmnožiny a účelové znaky, které pro něj stanoví tato vyhláška. Souhrnné údaje ve výkazech a jiných informacích o příjmech nebo výdajích se člení podle těch z nich, které stanoví právní předpis nebo orgán, který předkládání těchto informací stanovil. Kde právní předpis stanoví, že rozpočet příjmů nebo výdajů v určité rozpočtové evidenci se člení podle rozpočtové skladby, ale nestanoví, že podle úplné rozpočtové skladby nebo v jaké podrobnosti 12), určí to, která povinná třídění se k jejich členění použijí a zda se použijí jejich nejnižší jednotky nebo jen jejich určité agregace , orgán, v jehož působnosti se rozpočtová evidence vede. Je-li k tomuto určení příslušná organizace rozhodující o vlastním rozpočtu, může rozhodnout i o použití nepovinných třídění. Podle úplné rozpočtové skladby člení organizační složky státu rozpočet výdajů pro účely rezervace 13).12) § 4 odst. 1 a § 45 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění zákonů č. 482/2004 Sb., č. 26/2008 Sb. a č. 501/2012 Sb. § 12, § 17 odst. 2 a § 25 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb. a zákona č. 24/2015 Sb. |
Z odůvodnění novely vyplývá, že v rozpočtech ÚSC se používá jen 6 členění. Novela upřesňuje, že třídění podle rozpočtové skladby se nepoužívá vždy v úplné podrobnosti a stanoví jak a kým je povinná podrobnost určena.
Územním samosprávným celkům
§ 3a vyhlášky o rozpočtové skladbě navíc umožňuje použít další třídění, např. ORG a ORJ.| Bod novely 3, 4, 5 |
Jedná se jen o drobné úpravy textu nebo rozšířené ustanovení, které se však netýká ÚSC.
| Bod novely 6, 7, 8 6. V příloze v části B v úvodním ustanovení se v písmenech f) a g) na konci čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot, se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li takový výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů], považuje se za výdaj investiční, …“. 7. V příloze v části B v úvodním ustanovení se v písmenech h) a i) na konci čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Transfer určený na neinvestiční i investiční výdaje, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se použije na neinvestiční a jaká na investiční výdaje, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že jeho větší část bude použita na investiční výdaje, jinak se považuje za transfer neinvestiční, …“. 8. V příloze v části B v úvodním ustanovení se v písmenech j) a k) na konci čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Půjčené prostředky určené na neinvestiční i investiční výdaje, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část se použije na neinvestiční a jaká na investiční výdaje, se považují za investiční půjčené prostředky, je-li zcela zřejmé, že jejich větší část bude použita na investiční výdaje, jinak se považují za půjčené prostředky neinvestiční, …“. |
Novela se snaží nadefinovat rozlišení mezi investičními a neinvestičními výdaji, transfery a půjčenými prostředky v případech, kdy se jedná o případy, kdy nelze podstatu jednoznačně nadefinovat. Byl zvolen systém převažujícího typu transferu nebo převažujícího účelu půjčky nebo výdaje.
| 9. V příloze v části B v úvodním ustanovení se v písmeni r) zrušují slova „, nejde-li o vratku transferu,“, na konci se čárka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vratkou transferu se rozumějí i vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala jakožto transfer a která je nebo jejich část vrací při finančním vypořádání [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 128/2016 Sb. a č. 367/2017 Sb., vyhláška č. 367/2015 Sb. ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb. a § 10a odst. 1 písm. d) a e) a § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. ve znění zákonů č. 27/2008 Sb., č. 24/2015 Sb. a č. 24/2017 Sb.], které vznikla povinnost je nebo jejich část vrátit v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o poskytnutí dotace (§ 90 odst. 1 zákona č. 500/1994 Sb., správní řád, a § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) nebo které tato povinnost vznikla v důsledku zániku nebo změny dohody o dotaci (§ 1902, 1903, 1981, 1995, 1998, 2001 a 2006 občanského zákoníku); vratkou není vrácení dotace nebo její části poskytovateli na základě jeho výzvy podle § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb., nebo podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb., …“. |
Jedná se jen o doplnění definice transferových vratek. Transferové vratky se budou převádět všechny s položkou 5364 nebo 5366 vyjma vrácení dotací na základě výzvy, ty se vrací s položkou 5904.
Novela rozpočtové skladby účinná od 1. 1. 2020 - přehled změn pro ÚSC s komentářem (dokončení)