Změny právních předpisů od roku 2020

Pod č. 164/2019 Sb. byl zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jedná se o změny, které reagují na spuštění projektu tzv. „eNeschopenky“. Podle důvodové zprávy má tento projekt usnadnit práci lékařům a ulehčit život zaměstnavatelům a zaměstnancům, problémem je totiž zejména dlouhá doba mezi okamžikem rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti lékařem a okamžikem, kdy OSSZ má k dispozici toto hlášení lékaře. To potom ztěžuje kontroly, komplikace v tomto směru přináší i zrušení karenční lhůty a s tím související kratší nemoci. Novela proto přináší dvě opatření, a to zkrácení lhůty pro lékaře, ve které musí pracovní neschopnost oznámit, a to na následující pracovní den, a zavedení povinnosti poslat hlášení elektronicky. Stanoví se dále okruh údajů, které je OSSZ povinna poskytnout zaměstnavateli, to má za následek možnost ověření dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnavatele, protože dosavadní praxe byla taková, že tu informaci měl zpravidla jenom telefonicky, ústně případně elektronicky.

Z pohledu zaměstnavatelů je potom zásadní, že zaměstnavatel již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě dávky nemocenského od pojištěnce, kterému je předával ošetřující lékař, a dále je předávat Okresní správě sociálního zabezpečení. Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě. Do přílohy k žádosti o dávku bude zaměstnavatel nově uvádět informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat. Při skončení dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel zasílat hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského. Důležité je doplnit, že pro zaměstnavatele se již nebude vystavovat žádný díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. I nadále zůstane povinností pojištěnce, aby o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval svého zaměstnavatele. Zaměstnavatel bude mít také k dispozici služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání mu o nich budou z ČSSZ odesílány .

Bližší údaje jsou k dispozici pod odkazem https://www.cssz.cz/web/eneschopenka.

Dalším důležitým předpisem, který byl přijat před koncem roku 2019, je zákon č. 256/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o změny, které nabývají účinnosti zpravidla k 1. 5. 2020 a věnovaly jsme se jim již v samostatném článku v časopisu UNES č. 11/2019.

Dále bylo pod č. 260/2019 Sb., zveřejněno nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020. Jedná se o právní předpis, který souvisí zejména s důchodovým pojištěním a výši důchodů, nicméně má dopad i do dalších oblastí.

Zákonem č. 264/2019 Sb., bylo novelizováno zákonné opatření Senátu, o dani z nabytí nemovitých věcí, ale jedná se pouze o změnu související s osvobozením od daně u nových staveb.

Pod číslem č. 270/2019 Sb. bylo zveřejněno sdělení MPSV, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2020. Jedná se tedy o úpravu, která bude mít v roce 2020 vliv na výši dávek z nemocenského pojištění.

Upozornit je vhodné také na zákon č. 278/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Novelou byl zaveden nový poplatek z pobytu a zavedeno systematické členění zákona. Poplatek z pobytu byl zaveden namísto stávajících místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt a z ubytovací kapacity, místo nich byl tedy zaveden jeden poplatek. Dále dochází k výslovnému rozšíření osvobození od poplatku ze psů na provozovatele všech druhů útulků pro ztracené psy a opuštěné psy, bez ohledu na to, kdo tyto útulky zřídil. Upravuje se vynětí charitativních akcí z poplatku za užívání veřejného prostranství a poplatku ze vstupného. Toto vynětí se zachovává, avšak doplňuje se protizneužívací , podle které lze vynětí z poplatku uplatnit pouze v případě, kdy je výtěžek akce na charitativní účely skutečně odveden.

Důležitým právním předpisem je také nařízení vlády č. 300/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem těchto změn je opětovné navýšení základních tarifů zaměstnanců ve veřejných službách.

Dále je nutné upozornit na vyhlášku č. 310/2019 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020. Nicméně doplňme, že z pohledu sousedních států zůstávají sazby stejné jako v roce 2019 – Německo, Rakousko 45 euro, Polsko 40 euro, Maďarsko, Slovensko 35 euro.

Vyhláškou č. 318/2019 Sb., byla novelizována vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška má vliv, mimo jiné, na výši daně z nemovitých věcí. K tomu ale doplňme, že změna ceny pozemků je skutečností, která nevede k povinnosti podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny. Daň se stanoví ve výši poslední známé daně upravené o změny a stanoví zpravidla hromadným předpisným seznamem. Blíže viz § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“).

Nařízením vlády č. 321/2019 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady), dochází ke zvýšení průměrného výdělku rozhodného pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých o 5,2 % a o 151 Kč.

Upozorněme také na nařízení vlády č. 322/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Zmínit je určitě také vhodné nařízení vlády č. 335/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění nařízení vlády č. 471/2017 Sb. Uvedeným nařízením vlády dochází s účinností od 1. 1. 2020 ke snížení stanovených finančních limitů.

Nařízením vlády č. 338/2019 Sb. se mění nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění nařízení vlády č. 202/2018 Sb.

Každoročním koloritem je novela vyhlášky o rozpočtové skladbě, tedy vyhlášky č. 323/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. I na konci roku 2019 byla novela této vyhlášky velmi rozsáhlá a byla zveřejněna pod č. 343/2019 Sb. (poznámka redakce: podrobně se této vyhlášce budeme věnovat v příštím čísle časopisu UNES č. 2/2019.

Vyhláškou č. 344/2019 Sb. se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů, změny se týkají zejména příloh č. 3 a č. 6 této vyhlášky.

Pod č. 346/2019 Sb. bylo zveřejněno sdělení MPSV, kterým byla vyhlášena průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 pro účely zákona o zaměstnanosti. Tato průměrná mzda činí 33 429 Kč. Jedná se o důležitý parametr s dopadem do řady dalších právních předpisů.

Dalším důležitým předpisem je nařízení vlády č. 347/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí od 1. 1. 2020 87,30 Kč za hodinu nebo 14 600 Kč za měsíc.

Po roce tak opět dochází ke zvýšení minimální mzdy.

Z pohledu právní úpravy platů ve veřejné správě je nutné upozornit na nařízení vlády č. 352/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací, toto zařazení potom vychází právě z katalogu prací.

Pod č. 358/2019 Sb., byla zveřejněna vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), kterou se pro rok 2020 mění sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Dochází, mimo jiné, ke zvýšení sazby základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel o 0,10 Kč na 4,20 Kč, dále dochází ke zvýšení stravného pro jednotlivé intervaly trvání pracovní cesty a na druhou stranu dochází ke snížení ceny pohonných hmot (dále jen „PHM“). Zajímavostí je, že poprvé byla stanovena cena PHM pro elektromobily, a to na 4,80 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Přesně na konci roku byla prakticky s okamžitou platností zveřejněna poměrně zásadní novela vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o FKSP“). Jedná se o novelu, která má celkem 41 bodů a byla zveřejněna pod č. 357/2019 Sb. Jedním ze základních bodů novely je rozšíření dopadu této právní úpravy i na státní podniky. Dále se pro organizační složky státu a příspěvkové organizace se dává do souladu povinnost ukládat prostředky fondu na účtech podřízených státní pokladně v České národní bance, pro příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky zůstává v platnosti povinnost prostředky fondu ukládat na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank. (Poznámka redakce: této novele se budeme podrobně věnovat v některém z příštích čísel časopisu UNES).

Co se týká možnosti použití prostředků fondu, doplňuje se možnost přispívat na náklady na provoz mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Dále se rozšiřuje okruh plnění, na které lze přispívat za účelem prevence péče o zdraví zaměstnance – dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, dentální hygienu a jinou zubařskou péči a na očkování nehrazené ze zdravotního pojištění. Tento příspěvek lze poskytnout pouze tehdy, pokud toto plnění není ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo jinou osobou na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

Doplňuje se možnost přispívat zaměstnancům na tištěné knihy. Za účelem zjednodušení aplikace tohoto ustanovení v praxi byl legislativní text převzat ze zákona upravujícího daně z příjmů, který takový příspěvek poskytovaný zaměstnanci osvobozuje od daně.

Zavádí se možnost příspěvku na náklady za použití zařízení poskytujícího služby péče o dítě předškolního věku včetně mateřské školy podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na charakter těchto plnění není nutné, aby organizace a státní podniky toto plnění zcela uhradily, příslušná úprava je obsažena v novém § 4a vyhlášky o FKSP. Dále se doplňuje v § 5a vyhlášky o FKSP možnost příspěvku na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou veřejnou hromadnou dopravou. Z příspěvku nelze hradit dopravu osobním vozidlem, spolujízdu ani provoz „svozové“ linky provozované zaměstnavatelem apod.

Dále dochází ke zvýšení některých limitních částek, které vyhláška upravuje. V případě zápůjček na bytové účely se maximální výše nesplacené zápůjčky na koupi bytového zařízení zvyšuje na částku 100 000 Kč a celková maximální výše nesplacených zůstatků všech zápůjček na bytové účely se zvyšuje na 300 000 Kč.

Současně se zvyšují limity pro sociální výpomoci a zápůjčky upravené v § 11 vyhlášky o FKSP, sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč (dříve 15 000 Kč), v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 50 000 Kč (dříve 30 000 Kč). K překlenutí tíživé finanční situace lze poskytnout bezúročnou zápůjčku nejvýše 50 000 Kč (dříve 20 000 Kč) nebo 100 000 Kč (dříve 50 000 Kč) v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav.

Dále se upravuje vymezení vzdělávacích kurzů, na které lze přispívat tak, aby byl akcentován jeho zájmový charakter. Z povahy věci není možné z FKSP hradit vzdělávání, které má charakter odborného rozvoje zaměstnanců nebo prohlubování vzdělávání. Přispívat lze tedy na náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance.

V § 12 vyhlášky o FKSP se sjednocují podmínky poskytování příspěvku na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření pro všechny subjekty tak, že z fondu lze přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, nejvýše však 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů. Podle přechodného ustanovení příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky neuplatňují tuto úpravu do 30. 6. 2020.

Poslední změnou, na kterou bychom upozornili, je doplnění možnosti pořídit z fondu v případě úmrtí zaměstnance smuteční kytici či věnec.

Zřejmě zásadním právním předpisem zveřejněným na konci roku 2019 s platností od 1. 1. 2020 bude zákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2020, přitom ještě ráno 31. 12. 2019 ve Sbírce zákonů zveřejněn nebyl. Je to skutečně neuvěřitelné, jakým způsobem u nás legislativní proces probíhá a jak funguje tento typ arogance moci.

Návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, je souborem novel těchto daňových zákonů:

Důvodová zpráva uvádí, že zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro jejich adresáty (zejména daňové subjekty a správce daně) zvyšuje přehlednost, neboť změny daňových zákonů, které jsou přijímány v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu. Pro adresáta je tak snazší orientovat se v provedených změnách, neboť nejsou obsaženy v řadě dílčích novel jednotlivých právních předpisů.

Nyní stručně k jednotlivým novelám. Co se týká novely zákona o dani z nemovitých věcí, jedná se pouze o jeden bod, a to aktualizace úpravy osvobození pozemků s významnými krajinnými prvky, které je upraveno v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí.

Novela zákona o daních z příjmů obsahuje 21 bodů a 5 bodů přechodných ustanovení, a týká se zejména omezení osvobození výher z hazardních her od daně z příjmů a také rozšíření osvobození příjmů od daně z příjmů právnických osob, kdy se mezi mateřské společnosti zařazují také kraje a Česká republika jako další případy veřejnoprávních korporací.

Změna zákona o rezervách má pouze jeden bod a související přechodné ustanovení, a to novou úpravu rezerv v pojišťovnictví, konkrétně změny metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv.

Změna zákona o spotřebních daních má 6 bodů a 7 bodů přechodných ustanovení, novelou dochází ke zvýšení sazby spotřební daně z lihu, ke zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků. Ke změnách dochází také u osvobození od daně z piva.

Novela zákona o správních poplatcích obsahuje zvýšení správního poplatku za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí z 1000 Kč na 2 000 Kč, dále v případě poplatku za přijetí návrhů na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu a obdobné veřejné účely je pak celková výše poplatku zvýšena z částky 10 000 Kč na 20 000 Kč a nakonec poplatek za přijetí úplného znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám k uložení do sbírky listin nebo přijetí dohody spoluvlastníků o správě nemovité věci k uložení do sbírky listin se zvyšuje z 500 Kč na 1 000 Kč.

V zákoně o dani z hazardních her nakonec došlo ke zvýšení sazby daně z loterií, a to z 23 % na 35 %, ostatní sazby daně zůstaly beze změn.

Všechny změny nabývají účinnosti k 1.1. 2020.

Závěrem se ještě doplňme informace o dvou důležitých projednávaných materiálech, a to sněmovního tisku č. 572 a sněmovního tisku č. 580. Sněmovní tisk č. 572 se týká zejména implementace daňových předpisů a doplnění transpozice směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem a novelizován by měl být zákon o daních z příjmů, zákon o spotřebních daních, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), a zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, ve znění pozdějších předpisů, tento sněmovní tisk zatím prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně.

Sněmovní tisk č. 580 obsahuje novelu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona o dani z nemovitých věcí, zákona o DPH, zákona č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 17/2012 Sb., o celní správě a zákona o dani z hazardních her. Souvisí zejména s projektem mojedane.cz, a proto obsahuje zejména zjednodušení a digitalizaci správy daní, upravuje nový typ daňové informační stránky s předvyplněnými tiskopisy a údaji ze spisu, součástí by měla být také upozorněními na daňové povinnosti atd. Současně, jako motivace pro využívání tohoto portálu, má být zavedeno prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání o jeden měsíc a zkrácení lhůty pro vrácení přeplatku na 15 dní. Nová bude úprava sankcí v souvislosti s elektronickými podáními, měly by se zjednodušit kontrolní postupy zejména ve smyslu zamezení možností obstrukcí. Mělo by být možné vrácení části nadměrného odpočtu (možnost vrátit tu část, která je nepochybná) a bude zavedena možnost zálohy na odpočet daně. Tento sněmovní tisk bude velmi z pohledu správy daní a daňového řízení naprosto zásadní. Zatím tento sněmovní tisk prošel pouze prvním čtením v poslanecké sněmovně, průběh budeme samozřejmě dále sledovat.