Dotazy a odpovědi: Problematika živnostenského podnikání a reklamní činnosti

Vydáno: 39 minut čtení
Problematika živnostenského podnikání a reklamní činnosti
JUDr.
Irena
Fleischmanová
Zrušení oprávnění k provozování živnosti
Podnikatel nesplnil povinnost uhradit pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a poté mu na návrh Okresní správy sociálního zabezpečení bylo zrušeno živnostenské oprávnění. Kde je tento postup upraven, co je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí a je návrh Okresní správy sociálního zabezpečení pro živnostenský úřad závazný, tak jako je tomu například v případě návrhu dopravního úřadu jako orgánu státní správy, který vydává stanovisko proto, že podnikatel závažným způsobem porušil podmínky stanovené rozhodnutím o udělení
koncese
?
Zrušení živnostenského oprávnění podnikatele je v daném případě v souladu s platnou právní úpravou živnostenského podnikání [§ 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „živnostenský zákon“].
Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení
koncese
, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Pokud podnikatel nesplnil povinnost uhradit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, porušil zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 13 a násl. živnostenského zákona). Živnostenské oprávnění může živnostenský úřad zrušit také na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, a to pokud podnikatel neplní závazky vůči státu.
Zrušení živnostenského oprávnění je v první řadě opatřením, které směřuje k ukončení určité činnosti subjektem, který porušuje platné právní předpisy. Předmětem řízení ve věci zrušení živnostenského oprávnění podle zmíněného § 58 odst. 3 živnostenského zákona nemůže být pouze to, že existuje dluh podnikatele, který se týká plateb pojištění; řízení může být vedeno pouze v případě závažného porušení povinností stanovených konkrétními ustanoveními právních předpisů, tuto právní úpravu je pak potřebné specifikovat konkrétně ve výroku rozhodnutí. Výrok rozhodnutí musí rovněž obsahovat časové vymezení doby, ve které nastaly (nebo trvaly) skutečnosti, jež vedly ke zrušení živnostenského oprávnění.
K charakteru návrhu okresní správy sociálního zabezpečení lze uvést, že se nejedná o návrh dotčeného orgánu státní správy ve smyslu § 58 odst. 2 živnostenského zákona, jímž by byl vázán živnostenský úřad.
Ke zrušení živnostenského oprávnění může dojít také proto, že je závažným způsobem a soustavně porušován živnostenský zákon nebo kontrolní řád [zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), (dále jen „kontrolní řád“)]. Jedná se například o stav, kdy podnikatel ve smyslu § 31 živnostenského zákona a § 7 a násl. kontrolního řádu nepodal pravdivé a úplné informace o svých podnikatelských aktivitách, na výzvu živnostenského úřadu nesdělil, zda provozuje živnost či nikoli, a nepředložil doklady prokazující právní důvod pro užívání prostor, ve kterých má na území České republiky sídlo. Výroková část rozhodnutí v tomto případě neobsahuje žádné časové a věcné vymezení protiprávního jednání, kterého se měl účastník dopustit s odkazy na konkrétní ustanovení právních předpisů, jež měla být porušena.
Reklama na kosmetický přípravek
Reklamní prezentace na kosmetický přípravek slibovala v denním tisku odstranění bolestivých křečových žil, proto si jej spotřebitel objednal a zaplatil. Následně zjistil, že toto zboží postrádá český návod na použití výrobku, následující den jej reklamoval a požádal o odstoupení od smlouvy, chtěl vrátit zboží i peníze. Správní orgán upozornil na klamání zákazníků. Dozorový orgán však případ odložil (nezjistil osobu zahraničního „zadavatele“ a „zpracovatele“ prezentace) a šiřitele uvedené reklamy nepostihl, ačkoliv ten byl zjištěn. Je takový postup správního orgánu v souladu s platnou právní úpravou, může se oklamaný spotřebitel bránit, a pokud ano, jakým způsobem?
V daném případě je třeba zjistit obsah smlouvy, od které spotřebitel hodlá odstoupit. Nárok na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem (tj. s využitím prostředku komunikace na dálku) lze uplatnit podle příslušného ustanovení § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, což je však podmíněno znalostí totožnosti druhé smluvní strany.