Expertní odpovědi - strana 3

Zaměstnanci (obchoďáci) občas ztratí nějaký doklad, který platili firemní kartou. Když je z bankovního výpisu zřejmé, že se jedná o služby související s činností firmy a obchodního manažera, částku dáme do nedaňových nákladů a více to neřešíme (jedná se většinou o parkovné nebo např. mytí auta v desetikorunových částkách). Když naopak z bankovního výpisu nejsme schopni specifikovat, co se kartou platilo nebo se jedná o soukromou platbu firemní kartou, dáváme částku zaměstnancům k úhradě. Je tento postup správný?

Společnost s r. o. má ve firmě zaměstnance na pozici popelář. Zaměstnavatel by chtěl tohoto zaměstnance přeřadit na pozici řidiče. Domluvili se, že řidičský průkaz na nákladní automobil z poloviny zaplatí firma a polovinu si zaplatí zaměstnanec sám. Bude se jednat o daňově uznatelný náklad s. r. o.? Půjde o osvobozený příjem u zaměstnance? Může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci, aby z tohoto důvodu (získání řidičského průkazu a částečného zaplacení) byl ve firmě alespoň následující dva roky? Lze dohodnout a sepsat tuto podmínku?

Zaměstnanec má sjednánu DPČ, v níž je uvedena sazba za hodinu práce, celkový rozsah odpracovaných hodin je stanoven „dle potřeb zaměstnavatele“. Zaměstnanec nemá podepsané prohlášení. Pokud bude jeho mzda nižší než 3 500 Kč, bude se mu srážet srážková daň a nad tuto částku zálohová? Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním, pokud bude mzda v některém měsíci nad a v jiném pod touto rozhodnou hranicí? Jedná se o zaměstnání malého rozsahu?

Zaměstnavatel se rozhodl přispívat zaměstnanci za jeho životní pojištění, zaměstnanec donesl pojistnou smlouvu, kde má sjednáno, že bude měsíčně platit 500 Kč pojistné, a zaměstnavatel začal těchto 500 Kč měsíčně pojistného hradit místo zaměstnance, a to na účet a se symboly, které jsou určeny pro platbu pojistného, jak dříve platil sám zaměstnanec. Zaměstnanec si sám na životní pojištění nyní nic neplatí, v pojistné smlouvě není žádný příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění sjednán. Lze toto pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance považovat za benefit, který je u zaměstnavatele daňovým nákladem a u zaměstnance osvobozeným příjmem? Nebo musí být sjednán dodatek k pojistné smlouvě na příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění a až od sjednání tohoto dodatku může být příspěvek zaměstnavatele benefitem, tj. u zaměstnavatele daňovým nákladem a u zaměstnance osvobozeným příjmem? 

Jsme škola a poskytujeme půjčky na bytové vybavení z FKSP. Patří faktura např. na postel do účetnictví školy? Je vystavená na jméno zaměstnance a ten ji bude splácet na základě smlouvy o půjčce.  

Zaměstnanec byl na služební cestě v Anglii. Cestovní náhrady chce vyplatit v eurech. Je možné vyplatit cestovní náhrady v měně jiné než je měna země, ve které pracoval? Firma nemá librový účet.

Jak probíhá případné zdaňování příjmu, když pan XXX měl pracovní smlouvu se zaměstnavatelem v USA, a zároveň pracuje v ČR? Co se děje s daněmi v USA, předpokládám, nám budou muset potvrdit Američani, ale co je ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění a zda to bude něčemu podléhat u nás (daň, pojištění)? Jak postupovat v případě DPFO?

Společnost s r. o. koupila osobní automobil, který poskytla bezplatně zaměstnanci k používání pro služební i pro soukromé účely. Zaměstnanci bude ve mzdě zdaňováno 1 % vstupní ceny vozidla. Vím, že odpisování i veškeré ostatní náklady týkající se vozidla (samozřejmě kromě PHM za soukromé jízdy), tzn. opravy, výměna pneumatik, pojištění atd. se pro daň z příjmů nekrátí. Nemůžu ale najít v zákoně paragraf, který toto řeší. Jde mi pouze o daň z příjmů. Neřeším DPH, kde je situace úplně jiná.

Mohu vstoupit do režimu paušální daně, i když mám zaměstnance? A jak budu prokazovat příjmy v případě žádosti o úvěr?

Přijali jsme na základě smlouvy se školou studenta na praxi. Za některé hodiny, kdy vykonává produktivní činnost, mu platíme odměnu. Chodí do naší jídelny na obědy jako ostatní zaměstnanci. Chtěli bychom mu také přispívat do výše 55 % hodnoty oběda. Bude se jednat o daňově účinný náklad?

Zaměstnankyně pobírá vdovský důchod. Při nástupu do zaměstnání je toto povinna sdělit zaměstnavateli? Je povinna i sdělit výši tohoto důchodu?

Matka se synem založili v minulosti sdružení bez právní subjektivity. Maminka je v důchodu a chce k 31. 12. 2022 ukončit veškerou činnost ve sdružení a celkové podnikání. Syn bude pokračovat dál, ale už samostatně. Sdružení má prodejnu, podniká v nákupu a prodeji zboží. Nyní vede daňovou evidenci, kde maminka byla určena jako osoba, která je zodpovědná za sdružení, tj. veškeré doklady jsou fakturovány na ni. Pracovní smlouvy jsou taky sepsány s maminkou. Nemovitost - prodejna - vlastní 3 osoby - maminka, syn (členové sdružení) a dcera, která je zaměstnána ve sdružení. V majetku jsou automobily a majetek, který slouží pro sdružení. Podíl ve sdružení je nyní = syn 90 %, matka 10 %. Oba jsou plátci DPH. Jak pokračovat při ukončení sdružení k 31. 12. 2022? Jak nejlépe vypořádat majetek a zásoby? Lze pracovní smlouvy převést na syna dodatkem?

Zaměstnanec, který v 12/21 dosáhl věku 60 let ukončil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a následně uzavřel novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření od 1. 1. 2022. Tuto novou smlouvu opět ukončil k datu 30.9.2022 s tím ,že si vybral naspořené prostředky. Od 1. 10. 2022 si sjednal další novou smlouvu o doplňkovém spoření. Odečet dle § 15 zákona o daních z příjmů si neuplatňoval. Zaměstnavatel mu na všechny výše uvedené smlouvy postupně příspíval a bude příspívat 800 Kč měsíčně. Můžeme všechny měsíční příspěvky zaplacené zaměstnavatelem považovat za osvobozené dle § 6 odst. 9 ?

Zaměstnanec chce uplatnit na daňové zvýhodnění na dítě (19 let), které se stalo od září studentem SŠ - kombinované studium. Student žádné stálé zaměstnání nemá, vykonává jen příležitostné brigády. Může tedy otec daňové zvýhodnění uplatnit? Pokud by student pracoval a jeho výdělečná činnost zakládala účast na nemocenském pojištění, tak by si otec daňové zvýhodnění na dítě asi uplatnit nemohl, ale když nebude pracovat (resp. pravděpodobně jen na DPP bez účasti na nemocenském pojištění), tak předpokládám, že si daňové zvýhodnění na dítě uplatnit může. Musí otec ještě nějak dokládat to, že dítě opravdu nemá příjem zakládající účast na nem. pojištění nebo stačí jen podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů FO za závislé činnosti? Pokud by se jednalo o studium na VŠ, tak je kombinovaná forma studia posuzována jako soustavná příprava na budoucí povolání a daň. zvýhodnění si může rodič uplatnit. Jen to studium na SŠ je v tomto ohledu trochu složitější... .

Nezisková organizace, která účtuje v podvojném účetnictví, zapomněla invalidnímu zaměstnanci snižovat vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění (zaměstnává více jak 50 % osob se zdravotním postižením). Zaměstnanec tak odvedl mnohem vyšší pojistné, než byl povinen. Chyba byla vyrovnána v následujících měsících snížením pojistného. Otázkou je, jak případ správně zaúčtovat. Například ohledně měsíce března, kdy mělo být odvedeno jen 380 Kč za zaměstnance, avšak bylo nesprávně zaplaceno 2147 Kč, bylo účetně postupováno následovně: Mzda za březen - Předpis pojistného VZP Kč 380 MD 524/D 336 VBÚ - uhrazeno VZP z banky 20/4 Kč 2147 MD 336/D 221 Rozdíl zachycen pomocí interního dokladu Kč 1767 MD 331/ D 336 Je výše uvedené řešení správné? Následně by mělo být i správně zaúčtováno vrácení pojistného. Například za měsíc listopad měl tentýž zaměstnanec odvézt na pojistném 1500 Kč. Nebylo odvedeno nic. Takto mu bylo částečně vráceno nesprávně sražené pojistné za měsíc březen. Jako v tomto případě postupovat, opět vytvořit interní doklad, kterými se rozdíl zaúčtuje?

Jsme rozpočtová organizace, zařízení pro opravy techniky. Na jednom z provozů budeme požadovat provádění oprav modernizované techniky, která oproti sortimentu dosud opravované techniky bude s vyššími užitnými vlastnostmi, vybavená výpočetní technikou, elektronikou. Na uvedenou techniku bude zajištěno školení k prohloubení kvalifikace (§ 230 ZP). K tomu bude modernizované i technické vybavení pracovišť. Počet zaměstnanců zůstává stejný. V pracovní smlouvě zaměstnanců zůstává stejný druh práce (mistr, automechanik, mechanik elektronických zařízení, zámečník…) ani popis pracovní činnosti se nezmění. Je možné v uvedeném případu brát změnu technického vybavení provozu jako výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce? Jaké jsou možnosti zaměstnavatele, když: - Zaměstnanec odmítne účast na zaškolení na novou techniku? - Pokud z předchozích zkušeností lze předpokládat, že zaměstnanec ani školení, ani opravy uvedené techniky nezvládne?

Vyhláška č. 114/2002 Sb. v § 12 říká, že zaměstnavatel může zaměstnanci přispívat nejvýše 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů. Pokud si zaměstnanec hradí 500 Kč měsíčně a zaměstnavatel také 500 Kč měsíčně, je jasné, že podmínka je splněna. Jak je to v případě, že by zaměstnavatel uhradil do PF jednorázově 1× ročně 6 000 Kč? Považuje se i v tomto případě podmínka za splněnou? Je v obou případech celá částka pro zaměstnavatele daňově uznatelná?

Chtěli bychom dávat zaměstnancům do mzdy částku na nákup pracovní obuvi. Podléhala by tato částka pojistnému a dani ze závislé činnosti?

Zaměstnanci bylo ukončeno studium na vysoké škole ke dni 14. 8. 2022. Jak to bude se slevou na studenta za 08/2022? 

Zaměstnavatel vyšle zaměstnance, který má pracovní dobu 8 hodin denně (formulováno 40 hodin týdně rovnoměrně rozložené pon až pát), na pracovní cestu z Brna do Ostravy. Místo výkonu práce je dle smlouvy Brno. Zaměstnanec vyjede v 7 hod. z Brna, v 9 hod. dojede na zakázku do Ostravy a pobývá tam do 16 hod. (z toho má 1 hodinu přestávku na oběd), v 18:30 dorazí zpět do Brna. Kolik hodin je přesčas zaměstnance?