Expertní odpovědi - strana 418

Jak zpracovat DPFO a v jaké výši uplatnit odpisy u úmrtí OSVČ vedoucí daňovou evidenci (skutečné výdaje)? Dne 4. 9. 2020 úmrtí OSVČ. Dne 31. 8. 2020 prodal majetek. Úhrada faktury za tento majetek byla připsána na jeho účet dne 4. 9. 2020. První přiznání bude zpracováno od 1. 1. 2020 - 3. 9. 2020, zde zahrnu všechny příjmy a výdaje a současně uplatním i poloviční odpisy prodaného majetku a daňovou zůstatkovou cenu. V tomto DPFO uplatním i slevu na dani na poplatníka v nekrácené výši. Druhé přiznání bude od 4. 9. - 31. 12. 2020, jelikož se ukončení dědického řízení nestihne do konce roku. OSVČ zůstal jediný majetek v evidenci – osobní automobil. Do tohoto přiznání opět zahrnu příjmy a výdaje od doby 4. 9. - 31. 12. 2020, a navíc bych zde uplatnila i poloviční odpis z vozidla, jelikož majetek je u OSVČ v evidenci ke konci roku. Třetí přiznání po ukončení dědického řízení. V tomto přiznání dodaním všechny závazky a pohledávky. Lze zde uplatnit i zůstatkovou daňovou cena automobilu, nebo ne? Automobil byl v užívání 2020 pátý rok a je to poslední odpis.

Firma koupila elektrickou koloběžku za 35 000 Kč + DPH, bude ji využívat zaměstnanec a jeho odhad je 80 % využití pro firemní účely a 20 % pro soukromé účely. DPH tedy odečteme poměrově dle odhadu. Jelikož se nejedná o majetek nad 40 000 Kč, tak se nebude 5 let sledovat % využití jako u automobilu pro účely DPH a odpočtu. Je uvažování ve věci DPH správné? Koloběžka má dle výrobce motor 1200W (48V) - musí se řešit těch 20% využití soukromé, pokud je to bezúplatné poskytnutí zaměstnanci stejně jako u auta? A je za potřebí vést knihu jízd? U obou otázek, firma předpokládá, že tyto věci nejsou potřeba, avšak s el. koloběžkou se ještě nesetkali, proto se radši ptám.

Společnost U koupila 17. 6. 2020 automobil v DE (741 024 Kč) a zařadila ho do majetku. Dne 3. 7. 2020 tento automobil prodala české úvěrové společnosti ve výši 847 000 Kč, včetně DPH - 311/641 a vyřadila jsem z majetku. Ve stejný den společnost U to samé auto zase koupila od té úvěrové společnosti ve výši 1 036 728 Kč, včetně DPH. Automobil jsem zařadila do majetku a budu tedy 5 let odpisovat? Jaké bude datum zařazení - dle technického průkazu 22. 6. 2020 anebo 3. 7. dle faktury přijaté? Společnost automobil nezaplatila a vzala si úvěr od společnosti, od které automobil koupila v celkové částce automobilu - 1 036 728 Kč, včetně DPH. Na tuto částku jsem dostala splátkový kalendář, splátky ve výši 23 800 a v prosinci 179 928 Kč. Splátky neobsahují žádný úrok? Je to možné? Splátku mám tedy celou zaúčtovat na MD 461/D 221? Částka od úvěrové společnosti při prodeji automobilu byla navýšena, to dle mého názoru je tedy ten jejich zisk (rozdíl na fakturách je 156 800 Kč - tedy zisk z prodeje úvěrové společnosti) - znamená to něco pro společnost U?

Obchodní společnost založila nadaci. Nadace pomáhá nevidomým osobám. Obchodní společnost prodává zboží prostřednictvím e-shopu (výtvarné potřeby). V e-shopu si zákazníci mohou "koupit" i položku "příspěvek pro nadaci". Zákazníkům je tedy vystavena faktura na prodané zboží a jedou z položek na faktuře je i příspěvek pro nadaci. Obchodní společnost o tomto příspěvku účtuje na účtech MD 311/D 379. Částku, která je na účtu 379, pak nadaci předá. O žádném DPH společnost neúčtuje, darovací smlouvu s nadací nepodepisuje. Je to tak správně? Druhou možností je, že společnost prodává kolekci zboží a součástí této kolekce zboží (např. sada speciálních štětců) je i příspěvek nadaci. Sada se prodává za celkovou cenu 1500 Kč a zahrnuje zboží v hodnotě 1450 Kč a 50 Kč příspěvek nadaci. Na faktuře je jako samostatná položka uvedeno zboží a jako druhá položka příspěvek Nadaci. O vystavené faktuře společnost účtuje: prodej zboží: MD 311/D 604, 343, příspěvek nadaci: MD 311/D 379. O DPH u příspěvku ani v tomto případě neúčtuje, darovací smlouvu s nadací nepodepisuje. Je to správný postup?

Dopravce nakoupil rypadlo (jeřáb), pokud tento jeřáb použije na staveništi, tak fakturuje v režimu přenesení daňové povinnosti. Bohužel se však často jedná o kombinované faktury, kde je plnění stavební firmě za to, že doveze nákladním autem nějaký materiál (např. kámen) a druhá položka je, že jeřábem tento materiál na staveništi přesune/zarovná lžicí na nějaké konkrétní místo (druhá položka je již činnost s jeřábem nikoliv nákladním autem). Obě dvě tato plnění jsou z katalogu firmy a mají přibližně podobnou hodnotu, nedá se říct, že by jedno plnění bylo spíš hlavní a druhé spíš vedlejší. Je správné fakturovat dopravu s 21% a práce s rypadlem jako přenesení daňové povinnosti? Případně jaké řešení je tady správné?

Společnost s r. o. má jednatele, který vykonává svou funkci bez odměny. V majetku s. r. o. je automobil v pořizovací ceně 240 000 Kč. Tento automobil jednatel využívá k soukromým účelům. Z tohoto důvodu chce přidanit 1 % vstupní ceny automobilu, tj. 2400 Kč měsíčně. Je nutno jednatele přihlásit k odvodu zdravotního a sociálního pojištění jako zaměstnance? Pokud nepodepsal prohlášení, budu odvádět daň srážkovou nebo zálohovou?

Společnost K., neplátce DPH, chce udělat slevovou akci na své služby, a to pouze na pár dní. Nabízí např. depilaci za 990 Kč - původní cena 1500 Kč. Akce bude jen 7 dní, ale službu je možné využít až 3 měsíce. Nejedná se o dárkové poukazy. Mělo by to vypadat asi takto: 1. na FB si napíše klient, o jakou službu má zájem; 2. společnost vystaví FV; 3. po úhradě má klient 3 měsíce na využití této služby. Jak prosím účtovat, a pokud tedy společnost není plátce DPH, tak FV půjde rovnou do výnosů? Nebo se bude muset dělat nějaké časové rozlišení - v tom by však byl pak velký zmatek. Návrh účtování: MD 311/D 602, úhrada MD 221/D 311 - vše v roce 2020 do výnosů. Nemusím účtovat do výnosů příštích období? 

Dům v městské části Praha 6 je v KN evidovaný jako bytový dům. V dané lokalitě je povoleno pouze 10 % nebytového prostoru v bytovém domě. Dům má pět bytových jednotek, 3 jsou o výměře 160 m2, čtvrtá 127 m2 a pátá 79 m2. V účetnictví jej vedeme jako dlouhodobý majetek. Jakou sazbou budeme vyměřovat DPH v režimu přenesené daňové povinnosti u stavebních prací - 21 %,  jelikož se nejedná o sociální bydlení? 

Jak je to s krácením DPH a daňovou uznatelností odvedené DPH (nebo DPH, kterou nešlo odečíst na vstupu) u služebních vozidel daných zaměstnancům pro soukromé účely? Vozidla k i soukromému používání jsou zaměstnancům „přidaněna“ – 1 % ze vstupní ceny včetně DPH, pohonné hmoty k soukromým účelům jsou zaměstnancům měsíčně fakturovány na základě knihy jízd a strhávány ze mzdy – odvod DPH na výstupu. Postupuje se dle skutečné spotřeby automobilu ne dle technického průkazu – spotřeba (skutečná) na počet soukromých km a průměrná cena PHM/měsíci – zaměstnanec uhradí. Je to správně? Jak postupovat v následujících případech: 1) Vozidlo na operativní leasing – dosud využíváno 100 % pro ekonomickou činnost s nárokem na odpočet DPH, nyní k i k soukromým účelům zaměstnance – za 12/2020 tedy zjistím použití vozidla dle počtu služební/celkové km a tímto poměrem pokrátím leasingovou splátku za 12/2020. Opravy, udržování a vody do ostřikovačů pak krátím DPH za celý rok v poměru služební/celkové km a vystavím doklad o použití. Nebo pouze za 12/2020? Zálohový koeficient pro příští rok vypočtu dle služebních/celkových km za celý rok, nebo jen za 12/2020? Jak je to u zimních pneumatik – koupené a aplikované v 11/2020 – krátit dle § 75 za celý kalendářní rok a následně pak upravovat dle § 77 ZDPH po dobu tří let? Řeším nějak opravy a udržování, popřípadě STK před datem, kdy bylo dáno zaměstnanci k soukromým účelům? 2) Vozidlo v majetku – druhý rok v majetku – zálohový koeficient dle minulého roku – velké výkyvy v soukromém použití na měsíční bázi – stačí u oprav a udržování v průběhu roku odpočítat DPH ze 100 % na vstupu? Používat zálohový koeficient nelze dle nás nelze, takže jen a na konci roku vypočteme poměrný koeficient (§ 75 odst. 4 ZDPH) a provedeme odvod DPH na základě dokladu o použití na základě skutečného použití. Jak je tomu např. u zimních/letních pneumatik, nových autorádií? Neměl by se použít zálohový koeficient dle minulého roku a pak za 12/2020 provést úpravu dle § 77 ZDPH? V obou případech dojde 1 i 2 dojde k nárůstu nákladů firmy z důvodu odvodu DPH na výstupu – doklad o použití (opravy, udržování, STK, operativní leasing, pneu). Je takový náklad daňově uznatelný dle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP?

Jsme české s.r.o. se sídlem v ČR, plátci DPH v ČR. Od slovenské firmy, která má sídlo na Slovensku a není na Slovensku plátce DPH, jsme dostali fakturu za vývoj produktů pro Amazon a na této faktuře je uvedeno, že daná slovenská firma není plátce DPH. Musíme tuto fakturu uvést do našeho přiznání k DPH, případně do jakého řádku přiznání? 

Objednali jsme zboží v Číně. Fakturu máme z Číny. Zboží došlo, ale z Německa, kde bylo pravděpodobně odesílatelem hromadně procleno. Na štítku z balíku je uveden odesílatel z Německa. Prošlo celnicí jako zásilka z EU. Nemáme celní doklady. Hodnota zboží je 100 USD. Jak postupovat? Co s DPH? Ve kterém řádku přiznání k DPH se bude uvádět? Upřesňuji svůj původní dotaz: Objednali jsme si zboží z Číny, zaplatili jsme dodavateli do Číny. Faktura přišla od čínského dodavatele na částku 100 USD. Následně nám zaslal zboží, které ale podle štítku na balíku přišlo z Německa. Správně by bylo, kdyby zboží přišlo z Číny, měli bychom fakturu od čínského dodavatele a k tomu doklad od celnice, že bylo zboží procleno. Máme fakturu z Číny a štítek z balíku, kde je uvedeno místo odeslání Německo. Jak postupovat? Do kterých řádků přiznání DPH to zahrnout?

Hlavní činností spolku je placena výběrem členských příspěvků. Každý rok je výběr členských příspěvků nižší než náklady na hlavní činnost, a tak to také bylo částečně financováno prostředky z vedlejší činnosti dle § 20 odst. 7. V roce 2020 jsou však kvůli koronaviru různé akce (hlavní činnost zrušeny, ale členské příspěvky se vybraly v plné výši. To znamená, že výběr členských příspěvků bude vyšší než náklady na hlavní činnost. Bude nutné tento rozdíl za rok 2020 nějak zdanit? A jakým způsobem se „zdaní“ uplatněná částka dle § 20 odst. 7 za rok 2019? Protože se za rok 2020 vlastně nepoužije. Je to uvedeno na řádce 251 daňového přiznání?

Společnost používá měsíční kurz k 1. dni v měsíci. Takto má stanoveno ve směrnici. Rozhodlo se, že se pohledávky, závazky a bankovní účty bude oceňovat vždy k poslednímu dni v měsíci. Používali jsme tedy kurz s tímto měsícem spjatý, tedy např. přecenění bylo k 31. 10. kurzem k 1. 10. Ovšem nadřízený namítl, že by se měl použít kurz následujícího měsíce, tedy v našem příkladě přecenění by bylo k 31. 10. kurzem ze dne 1. 11. Samozřejmě s tím, že přecenění k 31. 12. by nemohlo být 1. 1. následujícího roku, taže by se to týkalo pouze 11 měsíců. S tím souvisí ještě dotaz, zda přecenění bankovních účtů lze považovat za realizovaný zisk - ztrátu? Měli jsme za to, že u pohledávek a závazků to jsou nerealizované zisky - ztráty ale na bankovních účtech nikoli. 

Jako živnostník uvažuji o platbě nově schválené paušální daně ve výši 5 469 Kč/měsíc. 1.) Pokud se k dani od 1. 1. 2021 přihlásím, jak je to s daňovým přiznáním k dani z příjmů a s Přehledy za uplynulý rok 2020? Musím nebo mohu je podat? Vzhledem k tomu, že za rok 2020 očekávám přeplatky jak na DPFO, tak i na sociálním a zdravotním pojištění, nerada bych o tyto přeplatky volbou paušální daně přišla. 2.) Nejsem vlastníkem datové schránky ani elektronického podpisu. Stačí oznámení správci daně o přihlášení se k paušální dani doporučeným dopisem? 

Český plátce DPH, právnická osoba, si objedná u slovinské společnosti dodání a montáž "mobilní vily" v Chorvatsku. Tato mobilní vila je v Chorvatsku na pronajatém pozemku instalována na betonové "patky" a připojena na sítě. Vila může být kdykoliv demontována bez jakéhokoliv poškození a přemístěna jinam. Slovinský dodavatel, osoba registrovaná k dani v Slovinsku, vystaví daňový doklad bez DPH na českou společnost a na dokladu uvede české DIČ odběratele. Jedná se z pohledu pořizovatele, české společnosti, o pořízení zboží dle § 16, nebo dodání zboží s montáží dle § 7 odst. 5, poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci dle § 10, případně něco jiného? Vzniká pořizovati, českému plátci DPH, povinnost vykázat v českém přiznání k DPH daň na výstupu? Pokud ano, má nárok na odpočet DPH? Jak má pořizovatel v tomto případě postupovat z pohledu DPH? Česká společnost není zatím registrována k DPH v Chorvatsku. 

Naše společnost chce nakupovat sudové pivo v ČR a chce jej exportovat na Ukrajinu. Pivo, které bude zde v ČR nakoupeno, již bude zatíženo českou spotřební daní. Máme při vývozu piva na Ukrajinu nárok na vrácení této spotřební daně? Jak prosím toto vrácení probíhá, jsou pro to nějaká omezení? Doplňující otázka: Můžeme pivo poslat napřímo od dodavatele na Ukrajinu, nebo musíme mít vybudovaný nějaký fyzický celní sklad? Pokud ano, co je pro něj potřeba? Co je nutnou podmínkou pro vrácení daně - jsou nějaké speciální důkazní prostředky?

Tuzemská akciová společnost v letošním roce nakoupila část závodu. Který účet se má použít pro oceňovací rozdíl k nabytému majetku - v účtové osnově se objevují 2 účty: účet 027 a 097, který je správný?

V případě nákupu nového vozidla s převozní značkou je správní poplatek za zápis do registru vozidel součástí pořizovací ceny vozidla pro účely odepisování, v případě nákupu ojetého vozidel lze správní poplatek za zápis v změny v registru vozidel uplatnit do daňových nákladů?

Dlouhodobě pronajímáme byt jako kancelář, ubytovací jednotku jako kancelář a rodinný dům jako kancelářské prostory plátcům DPH s DPH a uplatňujeme si DPH na vstupu. Bude možno takto činit i po 1. 1. 2021, přičemž výše uvedené prostory nejsou zkolaudovány jako nebytové, ale přesto tímto způsobem dlouhodobě využívané? Pokud nelze, nebude lepší raději prodat takové prostory neplátci DPH a raději vrátit poměrnou část DPH na vstupu a vyhnout se neuplatňování nároku na odpočet z provozních nákladů? 

Firma prodává zboží - např. horská kola. V rámci obchodní politiky a lákání zákazníka k tomu dává jako lákadlo navíc různé vybavení - světla, rukavice apod. Samozřejmě celé dohromady s tímto kolem je to prodáno se ziskem, ale na faktuře je vidět, že sleva je k těm doplňkům položkově, a nikoliv k hlavní věci - horskému kolu. Auditor poradil slevy k těmto doplňkům dávat takovým způsobem, aby položka doplňku byla 1 Kč skrz DPH a postup si napsat ve směrnici. Je řešení bez směrnice v pořádku hlavně s ohledem DPH a daň z příjmů? Popřípadě co je potřeba napsat do směrnice nebo dělat jinak, aby to bylo obhajitelné a finanční úřad nemohl nic doměřit za daně?