Expertní odpovědi - strana 420

Společnost A má závazek vůči třetí osobě. Jiná společnost B tento závazek vůči třetí osobě za společnost A uhradí ze svého účtu. Společnost A má za společností B pohledávky ( za vykonané práce), společnost A a B jsou spojené osoby. Jak zaúčtovat v účetnictví u společnosti A tuto transakci. Může to být pokladnou: úhrada pohledávky od společnosti B a současně výdej - úhrada závazku třetí osobě?

Český podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, provedl stavební práce na nemovitosti, která se nachází tuzemsku. Stavební práce bude fakturovat firmě, která má sídlo na Slovensku a tedy i slovenské DIČ. Jak správně má tyto práce fakturovat? Má fakturovat v režimu přenesení daňové povinnosti nebo má fakturu vystavit s českým DPH? Na který řádek přiznání k DPH má fakturovanou částku vyplnit?

Někteří naši zaměstnanci mohou využívat služební vozidlo pro soukromé účely. Vzhledem k tomu, že máme tankovací karty, tak zaměstnanec vede tabulku, resp. knihu jízd, kde zapisuje detailně odkud kam a kdy jel a zda se jednalo o soukromé km nebo služební. Pokud se jedná o soukromé km, započte se mu to jako nepeněžní příjem a je stržena záloha 15% na DPFO. Může zaměstnanec uvést jen sumárně, kolik km projezdil soukromě a nemusí uvádět odkud kam a kdy jel? Zaměstnanec tvrdí, že je to jeho soukromá věc, kam jezdí a nechce sdělovat detail, já se ovšem domnívám, že v rámci nějakého budoucího prokazování je třeba vést knihu jízd detailně jak pro soukromé, tak pro firemní účely, nebo vyplývá dokonce taková povinnost ze zákona? 

Naše firma se zaregistrovala k DPH na Slovensku a chtěla bych se zeptat, zda uskutečněná zdanitelná plnění, která budeme odvádět na Slovensku, budu uvádět i v našem daňovém přiznání na řádku č. 26 nebo zda se v našem přiznání nebudou uvedeny vůbec. 

U společnosti s. r. o., plátce DPH, došlo k poklesu zakázek a z tohoto důvodu chce pomalu ukončit činnost. V majetku má osobní vozidlo pořízené v roce 2016, u kterého uplatnila plný nárok na odpočet. Dále v majetku eviduje byt, který pronajímá (osvobozené plnění), u nákupu bytu nebyl uplatněn odpočet a nebyl uplatněn odpočet ani na vstupech při rekonstrukci v roce 2019. Je má domněnka správná, že pokud by v roce 2021 ukončila dobrovolně registraci k DPH, nemusela by již upravovat nárok na odpočet u vozidla (lhůta 5 let pro úpravu uplynula), u bytu pak nebylo DPH uplatněno, není tedy také důvod provést úpravu odpočtu? Jiný majetek ani zásoby společnost neeviduje. Jak by pak proběhlo vyřazení, či prodej vozidla z evidenci jedinému společníkovi/jednateli z pohledu DPH či daně z příjmů? 

Zaměstnavatel – právnická osoba (s. r. o.) – poskytuje svým zaměstnancům automobil, který má pořízen na finanční leasing, a to i pro jejich soukromé účely. Z užití vozu pro tyto soukromé účely zaměstnancům má zaměstnavatel jakožto plátce DPH povinnost odvést daň z přidané hodnoty na výstupu. Je tato odvedená DPH u zaměstnavatele daňovým výdajem? Doplňující otázka: V návaznosti na odpověď na naši otázku (DAUC ID 26106) bychom rádi upřesnili, že se dotaz týkal situace, kdy má zaměstnavatel automobil najatý formou finančního leasingu (současně se nejedná o pořízení majetku ve smyslu ZDPH), případně formou operativního nájmu. Zaměstnavatel tak neuplatňuje DPH jednorázově, jako při pořízení majetku, ale jedná se o nakoupenou službu. Pak by podle našeho názoru měl zaměstnavatel z titulu bezúplatného poskytnutí vozu (de facto bezúplatně poskytnutá služba) odvést za každý měsíc DPH na výstupu. Dotaz pak směřuje na odvedenou daň jako daňový či nedaňový náklad. V § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP (ani v pokynu D-22) tato varianta nákladu není, nabízí se pak možnost podřadit tento náklad pod § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů. 

Může požádat právnická osoba (s. r. o.) o COVID nájemné 2 v případě, když jediným společníkem právnické osoby je město? Společnost s ručením omezeným má s městem uzavřenou pachtovní smlouvu a provozuje multifunkční areál (wellness, bazén, fitness centrum a restauraci), který je na základě nařízení vlády uzavřen.

Dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ (dále MVZ) zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, přičemž v poznámce pod čarou 15 je uveden § 127 zákoníku práce. Předpokládám, že se jedná o starý zákoník práce, který v tomto paragrafu mluví o nemoci a ošetřovném – analogicky v dnešní úpravě by se mělo jednat o § 191 zákoníku práce (současného). Avšak pojem „důležité osobní překážky“ je v zákoníku práce popsán také v § 199, případně i v § 200-205. Řadí se mezi překážky, za které se krátí MVZ na poměrnou část, všechny překážky z § 191-205? Pokud ano, nevadí, že jsou tyto překážky zaměstnavatelem placené (např. účast na pohřbu je placená průměrným výdělkem)? Potom může dojít k paradoxní situaci, kdy je zaměstnanci, který pracuje na poloviční úvazek za 14 000 Kč měsíčně, standardně dopočítáván doplatek do MVZ, ale v měsíci, kdy se jeden den účastní pohřbu, již doplatek dopočítán není, neboť MVZ je pro daný měsíc zkrácen, přestože se mzda prakticky nezměnila (nebo je dokonce nižší). Je to tak správně?

Jsem zaměstnanec, mým jediným příjmem je příjem ze zaměstnání. Koupil jsem si byt v osobním vlastnictví, na který mám hypotéku. Byt bych chtěl pronajmout. S nájemníky sepíši řádnou smlouvu, kde holé nájemné bude cca ve výši měsíční splátky hypotéky a a služby budou hrazeny zálohově s řádným vyúčtováním, dle skutečné spotřeby. Budu si muset podat samostatné daňové přiznání k dani z příjmu FO, kde budu mít příjmy ze zaměstnání a příjmy z nájmu bytu? Dříve než byt pronajmu, musím v bytě provést např. výměnu lina, koupit nové vodovodní baterie a byt vymalovat. Mohu si náklady vzniklé v souvilosti s pronájmem uplatnit jako náklady k samotnému nájmu? Budu si moci uplatnit úrok z hypotéky v daňovém přiznání, když byt budu pronajímat? Dalším nákladem na byt je platba daně z nemovitosti - mohu si alespoň částečně tuto daň dát do nákladů?

Pokud zaplatí zaměstnavatel za zaměstnance jeho pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, může si toto pojištěná společnost dát do nákladů společnosti, nebo to musí být nedaňový náklad?

Společnost koupila vozidlo, zaplatila fakturu, vyřídila si úvěr na toto vozidlo. Ihned po zakoupení vozidla při převozu na dálnici automobil naboural jiný řidič. Dle pojišťovny je auto neopravitelné. Společnost dostane pojistné plnění. Může si nárokovat společnost odpočet na DPH z tohoto vozidla?

1. Prováděli jsme přípravní práce pro stavbu plotu u rodinného domu - soukromý zákazník, vyfakturovali jsme provedenou práci se sazbou DPH 21%. Pak následně proběhla samotná montáž plotu, kde byla použita sazba DPH 15 %. Nejsme si jisti, zda jsme určili sazbu DPH správně. 2. V současné době jsme ještě prováděli pro spolek TJ výrobu a montáž laviček na hřiště (není plátce DPH), vyfakturujeme se sníženou sazbou DPH? 3. Pro podnikatele - pláce DPH budeme provádět opravu kanalizace - zde použijeme režim přenesené daňové povinnosti? 

Podnikající FO provozující zemědělskou činnost (vede daňovou evidenci) vlastní nějaké pozemky. Některé z těchto pozemků pronajímá jiné osobě. Tyto pozemky nejsou zahrnuty v obchodním majetku a při dani z příjmů zdaňuje obdržené nájemné v § 9 zákona o daních z příjmů, kde uplatňuje výdaje procentem. Většinu pozemků ale využívá pro svou zemědělskou činnost. Tyto pozemky jsou zahrnuty v obchodním majetku. Nyní na úvěr jako podnikající FO (zvýhodněný úvěr pro zemědělce) koupila pozemky, které tedy zařadila také do obchodního majetku. Tyto pozemky jsou ale vázány ještě po nějakou dobu nájemní smlouvou s jiným zemědělcem. Nelze na nich tedy prozatím hospodařit, bude ale pobírat nájemné. Bude toto nájemné vstupovat u daně z příjmů do příjmů dle § 7 zákona o daních z příjmů a následně do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění anebo je možné ponechat v § 9 zákona o daních z příjmů? A prosím, zaplacená daň z nabytí těchto pozemků je v případě, když bude nájemné podléhat § 7 zákona o daních z příjmů, zdanitelným nákladem dle § 24 zákona o daních z příjmů?

OSVC která podniká dle § 7 zákoa o daních z příjmů, vede daňovou evidenci a je plátce DPH. Vlastní nemovitost, kterou nemá zahrnutou v obchodním majetku, bude pronajímat dle § 9 zákona o daních z příjmů. Bude příjem z pronájmu podléhat DPH - tzn. neplátcům DPH osvobozen od DPH bez nároku na odpočet dle § 56a zákona o DPH a plátcům DPH s DPH. Plátce se může rozhodnout, že se u nájmu vybrané nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatňuje daň.

Přepravu při dovozu zboží z Číny nám zajišťuje společnost ze Slovinska. Tato společnost vystavila fakturu za přepravu v režimu reverse charge. Bude přeprava vykázaná v DPH jako samovyměření účetním kurzem nebo bude součástí základu daně spolu se clem a hodnotou zboží na JSD, a tedy přepočtena celním kurzem?

Zaměstnankyně mají sjednány kratší 6 hod pracovní dobu, tj. úvazek 30 hod týdně z důvodu, která odpovídá a je přizpůsobena provozním podmínkám, tj. otevírací době prodejny. 1) Firma nemá směrnici na stanovení této výše pracovní doby, a tak předpokládá, že je pracovním úvazkem 40 hod pracovní doba. Je tento předpoklad správný? 2) Je tudíž správná domněnka, že se jedná o zkrácenou pracovní dobu? Čerpání náhradního volna Zaměstnanci však právě díky otevření prodejny v sobotu mívají téměř každý měsíc hodiny odpracované nad sjednaný rozsah pracovního úvazku, tj. nad 30 hodin týdně. Ovšem po dohodě zaměstnance a zaměstnavatele nedochází k zaplacení těchto hodin nad rámec pracovního úvazku v daném měsíci, kdy byly hodiny navíc odpracovány, a ani za mě není poskytována v daném měsíci mzda. Je poskytována každý měsíc jen mzda za hodiny podle pracovního úvazku. Zdůvodnění: každý měsíc po předložení pracovního výkazu – tj. docházky ze strany zaměstnanců zaměstnavateli, dochází k oboustranné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to ve věci písemné vzájemné dohody o možnosti rozhodnutí se ze strany zaměstnance, zda v případě odpracování hodin nad jejich sjednaný rozsah pracovního úvazku 30 hod., dojde k poskytnutí náhradního volna na další měsíce, či se odpracované hodiny zahrnou do mzdy za příslušný měsíc, ve kterém byly odpracovány. Někdy si ovšem v tom daném měsíci i vybírají náhradní volno, a tak splní výši úvazku 30 hod. U každého zaměstnance je veden přehled, kde je evidován počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnancem a počet hodin zahrnutých do mzdy za příslušný měsíc a počet hodin, za které zaměstnanec může na základě vzájemného souhlasu čerpat náhradní volno. Dále je evidováno kolik hodin zaměstnanci k čerpání zbývá a kdy náhradní volno čerpal. Poskytnutí dosažené mzdy za práci nad rámec sjednané pracovního úvazku je na základě žádosti zaměstnance a po dohodě i ze strany zaměstnavatele, tj. sjednáno oboustranně písemně, přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Zaměstnanci jsou si vědomi, že za náhradní volno v jinak dohodnuté době by jim pak nemusela příslušet mzda a souhlasí tudíž s tím, že mzda jim bude poskytnuta a přenesena až na dobu čerpání náhradního pracovního volna. Jako důvod zaměstnanci uvádí upřednostnění zajištěného pravidelného a stálého měsíčního příjmu. Rovněž se zaměstnanec a zaměstnavatel vždy dohadují o termínu čerpání a poskytnutí náhradního volna, a to buď konkrétně anebo tzv. jinak neboli v jinak vzájemně dohodnuté době a takto je to evidováno jak v docházkách za další měsíce, tak v evidenci vzniku a čerpání tzv. hodin navíc, tj. nad rámec pracovního úvazku, tj. nad rámec 30 hodin. 3) Je tento postup možný i v případě odměňování mzdou a nikoli platem? 4) Vzniká u zaměstnanců práce přesčas, v případě, že zaměstnanec má podle našeho názoru zkrácený pracovní úvazek tj. 30 hod a neodpracují např. navíc 10 hodin a tudíž by nedosahoval 40 hod.? Lze pak tento postup tzv. „přenesení náhradního volna“ na další měsíce v jinak dohodnuté době použít? Nelze jej použít jen u tzv. přesčasových hodin ? Tudíž nad rámec 40 hod.? 5) V případě, že přesahuje zaměstnanec v měsíci 40 hod odpracovaných vzniká práce přesčas u úvazku 30 hod. až nad dobu 40 hod.?

Jsme s. r. o. a zaměstnancům poskytujeme stravenky. Část zaměstnanců nyní bude pracovat z domova. Je možné jim přesto poskytnout stravenky a náklady na ně budou pro firmu daňově uznatelné, když v interní směrnici budeme mít jasně staveno, že v případě práce na home office bude zaměstnanec povinen být dostupný pro komunikaci se spolupracovníky, dodavateli či zákazníky, a to v době od 8 do 13 hod. (zbytek pracovní doby si pak může rozvrhnout sám dle svým potřeb)? Nebo je nutné s nimi na tuto dobu sepisovat dohodu o home office? Po skončení nouzového stavu se totiž všichni opět vrátí normálně na pracoviště. 

Akciová společnost má jednoho akcionáře, který rozhodl o snížení základního kapitálu o částku 40 mil. Kč. Tímto vznikl závazek společnosti vyplatit akcionáři částku 40 mil. Kč. Záměrem akcionáře je uhradit tento závazek v naturální formě, konkrétně převodem nemovitosti, která je ve vlastnictví společnosti více než 15 let a byla nabyta koupí. Pořizovací hodnota nemovitosti byla 10 mil. Kč, zůstatková hodnota daňová i účetní je nula. Hodnota dle znaleckého posudku je 40 mil. Kč. Převodem nemovitosti na akcionáře by celý závazek zaniknul. Je možné, aby společnost uhradila závazek akcionáři v naturální formě, a to převodem této nemovitosti? Jak bude zaúčtován zánik závazku vůči akcionáři a jaké další povinnosti budou z této transakce vyplývat. Jedná se zejména o daň z příjmů fyzických a právnických osob, případně další.

Zaměstnankyně, která je nyní na rodičovské dovolené, se dohodla se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodou. Jak to bude s nárokem na dovolenou? Průběh roku 2020: 1. 1. - 26. 3. 2020 - čerpala mateřskou, 27. 3. - 19. 5. 2020 čerpala dovolenou, 20. 5. - 31. 10. 2020 čerpá rodičovskou. 

Ve společnosti nám nastal následující problém: zaměstnanec byl vytrasován a byl umístěn do karantény, na kterou mu praktický lékař vystavil pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala 14 kalendářních dní z důvodu, že zaměstnanec podstoupil test na covid-19, který mu vyšel pozitivní a karanténa se tedy počítala od doby odběru testu. My, jako zaměstnavatel jsme tuto pracovní neschopnost v celé její délce, tj. 14 kalendářních dní, vyplatili zaměstnanci jako náhradu mzdy. Zaměstnanec ještě v průběhu této pracovní neschopnosti (2 dny po testu na covid-19) začal mít příznaky onemocnění covid-19, které do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti nezmizely a stále trvaly, nicméně jeho praktický lékař tuto pracovní neschopnost ukončil přesně 14. kalendářní den a hned následující kalendářní den vystavil novou pracovní neschopnost. Praktický lékař tvrdí, že před tím měl karanténu a teď má onemocnění, ale zaměstnanec měl již onemocnění v průběhu té karantény. Jako zaměstnavateli se mi nelíbí, že bych měla opět platit náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nové pracovní neschopnosti, neboť v případě trvání původní pracovní neschopnosti by již byly vypláceny nemocenské dávky OSSZ. Z jakého důvodu takto praktický lékař postupuje? Je to správně? S takovýmto postupem jsem se setkala poprvé. Pokud by měla běžet původní pracovní neschopnost, je možné se nějakým způsobem jako zaměstnavatel bránit?