Expertní odpovědi - strana 419

Firma prodává zboží - např. horská kola. V rámci obchodní politiky a lákání zákazníka k tomu dává jako lákadlo navíc různé vybavení - světla, rukavice apod. Samozřejmě celé dohromady s tímto kolem je to prodáno se ziskem, ale na faktuře je vidět, že sleva je k těm doplňkům položkově, a nikoliv k hlavní věci - horskému kolu. Auditor poradil slevy k těmto doplňkům dávat takovým způsobem, aby položka doplňku byla 1 Kč skrz DPH a postup si napsat ve směrnici. Je řešení bez směrnice v pořádku hlavně s ohledem DPH a daň z příjmů? Popřípadě co je potřeba napsat do směrnice nebo dělat jinak, aby to bylo obhajitelné a finanční úřad nemohl nic doměřit za daně?

Společnost - právnická osoba - žádala o "sedačkovné" z programu Covid-bus, které jí bylo připsáno na účet. Dotace byla zaúčtována na účet 648 (včetně analytiky). Prosím bude tato dotace podléhat dani z příjmů PO? 

Do Německa vycestuje provádět elektroinstalace jednatel, který je zároveň zaměstnanec své české s. r. o. (tato firma je plátcem DPH v ČR). S jednatelem pojede pracovat ještě jeden zaměstnanec této české firmy. Nemovitosti na kterých se budou práce (služby) provádět jsou umístěny v Německu (místo plnění by tak mělo být v Německu). Česká s. r. o. jede provádět dvě na sobě nezávislé zakázky, kdy bude za práci fakturovat poprvé německému občanovi, podruhé něměckému plátci DPH (firmě). Jak postupovat v obou případech v rámci daně z příjmů a v rámci DPH? Mj. v jakém režimu fakturovat německému občanovi a naopak firmě-německému plátci DPH? Německému plátci DPH-firmě by se mělo fakturovat nejspíše v rámci reverse charge, co se týká DPH a dále v ČR klasicky odvést českou daň z příjmů ze základu daně? U fakturace občanovi by se nejspíš musela česká s. r. o. poskytující elektroinstalace registrovat v rámci daňového režimu Německa a řešit předmětné zdanění zde? Dále - jak postupovat v rámci zaměstnanecké agendy, tzn. co do cestovních náhrad, dále tzv. dokumentu A1 apod.? Co ještě prosím popř. v rámci shora uvedeného v rámci Německa (EU)/ČR neopomenout co do povinností firmy/zaměstnanců v rámci intencí shora uvedených pracovních cest?

Zjistila jsem, že účetní - podnikající podle živnostenského zákona, tj. živnost "činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence" nemá oprávnění zpracovat a podávat za klienta žádná daňová tvrzení. Hrozí takové účetní postih ze strany živnostenského úřadu za provozování živnosti bez oprávnění? Může toto živnostenský úřad postihovat, když činnost daňových poradců, kterou musí mít ten, kdo chce podávat daňová přiznání, není podnikáním podle živnostenského zákona? Pokud daňový subjekt dá plnou moc účetní k podání daňového přiznání datovou schránkou účetní, tuto plnou moc finanční úřad přijme, znamená to tedy, že účetní podepisuje a tedy přijímá zodpovědnost za správnost daňového přiznání místo daňového subjektu? Nebo jde pouze o odpovědnost za podání/odeslání přiznání. Jde o přiznání k dani silniční, daň z příjmu fyz. osob a DPH. Účetní podává daňové přiznání jako zmocněnec.

Společnost v lednu 2020 nakoupila služby - část byla pro společnost daňově uznatelným nákladem, část nákladem nedaňovým. Společnost si tedy uplatnila DPH jen u části nedaňových služeb. Nyní se společnost dohodla na přefakturaci nedaňových služeb jinému subjektu. K původně nedaňovým nákladům tedy bude mít daňový výnos. Společnost tedy přeúčtuje nedaňové náklady na daňové a uplatní si DPH, které se k nim vztahuje. Nevznikne "nepořádek" v kontrolním hlášení? U faktury od původního dodavatele byla uplatněna část DPH již v momentě nákupu služby v lednu 2020 (a tedy se to promítlo v KH), nyní po dodatečném uplatnění zbývající části DPH se stejná faktura objeví v KH znovu. Nevyhodnotí to systém KH jako chybu?

Zaměstnanec v průběhu roku 2020 uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti, 1. v pořadí (12 67 Kč) syn, věk 25 let - skončení studia 8/2020, 2. v pořadí (1 617 Kč) dcera, věk 22 let - studium 1-12/2020. Od 9/2020 budu u dcery stále vycházet z odečtu 1617 Kč, nebo jelikož syn ukončil studium, mám jen jedno pořadí, a to v daňovém zvýhodnění ve výši 1267 Kč? Co se týká roku 2021 (pokud nebude žádná změna = novela zákona o dani z příjmu/zvýšení) dítě automaticky spadne do 1. pořadí ve výši 1267 Kč?

Můžete nám prosím vysvětlit z pohledu pracovního práva, mezd a nemocenského pojištění rozdíl mezi karanténou a izolací? Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je karanténa nařízena u člověka, u něhož nebylo potvrzeno infekční onemocnění, ale vzhledem k tomu, že byl v kontaktu s nakaženým, dá se předpokládat, že by mohl být rovněž nakažený a karanténa má tak preventivní účinek zabraňující případnému šíření nákazy, zatímco izolace je nařízena u člověka, u kterého víme, že je nakažený infekční nemocí a izolace má tak ochranný účinek zabraňující šíření nákazy. Lékaři již od jara uvádějí na neschopenky v případě karantény do profese „karanténa“. Dle rozhovoru s pracovníkem nemocenského oddělení OSSZ Vsetín poslední týden doktoři začali psát na elektronické neschopenky u profese „izolace“, aniž by ČSSZ vědělo proč. Dle vyjádření paní doktorky tomu tak je z důvodu, že tento pokyn (rozlišovat mezi karanténou a izolací a uvádět tuto informaci do profese) dostali od Sdružení praktických lékařů. Sama paní doktorka však potvrdila, že v případě uvedení „izolace“ se o karanténu nejedná a jedná se o nemoc. Ale § 167 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění říká, že „pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace,…“ s odkazem na § 2, odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, který zde sice definuje „infekční onemocnění“, nicméně předpokládám, že v zákoně zůstal starý odkaz, neboť „izolace“ byla až do 30.11.2015 definována v odst. 5 (přesun do odst. 6 proveden zákonem č. 267/2015, čl. I, bod 5). Podle nemocenského zákona je tedy „izolace“ považována za „karanténu“. Vzhledem k tomu, že z pracovněprávního hlediska je rozdíl mezi dočasnou pracovní neschopností a karanténou (např. zákaz výpovědi dle § 53 zákoníku práce by se měl vztahovat na dočasnou pracovní neschopnost, ale na karanténu již ne), můžete nám prosím osvětlit, jakým způsobem (a jestli vůbec) rozlišovat mezi karanténou a izolací, a to jak z pohledu nemocenského, tak i pracovněprávního? Pokud bude mít zaměstnanec neschopenku vystavenou na karanténu a poté bude mít přímo navazující neschopenku vystavenou na izolaci, znamená to, že bychom měli jako zaměstnavatel s novou neschopenkou na izolaci znovu začít vyplácet náhradu mzdy v prvních 14 dnech (tím pádem by byla izolace považována za dočasnou pracovní neschopnost)? Pokud má zaměstnanec vystavenou neschopenku na izolaci, vztahuje se na něj zákaz výpovědi dle § 53 ZP? Pokud bude zaměstnanec čerpat dovolenou a bude mu vystavena neschopenka na izolaci, přerušuje se mu dovolená § 219 ZP?

Zaměstnanec v roce 2020 uplatňoval odpočet na syna do 26 let (vysoká škola). Potvrzení vystaveno na období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020. V říjnu kdy jsem ještě nevěděla, že syn ukončil školu, žádala jsem zaměstnance o další potvrzení, ale zjistila jsem, že syn školu již ukončil v červnu 2020 (složil státnice) a následující měsíc nikde nepracoval, nebyl veden na Úřadu práce, vlastně nepracuje dosud. Takže za 8/2020 vznikl nedoplatek na dani? Je to tak? a zároveň druhý dotaz, ráda bych udělala případnou opravu ve mzdách a zaměstnanci rozdíl ponížila ve mzdě? Byla toto má chyba, nebo to jde za zaměstnancem, že mi toto měl oznámit, tudíž nemusím opravovat ve mzdách a on je povinen podat si daňové přiznání a tuto chybu tam zohlednit? 

Živnostník vede daňovou evidenci, je čtvrtletní plátce DPH, podniká v oblasti nepravidelné pozemní osobní dopravy (autobusová doprava). Jedná se mi o podporu vyplácení kompenzačního bonusu pro poškozené OSVČ (navazuje na program z jarních měsíců). Z důvodu pandemie covid-19 se živnostník ocitl v okamžitém přerušení veškerých příjmů, jelikož byly uzavřeny školy, divadla, sportovní akce. Má tento živnostník nárok na kompenzační bonus? Ve výčtu uzavřených oblastí tato činnost není uvedena, ale činnost je nerozlučně spjata s uzavřenými oblastmi. OSVČ má tuto živnost jako jediný zdroj příjmů. 

Jsme česká s. r. o. a nakupujeme zboží od německé firmy s registrací k DPH pouze v Německu, zboží ze zahraničí, z Číny. Zboží je dopraveno z Číny přímo do tuzemska. Proclení do ČR provádíme my. Z našeho pohledu by se měl vztah mezi námi a německou firmou posuzovat jako o plnění mimo EU a my vykázat v přiznání dovoz. Na dokladu od německé společnosti je ale informace o aplikaci reverse charge. Jakým způsobem máme vykázat v přiznání k DPH?

Má nárok na kompenzační bonus jediný společník s. r. o. se 30 zaměstnanci, když on je také zaměstnanec a čerpal neplacené volno a na své zaměstnance Antivirus? 

Firma (s. r. o. i OSVČ) čerpá program Anitivirus na zaměstnance a zároveň by chtěla požádat o Covid-nájemné, lze toto kombinovat? To samé, jestli nyní využívá Antivirus plus a bylo by schváleno nájemné i na další měsíce, nebude problém uplatnit obojí?

Společnost s r. o. zakoupila vozidlo v EU a vyčíslila DPH v rámci reverse charge na vstupu i výstupu. Toto vozidlo využívá zaměstnanec služebně i soukromě. Jak stanovit pořizovací cenu vozidla k přidanění 1 % ve mzdě? Připočítá se k částce na faktuře i DPH z reverse charge?

Firma v říjnu 2020 zjistila chybu ve fakturaci služeb do jiného členského státu uváděných na řádku 21 přiznání k DPH. Firma podala podle § 102 ZDPH následné souhrnné hlášení za měsíce březen a červen 2020, kterými chyby v SH odstranila. Dodatečné přiznání k DPH ale nepodala, protože nedošlo ke změně daňové povinnosti. Vycházela přitom z ustanovení § 141 daňového řádu. Správce daně firmu kontaktoval, aby dodatečné přiznání k DPH podala, jinak firmě bude doručena oficiální výzva. Z jakých ustanovení ZDPH vychází správce daně při stanovení povinnosti uvést v soulad souhrnné hlášení s řádkem 21 přiznání k DPH?

Společnost poskytuje službu pro poskytovatele spotřebních úvěrů. Popis služby: společnost dostane od objednatele databázi osob, kterým formou telefonických hovorů nabízí produkty daného objednatele. S potenciálním klientem objednatele, který vyjádří zájem, vyplňuje společnost formulář. Tento formulář slouží objednateli k vyhodnocení, zda daný klient splňuje podmínky pro poskytnutí produktu (úvěru). Takto kompletně vyplněný formulář (údaji klienta, který projevil zájem) odesílá společnost objednateli a ten posoudí zda bude klientovi poskytnut produkt (úvěr). Odesláním kompletně vyplněného formuláře vzniká společnosti nárok na odměnu. Společnost poskytuje v rámci procesu poskytnutí finanční služby (úvěru) ze strany objednatele klientovi jen částečnou asistenci, která zřejmě k uzavření smlouvy o poskytnutí finanční služby (úvěru) mezi objednatelem a klientem směřuje. Otázka je jestli se v případě této služby jedná o osvobozené plnění podle § 54 odst. y) zákona o DPH - sjednání nebo zprostředkování finančních činností (poskytování úvěrů a peněžních zápůjček), nebo se jedná o běžné zdanitelné plnění. 

Firma eviduje testovací elektrokola, kola a motocykly jako zboží. Slouží k přilákání zákazníků, aby si vše vyzkoušely a poté si produkt koupili. Firma se zabývá primárně přeprodejem - obchodem, tak i tyto testovací prostředky určené na pozdější prodej eviduje jako zásoby - zboží (tedy výsledkovými zápisy 504 a 604). Na konci roku je nebo před prodáním zákazníkovi servisuje, a mohou vzniknout drobné náklady na údržbu, mytí apod. Jak evidovat tyto náklady? Eviduje firma tyto testovací kola apod. správně jako zboží? Nemá to být vykázáno jako majetek - případně je třeba si někde ve směrnici popsat postup a by byl obhajitelný? Změní něco na druhu evidování, pokud začne za toto testování i fakturovat?

Valná hromada a. s. rozhodla o rozdělení zisku a jeho výplatě akcionářům (splatnost byla nastavena na úrovni 4 měsíců od rozhodnutí valné hromady). Bohužel před fyzickou výplatou bylo učiněno rozhodnuté statutárního ředitele, že výplata není možná, protože by nastal úpadek společnosti podle § 40 ZOK. V účetnictví máme zachycen předpis závazku na základě rozhodnutí valné hromady, z našeho pohledu rozhodnutí ředitele je jen o odložení splatnosti. Nicméně na základě špatného ekonomického výhledu bychom rádi znovu "přeúčtovali" závazek za akcionáři do nerozděleného zisku. Existují nějaké možnosti jak to provést? 

Faktura za zboží ze 3. země se samovyměřuje včetně vedlejších nákladů (clo, provize zprostředkovatele...). Faktura za zboží z Číny v USD bude vystavena 16.6., na její zaúčtování do závazků použijeme denní kurz k tomuto dni. Na JSD bude datum 30.6. Vedlejší náklady tvoří faktura od české firmy za uhrazené clo a provizi - DUZP na této faktuře je 10.7. Není nám jasné, jakým způsobem provést samovyměření. Poradce k účetnímu SW nám sdělil, že se má česká faktura před zahrnutím do vedlejších nákladů pro samovyměření přepočítat na USD. Částku v USD pak připojíme k částce za zboží. Výslednou částku pak samovyměříme celním kurzem dle JSD. Není nám ale jasné, jakým kurzem máme přepočítat českou fakturu pro připojení vedlejších nákladů před samovyměřením. Kurzem celním uvedeným na JSD, nebo kurzem ČNB k DUZP uvedeným na české faktuře - tedy k 10.7.?

Mohu v ČR zaměstnat na DPP cizince ze Singapuru (státní příslušnost Indonésie), který má povolení k pobytu (přechodný) za účelem zaměstnání na Slovensku? 

Fyzická osoba, která nemá oprávnění k podnikání, by naučila zástupce společnosti zabývající se gastronomickou činností několik receptů (jednalo by se o ukázku několika jídel), byla by to jednorázová akce, za kterou by dostala odměnu. Je to možné považovat za příležitostný příjem?