Expertní odpovědi - strana 422

Jsme firma, která používá třístranný obchod. Dodavatel firma 1. PL, prostřední firma 2. my CZ a koncový odběratel firma 3. SK. Další varianta třístranného obchodu je dodavatel firma 1. SK, my prostřední firma 2. CZ a koncový odběratel firma 3. ATU. Nyní se naše firma registruje na Slovensku, takže už třístranný obchod nemůžeme využívat. A já bych se chtěla zeptat, jak správně nyní budeme fakturovat. Ještě musím dodat, že v obou případech dopravu zařizuje dodavatel. 1. varianta firma1. PL a prostřední firma 2. my DIČ -SK (plnění osvobozené, dopravu zařizuje dodavatel), pak my DIČ -SK a koncový odběratel frma 3. SK ( plnění se slovenskou daní). Je postup správný? 2. varianta firma 1. SK a my firma 2. DIČ -SK (plnění se slovenskou daní) a koncový odběratel firma 3. ATU a myslím si, že nemůže osvobodit, když dopravu zařizuje dodavatel SK. Prosím o info, zda postup je správný a jestli je nějaká možnost, jak plnění do ATU osvobodit.

Společnost s r. o. je společníkem v jiné s. r. o. - podílí se na základním kapitálu 40 %. S. r. o. poskytla dceři peníze jako příplatek k základnímu kapitálu. Jak bude tento příplatek zaúčtován u matky a jak bude zaúčtován u dcery? Pokud bude chtít s. r. o. po nějaké době vrátit, existují u matky nějaká omezení či daňové důsledky?

Jaká bude sazba DPH při montáži kuchyňské linky v případě, že bude přimontována ke zdi? Jaká bude sazba DPH při dodávce kuchyňské linky, pokud část je u zdi a část bude jako ostrůvek volně stojící v prostoru?

Společnost s r. o. zabývající pořádáním školení, nemůže v době koronaviru fungovat jinak než prostřednictvím internetu. Pořádá tedy pro zájemce webináře. Na webinář se přihlásil slovenský podnikatel (zadal slovenské DIČ). Jak bude vypadat faktura vzhledem k DPH?

Naší firmě byl před 7 lety odcizen automobil. Podle výsledků šetření byl převezen za hranice a tam zmizel neznámo kam. Na základě potvrzení policie jsme tehdy vozidlo účetně zlikvidovali. Letos však policie nečekaně vozidlo našla a vrátila nám ho do firmy. Vozidlo je prakticky nepoškozené a plně funkční. Jak zaúčtovat vrácení auta do majetku firmy? Bude to daňovým příjmem?

Zjistila, jsem, že jsem zapomněla zaúčtovat DPPO v roce 2019. Jedná se o 83 040 Kč. Co s tím - opravit přiznání? Nedá se uplatnit až v letošním roce? 

Společnost zaměstnancům poskytuje stravenky. Navíc jim však občas koupí občerstvení - např. nápoje, káva, sendviče - podáváno na poradách v sídle společnosti, na nočních směnách apod. Předpokládám, že pro společnost jde o nedaňové náklady, pro zaměstnance je toto občerstvení osvobozeno od daně z příjmů. Na jaké účty by se občerstvení mělo správně účtovat?

V katastru nemovitostí je na pozemku zastavěná plocha a nádvoří vedena zemědělská stavba se zastavěnou plochou 400 m2. Vlivem času však na 100 m2 této plochy došlo k samovolnému zřícení střešní konstrukce a také tomu odpovídající části obvodových stěn. V současné době tedy § 7 odst. 1 písm. a) odpovídá budova pouze o výměře zastavěné plochy 300 m2 (tj. stále ještě jde o nadzemní stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena – ze tří stran – obvodovými stěnami a střešní konstrukcí). Poznámka: podle vyhlášky č. 357/2013 Sb. může na pozemku zastavěná plocha a nádvoří být mj. i zbořeniště. Jak bude tato stavba zdaněna daní z nemovitých věcí?

V roce 2019 jsem koupil teleskopický stájový nakladač v hodnotě 1 302 000 Kč bez DPH a v roce 2019 jsem uplatnil 1 rok zrychleného odpisu. V roce 2020 mi byla vyplacena dotace v částce 538 000 Kč. Jak postupovat ve druhém roce odpisování? Je mi jasné, že musím o dotaci ponížit pořizovací hodnotu, ale můžu to udělat, když už jsem jeden rok odpisoval?

Firma s. r. o. má zpracovanou archivní směrnici, ve které má uvedeno, že vystavené faktury (daňové doklady) bude archivovat 10 roků. Do firmy nastoupila nová účetní, která obchodnímu oddělení řekla, aby kopie fa netiskly, že jsou v počítači. Nevím, zda je tento postup správný. Můj názor je, že by se měly faktury vydané nějak archivovat. Jak mám dále postupovat: doplnit archivační směrnici, uvést způsob archivace, předat digitální archivaci nějaké externí firmě?

Pokud koupím starší vozidlo, zařadím do užívání v 03/2020, ale nechám přepsat do technického průkazu až v 07/2020, bude správní poplatek za přepis součástí vstupní ceny vozidla? 

Kam se účtuje u fyzické osoby vedoucí podvojné účetnictví platba záloh na sociální a zdravotní pojištění? 

Společnost s r. o. bude občas půjčovat firemní vozidlo svému zaměstnanci, se kterým má uzavřenou DPP. Tento zaměstnanec je zároveň společník a jednatel firmy. Firma se nechce zabývat dodaňováním 1 % u zaměstnance a výpočty vracení části DPH finančnímu úřadu za soukromě projeté km, ani výpočty kolik DPH na vstupu si může uplatnit ze servisu automobilu. Zároveň se nechce zabývat výpočty, kolik má zaměstnanec zaplatit do pokladny za projeté PHM. Je možné, aby firma uzavřela se zaměstnancem smlouvu o výpůjčce/pronájmu s tím, že za každý den, kdy zaměstnanec použije soukromě firemní vozidlo uhradí firmě částku, na kterou bude vystavena faktura v ceně obvyklé? Ve smlouvě by bylo i ujednáno, že převzetí vozidla bude s plnou nádrží a zaměstnanec musí vozidlo vrátit také s plnou nádrží, k tomu by byly vyhotovovány předávací protokoly. Firma předpokládá, že takto by si mohla na vstupu uplatnit celé DPH z pořizovací ceny auta, ze servisů i PHM a zároveň by do daňových nákladů vstoupily celé odpisy i veškeré částky bez daně uhrazené v souvislosti s vozidlem. 1) Je tento způsob výpůjčky/pronájmu možný? 2) V případě, že by překážkou byla shodná osoba (společník = jednatel = DPP), byl by tento způsob možný s nespojenou osobou?

Jak vyplnit přílohu č. 3 DPFO za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi 1) v ČR 400 200 Kč, 2) v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze 272 600 Kč.  Od zahraničního finanční úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: ř. 321 Kč 272 600 (zdanitelná penze ČR + BEL), ř. 323 Kč 40 890 (15 % z 272.600) a následně vypočítat koeficient zápočtu na ř. 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné přiznání k DPFO? 

OSVČ s hlavní činností kadeřnické služby má jednu chovnou fenu, která porodí štěňata v 11/2020. Převážná část nákladů (poplatek za krytí, veterinář atd.) je v roce 2020, k prodeji štěňat dojde v roce 2021. Příjem z prodeje štěňat bude za rok 2021 zdaněn v § 10 a k výnosům lze uplatnit náklady za rok 2020? Je možné v tomto případě uplatnit k příjmům z § 10 ZDP paušální výdaje a v jaké procentní výši?

Má podnikatel, který využívá k platbě zákazníků kartou platební terminál, povinnost schovávat doklady potvrzující platbu z terminálu? Spadá tato povinnost do nějaké skupiny povinnosti archivovat tyto doklady po nějakou dobu? Kromě toho, že časem nejsou vidět, je jich velké množství, rádi bychom je neschovávali, pokud je to možné a zákon to nenařizuje.

Zaměstnanec odchází 16. 11. 2020 do starobního důchodu. Může mu zaměstnavatel (s. r. o.) poukázat příspěvek ve výši 50 000 Kč, nebo jej musí krátit? Všechny zákonné podmínky jsou naplněny. 

Jsme společnost s r. o., plátce DPH, registrace v ČR. Obdrželi jsme zboží od čínského dodavatele (fakturu máme z Číny), který měl toto zboží uskladněno v holandsku v celním skladu. Celní sklad (mají platné holandské DIČ) provedl i celní odbavení na jméno naše společnosti, Od této společnosti, která clila toto zboží, jsme obdrželi holandský JSD a zprávu, že zboží je již procleno. Poté bylo zboží dopraveno do ČR do naší společnosti. Mám za to, že pokud se toto zboží clilo v Holandsku, že tato holandská společnost má vypořádat i DPH, tudíž na základě jejich JSD odvést a nárokovat si zpět DPH v Holandsku. Je to správně? A pokud ano, v kterém řádku v přiznání k DPH, bychom my česká společnost, měli vykázat tento případ? Kde uvést hodnotu zboží... mám uvést sumu zboží+doprava z Holandska do ČR? Pokud to není správně, jak máme postupovat?

Firma nakupuje pro své zaměstnance obědy od externího dodavatele zabalené v krabičkách. Dodavatel účtuje za jeden oběd 74 Kč bez DPH + 15 % DPH, tj. 11,10. Zaměstnavatel chce tyto obědy poskytovat zaměstnancům zdarma. Tzn. pro zaměstnavatele se bude jednat o daňový náklad ve výši 55 %, tj. 40,70 a nedaňový náklad ve výši 45 % 33,30. a) Bude mít nárok zaměstnavatel na odpočet DPH ve výši 11,10 Kč z jednoho jídla? b) Pokud je oběd poskytnut zdarma, je nutno odvést i DPH na výstupu?

Je nutné vést evidenci pracovní doby u dohodářů (DPP a DPČ) dle § 96 zákoníku práce? V článcích jsem našel, že se tato doba vést nemusí, protože ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce stanoví, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy včetně dohody o provedení práce) není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Ovšem je nějaká evidence (či docházka) nutná a předepsaná u těchto dohod až po odpracování hodin? Jakým způsobem si zaměstnavatel ustojí, že u DPP a DPČ se vešel do stanových limitů s hodinami (průměrným týdnem) u dohodářů? Chápu to, tak, že je vhodné si hodiny evidovat nějak sumárně za dané období např. měsíc - a společně si to podepisovat mezi dohodáři a zaměstnavatelem, aby v případě sporu nebo kontroly byl nějaký důkaz, že jsou dohody dodržovány. Je tento postup v pořádku nebo máte jiná doporučení?