Expertní odpovědi - strana 424

Co je třeba účetně, popř. daňově řešit v případě rozvodu manželů - on podnikající FO, plátce DPH, ona spolupracující osoba. Skončí její spolupráce v okamžiku nabytí právní moci rozvodu? Ve firmě bude bývalá manželka pokračovat dále, má tam nastoupit jako zaměstnanec? Jak se bude dělit výsledek hospodaření (rozdíl mezi příjmy a výdaji) za daný rok v daňovém přiznání?

Fyzická osoba dobrovolně vede účetnictví, ale vyplatilo by se jí uplatnit výdajový paušál, jelikož má nízké prokazatelné náklady. Jak na konci účetního období postupovat, pokud výdajový paušál lze použít? Obrat má do 2 mil. a paušál by použila ve výši 60 %.

Na který účet zaúčtovat poplatek za poskytnutí zápůjčky? Musí být tento poplatek časově rozlišen, je-li zápujčka na dva roky?

Zaměstnanec si pronajme osobní automobil od přítelkyně, používá ho při pracovních cestách. Může si uplatňovat náhradu za ujeté kilometry a průměrnou spotřebu, stejně jako by byl vlastníkem vozidla on?

Slovenský dodavatel je na Slovensku registrován jako identifikovaná osoba a fakturuje českému neplátci DPH za poskytnutí služby. Má být faktura vystavena s DPH? Musí se český odběratel registrovat jako identifikovaná osoba?

Jsme firma, která provádí rekonstrukce fotbalových hřišť. A máme zakázku, kde se provádí rekonstrukce hřiště (hloubková drenáž, výměna trávníku) + vybavení hřiště brankami, jejichž konstrukce je částečně zabetonována v zemi. To vše jsme fakturovali s přenesenou daní jako stavební práce. Kdyby vybavení hřiště (branky) nebyly pevně zabudované v zemi a byly by pouze položeny na hřišti, mohli bychom také fakturovat s přenesenou daní v rámci rekonstrukce hřiště nebo zda bylo to mělo být fakturováno zvlášť s DPH 21%. Vše na jedné faktuře. 

Společnost s r. o. tvoří architekti a projektanti. Zajišťuje komplexní řešení projektů až po finální realizaci, je plátce DPH. Pokud zajistí do bytu výměnu podlahy či instalaci světel přes subdodavatele, nastávají tyto situace. Prosím o zhodnocení jejich vlivu na DPH u s. r. o. 1) Řemeslník-plátce DPH vystaví fakturu s 21% DPH za položení podlahy ve starším bytě. S. r. o. následně vystaví fakturu na majitele bytu za totéž. Může uplatnit DPH pouze na vstupu, když dle našeho názoru by plnění mělo podléhat přenosu daňové povinnosti? Jaké DPH bude uvádět na vydané faktuře? 2) Řemeslník-plátce DPH vystaví fakturu s přenosem daňové povinnosti za instalaci světel ve starším bytě. Světla zakoupilo s. r. o. Následně s. r. o. tuto instalaci včetně dodání světel fakturuje majiteli bytu. Jakou DPH bude na faktuře uvádět? 3) Jakou DPH by s.r.o. uváděla v obou případech na faktuře vydané, kdyby šlo o novostavbu, která byla zkolaudována předtím, než si majitel novostavby architekty najal?

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Jak je to s uplatněním nákladů na osobní auta, pořízená společností na operativní leasing? Konkrétně se jedná o tzv. "nadspotřebu" - určuje nějaký zákon, do jaké výše se může uplatnit náklad na pohonné hmoty do daňově uznatelných nákladů, nebo je to na posouzení správce daně, pokud přijde na kontrolu? Příklad - průměrná spotřeba, uvedená v technickém průkazu osobního auta bude 6,3 l/100 km, najdu v zákoně o daních z příjmů nějaký limit, kdy mohu bez obav zaúčtovat do "daňových nákladů"? 

Jak máme postupovat ohledně náhrady škody způsobené na vozidle? Při opravě vozu bohužel došlo k chybě, máme pojištění z odpovědnosti, ale nebyla nám uznána, že nebyl dodržen technologický postup. Tak se chceme vyrovnat se zákazníkem sami a chtěla jsem se zeptat, zda tato náhrada je daňově uznatelná (vedeme DE a jsme plátci DPH) . A jak je to s DPH ( zákazník je soukromá nepodnikající osoba)?

Společnost s. r. o. si pro plnění svých zakázek sjednává služby u různých OSVČ, které fyzicky tyto sjednané služby potom vykonávají. Je možné, aby tyto OSVČ přefakturovávaly svoje cestovní a ubytovací náklady (spojené s plněním sjednaných zakázek) zadávající s. r. o.? A to i formou samostatné faktury (na faktuře není uvedena současně i vykonaná služba, příp. materiál s ní spojený, ale jenom cestovní náklady). Před mnoha lety jsem se při kontrole na FÚ setkala s názorem, že s. r. o. nemůže platit jízdné či ubytování za jinou osobu než svoje zaměstnance. 

Akciová společnost využila program Antivirus C, který má pomoci firmám ochránit pracovní místa při pandemii koronaviru covid-19 a spočívá v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění (které platí zaměstnavatelé 24,8 % z hrubé mzdy) za měsíc červen až srpen 2020. Akciová společnost splňuje veškeré dané podmínky (váš časopis Účetnictví v praxi 6/2020 str. 3). Má se o částce, kterou jsme nezaplatili soc. správě, účtovat? Když ano, jaký je postup účtování? 

Akciová společnost (plátce DPH) vlastní budovu (nebytový prostor) i pozemek na které budova stojí. Budovu pronajímáme jiné a. s. (plátce DPH), která ji využívá jako sklad. Nájemce požadoval po naší a. s. vyměnit stará vstupní vrata za nová. Výrobu nových vrat provedl pro naši a. s. jiný dodavatel a vrata do skladu namontoval. Cena vrat činí 72 000 Kč bez DPH a naše a. s. ji dodavateli celou uhradila. Cenu vrat jsme poté v plné výši přeúčtovali nájemci skladu a ten nám tuto částku včas uhradil v plné výši. Jedná se v tomto případě pro naši a. s. o technické zhodnocení této budovy? Navýšíme cenu budovy o 72 000 Kč a budeme ji odpisovat stejným způsobem jako celou budovu? 

Přepravní společnost nám vždy celní služby při dovozu osvobozovala od DPH. Nyní však DPH uplatňuje s následující argumentací. Ustanovení § 69 odst. 2 písm. a) ZDPH je od daně z přidané hodnoty osvobozeno poskytnutí služby přímo vázané na dovoz, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží. Současně, podle § 38 odst. 1 písm. b) ZDPH se do základu daně při dovozu zboží zahrnují také vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku. Předmětné služby však vznikly, resp. jejich poskytování bylo ukončeno až poté, co zboží dorazilo do prvního místa určení, a proto nemohou být zahrnuty do základu daně při dovozu zboží, a tudíž nemohou být osvobozeny od DPH. Je tento postup správný?

Firma se zabývá montážemi vzduchotechniky (nejčastěji klimatizace pro domácnost a průmyslové objekty). V praxi to nejčastěji vypadá tak, že firma objedná klimatizaci a potřebný montážní materiál dle požadavku zákazníka a poté ji zabuduje zákazníkovi v objektu. Jakou variantou byste doporučovali vést účetnictví. Námi preferovanější varianta je vést sklad materiálu a klimatizací vše na účtě 112, tedy spotřeba a prodej klimatizací by spadal na účet 501 a 601 a služby (montáž) na účet 602. Ovšem někdy je naceněna zakázka jednou položku pro prodej, která zahrnuje nejen cenu klimatizace a dalšího materiálu, ale i práci za služby. V tomto případě váháme, jestli účtovat celé na 601 nebo 602 (osobně si myslím, že to není podstatné, protože to jde do stejného řádku na výkazu VZZ). Dalo by se s tím souhlasit? Alternativní varianta se nám jeví, že by klimatizace byly vedene jako zboží a bylo by účtováno tedy 504 a 604. Ovšem podle vztahu montážní firmy nepůjde jen o přeprodej klimatizace, takže by se musela přesně vyčíslit položka za montáž (službu) na účtě 602 a jelikož je cena na faktuře (ve smlouvě/ dohodě) často prezentována včetně montáže, aby zákazník nevěděl kolik je přirážka za montáž. Tak si myslím, že v tomto případě by byl problém v ocenění jednotlivých položek 604 vs 602, které spadají na jiné řádky výsledovky. Prosím o doporučení, jakým způsobem byste doporučovali tyto věci účtovat.

V r. 2018 byl v. v. i. zakoupen software - 3 ks v hodnotě 34 000 Kč. Software byl jako multilicence uložen na server a zaúčtován na účet 518 Služby evidované v operativní evidenci. V r. 2020 byl pořízen upgrade k tomuto softwaru, a jelikož se upgrade prodává v minimálním množství 5 ks, byly ještě dokoupeny 2 ks softwaru. Celková hodnota 5 upgrade + 2 softwaru je 39 000 Kč bez DPH (48 000 Kč včetně DPH). K těmto 5 položkám je dodána povinná technická podpora na 1 rok v částce 11 000 Kč. Předpokládám, že povinná technická podpora je služba a bude účtována do nákladů. U dokoupení 2 ks softwaru a 5 ks upgradu (jedná se o multilicenci, je umístěno na serveru s možností vzdáleného přístupu). Jedná se o technické zhodnocení? Jelikož není software používán v rámci ekonomické činnosti, nemůže naše instituce nárokovat odpočet DPH. Pořizovací/vstupní cena je tedy 48 000 Kč. Naše instituce pořizuje majetek z fondu reprodukce majetku. Bude účtováno: MD 013/D 321, MD 916/D 901 (Fond reprodukce majetku/základní jmění) a následné odpisy po dobu 18 měsíců: MD 551/D 073, MD 901/D 916. Je tento postup správný?

Jediný společník a jednatel americké společnosti poskytující poradenství žije dlouhodobě v ČR. Nemá žádnou kancelář, pracuje z domova klienti jsou pouze americké společnosti. Vzniká má zde stálá provozovna po 9 měsících? Pokud ano, chápu to dobře, že si musí zažádat o české DIC a veškeré příjmy daní v ČR? (V USA neni vykonávána žádná činnost).

Česká společnost plátce DPH dovezla do ČR zboží ze třetí země. Je identifikovanou osobou. Společnost je registrovaná k DPH i v Německu. Zboží převeze z ČR do Německého skladu Amazonu, kde je pak zboží prodáváno finálnímu zákazníkovi. Při převozu zboží uvede zboží na ř. 20 a v souhrnném hlášení? Nebo jde o přemístění majetku a jak se v tomto případě postupuje? 

Slovenské stavební firmě, která je osobou neusazenou v tuzemsku, tj. nemá zde sídlo ani provozovnu [§ 4 písm. l) zákona o DPH] bylo přiděleno české DIČ. V tuzemsku provádí pouze stavební práce v režimu přenesené daňové povinnosti, tj. DPH je povinna přiznat osoba, pro kterou jsou tato plnění poskytována. Je možné tuto firmu považovat za českého plátce a podle jakého paragrafu (v § 6c odst. 2 zákona o DPH je uvedena výjimka pro takováto plnění) a na jakém řádku daňového přiznání (ř. 25 x ř. 21) se tato plnění vykazují?

Do jaké sazby daně patří: - elektronicky poskytovaná služba výuky na dálku prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě a jejíž poskytování vyžaduje omezený lidský zásah nebo nevyžaduje žádný lidský zásah, - elektronicky poskytovaná služba ve formě zkušebních testů vyplněné žáky online a ohodnocené automaticky bez lidského zásahu?