JUDr. Marie Salačová - strana 17

Příspěvková organizace (zřizovatelem je KÚ) umožňuje svým zaměstnancům stravování ve své vlastní školní výdejně (obědy dováží od jiné organizace-zřizovatelem je rovněž KÚ), zaměstnanec odpracuje směnu delší než 3 hodiny (na pracovní cestu, která trvá déle než 5 hod, odjede např. až odpoledne), má nárok na stravné vyúčtované v cestovním př. a zároveň na stravu ve školní výdejně?

Jsme spol. s. r. o., máme zaměstnankyni, která pracuje u nás na základě dvou pracovních smluv. V jedné má místo výkonu práce v Brně a v druhé v Praze. Je v zájmu zaměstnavatele, aby dojížděla i do Prahy (bydliště má Brno). Z hlediska dodržení jiných podmínek, musí být její místo výkonu práce v daných smlouvách vždy shodné s pravidelným pracovištěm. Jelikož jí cestovní náhrady chceme proplatit, je možné ji např. vyslat (na základě pracovní smlouvy s místem pravidel. pracoviště Praha) na pracovní cestu do Brna a zpět, aby to bylo posouzeno jako pracovní cesta ? Nebude tomu vadit ta druhá PS, kde má místo prav. pracoviště Brno?

Dle zákona o daních z příjmů je daňově uznatelný příspěvek na stravování až do výše 55% ceny hlavního jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70% stravného při trvání pracovní cesty 5 - 12 hod. Zahrnuje se do ceny hlavního jídla i polévka?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Objednali jsme pro naše dva pracovníky ubytování + stravování /1. den večeře - á 240,-- Kč a 2. den snídaně á 140,-- Kč/. Jde o poradu ředitelů a ekonomů. Fakturu uhradíme z prostředků školy. Je to pro nás daňový výdaj i když celodenní stravné podle naší směrnice je 152,-- Kč? A co pracovník, musí něco doplácet nebo má ještě nárok na krácené stravné za nezajištěná jídla?

Pokud fyzická osoba - podnikatel, pojede na 3 dny do Německa na veletrh týkající se oboru jeho podnikání, může si uplatnit v daňově uznatelných nákladech nějaké stravné ? Nebo si může uplatnit pouze doklad za ubytování?

Fyzická osoba, vede daňovou evidenci, plátce DPH, podniká v pohostinství: Od zákazníků inkasuje prostřednictvím stravenek. Tyto stravenky poté buď odevzdá do Makra, Makro je odešle distr. stravenkové firmě a ta pak odešle peníze (částka je ponížena o provizi) na tzv. stravenkový účet do Makra, z kterého potom podnikatel čerpá při nákupech. K této operaci obdrží fakturu na provizi 5 % zdaněnou 19%DPH. Další možností je, že stravenkami platí v jiných obchodech při nákupu potravin a zboží do podnikání. 1.dotaz: Je povinností v daňové evidenci vést evidenci stravenek (např. při výběru od hostů a poté jako pohledávku za distributorem)? 2. dotaz: Jsou stravenky, které doposud nebyly proplaceny, zdanitelným příjmem? Pokud ne, stačilo by až na konci zdaňovacího období, na základě inventury stavu stravenek upravit daňový základ a přesunout tyto do pohledávek? Domnívám se, že stravenky, které jsou již proplaceny na stravenkovém účtě jsou zdaňitelným příjmem, nejsem si však jista, zda tento stav bude k 31. 12. zjistitelný.

Žádám Vás o následující radu. Pokud bude zaměstnanci svěřeno osobní auto i k soukromým účelům a firma neuplatní paušál 4.000 CZK na pohonné hmoty + parkovné (měsíční náklady na pohonné hmoty jsou vyšší přes 6.000 CZK) Jak se prosím bude postupovat, když se budou uplatňovat výdaje na pohonné hmoty dle daňových dokladů od CCS ? Doposud jsem dávala zaměstnanci, který má auto i v osobním používání 1 % z pořizovací ceny včetně DPH do mzdy ke zdanění, to bude snad i dále platit. V roce 2009 je odváděno z této částky sociální + zdravotní pojištění? Na pohonné hmoty jsem vystavila doklad o použití včetně DPH, zaměstnanec tyto náklady za soukromě ujeté km uhradil. DPH jsem měsíčně odváděla Finančnímu úřadu. Na základě dokladu o použití jsem účtovala MD 211 / DAL 648, MD ..../ DAL 343 Jak to bude s ostatními náklady (opravy, silniční daň, pojistné)? Prosím, sdělte mi jak mám postupovat od 1. 10. 2009.Vedení knih jízd prý má být zákonem zrušeno od 1. 1. 2010.

Pracovník má uzavřenu dohodu o činnosti s cestovními náhradami. Jede na školení, čisté školení trvá 4 hodiny, s cestou 7 hodin. Lze mu proplatit na základě dohody o pracovní činnosti 7 hodin nebo jen 4?

Zaměstnanec jezdí na vícedenní pracovní cesty. Sídlo firmy: Praha. Odjíždí do Brna, odkud vyjíždí na Slovensko. Prosím o posouzení, zda vyplácíme stravné správně. 1. CESTA 22. 6. 2009 - 18:15odjezd Praha, 21:45 přech. hranice, 24:00 Slovensko 23. 6. 2009 - 0:00-7:00 Slovensko (7:00 přech. hranice), 7:00-9:00 příjezd Brno, 9:00-23:29 Brno 2. CESTA 23. 6. 2009 - 23:30 odjezd Brno 24. 6. 2009 - 0:30 přech. hranice (0:30-6:00 Slovensko), 6:00 přech. hranice, 6:00-8:30 příjezd Brno, 8:30-14:29 Brno 3. CESTA 24. 6. 2009 - 14:30 odjezd Brno, 19:00 přech. hranice, 24:00 Slovensko 25. 6. 2009 - 0:00-8:00 Slovensko (8:00 přech. hranice), 8:00-10:30 příjezd Brno Vyplaceno 22. 6. 2009 - 0 Kč, 7,5 EUR 23. 6. 2009 - 92 Kč, 15,0 EUR 24. 6. 2009 - 92 Kč, 7,5 EUR 24. 6. 2009 - 7,5 EUR 25. 6. 2009 - 0 Kč, 15 EUR České stravné se vyplácí za hodiny strávené mimo sídlo firmy.

Jsme a. s. podnikající v zemědělství, plátci DPH, vedeme účetnictví. Pracovníci rostl. výroby mají stanoveny osmihodinové pracovní směny. V době sezónních prací pracují dle potřeby o víkendech a přesčas. Obědy jsou řešeny formou dovozu jídla a vydávání ve vlastní jídelně. Lze daňově účinně řešit večeře a stravování o víkendech?

Jsme příspěvkovou organizací. Zaměstnanci byli vyslaní na pracovní cestu (LVVZ) s žáky a dostali uhrazenou snídani, oběd i večeři. Mají v tomto případě ještě nárok na krácené stravné? Jestliže ano, v zákoníku práce je uvedeno, že se krátí za každé jídlo, ale není zde uvedeno, kolik procent je za snídani, kolik za oběd a kolik za večeři. Jak se tedy stravné krátí?

Jsme základní škola-příspěvková organizace. Tři učitelé byli s žáky na exkurzi v jiném městě. Vyjeli v 8:00 a vrátili se ve 13:45. Protože jídelna vydává obědy do 14:00, tak stihli ještě oběd. Když byli na obědě, nedostali diety. Je to správný postup?

Máme zaměstnance, který dojíždí do naší firmy do Prahy (místo výkonu práce dle smlouvy je Praha) ze svého bydliště v Plzni. Jako obchodnímu zástupci je mu přidělen osobní firemní vůz i k soukromému použití. Součástí výkonu jeho práce jsou i návštěvy u zákazníků. Pokud jede navštívit zákazníka do Prahy, má si vykázat cestu z Plzně do Prahy jako služební? Nebo ji nějak rozdělit na část soukromou a část služební? Jak to pak bude u cesty např. do Berouna, který je mezi Prahou a Plzní? Co je tedy rozhodující?

Patří výdaje za cestovní náhrady u podnikatelů v daňovém přiznání do peněžních (ř. 102, resp. 202 daňového přiznání) nebo nepeněžních výdajů (ř. 106 resp. 205 daňového přiznání)?

Z jakých prostředků školy je možné hradit (provozní prostředky, ONIV) cestovné učitelů, kteří doprovází děti na školní výlety, sportovní turnaje, olympiády a pod.?

Právnická osoba, s. r. o. Zaměstnanec odjel 23. 2. 2009 v 19:00 ze sídla firmy na služební cestu. Hranice do SK přejel ve 20:00 hod. V zahraničí-SK strávil dobu od 20:00 hod. (23. 2. 2009) do 10:00 hod. (24. 2. 2009), kdy přejel opět hranice SK-ČR. Od 10:00 hod. do 13:00 hod. se pohyboval v Čechách, pořád v rámci 1. služební cesty, která pokračovala přejetím hranice SK v 15:15 hod. V zahraničí-SK strávil čas od 15:15 hod. do 20:15 hod., kdy přejel zpět do Čech a pokračoval v služební cestě opět po Čechách do 11:00 hod. 25. 2. 2009. 25. 2. 2009 opět přejel hranice v 11:00 hod.-SK a v zahraničí zůstal do 16:30 hod., kdy přejel hranice do ČR a v 19:00 hod. se vrátil do sídla firmy. Vše se odehrávalo v rámci jedné služební cesty. Prosím o radu, jak postupovat u výpočtu stravného, jestli je správně, že zaměstnanci náleží každý den jak zahraniční, tak tuzemské stravné?

Před časem jsem slyšela, že se uvažuje o zrušení povinnosti evidovat k automobilům ve firmě knihu jízd. Předpokládám, že povinnost vedení knihy jízd stále platí. Bude zrušena?

Prosím o ujasnění příslušných daňově uznatelných výdajů na stravné. Pro zaměstnance, kteří nejsou zaměstnanci dle § 109 odst. 3 zákoníku práce. V zákoníku práce jsou uvedeny pro tyto zaměstnance náhrady v § 163, ale zákon o daních z příjmů odkazuje v § 6 odst. 7 písm. a) na náhrady dle § 109 odst. 3 zákoníku práce, čili si dovozuji, že lze použít náhrady podle § 176 pro všechny zaměstnance s tím, že jsou daňově uznatelné (ve vyšších sazbách při existenci vnitřního předpisu). Pro podnikatele – podobně se zákon o daních z příjmů odvolává v § 24 odst. 2 písm. k) na § 6 odst. 7 písm a).

Podnikatel fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, využívá ke svému podnikání automobil, který není v jeho obchodním ani soukromém vlastnictví. Sám nevlastní řidičský průkaz. Tento automobil má na leasing pronajatý jeho administrativní pracovnice, která pro něho pracuje na živnostenský list a zároveň je řidičkou vozu při služebních cestách. Za jakých podmínek (např. smlouva o pronájmu vozidla sepsaná s jeho administrativní pracovnicí) lze zahrnout náklady na pracovní cesty do daňové evidence jako daňově uznatelné výdaje?

Jsme právnická osoba-s. r. o., plátci DPH. Ve vyhlášce č. 451/2008 Sb., není uvedeno, v jaké maximální výši může zaměstnavatel neuvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce vyplatit svému zaměstnanci stravné podle § 163 odst. l zákoníku práce, aby tato částka byla pro zaměstnavatele daňově účinným nákladem a současně zaměstnanci nevstupovala do základu daně z příjmu ze závislé činnosti a neplatil z ní sociální a zdravotní pojištění. Můžete mi to, prosím, ozřejmit a sdělit, ve kterém zákonném předpise je tento údaj pro rok 2009 uveden?