JUDr. Marie Salačová - strana 14

Jednatel našeho s. r. o. jezdívá služebním autem na jednání do Prahy. Nechce si nárokovat stravné, pouze jízdenky a lístky za parkování. V případě, že si nechce psát cestovní příkaz a předloží jízdenky a lístky do pokladny k proplacení, bude stačit k prokázání toho, že jeho cesta souvisela s výkonem práce dopsat na jízdenku nebo lístek číslo zakázky, které se cesta týkala? Nebo je potřebné dopsat ještě něco dalšího? Nejsem si jistá jestli: 1) jde stravné snížit pouze pro jeden stát (v našem případě pro Slovensko) nebo snížení musí platit pro všechny naše zahraniční cesty, 2) snížení musí být stanoveno ve směrnici, 3) musí být někde zdůvodněno, proč se stravné snižuje. (Jsme společnost s ručením omezeným)

Jsme a. s. Zaměstnanci byli vysláni na služební cestu, v době trvání do 12 hod. Obdrželi jsme fakturu na obědy, které jim tam byly poskytnuty. Cestovné jim bylo proplaceno bez stravného. Mohu si tento náklad zaúčtovat jako daňově účinný a v jaké výši?

Prosím o upřesnění výše stravného a dopad na zdanění. Jsme s. r. o. a vyplácíme montérům denně stravné ve výši 76 Kč. Asi tato částka nebude v pořádku, v případě, že by měla výše stravného být 64 Kč, bude rozdíl pro firmu daňově uznatelný náklad? A u zaměstnance bude rozdíl navyšovat základ daně či nikoliv?

Jednatel našeho s. r. o. jezdívá na jednání do Prahy. Nechce si nárokovat stravné, pouze jízdenky a lístky za parkování. Může se v cesťáku vzdát stravného zpětně nebo si bez psaní cesťáku nechat proplácet jízdenky přímo z pokladny? (Na dokladu z pokladny je vždy uvedeno číslo zakázky, které se ta která cesta týká). Nebo je ještě nějaká jiná možnost?

Montéři v našem s. r. o. často jezdí pracovat na Slovensko. Stravné podle zákoníku práce činí 30 EUR na den. Je možné jim toto stravné snížit? (Mimo krácení stravného za poskytnutou stravu.) Nebo je 30 EUR (nad 18 hodin) minimální částka, kterou musí dostat? Celkové náklady nám snižují konkurenceschopnost se slovenskými firmami.

OSVČ vede daňovou evidenci, plátce DPH. Zajišťuje služby na základě obchodní smlouvy u letecké společnosti na Slovensku v Bratislavě. Sídlo podnikání má v místě trvalého bydliště v ČR. Vlastní osobní automobil zahrnutý do obchodního majetku, u kterého byla provedena přestavba pro pohon LPG. Tudíž je osvobozen od silniční daně. Dle § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů může uplatňovat náhradu na dopravu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty? Nebo musí vždy v prokázané výši? Pokud může i náhradou za PHM, jakou sazbu použije na km, když zvláštním právním předpisem není cena u LPG stanovena? Může do výdajů vykazovat pravidelné cesty do místa sjednaného ve smlouvě, jinde tuto činnost nevykovává, ve smlouvě je přímo stanoveno pracoviště u objednatele služby. V podmínkách ČR by se s určitostí jednalo o švarc systém, protože obchodní smlouva obsahuje i některá ustanovení blížící se pracovnímu poměru.

Pro poskytování náhrad cestovních výdajů je vždy podle platného zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), a poslední novely č. 365/2011 Sb. rozhodující dohodnuté (sjednané) místo výkonu práce, případně také pravidelné pracoviště v pracovní smlouvě zaměstnance. A pro správné sjednání místa výkonu práce do pracovní smlouvy zaměstnance je nezbytné přesně aplikovat § 42 odst. 1 větu první, § 34 odst. 1 a § 34a ZP.

Jsem Veřejná VŠ a na DPP, DPČ zaměstnáváme externí pedagogy z ČR i zahraničí. 1) lze proplatit takovému zaměstnanci (pedagogovi) prokázané jízdní výdaje za cestu z místa trvalého bydliště (popř. jiného) do místa výkonu práce v plné výši? 2) lze proplácet i ostatní cestovní náklady v souvislosti s pobytem ex. pedagoga - stravné, ubytování Naše škola pro takového případy doporučuje sepsat s ex. pedagogem Dohodu o zaplacení osobních nákladů ( dle § 51 Ob. zák.), a dohodnutá částka je zaúčtovaná jako služba (příjemce by pak částku měl zahrnout do svého daň. přiznání.) Je náš postup správný?

V minulém čísle 8 časopisu Daně a právo v praxi jsme se věnovali problematice poskytování náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách (tuzemských i zahraničních) a v tomto vydání přinášíme jeho pokračování.

Jsme s. r. o., máme zaměstnance, který využívá svůj automobil pro firmu. Automobil má na leasing, a protože je sám OSVČ platí si i silniční daň. Předpokládám, že firma již silniční daň neplatí, ale prosím o informaci, zda může mimo náhradu za spotřebované PHM dostat i základní náhradu? Pokud ne, lze řešit nějakou další finanční částku jiným způsobem?

Změny v právní úpravě tuzemského a zahraničního stravného, které přinesla poslední novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012, vyvolaly množství problémů a nejasností. V praxi se tato situace projevila chybnými nejen výklady, ale i výpočty. Nutno však v této souvislosti podotknout, že zákony by se neměly vykládat (protože každý si je může vyložit, jak chce a potřebuje, což nemůže pak zajišťovat právní jistotu), nýbrž číst a jednoznačně aplikovat.

Jednatel s odměnou 2 300 Kč JUDr. Marie Salačová Jednatel s. r. o. má stanovenou pevnou měsíční odměnu 2 300 Kč. Jednateli náleží příspěvek na stravování ve formě stravenek...

Je povinnost účetní jednotky vyplácet cestovní náhrady, např. stravné? Zaměstnavatel vyšle zaměstnance na služební cestu a ten se dožaduje pouze proplacení jízdného (autobus, vlak apod.) případně ubytování. Nárok na stravné nepožaduje. a) musí mu zaměstnanec stravné proplatit nebo nemusí, pokud jej zaměstnanec nepožaduje? (pravděpodobně se mu nechce vyplňovat cestovní příkaz)a b) musí být vlastně na každou jízdenku předložen zaměstnancem cestovní příkaz o vykonané služební cestě? Někdy zaměstnanec předloží jízdenku pouze na 30 Kč.

V časopise Řízení školy č. 5/2010 je uvedeno, že pokud škola nemá dostatek finančních prostředků, může se s učiteli dohodnout, zda by byli ochotni se po návratu z pracovní cesty podle par. 19 zákoníku práce nároku na náhrady cestovních výdajů vzdát. Platí tento výklad i po novele zákoníku práce k 1. 1. 2012? Pokud ano, tak za jakých podmínek ze strany zaměstnavatele.

Firma má 2 provozovny vzdálené od sebe 4 km, provozovna č. 1 je menší dílna + sklad materiálu a zboží, provozovna č. 2 je pak hlavní výrobní provoz s kancelářemi. Zaměstnavatel požaduje, aby někteří zaměstnanci cestou do práce = do provozovny č. 2 se stavovali na provozovně č. 1 a vyzvedávali zde materiál pro převoz do provozovny č. 2 (svým soukromým osobním autem). Lze takovouto cestu z provozovny č. 1 do č. 2 považovat za pracovní cestu a má v tom případě zaměstnanec právo na proplacení cestovného? Zaměstnanec má v pracovní smlouvě určeno jako pravidelné pracoviště provozovnu č. 2.

Chtěla bych se zeptat na výklad § 170 Zákoníku práce odst. 3 (zahraniční stravné), zejména poslední části, která se týká doby strávené mimo ČR 12 hodin a méně, avšak alespoň 1, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na stravné. Píši pár příkladů: - Když zaměstnanec pojede v ČR 5h a v zahraničí 4 hodiny, bude mu tedy vyplaceno nejméně 64,- Kč? - Když zaměstnanec pojede v ČR 5 hodin a v zahraničí 4 hodiny (jeden den) a o půlnoci přestoupí hranici a v ČR pojede 1 hodinu opět se zahraniční čas připočte k času strávenému v tuzemsku a bude mu vyplaceno jen tuzemské stravné? - Když v ČR pojede 2,5 hodiny, v zahraničí stráví 4 hodiny a následně v ČR opět 2,5 hodiny jak se přistoupí k tomuto?

Společnost s. r. o., plátce DPH. Lze proplácet společníkovi s. r. o. cestovní náhrady aniž má se společností uzavřenou jakoukoliv pracovní nebo jinou smlouvu? Chce společnosti ušetřit náklady za mzdu, ale bude se účastnit jednání, na která se musí nějakým způsobem dopravit. V případě použití např. veřejného prostředku (vlak,...) lze proplatit jízdenku? Pokud ano s jakými případnými daňovými dopady z hlediska DPFO i DPPO.

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví. Zaměstnancům proplácíme cestovní náhrady. Na faktuře z hotelu je napsáno – cena za ubytování 1 000 Kč- máme předpokládat, že je včetně snídaně? Na jiné faktuře z jiného hotelu bylo uvedeno – cena za ubytování vč.snídaně 980 Kč a z dalšího hotelu zněla faktura – cena za ubytování 980 Kč, cena za snídani 100 Kč, celkem Kč 1 080. Kdy je třeba zjišťovat cenu snídaně? A je celý výdaj na ubytování a to i vč.snídaně daňově účinný a můžeme z celé částky vč.snídaně odpočítat DPH? A jak by to bylo při delším ubytování v jednom hotelu a faktura by byla na ubytování vč.polopenze celkem Kč 3 500 byl by výdaj daňově účinný a mohli bychom odpočítat DPH.

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví. Náš zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu, kde vykonal dvě pracovní schůzky. Pracovní cesta trvala celkem 11 hodin. Na každé schůzce pozval zákazníka na jídlo a sám se také najedl. Přinesl účtenku za jídlo na 850 Kč a druhou na 930 Kč, které jsme mu proplatili. Je správné účtovat účtenky za jídla na 513/211 a zaměstnanci poskytnout nekrácené stravné nebo je třeba stravné zaměstnanci krátit? Pokud je třeba krátit, bude účet za jídla i tak daňově neuznatelným nákladem?

Může si jednatel s. r. o. (vyplácí se mu jen odměna na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele) uplatňovat stravné za pracovní cesty ve stejných sazbách jako kdyby byl zaměstnanec? Nebo je to nějak omezeno? (Bude používat auto, které není v majetku firmy, ale je jen dlouhodobě pronajato.)