JUDr. Marie Salačová - strana 18

Můj dotaz se týká cestovních náhrad u společníků veřejné obchodní společnosti. Společníci používají na pracovních cestách své soukromé automobily. Budou cestovní náhrady vyplacené v. o. s. společníkům daňovým nákladem v. o. s. a u společníků se bude jednat o příjem osvobozený od daně?

Společnost s r. o. má evidováno v majetku osobní vozidlo. Jednatel společnosti ho používá v rámci své pracovní doby na služební cesty. Evidenci ujetých kilometrů prováděl do konce roku 2008 v knize jízd. Je tato povinnost, vést knihu jízd, i pro rok 2009?

Veřejná obchodní společnost má sídlo v bytě svého společníka. Zároveň má provozovnu v jiném místě, ale ve stejném městě. Každý den jezdí ze sídla společnosti do provozovny a zpět. Může společník uplatňovat náhrady za cesty ze sídla společnosti do provozovny a zpět? Charakter práce společnosti umožňuje výkon této činnosti i „doma“ v sídle společnosti.

V zákoně č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění § 7 odst. 3: „sazba základní náhrady u nákladních automobilů se dohodne mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem“ platí stále pro rok 2008? Můžeme použít dvojitou náhradu tj. 4,10 x 2 = 8,20?

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci a nejsem plátcem DPH. Mám jednoho zaměstnance pracujícího na plný úvazek, tj. 8-hodinovou pracovní dobu. Chci se zeptat na problematiku daňově uznatelných nákladů pro mě i zaměstnance při poskytnutí stravenek pro zaměstnance v r. 2008 a zda dojde k nějaké změně v r. 2009. Prosím o simulační situaci, kdy bych nakoupil 100 stravenek v hodnotě 60-ti Kč. Kolik korun mohu z jedné stravenky dát do nákladů a kolik mohu požadovat po pracovníkovi, který by si ode mne stravenky v hodnotě 60 Kč \\\"kupoval\\\"? Mohu postupovat tak, že bych pracovníkovi tyto stravenky prodal oproti vystavení příjmovému dokladu se sníženou cenou, která vznikla pokrácením celkové ceny a daňově uznatelných nákladů?

Zaměstnanec použije při pracovní cestě vlastní osobní automobil. Jak je to s evidencí jízd? Cestovní příkaz předá řádně vyplněn. Musí si vést i knihu jízd?

Podnikatel-fyzická osoba vede účetnictví a vysílá zaměstnance na týdenní pracovní cesty. Na základě vyúčtování cestovních příkazů je zaměstnancům poskytováno stravné v nejnižší hranici, tj. 69 Kč (i když mají nárok na stravné za více jak 18 hod na pracovní cestě). V místě pracovní cesty jim zaměstnavatel hradí jídlo v jídelně, a faktury za toto stravné jsou zaměstnavateli (fyzická osoba) měsíčně fakturovány. Může být daňově účinným nákladem jednak poskytnuté stravné dle cestovního příkazu a současně i příspěvek ve výši 55 % z fakturované ceny? Zaměstnancům je 45 % ceny sráženo ze mzdy.

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Máme 7 zaměstnanců. Zabýváme se nákupem a prodejem software, dat a jejich vývojem a pořizováním. U většiny zaměstnanců se jedná o běžnou kancelářskou činnost. U obchodníků spadají do jejich pracovních činností také služební cesty za zákazníky – veřejnou dopravou, nebo služebními vozy. Jaký je správný kód OKEČ, aby se pojištění vztahovalo i na úrazy způsobené například u dopravní nehody na schválené pracovní cestě?

Společnost s ručením omezeným, podvojné účetnictví, plátce DPH. Firma zajišťuje zaměstnancům závodní stravování ve vlastním zařízení, které je smluvně zabezpečováno formou dovozu jídla z jiného zařízení závodního stravování. Dodavatel je plátce DPH. Hodnota l ks oběda je: netto 43,10 Kč, 9 % DPH 3,90 Kč, celkem 47,00 Kč. Můžete číselně vyjádřit, jakou hodnotu si může firma dát do daňově uznatelných nákladů, jakou část DPH si může uplatnit na vstupu, jakou hodnotu DPH má odvést na výstupu jestliže: za A) firma poskytuje svým zaměstnancům obědy zdarma za B) firma požaduje úhradu od svých zaměstnanců ve výši 18,00Kč.

Jsme střední škola - příspěvková organizace, zřízená krajem. Dotaz se týká poskytování stravenek zaměstnancům. Jsme střední škola − příspěvková organizace, zřízená krajem. Dotaz se týká poskytování stravenek zaměstnancům. Máme vlastní výdejnu stravy, obědy dovážíme. Pravidelně se zde stravují 2/3 zaměstnanců. Poskytujeme příspěvek z ONIV i FKSP. V době prázdnin obědy nedovážíme, ale poskytujeme za tyto dny zaměstnancům, kteří odpracovali min. 3 hod., stravenky. V kolektivní smlouvě máme ujednáno, že stravenky obdrží pouze Ti, kteří se běžně ve ŠJ stravují. Stravenky vydáváme v červnu (za období leden až červen dle skutečně odprac. hod. v době prázdnin + „zálohu“ na letní prázdniny na základě plánu dovolených) a v prosinci (vyúčtování letních prázdnin + září až prosinec dle skutečnosti...). Vzhledem k tomu, že se jedná o „pár kusů“ stravenek pro některé provozní pracovníky, přijde mi tento způsob efektivnější i ekonomičtější než vydávat např. po 2 ks pěti zaměstnancům za období podzimních prázdnin apod. Ráda bych Vás požádala o odpovědi k následujícím dotazům: 1) Je kolektivní smlouva v rozporu s některým zákonem, když poskytujeme stravenky pouze zaměstnancům, kteří se v jídelně běžně stravují (1/3 zaměstnanců nedostává stravenky v době prázdnin příp. volna, i když pracují)? 2) Paragraf 236 ZP nezakazuje poskytování stravenek zpětně. Je mi jasné, že v org. kde mají každý měsíc všichni zaměstnanci stravenky to jinak nejde, aby byla litera zákona dodržena, ale když se jedná o jakousi „zastupující“ formu stravování ... ? 3) V letošním roce paní ekonomka odmítla poskytnout zpětně zaměstnancům stravenky za období leden až červen. Je větší zlo neposkytnout stravenky vůbec nebo je poskytnout zpětně? 4) Jak řešit poskytování příspěvků na oběd v jídelně či na stravenku v době prázdnin u uklizeček? Výdejna je otevřena do 14 hod., začátek prac. doby mají uklizečky od 14 hod. Od září by dvě z nich rády začaly na obědy chodit. Pracovní dobu přestávkou začít nemohou.

Chtěla bych se zeptat jaké platí podmínky při proplácení cestovních náhrad zaměstnanci, který použije svůj osobní automobil na pracovní cestu do zahraničí. Musí mít jeho automobil sjednané havarijní pojištění? Platí za tento automobil zaměstnavatel silniční daň? Lze použít denní sazbu?

Jsme veřejná výzkumná instituce. Zaměstnanec se účastní konference v USA, která probíhá např. do 15. 5. 2008. Pak si zaměstnanec vezme dovolenou a vrací se do ČR až 23. 5. 2008. Je pro zaměstnavatele daňově uznatelná jako cestovní náhrada i letenka zpět z USA? Kdy skončila pracovní cesta, 15. 5. nebo 23. 5.? Pokud letenka zpět nebude cestovní náhradou, bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná? Řešením by tedy bylo, aby letenku hradil zaměstnanec, nebo aby ji zaměstnavatel poskytl ze sociálního fondu jako nepeněžní plnění a u každého zaměstnance pak hlídal hranici osvobození za kalendářní rok 20 000 jako příspěvek na rekreační účely?

Jsme s. r. o., plátci DPH, vedeme PÚ. Zaměstnanec byl vyslán služebním automobilem na zahraniční služební cestu do Švédska, dostal zálohu v EUR. Jak se stanoví cestovní náhrady (stravné) při průjezdu dalšími státy a jakým kurzem se přepočítají doklady za PHM placené v EUR, ale vystavené v SEK?

Nejsem si stále jista – stravné pro zaměstnance v podnikatelské sféře (s. r. o.) od 1. 1. 2008 je daňově uznatelné jen do výše sazeb uvedených v zákoníku práce (tj. 58 Kč při pracovní cestě 5 – 12 hod., 88 Kč při pracovní cestě 12 – 18 hod. a 138 Kč při pracovní cestě nad 18 hod.)? V případě, že zaměstnavatel poskytne vyšší náhrady, pak rozdíl je předmětem daně ze závislé činnosti? (Tzn. pokud by zaměstnanec byl na pracovní cestě např. 14 hod., zaměstnavatel mu vyplatí 120 Kč, potom rozdíl, tj. 120 – 88 = 32 Kč je předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti?

Jak mám postupovat, pokud je na pracovní cestu vyslán školník, který jako řidič veze žáky na soutěž? Odjíždějí ráno ve 3 hodiny a vrací se v 22:00 hodin. Musí mít na práci řidiče novou pracovní smlouvu (dodatek) nebo dohodu? Kolik odpracovaných hodin se mu musí proplatit, když jako školník je placen 8 hodin denně?

FO, plátce DPH, daňová evidence. Je nutné mít knihu jízd, automobil vlastní, nevložený do podnikání. Na každou pracovní cestu je cestovní příkaz. Jak evidovat, když jezdí podnikatel i soukromé cesty v jiné dny, než je cestovní příkaz? Musí být doložen doklad o nákupu PHM, nebo stačí propočítat cenami vyhlášenými ke konci roku?

Právnická osoba. plátce DPH, podvojné účetnictví. Co je potřeba doložit při vyúčtování služební cesty vykonané služebním automobilem? Společníci navštívili výstavu v SRN, přivezli pouze vstupenky.

Jsem ředitelkou příspěvkové organizace Mateřská škola H. Mé nejvyšší dosažené vzdělání je střední. Nyní jsem začala studovat na UK - pedagogické fakultě v bakalářském studijním oboru, dálkově školský management (jak ukládá zákon č. 563/2004 Sb. § 24 odst. 4 písm. a/). Mám nárok na proplácení cestovních náhrad (cestovní příkaz + stravné) za tuto formu dalšího vzdělávání?

DE OSVČ, provádí službu v EU/Rakousko. Kolik si může uplatnit stravného a případně kapesného za jakých podmínek?

Jsme příspěvková organizace a zaměstnanec používá pravidelně, několik dnů v měsíci (soboty, neděle), služební vozidlo k soukromým jízdám. Ve vnitřním předpisu o zapůjčování silničních vozidel (např. i traktor) pro soukromé účely, máme stanovenou částku za km a amortizaci, kterou zaměstnanec vždy zaplatí do pokladny školy a předloží vyúčtování najetých km. Je možné takto postupovat, nebo je to v rozporu se zákonem, popř. nějakou vyhláškou?