JUDr. Marie Salačová - strana 15

Jednatel s. r. o. má stanovenou pevnou měsíční odměnu 2 300 Kč. Jednateli náleží příspěvek na stravování ve formě stravenek v hodnotě 90 Kč/ks (100 % hradí s. r. o.) Jednatel je navíc zaměstnán u jiného zaměstnavatele, kde pobírá hrubou mzdu 16 500 Kč. Protože v podnikání začíná, nechce si vyplácet velkou odměnu [proto také setrvává na zkráceném úvazku]. Domníváme se správně, že: 1. Z odměny 2 300 Kč se nebude odvádět nemocenské, důchodové pojištění (nebude se registrovat na OSSZ) ani pojištěni odpovědnosti za pracovní úraz. 2. Zdravotní pojištění a daň z příjmů fyzických osob se bude odvádět ze základu 2 300 Kč. 3. Jednateli náleží stravenka v hodnotě 90 Kč, pokud v daný den odpracuje min. 3 hod. 55 % je daň. Nákladem s. r. o., 45 % je nedaňovým nákladem s. r. o. 5. Příspěvek na stravování a cestovní náhrady se nezapočítávají do příjmu jednatele (tzn. příjem 2 300 Kč se nezvyšuje o tyto náhrady a nepřekročí tak hranici 2 500 Kč, která by zakládala účast na nemocenském pojištění).

Základní umělecká škola, zřizovatel – Město Němčice nad Hanou. Jak řešit cestovní náhrady učitelů podle novely ZP? ZUŠ má kmenovou školu a 10 odloučených pracovišť – celkem 600 žáků a 25 učitelů. Všichni zaměstnanci mají v pracovní smlouvě stanovena místa výkonu práce –„ ZUŠ Němčice a její odloučená pracoviště“ (10 obcí). Modelový příklad: Učitel vyučuje 5 dnů v týdnu z toho 3 dny v obci X a 2 dny v obci Y. Na porady dojíždí do kmenové školy. V rozvržení pracovní doby má stanoveno pravidelné místo výkonu práce – v pondělí, úterý a ve středu odloučené pracoviště X a ve čtvrtek a v pátek odloučené pracoviště Y. Pravidelným místem výkonu práce je i kmenová škola Z, kde probíhají pravidelně pracovní porady – středa. Jelikož jsem si na dvou školeních vyslechl dva úplně odlišné výklady řešení tohoto modelu, prosím o Vaše stanovisko.

Zaměstnanec má v Praze uzavřenou pracovní smlouvu (jedná se o občana ČR). Místo výkonu práce bylo sjednáno v Bratislavě. Jak nyní postupovat při vyúčtování cestovních náhrad? Počítat dle českých sazeb a brát Slovensko jako tuzemsko? Nebo počítat podle SK sazeb? Prosím o radu a případné § zákona.

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví. Obvyklá pracovní doba je 8.30-17.00 hod. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v 8.30 hod. V 15.00 hod. byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 10.00 hod následujícího dne. Můžeme pracovníkovi v den nástupu cesty dát příspěvek na stravování a současně stravné, vyplývající z pracovní cesty? Bude obojí daňově účinné?

Prosím o objasnění problematiky výpočtu nároku zaměstnance při zahraniční pracovní cestě a zaúčtování cesty do nákladů firmy. Např.: zaměstnanec čerpá zálohu dne 7. 1.a tímto kurzem ji účtuji jako pohledávku za zaměstnancem. Cesta se uskuteční 9. 1–11. 1.Při výpočtu nároku zaměstnance na skutečně vzniklé náklady,vše přepočítám kursem dne 7. 1.(cesta by měla být vypočtená kursem dne zálohy, případně pokuď by zálohu neměl, pak kursem nástupu na cestu dne 9. 1.) Kursem jakého dne budu o této cestě účtovat? Bude to stejným kurzem, jakým byla poskytnutá záloha a vypočten celý nárok zaměstnance (tj.dne 7. 1.)? Dočetla jsem se, že by cesta měla být zaúčtována do nákladů dnem účetního případu a rozdíl zúčtován do kursových rozdílů. Který konkrétní den v tomto příkladu je posuzován jako den účetního případu? Znamená to, že cestu budu přepočítávat a vypořádám se zaměstnancem kursem dne 7. 1. a do účetnictví zaúčtuji kurzem dne 9. 1.?

Rozsáhlá novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, která nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2012, uveřejněná pod č. 365/2011 Sb. , přináší i významné změny do úpravy pro poskytování náhrad cestovních výdajů zaměstnancům, zejména při jejich tuzemských a zahraničních pracovních cestách.

Příklad: Obchodní zástupce má v současné době v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Jihočeský kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj. V pracovní smlouvě není sjednáno místo pravidelného pracoviště. Tedy místem pravidelného pracoviště je místo bydliště zaměstnance – odkud zahajuje denně výkon práce? Nebude tedy vhodnější v tomto případě uvádět pravidelné pracoviště v pracovní smlouvě? V současné době jsou tomuto obchodnímu zástupci poskytovány stravenky v hodnotě 50,-Kč. Může být tedy stravenka nebo má být vyplaceno stravné?

Jednatel bude v roce 2012 pobírat měsíční odměnu. Zdanění odměny bude zcela shodné, jako u mzdy zaměstnance pracujícího v pracovním poměru nebo DPČ. 1. Domníváme se správně, že pokud má jednatel stanovenou měsíční odměnu např. ve výši 15 000 Kč brutto za každý kalendářní měsíc (bez ohledu na počet hodin, které odpracuje), pak jednateli tato odměna náleží i za dobu pracovní neschopnosti či pracovního volna a stále je tato odměna daňovým nákladem s.r.o. Zároveň jednateli nenáleží žádné příplatky za práci přesčas (neboť nemá stanovenou minimální ani maximální pracovní dobu) či práci o státním svátku, víkendech. 2. Jednateli bude přiznán příspěvek na stravování ve formě stravenek ve výši 90 Kč za každý den, kdy odpracuje min. 3 hodiny. 55 % bude daňovým nákladem s. r. o. 45 % bude nedaňovým nákladem s.r.o. a osvobozeno od daně a odvodů ze závislé činnosti. Z tohoto důvodu povede jednatel evidenci odpracovaných hodin. Je tato úvaha správná?

Dne 13. 12. 2011 jsem vám zaslala dotaz č.1395/11: Naše společnost s.r.o. pořádala v prosinci 2011 dvoudenní školení pro své zaměstnance. Dvanácti zaměstnancům bylo poskytnuto stravování (oběd, večeře, snídaně + nealko nápoje) a ubytování. Dodavatel naší společnosti s. r. o. vystavil fakturu na ubytování a stravování na tomto školení, kde je cena ubytování 10 000 Kč a stravování 15 000 Kč včetně DPH. Je pro naši s.r.o. toto ubytování a stravování daň. uznatelným nákladem v plné výši? Nebo je nějak jinak omezena výše daň. uznatelných nákladů na stravování (např. max. částka na 1 zaměstnance)? Jakým způsobem se bude krátit stravné zaměstnancům při této prac. cestě, když jim bylo poskytnuto toto stravování zdarma? Děkuji za odpověď a prosím ještě o upřesnění. Může si naše firma uplatnit do nákladů celou částku za stravování tedy 15 000 Kč nebo jen do výše cestovních náhrad? Tedy stravné ve výši 2256 Kč(12 zaměstnanců x (114Kč + 74Kč)?

Naše společnost s.r.o. pořádala v prosinci 2011 dvoudenní školení pro své zaměstnance. Dvanácti zaměstnancům bylo poskytnuto stravování (oběd, večeře, snídaně + nealko nápoje) a ubytování. Dodavatel naší společnosti s. r. o. vystavil fakturu na ubytování a stravování na tomto školení, kde je cena ubytování 10 000 Kč a stravování 15 000 Kč včetně DPH. Je pro naši s.r.o. toto ubytování a stravování daň. uznatelným nákladem v plné výši? Nebo je nějak jinak omezena výše daň. uznatelných nákladů na stravování (např. max. částka na 1 zaměstnance)? Jakým způsobem se bude krátit stravné zaměstnancům při této prac. cestě, když jim bylo poskytnuto toto stravování zdarma?

Zaměstnanci účtují cestovní náklady, ale zjistila jsem, že v technickém průkazu jejich vozidla , je uvedeno IČO, tj. slouží jim k jejich vlastnímu podnikání a mají ho v majetku své živnosti - je možné jim i přesto poskytnout náhradu 3,70 za km?

Od ledna 2012 kapesné lze zaměstnanci poskytnout až do 40% zahraničního stravného, které zaměstnanci po snížení za bezplatně poskytnutou stravu přísluší nebo se kapesné vypočítává z nároku na stravné bez ohledu na poskytnutá jídla?

Cestovné dotaz č. 568/11 JUDr. Marie Salačová Firma má 2 provozovny vzdálené od sebe 4 km, provozovna č. 1 je menší dílna + sklad materiálu a zboží, provozovna č....

Zaměstnanec je obchodní zástupce českého výrobního podniku a v pracovní smlouvě má sjednaná 2 místa výkonu práce podle § 34 odst. 2 zákoníku práce. První je sídlo společnosti V ČR (zároveň provozovna) a druhé trvalé bydliště zaměstnance na Slovensku. Toto jsou určená pravidelná pracoviště pro účely cestovních náhrad. Pracovní cesty zaměstnance, na které je vysílán společností, začínají jak v sídle společnosti, tak v místě trvalého bydliště. Má na pracovních cestách z obou míst, za předpokladu že překročí českou hranici (vyjede ze sídla v ČR) nebo slovenskou hranici (vyjede z místa bydliště na Slovensku) nárok na zahraniční stravné a kapesné?

V poslední době se poměrně velmi často v praxi objevuje snaha po poskytování náhrad cestovních výdajů formou určitých paušálů. Paušály počítá zaměstnavatel pro své zaměstnance, nejčastěji pro jejich tuzemské a zahraniční pracovní cesty. Navzdory tomu, že výpočet jakéhokoliv paušálu je poměrně složitý a pracný, i když pro budoucnost potom velice výhodný, protože se tím anuluje povinnost k vyúčtovávání každé jednotlivé pracovní cesty, je paušalizace jako taková velmi oblíbený a osvědčený praktický právní institut. Je využíván především proto, že znamená zjednodušení účetních postupů a není tomu jinak ani na úseku poskytování náhrad cestovních výdajů při tuzemských a zahraničních pracovních cestách.

Jsme mateřská škola - příspěvková organizace. Zaměstnanci školy jsou vysíláni na pracovní cesty (školení, výlety aj.), zaměstnavatel jim poskytuje cestovní náhrady - cestovné a stravné dle platných předpisů. Dle § 19 ZP se zaměstnanec těchto svých práv předem nesmí vzdát. Může se zaměstnanec těchto svých práv na náhrady cestovného, s odvoláním na § 19 ZP, vzdát po ukončení pracovní cesty tak, aby zaměstnavatel nekrátil jeho zákonná práva? Lze se vzdát náhrad pouze za cestovné nebo i stravné?

Firma má 2 provozovny vzdálené od sebe 4 km, provozovna č. 1 je menší dílna + sklad materiálu a zboží, provozovna č. 2 je pak hlavní výrobní provoz s kancelářemi. Zaměstnavatel požaduje, aby někteří zaměstnanci cestou do práce = do provozovny č. 2 se stavovali na provozovně č.1 a vyzvedávali zde materiál pro převoz do provozovny č. 2 ( svým soukromým osobním autem). Lze takovouto cestu z provozovny č. 1 do č. 2 považovat za pracovní cestu a má v tom případě zaměstnanec právo na proplacení cestovného? Je pro tento účel podstatné, zda má zaměstnanec v pracovní smlouvě určeno jako pracoviště pouze provozovnu č. 2?

Proplácíme v naší společnosti náhrady za cestovné (ubytování, letenky, parkoviště, taxi) členu představenstva a členu dozorčí rady, kteří nejsou u nás v pracovním poměru, pouze dostávají odměny za výkon funkce. Jsou nebo mohou být nějakým způsobem tyto náklady na jejich pracovní cesty pro naši akciovou společnost daňově uznatelným nákladem?

Společnost s. r. o. zaměstnává FO, která je zároveň jednatelem společnosti. Funkci jednatele vykonává FO bezplatně, na základě smlouvy o výkonu funkce. Na základě pracovního poměru pobírá měsíční mzdu. Pracovní poměr je zkrácený na 5hod/den, tak aby FO zbýval čas pro výkon funkce jednatele. Zahraniční obchodní partner pozval výše zmíněnou FO na program v zahraničí (za s.r.o. jako obchodního partnera). 1. Obchodní akce se uskuteční o sobotě, neděli. S. r. o. chce FO vyslat jako jednatele - jednatel tedy bude vyslán na pracovní cestu a bude pobírat stejné náhrady jako případný zaměstnanec (to dle § 6 ZDP) a to i v případě, že jednatel vykonává svou funkci bezplatně. Je naše úvaha správná? 2. Obchodní akce se uskuteční o sobotě, neděli a pondělí. S. r.o. chce FO vyslat jako jednatele. Musí si tato FO vybrat na poslední pracovní den cesty (pondělí) dovolenou, neboť bude na služební cestě jako jednatel společnosti a z tohoto důvodu nebude schopna vykonávat činnost dle pracovní smlouvy?

Tak jako každý rok, tak i s účinností od 1. ledna 2011 dochází ke změně sazeb náhrad cestovních výdajů. K uvedenému datu dochází ke změně sazeb náhrad cestovních výdajů a průměrných cen pohonných hmot pro používání soukromých silničních motorových vozidel pro zaměstnance, a to konkrétně novými vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Jedná se o vyhlášku ze dne 13. prosince 2010 č. 377/2010 Sb. , kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot, a vyhlášku ze dne 26. listopadu 2010 č. 350/2010 Sb. , o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2011.