Ing. Ladislav Pitner - strana 6

Do rukou se mi dostal daňový doklad na odebrané služby, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Doklad byl vystaven pozdě, neboť na fakturaci se zapomnělo. Doklad tak měl datum vystavení září 2023, ale jako DUZP bylo uvedeno květnové datum. Obrátila jsem se dodavatele s tím, že se jedná o neplatný daňový doklad, jelikož doklad byl vystaven více jak 15 dnů od DUZP. Dodavatel mi odpověděl, že záležitost konzultoval se svým daňovým poradcem, který mu řekl, že doklad je vystavený správně. Já ani daňový poradce ale toho názoru nejsme a myslíme, že se na doklady s přenesením vztahují stejná pravidla pro vystavování dokladů jako na běžná plnění (dle § 28 odst. 5 ZDPH). Mohu poprosit o posouzení situace, která ze stran má pravdu? 

Společnost A (CZ DIČ) uzavřela smlouvu se společností B (Německo) na dodávku výrobků konečnému zákazníkovi C do Anglie (3. země). Společnost B nám poskytla pro tento kontrakt jejich CZ DIČ (s tím, že tento plátce je bez sídla a provozovny v tuzemsku). Výrobky budou dodávány přímo z ČR do Anglie. Ve smlouvě není řešen okamžik převodu vlastnictví. Podmínka INCOTERMS je FCA. Nevíme zda dopravu zajistí B nebo C. Nebudeme figurovat ani na vývozním doprovodném dokladu (pokud budeme zajišťovat proclení, tak pravděpodobně pouze jako pověřená osoba). Dle platebních podmínek fakturujeme zálohu několik měsíců před vývozy. Proto už v tuto chvíli řešíme správný postup z pohledu DPH. 1) Jak má vypadat fakturace mezi A a B? 2) Co všechno musíme jako účetní vědět, abychom správně posoudili konkrétní případ? 3) Jak máme posoudit přechod vlastnictví (dodání dle § 13 zákona o DPH) , když není upřesněno ve smlouvě? Prosím o potvrzení nebo vyvrácení našeho názoru, že podmínky INCOTERMS neřeší přechod práva nakládat se zbožím jako vlastník, ale řeší pouze náklady a rizika spojené s dopravou. 

Český programátor OSVČ, plátce DPH, poskytne služby osobě povinné k dani se sídlem v Turecku, spotřeba služby v Turecku. Žádné další příjmy nemá. Fakturace bude bez daně, přiznání k DPH vyplní pouze řádek 26, kontrolní ani souhrnné hlášení nepodává?

Podnikatel OSVČ, plátce DPH, si pořídil fotovoltaiku na nemovitost, kterou má v obchodním majetku. Přebytky elektřiny bude prodávat energetické společnosti. Je povinností vystavovat na tyto přebytky daňový doklad? Musí při prodeji přebytků elektřiny odvádět DPH, pokud ano, tak v jaké výši?

Fyzická osoba, nepodnikatel, pronajímá nemovitosti, zdanění provádí v § 9 ZDP. Příjmy z pronájmu činí přes 2 mil. Kč. Od letošního roku má na střeše rodinného domu a na další své nemovitosti umístěnou FVE, přebytky bude prodávat, nepoužívá je k podnikání. Bude se tento příjem počítat do obratu, byť se nejedná o příjem z podnikání? Bude nutná registrace k DPH? V přiznání k DPH pak bude nutné vykazovat jak osvobozená plnění na ř. 50, tak plnění z FVE na ř. 1? Lze provést částečný odpočet DPH z pořízení FVE? Příjem z FVE bude zdaněn v § 10 ZDP, a pokud nepřesáhne částku 30 000 Kč, lze tento příjem osvobodit? Pokud ano, musí se uvádět v daňovém přiznání fyzické osoby? Setkali jsme se s názorem, že pokud jsou přebytky prodávány, tak musí být tento příjem zdaněn v § 7 ZDP. Takto bylo prezentováno i v koordinačním výboru 05/17.

Společnost nakupuje hliníkové profily/díly od slovenského plátce DPH. Aby mohl slovenský dodavatel pro nás tyto díly vyrábět, musel vymyslet a vyrobit 7 ks forem, každá v hodnotě cca 1.800 EUR. Formy zůstávají u dodavatele na Slovensku, v okamžiku, kdy již nebudou ve výrobě potřeba, budou převezeny a uskladněny v naší společnosti v ČR. Nyní řešíme způsob, jakým nám dodavatel náklady na výrobu forem vyfakturuje a jak by měla být řešena daň z příjmů a DPH (nebude promítnuto do ceny vyráběných hliníkových dílů, náklady na formy budou vyfakturovány zvlášť). 1. Faktura od dodavatele za 7 ks forem v ceně 1.800 EUR/ks (celková částka cca 12 000 EUR) - hodnotově jsou jednotlivé formy pod hranicí stanovenou pro daňové odpisy dlouhodobého majetku (tzn. pod 80 000 Kč/ks) - celou fakturu je možno zaúčtovat přímo do nákladů na účet 501 a formy evidovat pouze v operativní evidenci (majetek umístěný na Slovensku) - dodavatel vyfakturuje formy se slovenskou DPH, protože nebyla splněna podmínka přemístění do ČR 2. Faktura od dodavatele s textem "technická příprava výroby" (hodnota forem + přípravných prací) v celkové částce 12 000 Kč - budeme účtovat jako službu na účet 518 - DPH - faktura od dodavatele se bude řídit § 9 odst. 1, tzn. reverse charge. Jsou námi popsané varianty a postup v pořádku?

Jsme s.r.o., vedeme účetnictví a jsme měsíční plátce DPH, sídlo v ČR. Nakoupili jsme zboží v EU - v Maďarsku. Následně jsme jej prodali klientovi, který sídlí v Singapuru s tím, že mu jej doručíme do Vietnamu, INCOTERMS CFR. Zboží tedy putovalo z Maďarska do Vietnamu, vůbec nevstoupilo na území ČR. Dopravu z Maďarska do Vietnamu jsme u maďarské firmy objednávali a platili také my. Taktéž máme potvrzení z Maďarské celnice, že zboží opustilo EU. Do jakých řádků v přiznání k DPH máme účtovat? 1) Fakturu vydanou na ř. 22 - vývoz zboží, nebo řádek 26 - ostatní uskutečněná plnění? 2) Fakturu přijatou za zboží ř. 3 a 43 - pořízení zboží z EU? 3) Fakturu za přepravu ř. 5 a 43 - přijetí služby z EU?

Společnost s r. o., plátce DPH, koupila v 1/2009 nový automobil na leasing. DPH nebylo z žádné leasingové splátky uplatněno. V 1/2014 zaúčtována faktura přijatá od leasingové společnosti za automobil ve výši 1210 Kč (DPH ve výši 210 Kč) bylo uplatněno. Nyní budeme automobil prodávat. Musím fakturu vystavit s DPH nebo bez DPH, na jakých řádcích přiznání k DPH tento prodej bude promítnut, popř. jaký oddíl KH?

Dopravce nám vyfakturoval marný nájezd z důvodů problémů při vyzvednutí naší zásilky, nestihl přepravce vyzvednout jinou zásilku. Vystavil tedy fakturu za marný nájezd. Faktura má 0% sazbu DPH. Předpokládám, že je tomu tak z důvodu náhrady škody, kterou jsme mu naší zásilkou způsobili. Jedná se pro firmu o daňově účinný náklad?

Když dodáváme službu do EU osobě nepovinné dani v rámci OSS, používáme sazby daného státu. Můžeme využít i výjimek, které daný stát má? Například dodání fotovoltaiky je v Německu osvobozené, můžeme tedy v tomto případě v rámci přiznání OSS uvést nulovou sazbu DPH?

Jsme česká právnická osoba, plátce DPH. Předmětem naší činnosti je vydavatelská činnost. Nyní vystavujeme fakturu – doklad – pro polského plátce DPH, od kterého obdržíme grant na vydání publikace. Předpokládám, že tento příjem není předmětem DPH. Je nutné na vystavený doklad uvést poznámku: není předmětem DPH?

Firma prodává svoje vozidlo na základě smlouvy o smlouvě budoucí (budoucí kupní smlouvy). K úhradě dojde až později po uzavření finální kupní smlouvy. K jakému datu musí odvést DPH: 1) k datu uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, 2) k datu předání do užívání na zkoušku, 3) k datu přepisu vozidla na technickém průkazu, nebo 4) k datu podpisu finální kupní smlouvy?  

Developerská firma staví v katastru města několik bytových domů a na základě smlouvy o smlouvě budoucí bude městu prodávat část nově vybudovaných staveb souvisejících s novými bytovými domy: celé kanalizace dešťové – veřejné, části komunikace a zpevněné plochy, části veřejného osvětlení, části hrubé terénní úpravy a části sadové úpravy. Bude uplatněna sazba DPH snížená nebo základní?

Poplatníkovi FO, plátci DPH, zemřela manželka. SJM nebylo vypořádáno. V rámci dědického řízení připadly 2/3 pronajímané nemovitosti, při jejímž pořízení v roce 2004 byl uplatňován odpočet DPH, synovi (plátci DPH), zbývající 1/3 zůstala poplatníkovi FO. Časový test pro úpravu odpočtu byl splněn. Syn měl v této nemovitosti pronajatu část prostor pro vlastní podnikání, ale má v úmyslu zděděný podíl na nemovitosti prodat. Je třeba v souvislosti s výsledkem dědického řízení = zdědění 2/3 předmětné nemovitosti „vrátit“ odpočet DPH (§ 13 odst. 5 ZDPH)? Bude případný prodej podílu na nemovitosti synem předmětem DPH?

Eshop v Česku prodává víno. Pokud si objedná víno soukromá osoba nebo firma z Polska ( malé množství např. 6 lahví, z tohoto eshopu pro svou soukromou spotřebu, zboží mu bude dodáno kurýrní službou. Jaké z této dodávky vína vyplývají povinnosti pro nás jako dodavatele? Musíme hlásit vývoz? Polsko má spotřební daň na víno.

Daňový doklad od přepravní společnosti obsahuje pro datum uskutečnění zdanitelného plnění následující text: „V případě více přeprav považujte tento doklad za souhrnný DUZP - poslední den v měsíci. Služba se považuje za poskytnutou dnem vystavení faktury.“ V konkrétním případě je datum vystavení faktury: 2. 1. 2023, na faktuře vyúčtováno více přeprav započatých a ukončených v měsíci prosinci 2022. Jaké je správné datum uskutečnění zdanitelného plnění?

Jsme cestovní kancelář plátce DPH v CZ. Dostali jsme dva daňové doklady zabezpečení temabuildingu na Slovensku od Slovenského plátce DPH (paintball, arisoft střelnice, rafting, průvodce) a fakturu za ubytování a stravu, vše bylo pro naše klienty pro které jsme organizovali zájezd součástí zájezdu bylo ubytování, strava, a služby následné (paintball, arisoft střelnice, rafting, průvodce). Na faktuře za následné služby je uvedeno 10% DPH osvobozeno režim přenesená daňová povinnost. Služba byla provedena na území Slovenska. Faktura za ubytování a stravu byla včetně slovenské DPH. Mám za to, že faktura za ubytování a stravu vstupuje do výpočtu přirážkou § 89 zákona o DPH? Je v pořádku že faktura za služby následné (paintball, arisoft střelnice, rafting, průvodce) obsahuje režim přenesené daňové povinnosti? Pokud je faktura za následné služby v pořádku v režimu přenesené povinnosti jak zaúčtuji tuto fakturu jako cestovní službu ve vztahu k DPH § 89 zákona o DPH? Vstupuje tato faktura do výpočtu přirážkou? V případě běžného režimu DPH bych fakturu dodanil a následně udělal odpočet DPH, ale jedná se o služby které jsou z našeho pohledu součástí zájezdu § 89 zákona o DPH. Neměla by tedy celá částka faktury vstoupit do výpočtu přirážkou a já tedy dodanění a následný nárok na odpočet nedělám tak jak je tomu u běžného režimu?

Pro odběratele z Rakouska vyrábíme potrubí v ČR, které má být dodáno též do Rakouska. Ve smlouvě jsou specifikovány platební podmínky: 1) Down-payment (20 % po podpisu smlouvy), kterou považujeme za zálohovou platbu a tak je i vyfakturována odběrateli. 2) Partial-payment (70 % po dodání výrobku a dokumentace). Tuto část platby my považujeme již za dílčí plnění a tudíž vystavujeme daňové faktury s osvobozením dle § 64 zákona o DPH. Dodání potrubí probíhá několik měsíců (jedná se o velké celky). 3) Retention payable (10 % splatné zádržné) – poslední platba při vyhotovení bankovní záruky. Vystavujeme daňový doklad na 30 %, kde proúčtujeme 20 % zálohy. Je správné, že bod 2 považujeme za zdanitelné plnění, a tudíž vystavujeme daňový doklad? Odběratel po nás nyní chce vyčíslit 100 % ceny při závěrečné fakturaci, ovšem u nás už 70 % ceny prošlo daňovým dokladem. Jaký by byl podle Vás správný postup fakturace z pohledu DPH?

Objednali jsme si od české firmy dovoz zboží ze Švýcarska na Slovensko, dopravce uplatnil osvobození podle § 69 zákona o DPH. Je to správně? Pokud ano, pak tento přijatý doklad nebude uveden na žádném řádku DPH. Je to tak? Nejsme registrováni k DPH na Slovensku. Nejsme dovozce, jsme přepravní služba, která si objednala subdodavatele (jiné přepravní služby), ale dovozce je zákazník, který si u nás přepravu objednal. Bohužel nevím, jestli a jak bylo zaplaceno clo.

Společnost koupila novou bytovou jednotku. Zabývá se realitní činností, včetně nákupu, prodeje a pronájmu nemovitostí. V tomto případě bylo uvažováno, že bytová jednotka bude zbožím k dalšímu prodeji. Z toho důvodu byl uplatněn plný nárok na odpočet DPH a nákup zaúčtován na účet zboží. Jelikož se zatím nepodařilo byt prodat, uvažuje majitel o pronájmu. Prosím o poradu ohledně dalšího postupu z pohledu DPH. Uvažuji takto: 1) V kalendářním měsíci, kdy dojde k uzavření nájemní smlouvy provést vyrovnání odpočtu DPH podle § 77 a celý původní nárok na odpočet DPH tak vrátit (protože pronájem bytu je osvobozenou činností). 2) Byt přeúčtovat z účtu zboží na účet dlouhodobého majetku. 3) Mohla by případně, připadat v úvahu úprava odpočtu daně podle § 78 a DPH tak vracet postupně ročně v podílu 1/10 (když bude zařazeno po zahájení nájmu do dlouhodobého majetku)?  4) Jak dále postupovat v případě, že se byt prodá ve lhůtě do 5 let od kolaudace? 5) Jak postupovat, pokud se byt prodá až déle než za 5 let od kolaudace?