Ing. Ladislav Pitner - strana 5

Přijali jsme službu od společnosti s DUZP 31. 12. 2017. Dlouhou dobu nám nebyl vystaven doklad, účtovali jsme tedy přes dohadnou položku. V dodávající společnosti bylo nějaké trestní na jednatele vzhledem k odcizenému účetnictví. Následně tam probíhala rekonstrukce účetnictví. Daňový doklad vč. částky DPH jsme obdrželi až 31. 12. 2020. Dle zjištění dodávající společnost podávala dodatečné přiznání s doplatkem DPH v lednu 2021. Možnost uplatnit DPH u nás tak nastala nejdříve 31. 12. 2020. Jsme měsíční plátce daně, a tedy tuto částku DPH jsme uplatnili v 1/2021 v daňovém přiznání za 12/2020. Nyní nám z finančního úřadu přišla výzva k podání dodatečného daňového přiznání s tím, že vzhledem k 3leté lhůtě nelze tento nárok uplatnit. Měli jsme za to, že nárok byl uplatněn v prosinci 2020, přestože daňové přiznání bylo podáváno za toto období až v lednu 2021. Nyní nevíme, jak postupovat.

S. r. o., neplátce DPH, má živnostenský list na „Silniční motorovou dopravu - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. Provádí svoz cizích zaměstnanců pro jednotlivé firmy (továrny) podle předem určeného jízdního řádu, který není pro veřejnost. Příští rok se stane plátcem DPH. Jaká bude sazba, jestliže bude schválen konsolidační balíček? Další náplní činnnosti této s. r. o. je doprava osob (manažerů) jednotlivých firem na určená místa v rámci Evropské unie. Musí jako tuzemský neplátce řešit DPH, když příslušný úsek, kdy realizuje tuto dopravu, je mimo tuzemsko? Jak to bude, když se stane plátcem DPH? Doklad vystaví bez DPH (ř. 26 DAP) – přeprava uskutečněná na území jiných členských států? Je povinen mimo tuzemsko se registrovat k DPH v některých členských státech?

Ukrajinská firma - právnická osoba podniká v ČR již 18 let. Je plátcem DPH. Z důvodu vysokého obratu musela ke svým 25 zaměstnancům uzavřít smlouvy i s OSVČ (plátci DPH nejsou). V roce 2020 získala zajímavou zakázku, na kterou vyslala část zaměstnanců a část živnostníků, s kterými má smlouvu. Doposud neměla žádné problémy, ale nyní řeší situaci, že odběratel, kterému fakturovala s přenesenou daňovou povinností, DPH na výstupu neodvedl. Zda si ji přiznal na vstupu, nám není známo. Jedná se o 3 zdaňovací období roku 2020 a 2 zdaňovací období roku 2021. Tento odběratel už s námi nekomunikuje, pohledávky nám ale zaplatil. Nekomunikuje ani se správcem daně. Máme očekávat, že DPH bude vymáhat správce daně na naší firmě? Jaká by v takovém případě byla DPH na vstupu? Stalo by se DPH nákladem?

Nakoupili jsme zboží ze Švýcarska. Část zboží se bude vracet. Dodavatel má pobočku v Německu (má VAT number DE) Je v pořádku, pokud dojde ke vrácení zboží (přepraví se) do Německa, že bude vystaven dobropis ze Švýcarska?

Kongres v Praze pořádá švýcarský podnikatel, který nemá v ČR sídlo ani provozovnu. Jedná se tedy o osobu neusazenou v tuzemsku [§ 4 odst. 1 písm. l) ZDPH]. Tento švýcarský podnikatel je navíc registrovaný jako český plátce u FÚ pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 ZDPH), jeho DIČ začíná číslem 68. Kongresu se může zúčastnit kdokoliv, kdo se zaregistruje a zaplatí vstupné. Jedná se o oprávnění ke vstupu, místo plnění je v ČR podle § 10b písm. a) ZDPH. Vstupenku si on-line koupí a zaplatí 2 osoby:  fyzická osoba, nepodnikatel (občan ČR),  česká a. s., plátce daně, pro svého zaměstnance. Kdo má povinnost přiznat a odvést českou DPH? Varianta 1. Švýcarský pořadatel z obou vstupenek (§ 108 odst. 1), protože je plátcem v ČR. Varianta 2. Švýcarský pořadatel jen ze vstupenky pro občana (vztah B2C, § 108 odst. 1), protože je plátcem v ČR; DPH ze vstupenky prodané pro a. s. odvede tato a. s. formou reverse charge z titulu nákupu služby od osoby neusazené k dani [vztah B2B, § 108 odst. 3 písm. a) 1] – registrací k DPH v ČR se statut dodavatele jako osoby neusazené v tuzemsku nezměnil. Které ustanovení § 108 má v případě prodeje vstupenky pro a. s. přednost: § 108 odst. 1 nebo§ 108 odst. 3 písm. a) 1 ZDPH?

Osoba neusazená k dani v tuzemsku (má sídlo v třetí zemi) by ráda do ČR dovezla svůj majetek (osoba v ČR není registrována k DPH), majetek je v dalším kroku vyvezen do třetí země, v některých případech majetek bude úplatně dodán a v některých případech do třetí země bude dodán bezúplatně. Slyšeli jsme, že při dovozu si musí tato společnost ze třetí země zvolit zástupce, který za ni podá celní prohlášení. Jak to v praxi probíhá? Zástupce zaplatí clo a DPH a následně obě položky přeúčtuje společnosti? Změní se situace nějak, pokud by se osoba neusazená k dani zaregistrovala k DPH v ČR? 

Nakupujeme stroj z DE(1). Do stroje je nutné před dodáním zákazníkovi dodat spotřební materiál. Spotřební materiál nakupujeme také z DE, ale od jiného dodavatele než nám dodává stroj DE (2). Dodání spotřebního materiálu dochází dříve než je stroj expedován. V následujícím textu zkusím shrnout jaké možnosti z pohledu zákona o DPH máme a jaké mají případné důsledky. V případě nesprávných údajů, prosím o opravu/doplnění. 1. Spotřební materiál je potřeba dodat např. v 11/2023. Stroj je expedován včetně spotřebního materiálu 2/2024. Spotřební materiál se přepraví od dodavatele DE2 k dodavateli DE1. Dochází k povinnosti registrace DPH v DE, protože zboží neskončilo v ČR? 2. Spotřební materiál pořídíme a dovezeme z DE do ČR - pořízení zboží s nárokem na odpočet (vstup, výstup). Následné dodání spotřebního materiálu do DE - faktura odběrateli v SK - pokud nemá DIC DE - dochází k jeho povinné registraci v DE? 3. Třístranný obchod přichází v úvahu za podmínek přepravy spotřebního materiálu z DE přímo do SK - důkazní prostředek - dokumentace o přepravě. Následně by si musel SK zákazník zajistit přepravu do DE? Nabízí se případně nějaká další možnost, abychom se nemuseli registrovat k DPH v DE?

Na konci srpna 2023 jsme obdrželi materiál od zahraničního dodavatele, DUZP je tedy srpnové (pořízení zboží z EU s odpočtem DPH). Fakturu jsme obdrželi až v září 2023, i když na dokladu je datum srpen a přepravní listy jsou také srpnové, což je správně. Bohužel v srpnu jsme neuplatnili daň na vstupu z tohoto zahraničního dokladu. Můžeme toto dodání zboží z EU zahrnout do přiznání k DPH za měsíc září, nebo musíme podat dodatečné přiznání za srpen a v září nesmíme vůbec uplatnit? U českého dodavatele je mi to jasné, ale u zahraničního tápu.

Nakoupíme zboží od firmy z 3. země (Singapur) a rovnou ho prodáme do 3. země (Hong Kong). Zboží vůbec nejde do ČR, je zasláno ze Singapuru do Hong Kongu. Jak naložit s přijatou fakturou za zboží a s vydanou fakturou za jeho prodej z hlediska DPH?

Fyzická osoba, plátce DPH, má několik nemovitostí a má v úmyslu nemovitosti darovat svému městu, ve kterém žije. U některých nemovitostí uplatnil nárok na odpočet, u některých nikoliv při jejich pořízení. Vedle toho na většině z nemovitostí bylo provedeno technické zhodnocení a opravy. Dotazy máme výhradně k DPH. 1. Jaký má dopad darování nemovitosti, u které byl uplatněn nárok na odpočet, pokud byla nemovitost pořízena např. před 20ti lety? Předpokládám, že platí povinnost odvodu DPH, co bude základem daně, když nemovitost byla pořízena za 1mil. Kč, ale dnešní tržní cena je okolo 10 mil. Kč? 2. Jaký má dopad darování nemovitosti, u které nebyl uplatněn nárok na odpočet a byla pořízena např. před 3lety? 3. Jaký dopad má darování nemovitosti na provedené technické zhodnocení? Zde předpokládáme, že u TZ provedeného před 10 lety před darováním není dopad žádný a u ostatních musí dojít k vypořádání DPH. Platí ale vypořádání DPH z TZ i v situaci, kdy vlastně odvádím DPH při daru z ceny celé nemovitosti viz první otázka? 

OSVČ, plátce DPH zprostředkovává pro svého objednavatele A (plátce DPH ve Velké Británii) dopravu různého zboží (doprava se koná např. Itálie -->VB, Německo --> ČR atd.). Tuto dopravu objedná u svého přepravce B (někdy je to plátce v ČR, jindy ORD z Německa atd.). Plátce dostane fakturu např. s datem DUZP 25.08. datum vystavení 02.09. Tuto fakturu obdrží a zaplatí ze svého účtu 10.09. - např. zadá platbu 1 000 EUR a z jeho účtu odejde 26 200 Kč. Bez ohledu na zaplacenou částku z účtu musí přepočítat platbu 1000 EUR správným kurzem k DUZP? 1) Může všechny své transakce přepočítávat jednotným kurzem k 1.1. (ale není účetní jednotkou, vede daňovou evidenci) nebo pokaždé jiným denním kurzem k DUZP? Fakturu pro svého objednavatele ve Velké Británii vystavuje bez DPH. 2) Je povinen na faktuře uvést "daň odvede zákazník" pokud je faktura vystavena do VB? 3) Jaké datum DUZP uvede na faktuře – může/musí být uvedeno datum DUZP, kdy se o částce dozvěděl, resp. o skutečné spotřebě, tj. kdy mu faktura od přepravce dorazila nebo na faktuře musí být původní DUZP od přepravce (v tom případě by někdy nemusel stihnout přiznat plnění ve správném měsíci) - jaké ustanovení zákona pro tuto situaci platí? 4) OSVČ s objednavatel A nemá žádnou smlouvu, vše funguje přes e-mail, objednavatel je také spediční firma, a proto neosvobozuje v případě dovozu/vývozu tyto služby, vždy je to zdaněná transakce, resp. v reverse charge. V případě vývozu je to jasné, není zde splněna podmínka vazby na vývozce (OSVČ není přímý dodavatel služby vývozci). V případě dovozu však nemá přístup k žádným dokladům, potvrzením, že by dovozce (dovozce ani nezná, nekomunikuje s ním, komunikuje pouze se spediční firmou z VB) zahrnul cenu dopravu do základu dováženého zboží, a proto daň přiznává – je tento postup správný?

Česká s. r. o., plátce DPH, sídlo v ČR, nemá stálou provozovnu v jiném členském státě, není registrované k DPH v jiném členském státě. Toto s. r. o. nakupuje od španělského výrobce plátce DPH zboží, které dodává dánskému kupujícímu plátci DPH. Dopravu zboží zajišťuje česká s. r. o. prostřednictvím českého dopravce, který vyjede z ČR, ve Španělsku naloží zboží a dovede do Dánska a fakturuje tuto dopravu na česká s. r. o., které dopravu uhradí. Fakturu na zboží včetně dopravy vystaví česká s. r. o. na dánského kupujícího, a to bez DPH. Podle § 17 ZDPH se jedná o třístranný obchod a česká s. r. o. vystupuje jaké prostřední osoba, kdy tuto vydanou fakturu uvedené v přiznání k DPH na řádku 31 a v souhrnném hlášení s kódem 2, na kontrolní hlášení vliv nemá. Nákup za zboží od španělského výrobce se uvede na řádku 30, na kontrolní hlášení vliv nemá. Je tento postup u výchozí situace v pořádku? Pokud se česká s. r. o. rozhodně určitou část zboží nakoupit přímo od španělského výrobce a dovést do ČR a zde následně prodat velkoobchodně dalším odběratelům usazeným v tuzemsku, prodá jim zboží takto dovezené do ČR a vystaví fakturu se základní 21% sazbou DPH a toto plnění odvede a uvede na řádku 1 v přiznání DPH. Lze nákup takového zboží a fakturu takového zboží ponechat na řádku 30, jak je uvedeno ve výchozí situaci? Španělský výrobce vystavuje fakturu na zboží souhrnně a nerozlišuje kam je zboží určeno. Nebo musí česká s. r. o. rozlišovat tento nákup a vyžádat si samostatný doklad a takový nákup uvést na řádku 3 a 43? Pokud česká s. r. o. nakoupí zboží od španělského výrobce plátce DPH podle výchozí situace, ale odběratelem nebude jiný členský stát a plátce DPH v něm usazený, ale bude to třetí země mimo EU, typicky Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Norsko, a další země mimo EU. V tomto případě zboží u španělského výrobce vyzvedne opět český dopravce a odveze jej do třetí země. Jak se bude správně vystavovat faktura na odběratele? V dotazu Vývoz zboží, které bylo nakoupeno v EU, ID 39591, v obdobné situaci vyplývá, že plnění bude podléhat španělské DPH, nemáme však španělské DIČ, takže bychom měli správně zboží prodat s českou základní 21% sazbou DPH, protože nepodléhá v tomto případě osvobození? Plnění by se uvedlo na řádku 26 v přiznání k DPH a v to v částce bez DPH nebo v částce s DPH? V § 11 odst. 2 ZDPH je uvedeno že pořizovatel takového zboží by neměl nárok na odpočet, což by ale nebyl náš případ, protože dodáváme osobě nepovinné k dani usazené ve třetí zemi, je to tak? Nákup takového zboží v této situaci by se uvedl na řádcích 3 a 43?  

Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 

Pro našeho tuzemského odběratele máme zpracovat projektovou dokumentaci elektronického požárního systému budovy umístěné na Slovensku. Plátci DPH jsme pouze v tuzemsku. Náš odběratel je rovněž pouze tuzemský plátce DPH, na Slovensku k DPH registrovaný není. Náš odběratel bude projekt a další služby fakturovat finálnímu zákazníkovi na Slovensko. Místo plnění je tedy na Slovensku; povinnost registrace na Slovensku máme my, nebo náš odběratel? Pokud nám nevzniká povinnost registrovat se k DPH na Slovensku, zdanitelné plnění máme zahrnout na řádek č. 26 přiznání k DPH, do souhrnného a kontrolního hlášení ho neuvedeme a na fakturu neuvedeme žádné DPH?

Česká právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, odeslal zboží na Slovensko (slovenskému plátci DPH), aby na něm provedl nezbytnou opravu. Po převzetí zboží slovenská společnost zjistila, že zboží je neopravitelné, resp. oprava je nerentabilní. Česká společnost se slovenskou společností domluvila, že zboží se nebude vracet zpět do ČR, ale slovenská společnost zajistí jeho likvidaci na Slovensku (ekonomicky výhodnější varianta, než vrácení zboží zpět do ČR). Jaké je správné řešení z pohledu DPH pro českou společnost, když zboží zůstává na Slovensku a tam se likviduje, tj. není splněná podmínka pro vrácení zboží do ČR, aby se nejednalo o přemístění zboží (§ 4 odst. 6 zákona o DPH). 

Cestovní agentura na základě smlouvy o obchodním zastoupení (jménem a na účet jiné osoby, cestovní agentury z EU, která má provozovnu v ČR) prodává zájezdy za provizi. Stane se identifikovanou osobou při prodeji zájezdu do EU? Zatím realizovala jenom prodej mimo EU (3. země), kde jestli to chápu dobře, je provize osvobozená, pouze se započítává do obratu pro případné plátcovství DPH.

Jakou sazbu DPH máme použít při prodeji cukrovkových řízků (kód nomenklatury celního sazebníku 23032010)? Lze použít sníženou sazbu 15 % bez ohledu na skutečné konečné použití? Cukrovkové řízky budou zřejmě použity pro výrobu bioplynu.

Prosím o vysvětlení pojmu finanční hodnota stavební úpravy. GFŘ ji definuje tak, že za finanční hodnotou stavební úpravy je nutné rozumět součet všech základů daně a daně u dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, které byly reálně zabudovány nebo spotřebovány při uskutečňování stavební úpravy. Konkrétně nás zajímá, jaké přijaté služby jsou za toto považovány. Zda pouze přijaté stavební práce nebo také poradenské služby (právní, daňové), práce projektantů a architektů. Pokud bychom účtovali do hodnoty pořizovací ceny také úroky z přijatého úvěru na pořízení majetku, zda do finanční hodnoty patří i tyto úroky. 

Do rukou se mi dostal daňový doklad na odebrané služby, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Doklad byl vystaven pozdě, neboť na fakturaci se zapomnělo. Doklad tak měl datum vystavení září 2023, ale jako DUZP bylo uvedeno květnové datum. Obrátila jsem se dodavatele s tím, že se jedná o neplatný daňový doklad, jelikož doklad byl vystaven více jak 15 dnů od DUZP. Dodavatel mi odpověděl, že záležitost konzultoval se svým daňovým poradcem, který mu řekl, že doklad je vystavený správně. Já ani daňový poradce ale toho názoru nejsme a myslíme, že se na doklady s přenesením vztahují stejná pravidla pro vystavování dokladů jako na běžná plnění (dle § 28 odst. 5 ZDPH). Mohu poprosit o posouzení situace, která ze stran má pravdu? 

Společnost A (CZ DIČ) uzavřela smlouvu se společností B (Německo) na dodávku výrobků konečnému zákazníkovi C do Anglie (3. země). Společnost B nám poskytla pro tento kontrakt jejich CZ DIČ (s tím, že tento plátce je bez sídla a provozovny v tuzemsku). Výrobky budou dodávány přímo z ČR do Anglie. Ve smlouvě není řešen okamžik převodu vlastnictví. Podmínka INCOTERMS je FCA. Nevíme zda dopravu zajistí B nebo C. Nebudeme figurovat ani na vývozním doprovodném dokladu (pokud budeme zajišťovat proclení, tak pravděpodobně pouze jako pověřená osoba). Dle platebních podmínek fakturujeme zálohu několik měsíců před vývozy. Proto už v tuto chvíli řešíme správný postup z pohledu DPH. 1) Jak má vypadat fakturace mezi A a B? 2) Co všechno musíme jako účetní vědět, abychom správně posoudili konkrétní případ? 3) Jak máme posoudit přechod vlastnictví (dodání dle § 13 zákona o DPH) , když není upřesněno ve smlouvě? Prosím o potvrzení nebo vyvrácení našeho názoru, že podmínky INCOTERMS neřeší přechod práva nakládat se zbožím jako vlastník, ale řeší pouze náklady a rizika spojené s dopravou.