Ing. Ladislav Pitner - strana 84

Manžel, majitel firmy, chce koupit na leasing do firmy Fabii, je plátcem DPH. Jaké jsou podmínky ohledně DPH, může z akontace a následně při každé měsíční splátce žádat vrácení DPH?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH vede daňovou evidenci. Vlastní autobazar, ojeté vozy nakupuje i v zemích EU a používá zvláštní režim, do pořizovacích cen zahrnuje veškeré náklady související s danými vozidly, je toto správné? Do nákladů zahrnuje mj. i paragony na PHM. Má u všech dokladů nárok na odpočet DPH?

Autodoprava, DIČ CZ. Provede přepravu nákladu ze třetí země (Chorvatsko) na Slovensko, fakturuje slovenské firmě s DIČ. Jaká bude sazba DPH a podle jakého paragrafu zákona?

Jsme střední škola, plátce DPH. Vybíráme internátní poplatky od žáků - záloha. Ubytování je osvobozeno od DPH. Z těchto záloh neodvádíme tedy DPH. Ani je nezahrnujeme do osvobozených plnění. Tam zahrnujeme skutečnou výši na konci měsíce. Protože tyto zálohy následně žákům vracíme. Každý má své konto. Postupujeme správně?

Jsme střední škola, plátce DPH, zřízená ÚSC. Majetek ve správě. Lze u tohoto majetku při nákupu uplatňovat DPH? Pochopitelně, když ho používáme jak pro zdaňovanou, tak i pro osvobozenou činnost.

Může podnikatel, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů být plátcem DPH? Pokud se stane plátcem, jak zjistí DPH na vstupu, tj. z výdajů? Např. příjmy činí 1 200 tis. + DPH 228 tis., výdaje 50 % 600 tis. + DPH 114 tis. Odvede tedy daň 114 tis.?

Jsme společnost s určením omezeným a provozujeme mezinárodní dopravu osob, jsme plátci DPH. V Sofii (BG) jsme dali do opravy náš autobus, protože měl závadu. Dne 8. 2. 2007 jsme obdrželi od servisu v BG fakturu s DPH. Telefonicky jsme protestovali a poukazovali na to, že se jedná o provedení práce na movité věci a povinnost přiznat DPH se přenáší na naši firmu. Už před tím jsme poskytli naše DIČ, i naše DIČ je uvedeno na vydané faktuře servisem. Opatřili jsme si bulharský zákon o DPH a zjistili jsme, že je tam skutečně nedokonalost ve znění, týkající se DPH u opravy movité věci, jak tvrdila účetní této firmy. Jak máme postupovat ve vztahu k bulharskému dodavateli služby a jak uvést tento případ v přiznání o DPH. Jsme měsíční plátci DPH a na řešení tohoto problému nemáme moc času. Je potřeba podotknout, že autobus byl opravován v SR i Rakousku a vždy faktury za opravy byly bez DPH.

Žádáme o vysvětlení problematiky výpočtu DPH u PZS. Vývoz - JSD režim 2100, fakturujeme prodej zboží, částku faktury uvádíme v den proclení na ř. 430 DPH, JSD dostaneme po ukončení, tj. dovozu poslední dodávky zušlechť. zboží. Dovoz - JSD režim 6121, zahraniční faktura je rozepsaná na částky za naše zboží, jejich materiál a práci. Celková částka této faktury je po přepočtení celním kurzem a s částí nákladů za přepravu uvedena v odst. 47 - základ pro vyměření poplatků, clo je 0. Tento základ + zbytek nákladů za přepravu bereme za základ pro výpočet DPH a uvádíme na ř. 220 a 320 DPH. Máme za to, že tento postup odpovídá § 38 odst. 4 zákona o DPH, ale nejsme si jisti.

Jak máme postupovat při vyúčtování DPH? Jsme společnost s ručením omezeným. Ve svém majetku máme nemovité kulturní památky, které pronajímáme a na kterých provádíme opravy, údržbu i technické zhodnocení. Našimi nájemníky těchto nemovitostí jsou jak plátci DPH, kterým k nájmu připočítáváme DPH, tak i neplátci DPH (osvobozeno od DPH). Dle § 78 zákona o DPH musíme u pořízeného dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku v případě změny jeho užití, provést úpravu odpočtu DPH u pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Dotazy zní: A) Zda musíme provést úpravu odpočtu DPH dle § 78 pokud provedeme: 1) technické zhodnocení na nemovité kulturní památce, 2) technické zhodnocení na ostatních nemovitostech, 3) opravu nemovitých kulturních památek nebo ostatních nemovitostí a v následujících 5 letech se změnil způsob využití nemovitosti (např. ze 100 % pronájmu plátcům DPH s fakturovaným nájmem včetně DPH na pronájem jak plátcům včetně DPH, tak i neplátcům DPH bez fakturovaného DPH). Zvláště nás zajímá, zda-li technické zhodnocení provedené na nemovitosti je dlouhodobým majetkem ve smyslu § 78 a § 79 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Existuje časový test pro změnu užívání v případě oprav? B) Zda musíme provádět vyrovnání odpočtu DPH podle § 79 pokud provedeme: 1) technické zhodnocení na nemovité kulturní památce a zařadíme jej do používání, 2) technické zhodnocení na ostatních nemovitostech a zařadíme jej do používání a uplatníme při pořízení odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a v následujících letech vznikne rozdíl mezi vypořádacími koeficienty větší než 10 procentních bodů? C) Jaký je správný postup v případě, že provedeme 1) opravu, 2) technické zhodnocení nemovitosti a uplatníme 100 % nárok na odpočet daně u stavebních prací, protože jsme předpokládali, že po ukončení stavebních prací pronajmeme tuto nemovitost plátcům DPH - fakturované nájemné včetně DPH? Po ukončení stavebních prací bude nemovitost pronajata jak plátcům DPH - fakturované nájemné včetně DPH, tak i neplátcům DPH (jak výše uvedeno je osvobozeno od DPH). D) Jak správně postupovat v případě, že technické zhodnocení je dlouhodobým majetkem a vztahuje se na něj povinnost úpravy odpočtu DPH podle § 78 a povinnost vyrovnání DPH dle § 79. Technické zhodnocení bylo započato před 1. 5. 2004 a bylo zařazeno do používání až po 1. 5. 2004. Vztahuje se povinnost úpravy a vyrovnání DPH na celou hodnotu technického zhodnocení nebo jenom na hodnotu, která připadá na zdanitelné plnění po 1. 5. 2004?

Švýcarská firma, která má v ČR organizační složku, vyvezla 13. 1. 2004 stroj do PLR na ATA Carnet. Stroj byl v Demoraumu a 23. 3. 2006 byl ATA Carnet ukončen. Polské celní orgány vyměřily DPH a stroj byl uvolněn do volného oběhu. Dne 23. 8. 2006 švýcarská firma prodala stroj své organizační složce v ČR. Jak máme postupovat při výpočtu DPH na vstupu? Nemáme JSD. Ve své podstatě jde o přemístění majetku švýcarské firmy své organizační složce v ČR. Jedna se o vnitropodnikové plnění - pak bez DPH, nebo vývoz do EU a jako doklad poslouží přepravní faktura z Polska do ČR? Nebo máme postupovat podle § 16 odst. 5 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty? Zdůrazňuji, že se jedná o vztah matka - dcera. Doplňující otázka: Musíme ještě dodat, že švýcarská firma – matka, dováží zboží na DIČ plátce organizační složky, která je registrovaná k DPH v ČR. Týká se odpovědi pod bodem 2.

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH si pořídil do své firmy ojetý osobní automobil M1 (rok výroby 2003) v bazaru v Německu. Na faktuře je uvedeno, že se jedná o prodej dle § 25a. (Die Rechnungserstellung erfolt nach Paragraph 25a des.UstG.Wir verkaufen Ihnen das Gebrauchter PKW nach Paragraph 25a UstG.MwSt16% :NETTO EU LAND.) Musí podnikatel automobil dodanit DPH?

Společnost s ručením omezeným se stala členem družstva. Družstvo schválilo půdní vestavbu, kterou bude společnost s ručením omezeným financovat formou navýšení členského vkladu. Po dokončení stavby převede členský podíl na nové členy družstva, kteří vystavěné byty budou užívat (fyzické osoby). Dotaz : - Může si společnost s ručením omezeným odečítat DPH na vstupu u stavebních prací? - Má odvádět DPH ze záloh, které jí poskytují budoucí členové družstva na výstavbu bytů? - Bude převod členských práv po dokončení stavby provázen DPH nebo jenom daní z příjmů právnických osob? - Jak zálohy na budoucí převod členských práv správně nazvat, aby nebylo nutné DPH odvádět?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, fakturuje měsíčně plátci DPH z Rakouska (přepravce) za služby spojené s mezinárodní dopravou. Ti mu poskytnou své DIČ. Může být fakturace bez daně? (Obdobně jako u mezinárodní přepravy?)

1) Lze uzavřít obchod (kupní smlouvu), a to následovně: Písemnou kupní smlouvu uzavřou dvě strany - subjekt A (jako kupující), který je plátcem DPH v ČR, s českým subjektem B (jako prodávajícím), který není plátcem DPH v ČR ani v jiném čl. státu EU. Dodavatelem zboží (stroje) je však subjekt C z jiného čl. státu - z Anglie - který je plátcem daně v tomto jiném čl. státu (Anglie) a není plátcem daně v ČR. Subjekt B je dceřinou společností - organizační složkou subjektu C v ČR, není však údajně stálou provozovnou ve smyslu zákona o DPH. Předmětem kupní smlouvy je dodávka stroje z Anglie od subjektu C do ČR přímo subjektu A. Subjekt C nejprve požádá subjekt A o zaplacení 100% ceny dodávky stroje (150 000 EUR) zálohovým listem. Po zaplacení této zálohy odešle subjekt C stroj z Anglie do ČR přímo subjektu A, a na základě potvrzených expedičních listů subjektem A vystaví subjekt C daňový doklad pro subjekt A (s DIČ subj. A a subj. C), a to do 5 dnů ode dne potvrzení převzetí stroje v ČR. Firma A následně zahrne pořízení tohoto zboží (stroje) do souhrnného hlášení a do hlášení Intrastat. Kupní smlouva však dále obsahuje ujednání smluvních stran (subjektů A a B), že v ceně dodávky stroje je započítán dohled specialisty prodávajícího (subjektu B) nad montáží stroje na pozici u subjektu A. Ve smlouvě není dohodnuta fakturace těchto služeb subjektem B, který ji ani vyúčtovat subjektu A nehodlá. 2) Jak je to s povinností k DPH. Kdo z výše uvedených subjektů (A nebo B) je povinen přiznat daň?

Firma, plátce DPH se zabývá servisem automobilů, několikrát za rok vykoupí ojeté vozidlo od občana (neplátce) z ČR nebo EU a prodá ho v ČR. Vozidla prodá bez DPH jako osvobozené plnění dle § 62 odst. 2 zákona o DPH. Je tento postup správný?

Právnická osoba, plátce DPH, si pronajala objekt (nemovitost) od fyzické osoby (občana). Tuto nemovitost pronajímá studentům. 1. Fakturuje právnická osoba pronájem s DPH ? 2. Při případných opravách či úpravách nemovitosti, lze si nárokovat odpočet DPH?

Podnikatel, neplátce DPH, bude vyvážet zboží do ciziny. Jeden měsíc do státu Evropské unie za 350 000 Kč, další měsíc do třetí země za 350 000 Kč. Další měsíc opět do státu Evropské unie za 350 000 Kč. Jaké povinnosti má podnikatel vůči státům kam vyváží? Je možné, že odběratel bude plátce i neplátce DPH. Po třetí dodávce se stane podnikatel plátcem DPH. Pokud bude dovážet odběratelům plátcům DPH je mi to jasné, ale pokud bude dovážet neplátcům, jaké bude mít povinnosti?

Za IV.Q máme velký nadměrný odpočet. Pokud bychom ho neuplatnili a daň si odečetli až za I.Q 2007, museli bychom podat dodatečné daňové přiznání. Tedy i základ daně uplatnit až v roce 2007, nebo můžeme základ daně ponechat do roku 2006 a odpočet provést v roce 2007 v dodatečném daňovém přiznání. Tam musí být uveden základ daně i když byl započten do roku 2006? V případě, že raději neuplatníme odpočet a ponecháme jen daňový základ, je to pro případnou kontrolu bráno za postih?

Společnost s r. o., měsíční plátce DPH, podvojné účetnictví. Firma nárazově vykonává práce v EU (Německo, Španělsko), a to řezání - jde o manuální práci. Protože nemá vlastní kapacitu, objednává si na tyto práce další českou firmu. Tato firma vyúčtovává zadavateli svoji práci a náklady na akce bez DPH. Je to správně? Co to znamená pro druhou českou firmu, tedy zadavatele z hlediska DPH? Má tato firma odvézt z tohoto plnění DPH a nárokovat odpočet DPH a uvést toto do daňového přiznání?

Jsme plátci DPH a dodáváme technologii do Běloruska, a to včetně montáže. Postupujeme dle § 7 odst. 3 ZDPH a budeme fakturovat bez DPH (plnění vykážeme v ř. 510 DAP). Součástí technologie je i řídící systém, který nám dodává český plátce, a to tak, že řídící systém se do technologie instaluje v našem závodě ještě před dodáním do Běloruska. Po kompletaci celku pojedou naši zaměstnanci a jeden zaměstnanec dodavatele řídícího systému do Běloruska, kde proběhne montáž linky a akceptační test funkčnosti. Zaměstnanec dodavatele řídícího systému se podílí pouze na akceptačním testu. Ve smlouvě o dílo s tuzemským subdodavatelem je kromě ceny za dodané dílo ještě ustanovení, které říká, že nám firma bude fakturovat cestovní náklady svého zaměstnance spojené s cestou do Běloruska (letenku, diety, ubytování atd.). Bude fakturace subdodavatele na naší firmu včetně DPH?