Ing. Ladislav Pitner - strana 82

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH (ČR), předmětem podnikání je nákup a prodej zboží. Naše zaměstnance vysíláme na pracovní cesty do zemí EU (školení). Ubytování zajišťuje jiná obchodní společnost (z ČR, plátce DPH - ne cestovní agentura), která tam zároveň vysílá i své zaměstnance. Náklady za ubytování našich zaměstnanců nám fakturuje. Podléhá tato fakturace DPH a popř. v jaké sazbě? Ovlivní tuto fakturaci, zda je doklad od plátce z EU nebo neplátce?

Jsme společnost s ručením omezeným zabývající se nákupem a prodejem zboží, vedeme účetnictví a jsme plátci DPH. Mimo jiné nakupujeme zboží ve Slovenské republice a také české zboží vyvážíme do Slovenské republiky. Zboží, které nakoupíme v SR - na české DIČ bez DPH dovezeme do ČR a přiznáme DPH. Jak by to bylo v případě, že zboží nakoupíme v SR a nebude dovezeno do ČR, ale zůstane zrovna v SR? Tento obchod se nedá uskutečnit na české DIČ? Museli bychom se stát plátci daně v SR? Co všechno musíme pro případnou registraci udělat - kde se zaregistrovat?

Právnická osoba - s. r. o., plátce DPH vede účetnictví. Nevím si rady s problematikou stanovení sazby DPH ve stavebnictví, přestože mám před sebou Metodický výklad k uplatňování DPH ve výstavbě č.j. 18/54516/2006-181. Nevím, zda uplatnit sníženou sazbu DPH na celé dílo nebo bude i 19 %? Jedná se o předmět plnění - Výměna zdravoinstalace a přípojky v bytovém domě a to v následujícím stavebním rozsahu: - rekonstrukce vnitřní svislé odpadové kanalizace, vodovodu, ale jen s napojením WC, umyvadla, dřezu a vany v místě odbočení hlavní stupačky (nejsou vyměňovány vnitřní rozvody) až po odvětrání na střechu - demontáže stávající kanalizace a vodovodu - bourací práce zděných šachet - přepojení odboček na nové potrubí stupaček a to odpadu i vody - osazení podružných vodoměrů v každém bytě a dle Projektové dokumentace i v nebytových prostorách - zednické zaprávky po bouracích pracech, oprava maleb, podlah a zdí dotčených pracemi - označení hlavních uzávěrů vody ve společ. prostorách - směry od hl. vstupu do domu až k uzávěrům - odvoz suti, úklid všech prostor - celková rekonstrukce vodovodních venkovních přípojek - obzvláště tady si nejsem jistá, zda nebude 19 %. Nebo to vše nechat v 5%? Ale pokud bude u něčeho 19 %, jak určit tu cenu, která by se musela fakturovat s 19 % je těžko odděleně vyčíslitelná. Existuje nějaká literatura s příklady z praxe.

Můj klient vyváží zboží do USA plátcům DPH i neplátcům. Nevím, jaké povinnosti jsou, když vyváží zboží neplátcům DPH. Musí být také JCD, do přiznání k DPH se píše do kolonek vývoz a není nějaká registrační povinnost v USA při překročení určitého finančního limitu?

V případě postoupení (cese) smlouvy o finančním pronájmu z původního nájemce na nového nájemce nedochází podle výkladu MF při vypořádání za již zaplacené splátky ke zdanitelnému plnění (pokud se nemění leasingová společnost). Běžná praxe je však taková, že původní nájemce vystaví daňový doklad \\\"za postoupení leasingu\\\" základ + DPH. Chtěla bych vědět, zda novému nájemci hrozí nějaký postih v případě, že na základě tohoto daňového dokladu uplatní nárok na odpočet. Pokud ano, jak správně postupovat?

Společnost pořídila v roce 2005 formou finančního leasingu nákladní automobil. Uhradila první mimořádnou splátku, dále hradila pravidelné měsíční splátky a současně uplatňovala odpočet DPH, jak z měsíčních splátek, tak i z první mimořádné splátky. V roce 2006 cesovala leasingovou smlouvu na jinou společnost, v uzavřené smlouvě nebyla dojednána žádná úhrada ze strany nového nájemce. Zbývající část časově nerozlišené mimořádné splátky (účet 381) nelze zahrnout do daňových nákladů. Nevíme ovšem, jak postupovat v případě DPH s ohledem na nejednoznačnost stávajících výkladů. Vzniká plátci - původnímu nájemci - povinnost přiznat a odvést DPH z časově nerozlišeného zůstatku první mimořádné splátky a to i v případě, kdyby obě strany dohodly finanční vyrovnání v této výši? Dotaz k DPH jsem poslala ještě jednou. Prosím ještě o upřesnění odpovědi na otázku, jak postupovat v případě, kdy žádná úhrada ze strany druhého nájemce sjednána nebyla. Domníváme se, že stávající odpověď je relevantní tehdy, pokud bylo dohodnuto finanční vyrovnání, což se nestalo.

Žádám o kontrolu: Fa vystavená 50 000 Kč 311/602 0 Kč DPH pro úřad práce(ř. 530) Fa přijatá 11 900 Kč 518/321 včetně DPH (pro úřad práce) 10 000 Kč 518/321 jiné školení 1 900 Kč 343/321 (ř. 310,550) krácení DPH Fa celkem: 23 800 Kč. Jde mi o to, zda je částka vyfakturovaná za školu pro úřad práce bez DPH a částka za pronájem pro školu pro úřad práce bez DPH a ostatní částky na této faktuře máme krátit nebo se má celá částka krátit včetně úřadu práce (tedy DPH 3 800 Kč krátit)?

Žádám o bližší objasnění výše uvedeného paragrafu zákona o DPH. Jedná se mi konkrétně o toto - klientka se zaregistrovala dobrovolně jako plátce DPH. Plátcem bude od 1. 9. 2007. V průběhu 12 měsíců nakupovala různé vybavení do své ubytovny, kterou začne provozovat. Věci jako skříně, sprchový kout, postele atp. nad 3 000 Kč jsem zaevidovala jako drobný majetek a uplatním nárok na odpočet při změně režimu. Nejsem si ale jistá, zda můžu uplatnit nárok na odpočet DPH při změně režimu u povlečení, ručníků, nádobí a dalších předmětů, které jsem nezařadila do drobného majetku a dále u stavebního materiálu (obkladačky, dlažba...) použitého na drobné úpravy - nejednalo se o rekonstrukci. Doplňující otázka: Citaci příslušného paragrafu znám. Chtěla jsem jen poradit, zda se věci, které jsem v DE zaevidovala jako \\\"provozní režii\\\" a obkladačky a dlažba, které byly nakoupeny na úpravu provozovny dají považovat za obchodní majetek a zda z nich lze uplatnit nárok na odpočet při změně režimu.

Společnost, plátce DPH pořídila formou finančního leasingu nákladní automobil, zaplatila první mimořádnou splátku a dále hradila pravidelné leasingové splátky a současně nárokovala odpočet DPH. V roce 2007 proběhla cese leasingové smlouvy na jinou společnost, avšak v uzavřené smlouvě nebyla dojednána žádná úhrada ze strany nového nájemce. Zůstatek účtu 381 bude nedaňovým nákladem, jak však postupovat z hlediska DPH - vzniká povinnost přiznat a odvést daň z časově nerozlišeného zůstatku mimořádné leasingové splátky?

Společnost s ručením omezeným má se zaměstnancem uzavřenu pracovní smlouvu s tím, že mu poskytne motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. V ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů je uvedena částka 1 % vstupní ceny vozidla a dále je uvedeno, pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Zaměstnanec má za povinnost vést knihu jízd a zde evidovat počty ujetých km pro firemní a soukromé účely. Podle toho také hradí PHM, kterou mu společnost vyfakturuje a z této částky odvádí DPH. Má společnost za povinnost doodvádět nějakou další daň na výstupu s titulu pořízení osobního vozidla kategorie N1, tzn. uplatnila si plný nárok na odpočet daně? Setkala jsem se s názorem, že by mělo být odvedeno DPH z jakéhosi nájemného, kde kritérium je počet ujetých km pro soukromé účely? Kde v zákoně o DPH bych toto ustanovení našla, případně odkaz na 6. směrnici.

Jako účetní zpracovávám účetnictví pro klienta (dále jen autor), který je osobou samostatně výdělečně činnou v oboru umělecké tvorby, kterou vykonává na základě zvláštního zákona (zákon o autorském právu). Jedná se o vytvoření audiovizuálního díla a poskytnutí licence. Autor svou činnost poskytuje na základě smlouvy o vytvoření audiovizuálního díla a poskytnutí licence za odměnu, která zahrnuje vytvoření audiovizuálního díla a svolení autora audiovizuální dílo zaznamenat na prvotní záznam, jakož i dabovat jej a opatřit titulky. Odměna dále zahrnuje poskytnutí licence. Výše odměny za poskytnutí licence je stanovena procenty z celkové sjednané služby. Audiovizuální dílo může být autorem vytvořeno: a) podle scénáře schváleného objednatelem, b) podle vlastního scénáře autora, c) na námět autora s tím, že scénář vytvoří někdo jiný. Po vzniku povinnosti autora platit DPH vznikl problém se zatříděním jeho shora popsané umělecké činnosti do příslušné sazby DPH. Do jaké sazby DPH služby poskytované autorem zařadit?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH. Koupili jsme od polské firmy turecký materiál, který přijel z Turecka rovnou k nám do Čech. Naši celní deklaranti materiál proclili, vystavili JSD, na kterém jsme uvedeni jako příjemci (naše firma). Polská firma nám vystavila fakturu na materiál. Na základě JSD jsme vykázali tento nákup do přiznání k DPH jako dovoz na řádky 260, 340 celním kurzem dle JSD. Materiál byl ale špatné kvality, a proto nám polská firma vystavila slevový dobropis (bez DPH) na tento materiál. JSD zůstávají původní (bez oprav). Jak máme u tohoto dobropisu postupovat při vykázání DPH, jakým kurzem a do kterých řádků? Máme použít kurz původního plnění (tj. celní kurz uvedený na JSD) a ponížit o tento dobropis řádky 260, 340? A za které období (doručení dobropisu)?

Firma s ručením omezeným používá pevný měsíční kurz a je měsíčním plátcem DPH. Jak správně vyměřit DPH při pořízení zboží z EU, když faktura je z června, zboží bylo i v červnu přijato na sklad, ale k nám do účetnictví byla faktura dodána až v červenci. Jaký kurz použiji při vyměření? Budu mít kurz faktury přijaté červnový a při vyměření použiji kurz červencový nebo červnový? A dále - pokud tato faktura obsahuje položky zboží a zároveň je na této faktuře účtovaná i částka za dopravu - bude toto při vyměření nějak rozlišeno nebo se vše vyměří jako pořízení zboží z jiného státu EU (doprava jako součást ceny zboží)?

Naše firma (společnost s ručením omezeným, plátce DPH), pořídila zboží fakturované firmou se sídlem ve Švýcarsku. Zboží má ale bulharský původ a také bylo přímo z Bulharska dodáno do ČR. Švýcarská firma zboží koupila od Bulharské firmy a nám pouze vyfakturovala. Jak k tomuto případu přistupovat z hlediska DPH? Jako dovoz nelze, neboť pohyb zboží byl pouze přes Unii a nemáme JSD, ale jako pořízení také nelze, protože zase nemáme doklad (fakturu) od plátce DPH z Unie, ale od švýcarské firmy (není v EU). Na základě čeho vyčíslit DPH a do jakých řádků přiznaní uvést?

Můj klient, plátce DPH, začíná vyvážet svoje zboží do USA. Bude vyvážet plátcům DPH i soukromým osobám. Zboží přepravuje přes přepravní firmu letecky. Ta mu vydala Přepravní list + originál dokladu STAPLE DOCUMENTS ABOVE PERFORATON. U tohoto originálu jsou další tři kopie. Na Přepravním listu i na druhém dokladu je pouze razítko a podpis firmy, která přepravu uskutečňuje (jedná se o firmu z Prahy). Na faktuře je podpis příjemce z USA. Mohu zaúčtovat tento doklad s 0% DPH jako vývoz nebo to nejsou dostačující doklady pro finanční úřad?

Naše firma zakoupila na leasing použitý automobil - opravdu nelze uplatit odpočet na DPH, tedy se o DPH neúčtuje je 0%? Jak zaúčtovat došlou fakturu spotřeby elektřiny, když faktická spotřeba je nižší než uhrazená záloha a tento zůstatek je použit k částečné úhradě záloh a na tuto částku jsme obdrželi daňový doklad, ale mi jsme ji neuhradili.

Jsme právnická osoba-společnost s ručením omezeným, plátci DPH. Před třemi lety jsme koupili starší osobní automobil od neplátce DPH. Je to u nás dlouhodobý hmotný majetek. Nyní ho chceme prodat plátci DPH. Uplatní se při tomto prodeji DPH, nebo se jedná o osvobozené plnění? Při osvobozeném plnění: podle kterého paragrafu je osvobozeno a do kterého řádku daňového přiznání toto plnění uvést.

Naše firma (společnost s ručením omezeným, plátce DPH), koupila materiál od polského plátce DPH. Materiál byl ale špatné kvality, a proto požadujeme od dodavatele slevu. Dodavatel nechce vystavit dobropis, ale žádá o vystavení tzv. zatěžující faktury od naší firmy. Vzhledem k dobrým obchodním vztahům a rychlému vyřešení situace bychom dodavateli vystavili fakturu na vícenáklady vzniklé v souvislosti s pořízením materiálu zhoršené kvality. Jak to v tomto případě bude s DHP? Můžeme tuto službu fakturovat polskému plátci bez DPH a dle jakého paragrafu zákona o DPH?

Jsem živnostníkem a dovážím ojeté osobní automobily ze zahraničí do ČR. Zde je po provedení nejnutnějších oprav dávám na prodej přes různé autobazary. Zajímalo by mne, zda pořízení těchto ojetých osobních automobilů zahrnovat do obratu, z čehož mi po dosažení hranice 1 000 000 Kč vyplyne povinnost stát se plátcem DPH? Skutečný zisk při prodeji jednoho automobilu nepřesáhne v průměru 10 000 Kč. Pokud by se obrat počítal ze skutečného příjmu z jednoho prodaného vozu, hranice 1 000 000 Kč bych za rok nikdy nedosáhla. Pokud bych měla za povinnost stát se plátcem DPH, co v tomto případě podléhá DPH a v jaké sazbě? Doplňující otázka: a) Jedná se o dovoz z jiného členského státu EU (především Rakouska), b) jedná se pouze o ojeté osobní automobily, c) na dovezený osobní automobil se nechá vystavit tzv. čistopis technického průkazu, bez uvedení dřívějšího majitele. Já jako živnostník zařizuji technickou kontrolu vozu i emise, potřebné na vystavení tohoto čistopisu. Také veškeré potřebné opravy vozu provádím sám. Poté je vůz převezen do autobazaru, který za provizi zprostředkuje prodej vozu. Na kupní smlouvě s novým majitelem jsem však uveden jako majitel vozu, což nevím zda je správné, neboť na technickém průkazu uveden nejsem. Otázkou tedy je, a to opravdu nevím, jak situaci posuzovat. Zda se jedná o zajištění prodeje za provizi či o zboží a jak toto účtovat. Nerad bych se stal totiž plátcem DPH, neboť skutečný zisk z jednoho vozu není vysoký.

Jsme základní škola, nejsme plátci DPH, pořádáme odborné kurzy za účelem zvýšení kvalifikace, nejen pro pracovníky školství. Jedná se o vzdělávací programy v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Kurzy jsou zaměřeny na výpočetní techniku a o jejich absolvování vydáváme osvědčení. Tuto činnost máme povolenou zřizovatelem v doplňkové činnosti, máme na ni vydaný živnostenský list a udělenou akreditaci MŠMT. Budou se výnosy z této činnosti započítávat do obratu pro povinnou registraci k DPH? Nebo se pro nezapočítání do obratu musí jednat pouze o odborné kurzy za účelem rekvalifikace uchazečů o zaměstnání - viz článek \"Školství a DPH\", od Ing. Marii Mikulecké, ŘÍZENÍ ŠKOLY 6/07?