Ing. Matěj Nešleha - strana 6

Tuzemská společnost s ručením omezeným má pronajaté skladové prostory s přilehlým pozemkem. Společnost si pronajatý pozemek se souhlasem pronajímatele upravila a položila na něj zámkovou dlažbu pro parkování svých vozidel. Jak daňově řešit položení zámkové dlažby?

Jsme malá s. r. o. se třemi zaměstnanci. Vedení účetnictví máme sjednáno s paní účetní OSVČ a uvažujeme o spolupráci s daňovým poradcem a chtěli bychom se zeptat, jakým možným způsobem lze spolupráci s daňovým poradcem stanovit? 1) Je možné s ním pouze ústně dohodnout, že nám bude zpracovávat daňové přiznání k DPPO v prodlouženém termínu, tj. bez smlouvy, pouze by nám vyfakturoval odklad a zpracování přiznání za nějakou částku? - Znamená to tedy, že by pak jen přiznání v odložené lhůtě zpracoval a podal a neměl by za něj v případě kontroly zodpovědnost? Je to tak nebo vždy má ve všech případech daňový poradce za správnost, tedy nejen formální (za vypracování), ale za správné "využití" legislativy, zodpovědnost? 2) Je s ním vždy potřeba uzavřít smlouvu, aby nám v případě kontroly byl k ruce a vypomohl nám s obhajobou daňových věcí? Jak se toto v praxi řeší? My bychom chtěli využít variantu druhou, tj. mít daňové poradenství zastřešeno tak, aby nám byl k dispozici při řešení daňových věcí. 3) Jaké jsou běžné částky odměn za zpracování, odklad a zároveň "prohlídku" účetnictví tak, aby za celé přiznání a věci v něm daňový poradce ručil? Potřebujeme dlouhodobou daňovou spolupráci.

Jak se promítne do základu daně neinvestiční dotace u fyzické osoby? Nepodnikatele, plátce DPH, který zdaňuje příjmy dle § 9 dostane dotaci na rekonstrukci domu, který pronajímá.

Společnost bude pořádat pro své zaměstnance teambuilding. Bude se jednat o pobyt na horské chatě od čtvrtečního rána do nedělního rána Povinná účast zaměstnanců je od čtvrtka do pátečního večera. Od pátečního večera do neděle je pobyt dobrovolný. Předpokládám, že pro společnost bude daňově účinným nákladem ubytování i stravování zaměstnanců do pátečního večera, dále také činnost lektora zajišťujícího teambuildingový program v tuto dobu a doprava. Je na stravování zaměstnanců (aby bylo daňově uznatelným nákladem) stanoven nějaký zákonný limit? Pobyt zaměstnanců na nepovinné části je pro společnost nedaňovým nákladem. Pro zaměstnance je nepovinný pobyt nepeněžním, plněním, které se musí přidanit ke mzdě, nebo je možné, do výše 20 0000 Kč, ho uznat jako nepeněžní příspěvek zaměstnanci na dovolenou? Večerní program (kouzelník, alkoholické nápoje apod.) jsou daňově neúčinným nákladem, i když se týká večeru s povinnou účastí? Zaměstnancům za pobyt na povinné části teambuildingu náleží mzda za hodiny, kdy by v práci pracovali (např. při 8hodinové pracovní době za 8 hodin) a za celou povinnou dobu teambuildingu cestovní náhrady - tedy stravné krácené o 75 % při celodenním stravování?

Firma, s. r. o., má hlavní činnost dopravu a zemní práce. Jako vedlejší činnost od roku 2020 bude mít prodej zeminy za hotové. Tento prodej bude její minoritní činností. Tržby z hlavní činnosti jsou placeny převodem, za hotové je jen tento prodej. Myslím si správně, že v rámci EET se firmy bude týkat až 4. vlna od 1. 5. 2020, kam spadají všichni, mimo výjimky, a už se nerozlišuje, která činnost je minoritní?

Od 1. 4. 2019 by se měla také oznamovat souhrnná hodnota příjmů plynoucí do zahraničí nad 100 000 Kč v daném kalendářním měsíci. Máme fakturu za opravu linky nad 100 000, linku jsme odvezli k opravě do PL a tam byla opravena a zpět přivezena, bude i tato oprava spadat do tohoto hlášení, v DPH máme vykázáno jako služba z EU. Našla jsem článek, že by se to mělo týkat opravy, která by proběhla v ČR? Dále jsem se chtěla zeptat jestli by jsme do hlášení měli také uvádět služby za dopravu, faktur je 15 po 10 000 Kč, které se uskutečňují v rámci dodávek materiálu z Polska, materiál jde na příjemku a doprava se naúčtuje k materiálu jako doprovodný náklad. Doprava je také vykázána v DPH jako přijetí služby z EU, zahájení dopravy (tedy i služby) je v PL. Pokud mám 15 faktur, mohou se dát do jednoho hlášení, nebo se na každou fakturu vytvoří hlášení s ohledem na kolonky v hlášení-kurz, datum úhrady?

Firma, s. r. o. , má hlavní činnost dopravu a zemní práce. Jako vedlejší činnost od roku 2020 bude mít prodej zeminy za hotové. Tento prodej bude její minoritní činností. Tržby z hlavní činnosti jsou placeny převodem, za hotové je jen tento prodej. Myslím si správně, že EET se firmy bude týkat až 4. vlna od 1. 5. 2020, kam spadají všichni, mimo výjimky a už se nerozlišuje, která činnost je minoritní?

Mám již podané Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019. Nyní se mi podařilo získat daňové doklady (DPH) k zaplaceným zálohám v roce 2019. DPH si můžu uplatnit v roce 2020, ale jak je to s daní z příjmů? Musím podat dodatečné přiznání na daň z příjmů 2019, nebo můžu o uplatněné DPH zvýšit základ daně v roce 2020 v daňovém přiznání?

Společnost má uzavřenou nájemní smlouvu s pronajímatelem, který vlastní nemovitou kulturní památku. Pronajímatel dal souhlas nájemci k provádění technického zhodnocení na tomto majetku a může též uplatňovat odpisy z provedeného tohoto technického zhodnocení. Může nájemce při uplatňování odpisů postupovat dle § 30 odst. 6 zákona o daních z příjmů či toto ustanovení je platné pro vlastníky kulturní památky? A nájemce kulturní památky je povinen postupovat dle § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba, která má příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. příjmy z lesního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, obdržela na základě žádosti podle podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., finanční příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku z kapitoly Ministerstva zemědělství.Tato osoba uplatňuje výdaje podle ustanovení podle § 7 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. ve výši 80 % z příjmů z lesního hospodářství (§ 10 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Bude se zahrnovat tento finanční příspěvek do příjmů z lesního hospodářství, a tedy je možné uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů z lesního hospodářství včetně tohoto příspěvku? Například: FO má příjem z lesního hospodářství ve výši 100 000 Kč a dále obdržela fin. příspěvek na obnovu lesních porostů ve výši 100 000 Kč. Je možné tedy uplatnit výdaje ve výši 80 % z částky 200 000 Kč, tedy částku 160 000 Kč?

Jednatel v jednom s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství a zároveň dohodu provedení práce na částku 10 000 Kč. Může mít uzavřenou dohodu o provedení práce na částku 10 000 Kč ještě u jiné společnosti s. r. o.? Dohoda by byla opět na částku 10 000 Kč. Takže by jednatelka měla dvě dohody o provedení práce v celkové hodnotě 20 000 Kč. Vztahuje se i na druhou dohodu pravidlo, že se z částky neodvádí socální a zdravotní, ale pouze srážková daň 15 %?

Rakouská společnost zaměstnává českého rezidenta. Rakouská společnost nemá v ČR provozovnu. Český rezident, jakožto obchodní zástupce, se bude v ČR zdržovat více jak 183 dní v roce. Posoudili jsme, že za dny, které stráví v ČR, bude jeho mzda zdaněna v ČR. Tento český rezident – zaměstnanec dostane možnost používat služební automobil k soukromým účelům. Moje otázka zní : zda přidanění 1 % vstupní ceny vozidla bude rozděleno podle strávených dnů v ČR a v Rakousku nebo bude zdaněno jen v ČR anebo jen v Rakousku.

OSVČV, plátce DPH, vede daňovou evidenci, podnikající v advokaci, vystudovaný právník s titulem JUDr., rozhodl se dolnit studium na Cambridge Business School s. r. o., studium vzdělávacího programu MBA Real estate, mohu toto studium, díky němuž dojde k rozšíření oprávnění k poskytování právnických služeb uznat jako uznatelný výdaj?

Stavební firma s. r. o, dodává celou stavbu (bytovku, most, čističku) českému plátci, stavba je v ČR. Některé práce si najímá jako subdodávky ze Slovenska (např. práce železářů, zedníků, úprava staveniště apod.) Má s. r. o. posílat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí? A pokud ano, má se řídit datem zaúčtování, nebo datem uhrazení dodavatelské faktury? A jak je to ohledně vzniku stálé provozovny těchto SK subdodávek, zda když dělají na různých stavbách, ale na žádné z nich nepracují více než půl roku, jim vzniká stálá provozovna?

Dosud zaměstnavatel rozdával svým zaměstnancům stravenky, které nakupoval od jednoho dodavatele. Zaměstnancům dával stravenky (dle rozhodnutí firmy v hodnotě 120,00 Kč) ve více kusech - tzn. denní hodnotu jedné stravenky pokryl dvěma kusy stravenek - ( nominální hodnota 80,00 + 40,00 Kč). 1) je možné, aby denní hodnota jedné stravenky byla pokryta více stravenkami v různých hodnotách? 2) Zaměstnavatel uvažuje o dvou dodavatelích stravenek s tím, že by jeden zaměstnanec dostával určitou část stravenek od jednoho dodavatele a zbytek od druhého. Je toto možné?

OSVČ, podnikatelka, neplátce, má ve spoluvlastnictví se svým manželem (nepodnikatelem) nemovitost, každý vlastní ideální 1/2. Podnikatelka provozuje jazykovou školu a rozhodla provést úpravy 2. patra tohoto rodinného domu na učebny (např. výměnu oken, dveří, omítky, vymalování, příčky). Pokud podnikatelka vloží do obchodního majetku nemovitost, jak daňově řešit odpisy, opravy, technické zhodnocení, popř. další náklady (např. energie)?

Fyzická osoba, plátce DPH, si nechal zhotovit stavební úpravy na svém rodinném domě, který nemá zařazený v obchodním majetku, nemá zde provozovnu, ale má zde trvalé bydliště. Dodavatel stavebních a montážních prací vystavil fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti. Je přípustné zavést tuto fakturu do evidence pro účely DPH, použít režim přenesení daňové povinnosti odběratele, tedy přiznat daň na výstupu, uplatnit nárok na odpočet, ale zároveň nezahrnout do daňových výdajů?

Firma A uzavřela pojištění majetku a společně se v této pojistné smlouvě pojistily i dvě další firmy. Je možné tuto pojistku zaúčtovat v jedné firmě a přeúčtovat poměrnou část výše pojistky dalším dvěma firmám? Může to takto být a současně se bude jednat o náklad obou společností? Je to takto možné proúčtovat z hlediska daně z příjmů, aby pojistné bylo ve všech firmám jako uznatelný daňový náklad?

Společnost s r. o. vlastní dva osobní automobily, které jsou daňově i účetní odepsány. Od jejich nákupu a zařazení do užívání uplynulo 5 let. Společnost s. r. o. chce darovat společníkovi, zaměstnanci v jedné osobě na základě smlouvy oba automobily. Bude společnost odvádět DPH a z jaké ceny? Je nutný odhad? Bude mít darování za následek dodanění daně z příjmů právnických osob v s. r. o.? Bude fyzická osoba společník podávat daňové přiznání? A pokud ano, v jaké ceně bude automobily zdaňovat?

Klient, občan, měl vleklý soudní proces. Půjčil nemalý obnos, který do termínu nebyl vracen. Proto vše skončilo u soudu. Byly vyčísleny i úroky, které byly v roce 2019 fyzicky vyplacene žalující straně (klient občan). Ovšem druhá strana, obžalovaný, se odvolal a soudní proces není ukončen. Jak postupovat, jsou úroky daňový příjem (§ 10 ZDP - Ostatní příjmy) v roce 2019, i když v roce 2020 bude soudní jednání?