Ing. Christian Žmolík - strana 37

Společnost s. r. o. zjistila vcelku pozdě, asi po půl roce, že je povinna srážet srážky ze mzdy svého zaměstnance na základě soudního příkazu. Jednatel společnosti to ihned vykomunikoval s exekutorem a odvedl příslušnou částku vypočítanou z příslušných mezd tohoto zaměstnance. Ovšem v tuto chvíli již zaměstnanec nebyl zaměstnancem s. r. o a postupně přicházely další a další exekuce na tohoto člověka. Zaměstnanci byly tedy vyplaceny, celé, plné mzdové nároky, a tato exekuce byla vyplacena z účtu společnosti s. r. o. Vzhledem k dalším exekucím na bývalého zaměstnance nechce jednatel společnosti proúčtovat závazek vůči němu, protože je považuje za nevymahatelné. A já se ptám, je za těchto okolností výdaj za exekuci nedaňovým výdajem společnosti z hlediska DPPO? Vše proběhlo v jednom roce a mzdy jsou zaúčtovány standardně, bez těch exekucí však.

Zaměstnanec firmy, který je i jednatelem, používá své soukromé vozidlo pro firemní účely. Firma mu proplácí kilometrovné. 1) Může firma na vozidlo zaměstnance zaplatit celoroční silniční daň nebo je nutno platit silniční daň podle jednotlivých dnů služební cesty? 2) Pokud platí silniční daň firma a ne zaměstnanec, jedná se o daňově účinný náklad firmy? 3) Jaké náležitosti by měl mít doklad, který předkládá zaměstnanec- jednatel firmě ke zúčtování? 4) Má firma právo požadovat od zaměstnance, aby se zúčastnil školení jako řidič, i když nepoužívá služební vozidlo, ale jen toto soukromé? 5) Má firma právo požadovat od zaměstnance, aby bylo jeho soukromé vozidlo používané i pro služební účely, havarijně pojištěno?

Společnost s ručením omezeným vlastní osobní automobil – evidovaný v jejím majetku a sloužící k jejímu podnikání. Společnost uložila registrační značky od 24. 11. 2013 do 31. 5. 2014 do depozita. Osobní automobil je účetně i daňově odepisován. Jak se zachovat k účetním a zejména k daňovým odpisům v roce 2013 a v roce 2014, když z logiky věci, nemůže být tento automobil používám po část období roku 2013 i 2014 pro účely podnikání?

Pokud přidaním jedno procento vstupní ceny zaměstnanci ve mzdě, protože používal firemní automobil k soukromým účelům, musím poté krátit nárok na odpočet dph, při nákup automobilu a další vedlejší náklady např. pohonné hmoty? I odpisy?

Akciová společnost – poskytovatel bezúročné půjčky, drží podíl v příjemci půjčky, také a. s. Změnil se v tomto případě způsob zdaňování od roku 2014? Resp. jaké konkrétní dopady má změna znění § 23 odst. 7 od roku 2014?

Jsme s. r. o., plátci DPH, v prosinci budeme pořádat dvoudenní školení pro naše zaměstnance v hotelu mimo sídlo firmy. První den (od 8 hod. do 16 hod.- ve 12 hod. oběd) proběhne školení zaměstnanců - řidičů, bezp. práce atd. Po ukončení bude následovat 1 hod. ve wellnes hotelu, pak večeře, volná zábava, ubytování, ráno pak snídaně a odjezd. Hotel nám vystaví fakturu, kde bude částka za ubytování, jídlo (oběd + večeře + snídaně), pití a wellnes. Můžeme si celou částku za ubytování, jídlo, pití a wellnes dát do nákladů a uplatnit DPH, protože se jedná o povinné školení zaměstnanců? Nebo jakým stylem můžu rozdělit náklady na daňově uznatelné a neuznatelné, z čeho si můžu nárokovat DPH? Nebo je všechno daň. neuznatelné? Jak to bude z pohledu zaměstnance, bude se jednat o pracovní cestu, bude se krátit stravné?

Společnost s. r. o. byla postižena červnovou povodní. V této věci bylo vydáno rozhodnutí o prominutí úhrady daní z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události na základě rozhodnutí ministra financí. Společnosti vznikla z titulu povodní škoda cca 3 mil. Kč. Na tuto škodu má společnost zpracovaný znalecký posudek s vyčíslením škody. Společnosti za rok 2013 vznikne daňová povinnost 3 mil. Kč. Společnost zaplatila na zálohách k dani z příjmů 2 mil. Kč Jak uplatnit rozhodnutí o prominutí úhrady? Zda se od celkové daňové povinnosti nejdříve odečte vzniklá škoda, tj. společnosti vznikne z titulu zaplacených záloh přeplatek 2 mil. Kč, nebo rozhodnutí čistě řeší doplatek, tj. daňová povinnost 3 mil. Kč mínus zálohy 2 mil. Kč, tj. zbývá k úhradě 1 mil. Kč a až na tento 1 mil. Kč se vztahuje prominutí, což by bylo značně nespravedlivé vůči poplatníkům, kteří hradí vyšší zálohy na daň z příjmů?

Poskytování tzv. závodního stravování je jedním z nejčastěji využívaných benefitů, který zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům. Zaměstnavatel svým zaměstnancům může zajišťovat stravování buď přímo ve vlastním stravovacím zařízení, nebo jim určitým způsobem na jejich stravování přispívá. Závodní stravování (jak je poskytování stravování zaměstnanců neustále s oblibou nazýváno) je upraveno v několika právních předpisech tak, aby jeho poskytování bylo výhodné jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Na následujících řádcích přineseme odpovědi na to, jak se jednotlivé způsoby zajišťování stravování zaměstnanců řeší především z daňového hlediska a to jak z pohledu zaměstnavatele, tak i z pohledu zaměstnance.

Jsme společnost (s. r. o.), neplátce DPH, poskytující služby v oblasti konzultací v oboru ortopedie a sportovní traumatologie, rekondičních a regeneračních služeb, klasické-sportovní-relaxační masáže. Někteří zákazníci podstupují celodenní procedury a v rámci servisu (služby zákazníkovi) jim chceme poskytnout zdarma občerstvení ve formě obědu, kávy a neperlivé vody. Bude tento náklad pro nás daňovým uznatelným nákladem?

Spol. s r.o. zaměstnává držitele průkazu ZTP/P. Tento zaměstnanec se pohybuje na invalidním vozíku, do zaměstnání dojíždí speciálně upraveným vlastním automobilem. Má nárok na vyplácení náhrad jízdních výdajů za cesty do zaměstnání a ze zaměstnání, když nemá jinou možnost dopravy?

S. r. o. vykázala v daňovém přiznání k DPPO za rok 2012 daňovou ztrátu ve výši 460 000 Kč. V listopadu roku 2013 společnost zjistila, že do účetnictví nebyly nezahrnuty výnosy ve výši 10 000 Kč. Pokud se s. r. o. rozhodne nepodat dodatečné daňové přiznání za rok 2012, ale výnosy zahrnout do roku 2013, jaké mu hrozí postihy? V celku jasný je výpočet penále ve výši 1 % z částky doměřené daně, je-li snižována daňová ztráta. Není nám však jasný způsob výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně. Pokuta 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den prodlení by se počítala z celkové vyměřené ztráty (tj. 450 000 Kč) nebo pouze z nepřiznaného rozdílu (tj. 10 000 Kč)? Je možný ještě nějaký jiný postih za nepodání dodatečného daňového přiznání?

Zahraniční pracovní cesty naší společnosti (a. s.) se kromě zaměstnance zúčastnil i externí překladatel. Výdaje za letenku a ubytování za překladatele platila naše společnost. Překladatel bude společnosti fakturovat pouze překladatelské práce. Je možné poskytnout překladateli také stravné? Jsou výdaje za překladatele (letenky, ubytování a stravné) pro naši společnost daňově uznatelným nákladem?

Společnost v roce 2011 vystavila smluvní pokutu na základě uzavřené smlouvy ve výši 6 mil. Kč. Tato částka byla v roce 2011 vyloučena z daňového základu, protože nebyla uhrazena. V roce 2013 došlo k dohodě s odběratelem a bylo rozhodnuto, že původně účtovaná smluvní pokuta bude odpuštěna a nebude vymáhána. Jaký je správný postup z hlediska účetního a především daňového v případě prominutí této smluvní pokuty?

Jsme s. r. o., vedeme podvojné účetnictví. Zaměstnanec se souhlasem organizace použil na pracovní cestu své soukromé vozidlo. K vyúčtování přiložil paragon na PHM a to na druh paliva V-PR Nitro+ , Kč za litr 42,90. V technickém průkazu k vozidlu Fabia-combi (z r. 2002) má jako druh PHM napsáno B17 95 B. Jakou cenu za litr máme vzít v úvahu při výpočtu cestovného, aby bylo pro podnik daňově účinné. Máme použít průměr pro rok 2013 nebo můžeme použít cenu z paragonu?

Společnost s. r. o. vlastní dvě osobní motorová vozidla. Společnost nemá žádné zaměstnance, ani společníci, kteří jsou současně jednatelé, si nevyplácejí žádné odměny ani podíly na zisku. Nemají tedy žádné příjmy podle § 6 ZDP. Společníci pracují pro společnost (současná ekonomická situace jim neumožňuje vyplácet si příjmy) a vozidla užívají výhradně pro společnost k dosažení zdanitelných příjmů, vozidla nejsou přenechána žádné jiné osobě k užívání. Lze i v tomto případě, kdy společníci a současně jednatelé nemají žádný příjem, uplatnit paušální výdaj na dopravu? Nebo se tato skutečnost při absenci příjmů podle § 6 ZDP už považuje za přenechání k užívání jiné osobě?

Majitel firmy byl na kurzu bezpečné jízdy s odpočtem trestných bodů. Může si částku za kurz dát do daňových nákladů, popřípadě uplatnit DPH?

Firma se soudí o úhradu pohledávky, která vznikla z faktury vydané v roce 2010 a faktura byla na 92 000 Kč včetně DPH. V současné době je vytvořena opravná položka ve výši 66 %. Advokát vzhledem k situaci ale nedoporučuje v soudním procesu pokračovat. Jaký vliv by mělo na daňové zatížení firmy zpětvzetí žaloby? Musela by dodaňovat vše, co převyšuje 20% limit opravných položek pro pohledávky nepřevyšující 200 000?

Společnost s. r. o. má živnost dle živnostenského oprávnění: Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Obory činnosti: Zprostředkování obchodu a služeb, Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Otázka zní: jestliže chce s. r. o. pronajmout automobil, pro který nemá nyní využití, musí si rozšířit živnostenský list o obor 59? Pronájem a půjčování věcí movitých? Nebo může využít toho, že je jen jedna volná živnost a v jejím rámci může podnikatel provozovat všechny obory činností, které tato živnost obsahuje? Pokud by se automobil pronajal i bez nahlášení další činnosti na živnostenský úřad, může se tento pronájem považovat jako nezákonné podnikání?

V současné ekonomicky nelehké době mohou uspět pouze ty subjekty, které dokáží na trh přinést špičkové výrobky nebo služby za co nejnižší cenu. K tomuto cíli vede cesta zejména prostřednictvím neustálého zlepšování výrobků a poskytovaných služeb a to především formou inovace, výzkumu a vývoje. Jelikož tyto činnosti jsou finančně velmi náročné a často v sobě nesou riziko spojené s nejistotou, jak případný výzkum nebo vývoj dopadne, ne každý subjekt je ochoten toto podstoupit. Z toho důvodu se vláda České republiky již v minulosti rozhodla daňově podpořit (formou nepřímé podpory) ty subjekty, které provádějí výzkum nebo vývoj.

Při vzniku nové firmy, nastaly nákladové doklady ještě před tím, než byla firma zapsána v OR a to v měsíci 8/2013. Různé poplatky s registrací, nákup PC, nákup software, nákup automobilu atd. Firma byla založena k 9. 9. 2013. Jsou tyto výdaje daňově uznatelné nebo je nějaké omezení?