Ing. Christian Žmolík - strana 34

Řádek 112 se uplatní asi u společností v daňovém přiznání. Manžel je fyzická osoba vedoucí účetnictví a tam to číslo řádku v daňovém přiznání bude asi jiné, popřípadě jaké? A dle § 23 odst. 3 písm. c) bod 10 v zákoně není (končí se bodem 9), nebude to § 23 odst. 3 písm. c) bod 3?

OSVČ (vede účetnictví) v roce 2014 zaplatila 30 000 Kč (bude tuto částku platit každý rok po dobu pět let) na budoucí likvidaci fotovoltaických panelů jinému s. r. o. Letos v září byla doplněna legislativa tak, aby podnikatelé formou rezervy mohli poměrnou část poplatku dát do nákladů. OSVČ má fotovoltaickou elektrárnu od roku 2008, od roku 2011 uplatňuje odpisy po dobu 20 let do roku 2030. Rezervu bude tvořit za období od roku 2014–2030, tedy 17 let. V roce 2014 ten poplatek zaúčtoval do nákladů, nyní by měl podat dodatečné daňové přiznání a uplatnit jen poměrnou část tohoto poplatku formou tzv. rezervy. Dle výkladu má rezervu evidovat někde samostatně, např. v excelu. Jak se budu postupovat účetně (zaúčtování položek) a jak daňově? Například došlá faktura za poplatek 30 000 Kč, tvorba rezervy, uplatnění rezerv na 17 let, rozpuštění rezerv apod. Nechápu, že se o tom v účetnictví nebude účtovat. Jak to tedy bude v praxi? A pokud by se podávalo to dodatečné přiznání, může se již za rok 2014 uplatnit poměrná část rezervy nebo ne vzhledem k pozdější legislativě?

Podnikatel vyřadil z majetku automobil k 31. prosinci. Vzhledem k tomu, že je automobil dosud neodepsaný, bude uplatňovat do nákladů odpis. Uplatní ho ve výši 50 % či 100 %? Jde o to, že 31. prosince měl automobil evidovaný v obchodním majetku pouze část dne.

Jsme soukromá firma, právnická osoba s. r. o., zabývající se prodejem automobilů. Potřebovali bychom ze zásob automobilů, které máme na skladě převézt jeden automobil do majetku, který bude sloužit jako služební, bude se odepisovat. Automobil je na skladě vedený za pořizovací cenu. Importér nám ke každému prodanému automobilu po prodeji i registraci zasílá dodatečně dobropisy, které se vztahují přímo ke konkrétnímu automobilu. To se týká i automobilu určeného k převodu do majetku. Automobil jsem převedla na 042 a importér poslal 3x dobropis, vše probíhá v tomto roce. Jakou cenu odepisovat, tu původní nebo poníženou o dobropisy?

Dopravce má v obchodním majetku dodávku, u které neuplatňuje paušální výdaje na dopravu. Chystá se pořídit osobní automobil, který chce zařadit také do obchodního majetku s tím, že ho bude částečně využívat k soukromým účelům. Lze u tohoto vozidla použít paušální výdaje (tedy v 80 %) a je nutné vést knihu jízd? Týká se uplatnění 80 % z částky do daňových nákladů i odpisů akontace a leasingových splátek nebo lze tyto částky uplatňovat v plné výši?

Fyzická osoba vlastní nemovitost (ne v podnikání), kterou pronajímá právnické osobě k podnikatelské činnosti. Tato právnická osoba provedla na nemovitosti se souhlasem vlastníka technické zhodnocení (TZ), a to v roce 2007 – toto TZ spočívalo ve stavebních úpravách nemovitosti, která byla pouze jednopodlažní. V roce 2012 pak došlo ke druhému TZ, kdy byla provedena nadstavba. Obě TZ odepisuje se souhlasem pronajímatele nájemce. V roce 2015 se vlastník nemovitosti s nájemcem dohodli, že si finančně vypořádají TZ provedené v roce 2007 (jakoby došlo k jeho „odkupu“, i když o prodej jít nemůže, neboť TZ se stalo soukromoprávně součásti nemovitosti). Otázka je jakým způsobem, resp. jakou smlouvou toto vyrovnání uzavřít a zda je to vůbec možné za předpokladu, že nájem celého objektu dále pokračuje (nejspíš následně dojde k úpravě ceny nájmu). Předběžně je dohodnuto, že finanční vypořádání proběhne za cenu rovnající se zůstatkové ceně TZ při rovnoměrném odepisování + DPH, které je nájemce povinen odvést.

Firma koupila zasíťovaný pozemek určený ke stavbě výrobních prostor. Účtování na účet 031 + odečet DPH – zde není problém. Nyní na tomto pozemku vznikají další náklady – pronájem stavební techniky Bobcate, zemní práce, dodávka štěrku, doprava štěrku, práce autobagrem. Budou tyto položky vstupovat do ceny pozemku, který se neodepisuje, nebo do ceny stavby, kde budou samozřejmě vznikat i další náklady?

Architektonická firma s. r. o. má určitě velké % klientů i potenciálních klientů, se kterými se setkává ve firmě, na výstavách, veletrzích. Tyto klienty obdarovává menšími dárky v hodnotě do 500 Kč i více korun (mapky města, kde má sídlo, průpisky, jiné brožurky, které musí zakoupit). Jak a kdy jsou tyto dárky daňově účinné pro firmu? Co je nutno doložit k zaúčtování těchto dárků? Můžeme si dát do odpočtu DPH, při koupě těchto předmětů.

Jsme a. s., plátci daně. Obdrželi jsme od fyzické osoby, neplátce, jako dar pozemek – zemědělskou půdu. Je správně, když zařadíme pozemek do majetku na základě znaleckého posudku? Jsme povinni odvést daň z nabytí a daň z příjmu z uvedeného daru?

Podnikatel zabývající se výkrmem a následným prodejem poražených krůt zakoupil do podnikání pařičku drůbeže. Pařička drůbeže je nádrž 1x1 m, ve které topná tělesa ohřívají vodu. Poražené krůty jsou zde po určitou dobu a proces pak pokračuje ve škubacím stroji. Mám otázku, zda lze toto pařící zařízení zatřídit do odpisové skupiny 1, položka 1-28, CZ-CPA 28.30.86 stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví, lesnictví, drůbežářství jinde neuvedené? Nebo by bylo lepší zařadit výše uvedené zařízení do skupiny 2?

Naše společnost pořídila ocelové paletové regály, které jsou přišroubovány k podlaze skladové haly tak, že jsou vytvořeny tři samostatně stojící řady těchto regálů, přičemž cena každé z těchto tří řad přesahuje částku 40 000 Kč. Je možno tyto tři řady zařadit jako tři samostatné movité věci (tři inventární čísla), které se budou odpisovat ve 3. odpisové skupině, jako ostatní ocelové konstrukce?  

Jak zaúčtovat položky související s dovolenou jednatele i majitele firmy s. r. o., pokud byly placeny firemní kartou? Jedná se konkrétně o ubytování v zahraničí + tankování benzinu + dálniční poplatky? Lze toto zaúčtovat na firmu jako nedaňovou položku a nechat to tam? Například na účet 513? Jak nejlépe toto účetně vyřešit? A ještě k nedaňovým položkám dva dotazy, když mám jednu platbu kartou a nemám k ní doklad (nemohu dohledat), jak zaúčtovat toto, na jaký účet? A poslední otázka k nedaňovým výdajům – obědy placené firemní pokladnou pro zaměstnance (myslím tím, účtenky z restaurace, kam chodí na oběd) je možné účtovat také jako nedaňový výdaj na firmu?

Společnost s ručením omezeným si pořídila do pronajaté kanceláře dvě klimatizační jednotky v celkové hodnotě 46 tis. Kč, obdržela fakturu bez DPH (jednalo se o přenesenou daňovou povinnost). Jakým způsobem majetek zařadit? Každou jednotku zařadit zvlášť a uplatnit v daňových výdajích, nebo jako celek a odepisovat ve 3. odpis. skupině, nebo se jedná o technické zhodnocení pronajaté nemovitosti?

Společník a zároveň jednatel půjčil do své s. r. o. peníze. Byla sepsána smlouva o bezúročné půjčce, ta nebyla doposud vrácena. Je nějaká změna dle zákona ZDP, o úrocích z těchto půjček?

Má nějaké výhody, když jeden ze společníků s. r. o. je jiné s. r. o., jehož společníkem je opět stejná osoba? Tzn. s. r. o. A má společníka Pepu a společníka s. r. o. B a s. r. o. B má společníka Pepu.

Valná hromada s. r. o. rozhodne o rozdělení zisku společníkům. Společníci jsou zároveň jednatelé a zaměstnanci v dané s. r. o. Otázkou je jak postupovat u zdanění vyplácených podílů na zisku těmto společníkům. Použije se režim srážkové daně 15 % nebo režim výplaty podílu na zisku zaměstnanci dle § 6 ZDP, kdy bude podíl na zisku zatížen stejnými odvody a daní jako mzda? Prosím o odůvodnění odpovědi, nejlépe stanoviskem či soudní judikaturou.

Pokud jeden jednatel/společník figuruje ve 2 s. r. o. a ty mezi sebou fakturují, jedná se o transakce mezi spojenými osobami pro vyplnění přiznání k DPPO?

S. r. o. "x" prodává obchodní podíly s. r. o. "y". Společnost "y" pošle 2 dny před notářským zápisem na účet společnosti "x" peníze, aby mohly být splaceny půjčky společníků. Dle mého by tato půjčka měla být úročena obvyklým úrokem. Podle společnosti "y" je to půjčka společníka, která může být bezúročná. Ale já si myslím, že pokud byla půjčka poskytnuta ještě předtím, než byla společnost "y" společníkem v s. r. o. "x", nemůže to být půjčka společníka.

Prosím o radu při vyúčtování zahraniční pracovní cesty a použití kursů. Uvádím níže několik případů, které vznikají, a prosím o vyjádření: Pro vyúčtování cesty vůči zaměstnanci se použije kurs k datu poskytnutí zálohy, příp. kurs k datu výjezdu (pokud je cesta bez zálohy)? Všechny doklady (vyjma CZK dokladů) v zahraniční měně (HUF, DIN, SKK) jsou přepočítávány na měnu, ve které byla poskytnuta záloha (EUR)? Pokud zaměstnanec smění poskytnutou měnu (EUR) na jinou (HUF) a doloží kurs ze směnárny, použije se na tento doklad kurs ze směnárny pro přepočet na měnu, ve které byla poskytnuta záloha? Pokud nedoloží směnárenský lístek, je použit kurs ČNB k datu zálohy nebo k datu dokladu pro přepočet na měnu, ve které byla poskytnuta záloha? Pokud si zaměstnanec smění poskytnutou zálohu ještě před cestou, mohu na doklady použít kurs směnárny? Pokud si zaměstnanec smění ještě před cestou, ale smění si nikoliv poskytnutou měnu (EUR), ale CZK na danou měnu země (HUF), na doklady dané země (HUF) použiji vyhlášený kurs k datu zálohy či dokladu, anebo kurs se směnárny na CZK ?

Nástupnická korporace po rozdělení odštěpením sloučením k 1. 4. 2015 má dle § 23c odst. 8 písm. b) možnost uplatnit část daňové ztráty od korporace která při rozdělení odštěpení sloučením nezaniká, jenž ji byla vyměřena za zdaňovací období 2011, 2012, 2013, 2014. U nástupnické korporaci v roce 2012 došlo dle § 38na ZDP k podstatné změně, změnil se jediný společník. Má uvedená skutečnost vliv na možnost uplatnění převedené částí daňové ztráty, nástupnickou společností a za které zdaňovací období?