Ing. Christian Žmolík - strana 36

Při výplatě podílu na zisku společnosti s. r. o. bude jak daněno? Společníci jsou 1. právnická osoba Maďarsko, 2. právnická osoba Peruánská republika.

Jsme s. r. o., vlastněná zahraniční společností, základní kapitál 200 000 Kč plně splacený. Všechny investice zde v Česku jsou financovány matkou ve formě poskytnutého úvěru, který naše společnost postupně splácí. Nyní se mateřská firma dotazuje, zda by nebylo výhodnější zaměnit úvěr za dodatečnou kapitálovou investici. Jaká jsou pravidla pro splácení takové dodatečné kapitálové investice zpět mateřské společnosti? S touto formou financování dceřiné společnosti jsem se ještě nesetkala, proto bych potřebovala informace o případném účtování takového kroku, případně danění... apod.

ODPIS ZŘIZOVACÍCH VÝDAJŮ Ing. Christian Žmolík dotaz 11461/14 Jsme s. r. o. vzniklé v roce 2012, skutečně podnikat jsme začali až v průběhu roku 2013. V roce 2012 jsme...

Společník a zároveň jednatel má ve smlouvě o výkonu funkce ustanoven nárok na cestovní náhrady. Pro služební cesty používá vozidlo své matky. Vozidlo je v měsíci používáno i soukromě, služební cesty převažují. PHM z nádrží tedy použije i částečně pro soukromou potřebu. Měsíčně dělá zaměstnanec vyúčtování služebních cest, částku za PHM chce určit dle skutečných cen - jako podklad pro určení ceny předkládá paragony z nákupů. Zároveň si zaměstnanec vyúčtovává základní náhradu 3,70/km. 1)      Jakým způsobem určit cenu PHM? Bude se pro každý den určovat dle ceny z paragonu s nejbližším datem ke dni jízdy, nebo se určí z paragonů průměrná cena? 2)      Zaměstnavatel by si rád uplatnil odpočet DPH z PHM. Jakým způsobem vypočítat DPH pro nárokování na vstupu u jízd, které souvisí se služebními jízdami? 3)      Mělo by na nárokování DPH z vyúčtovaných služebních jízd vliv, kdyby se jednatel stal zaměstnancem firmy?

Firma má smlouvu o bezplatné výpůjčce na vozidlo, které používá jen a pouze v souvislosti s ekonomickou činností. Ve smlouvě je uvedeno, že PHM, opravy a servis hradí firma. Z paragonů za PHM i oprav uplatňuje firma DPH na vstupu, opravy považuje za daňové náklady, PHM a parkovné účtuje nedaňově, neboť si uplatňuje místo PHM paušál 5 000/měsíc. Firma vede knihu jízd pro prokázání oprávněnosti DPH. Postupuje firma správně? Zároveň - vyplývají firmě či osobě, která jí vozidlo zdarma vypůjčila, nějaké daňové povinnosti kromě silniční daně?

Jednatel má s s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, plyne z ní i odměna. Původně bylo sídlo firmy na adrese provozovny. Nově bylo sídlo firmy přemístěno na adresu bydliště jednatele, provozovna se nachází cca 20 km od nového sídla. Ve smlouvě o výkonu funkce jednatele je stanoveno místo výkonu funkce jednatele v provozovně. Má jednatel nárok na náhrady cestovních výdajů, když jede do provozovny? A pokud ne, lze toto vyřešit jinak?

Jednatel s. r. o. pronajme do své firmy dodávku, která je v jeho soukromém majetku. Firma mu vyplácí dohodnutou výši nájemného. Do daňových nákladů firmy je zahrnována cena PHM a případné náklady na opravu dodávky. Silniční daň platí jednatel na své rodné číslo. Jaké náklady si může jednatel uplatnit k tomuto příjmu?

1)      Je možné do smlouvy o nájmu vozidla uvést, že silniční daň bude platit nájemce? Bude tato daň pro nájemce daňově účinná, jelikož je to ošetřeno smlouvou o nájmu? 2)      Pokud zaměstnanec bude používat při služební cestě (má od nadřízeného schváleno) svoje vozidlo, je možné, i když je on zapsaný v TP jako provozovatel, že bude zaměstnavatel platit silniční daň roční (roční sazba) a bude to pro zaměstnavatele daňově účinný náklad? 3)      U zaměstnance se musí jednat o osobní automobil, pokud by se jednalo o jiný druh např. nákladní, tak nelze za zaměstnance zaplatit silniční daň (denní či roční sazba), neboť by to bylo pro zaměstnavatele daňově neúčinné?

Cestovní náhrady jednatelů a společníků Ing. Christian Žmolík Náš klient A, s. r. o., vyplácí měsíční odměny fyzickým osobám B a C. Obě dvě osoby pracují pouze na základě...

Jednatel má se společností uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce. Ve smlouvě se uvádí, že má nárok na výplatu cestovních náhrad. Je tato výplata v pro společnost daňovým nákladem, když ve Smlouvě o výkonu funkce není smluvena odměna za práci jednatele, případně je sjednaná odměna 0 Kč?

Jsme s. r. o. vzniklé v roce 2012, skutečně podnikat jsme začali až v průběhu roku 2013. V roce 2012 jsme zaúčtovali do počáteční rozvahy zřizovací výdaje (správní poplatky) ve výši 13 324 Kč na účet 011. Protože v roce 2012 nebyla na s. r. o. žádná činnost, zřizovací výdaje jsme neodepisovali, ani nepřeúčtovali do nákladů roku 2012. Jelikož tyto výdaje nepřesahují částku 60 000 Kč, chceme je v roce 2013 zaúčtovat jednorázově přímo do nákladů, tedy 518/011 v celé výši 13 324 Kč. Je to takto možné udělat, nebo je musíme začít odepisovat 60 měsíců? Ptáme se, protože nám za rok 2013 vychází zisk, který bychom si rádi vyplatili formou podílu na zisku, ale ten nelze vyplácet, pokud nejsou zřizovací výdaje odepsány. Nevíme, jestli toto ustanovení platí i v našem případě kdy se jedná pouze o správní poplatky.

Firma s. r. o. bude v roce 2013 ve ztrátě. Jak postupovat, když se rozhodla přerušit odpis automobilu? Zatím se daňové odpisy rovnaly odpisům účetním. Automobil se odepisuje druhým rokem. Jak se toto promítne do účetnictví firmy a na daňovém přiznání?

Spol. s r. o. přihlásila v r. 2010 pohledávky do insolvenčního řízení. K těmto pohledávkám firma z neznalosti nevytvořila 100 % opravné položky v roce jejich přihlášení podle § 8 ZoR. Proto v dalších letech tvořila opravné položky pouze podle § 8a ZoR. K 31. 12. 2012 měla společnost vytvořené OP cca z 80 %. Pokud bych dopočítala OP za r. 2013, tak by činily již plnou výši 100 % hodnoty pohledávky. Hospodaření firmy v roce 2013 bylo ve ztrátě, a proto jsem nechtěla dopočítáním OP ztrátu navyšovat. Vzhledem k informaci insolvenční správkyně, by mělo řízení skončit v průběhu letošního roku. Obávám se, že pokud nedopočítám opravné položky v r. 2013, nebudu je moci na konci r. 2014 dopočítat. Při odpisu pohledávek (není naděje na aspoň částečnou úhradu) pak zůstane částka neuplatněných OP jako nedaňový odpis. V tomto případě by to znamenalo téměř 400 000 Kč. Rozumím tomu tak, že bych tuto částku musela dodanit?

Náš klient A, s. r. o. vyrábí průmyslové myčky s tím, že základ výrobku je stejný, ale podle každého klienta se musí upravovat dle plánovaného použití (a to vstup do myčky a následný vnitřek). Některý zájemce bude používat myčky na láhve, jiný na nějaké své kovové výrobky ap. To znamená, že pro každého zákazníka se musí vyprojektovat ta odlišná část a o tu se potom upravuje "základní" výrobek. Firma zaměstnává 2 zaměstnance, kteří se částečně věnují této projektantské činnosti. Teď dostali nabídku od firmy B, s. r. o na každoroční zpracování podkladů pro uplatnění § 34, odst. 4-6 (odčitatelná položka na vývoj a výzkum). Podle nich by to vždy udělali ZPETNĚ až po dokončení roku tak, že by jim firma A, s. r. o dodala podklady z faktur, které se aspoň částečně týkají i příslušných projektů, výši mzdových nákladů na projektanty ap. Nám se to ale moc nezdá, protože si myslíme, že podle odst. 4 a 5 se musí tyto výdaje evidovat odděleně už v účetnictví a vše důkladně podložit písemně už před započetím projektu pro konkrétní myčku. Dle firmy B, s. r. o. se to ale účetnictví vůbec netýká. Např. fa za lakování se zaúčtuje normálně jako subdodávka k výrobě a tato speciální firma jenom do podkladů k odčit. položce část fa použitou na projekt započítá na papíře do nákladů na projekt. Je to opravdu tak jednoduché pro uznání této odčitatelné položky?

Jednatel společnosti si platí z firmy příspěvek na důchodové pojištění. Musí si na toto pojištění platit taky nějakou částku sám jako zaměstnanec nebo toto spoření může být hrazeno jen firmou (v nákladech 2 500 Kč měsíčně)? Při inventuře roku 2013 zjistila účetní, že jednatel nezaplatil vůbec položky ze mzdy v září 2013. Tyto částky byly zaplaceny v únoru 2014. Pro daňové přiznání byla vyloučena platba nezaplaceného sociálního a zdravotního pojištění ve výši předpisu. Má být takto vyloučen i nezaplacený příspěvek na důchodové pojištění nebo může zůstat předpis v nákladech, když byl příspěvek v únoru zaplacen?

Společnost s ručením omezeným uzavřela v loňském roce 2013 leasingovou smlouvu na stroj - operativní leasing, doba leasingu činí 36 měsíců. Byl vystaven splátkový kalendář na 36 splátek, přičemž první splátka je navýšená a ostatních 35 splátek je již ve stejné výši. Musí se provést časové rozlišení první splátky nebo lze dát tuto první navýšenou splátku v plné výši do daňových nákladů v roce 2013?

Náš klient A, s. r. o. vyplácí měsíční odměny fyzickým osobám B a C. Obě dvě osoby pracují pouze na základě smluv o výkonu činnosti a to A – jako jednatel a B – jako společník. Ve smlouvách mají zakotvena stejná práva na cestovní náhrady, benefity (dovolené, příspěvky na cvičení) ap. jako ostatní zaměstnanci, kteří spadají pod zákoník práce. U těchto osob máme problém při tuzemských cestovních náhradách do 12 hod. Dostali jsme informaci, že u jednatelů a společníků je zde výjimka a za prac. cestu od 5 do 12 hod. jim CN nepřísluší, i když jejich odměňování spadá stejně jako u zaměstnanců pod § 6 DzPř a na vyšší CN (u PC nad 12 hod.) mají stejný nárok jako zaměstnanci. Prosíme o vaše vyjádření k této problematice. Dále bychom si chtěli ověřit, zda u zahraničních cest mají B a C normální nárok na CN, tedy už od délky nad 1 hod. v zahraničí.

Ráda bych se zeptala: společník fyzická osoba mající 100% podíl v obchodní společnosti se sídlem v ČR je daňovým rezidentem německé republiky. Společnost mu nyní v roce 2014 chce vyplatit podíl na zisku z nerozděleného zisku minulých let, konkrétně 2008–2012. Jedná se o několik milionů Czk. Srážková daň bude v tomto případě 15%? (předpokládám, že na daňového rezidenta Německa se novela zákona 586/1992 Sb., se vstupem platnosti od 1. 1. 2013; povinnost danit 35 % u nerezidentů, nevztahuje). Srážku z příjmu provede za společníka společnost? Je vůči finančnímu úřadu v tomto případě nějaká doplňující informační povinnost? Je poplatník, v tomto případě společník, povinen podat daňové přiznání? Bude pro společníka zaplacená srážka daně z příjmu konečným výdajem? Tj. nebude nucen již odvádět žádné další daně, sociální zdravotní pojištění zde v ČR? (Vím jak je to u našich rezidentů, ale v tomto případě si nejsem zcela jistá)? Jaká je v této problematice prognóza do budoucna? Dočetla jsem se, že tento druh příjmu – výplata podílu na zisku – by měl být od roku 2015 zcela osvobozen s tím, že osvobození se bude týkat již zisku vytvořeného v roce 2014?

Podnik vyplácí nájemné z pozemků včetně daně z nemovitostí. Potvrzení o výši nájmu je uvedeno včetně této daně. Částka, která se bude zdaňovat daní z příjmů (dle § 9) bude tedy včetně daně z nemovitostí (-30 % náklad = základ daně), nebo je možné odečíst daň z nemovitostí a pouze z nájemného uplatnit 30% náklad = základ daně. Dále prosím, pokud je pozemek ve SJM – zdaňuje jeden, ale pokud je uvedeno v LV vlastnictví na poloviny, je nutné aby přiznání podali oba?

Náš klient A, s. r. o. dostal od pronajímatele dílny B, a. s. nečekaně až v 12/2013 dofakturaci elektřiny z pronajaté dílny za měsíce 10-12/2011 a 1-2/2012. O nějaké dodatečné fakturaci dříve nevěděl, platil měsíční platby za elektřinu (ne zálohy !). Smlouva je napsaná tak, že se dá vykládat právníky různě a majitel dílny na doplatku trvá. Protože můj klient je výrobní společnost, nemůže jít do rizika výpovědi nájmu z dílny a ohrozit tak svou činnost i existenci, rozhodl se částku zaplatit. Lze tento mimořádný náklad uplatnit i daňově až v roce 2013, když o tom dříve nevěděl a netvořil tedy dohadnou položku? Nebo musí podat dodatečná DP za roky 2011 a 2012 na sníženou daňovou povinnost? Klient má obraty kolem 74 milionů a dofakturace je 6 000 Kč.