Ing. Christian Žmolík - strana 35

Fyzická osoba je ve společnosti A jednatelem a ve společnosti B prokuristou. Společnost A poskytla v roce 2014 společnosti B bezúročnou zápůjčku. Bude muset společnost A dodanit ve svém přiznání k DPPO za rok 2014, popř. následně i za rok 2015, úrok v ceně obvyklé z této zápůjčky?

Podnikatel FO pronajímá spol. s. r. o., kde je jediným vlastníkem, nákladní automobily, na které se vztahuje sleva na silniční dani, jedná se o kombinovanou dopravu, silniční daň platí FO v zálohách a jednou za rok při podání přiznání k silniční dani uplatní slevu, kterou FÚ vrátí, bude se vztahovat osvobození od silniční daně i na pronajatá vozidla, která provozují také kombinovanou dopravu a pokud ano, jak má s. r. o. prokázat pronajímateli, že má nárok na slevu. S. r. o. z tržeb bude postupně od FO auta odkupovat a FO ukončí činnost po uplynutí smluv, ke kterým je vázána.

V minulých účetních obdobích, naše firma - a. s., vystavila penalizační fakturu na naši dceřinou společnost ve výši 100 000 Kč. V tom roce zároveň dle § 23 odst. 3 písm. b) snížila základ daně z příjmů právnických osob o tuto částku v řádku 111 DP (daňové přiznání) na základě jejího nezaplacení. V roce 2014 jsme se rozhodli tuto pohledávku odepsat jako nedaňový náklad - účet MD 546999 a tím zároveň zvýšit základ daně na řádku 40 DP. Pohledávku nadále evidujeme v podrozvahové evidenci. Jsme povinni ještě zvýšit dále výsledek hospodaření o tuto částku na řádku 30 DP dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 6? Víme, že ze strany dlužníka k jejímu uhrazení už nikdy nedojde.

Dle zákona o daních z příjmů má zaměstnanec nárok na příspěvek na stravování po 3 odpracovaných hodinách směny. V pracovním řádu zaměstnavatele je uvedeno, že nárok "na stravenku" vzniká po 5 odpracovaných hodinách (40 hod. týdně, jednosměnný provoz). Není toto v rozporu se zákonem o daních z příjmů a je vůbec možné toto uvádět v pracovním řádu nebo to má být vydáno jako vnitřní předpis?

Francouzská firma má 100% kapitálovou účast na české s. r. o. Pokud jí dcera vyplatí podíl na zisku, má tato transakce pro dceru nějaké daňové důsledky?

Dotace na investice Ing. Christian Žmolík V letošním roce jsme dokončili investiční akci, proběhla kolaudace, zařadili jsme do majetku a odepisujeme. Dotaci na tuto investici ale obdržíme až v...

Společnost ABC s. r. o. má v evidenci faktury, které nabyla postoupením v roce 2012 (nakoupila balík pohledávek od nespojené osoby a některé z nich nebyly uhrazeny). Při nákupu bylo účtováno rozvahově. Mezitím byl na dlužníka prohlášen v roce 2013 konkurz a společnost ABC se do něho přihlásila. V roce 2014 přišlo rozvrhové usnesení - společnosti bude vráceno 5 % z dlužné částky. 1)      Lze k nakoupeným pohledávám vytvořit zákonné opravné položky? 2)      Lze neuhrazené pohledávky odepsat - daňově?

V letošním roce jsme dokončili investiční akci, proběhla kolaudace, zařadili jsme do majetku a odepisujeme. Dotaci na tuto investici obdržíme až v příštím roce. Bude to až po uzavření auditorem. Můžete prosím poradit jak to řešit, z jaké ceny odepisovat. Jestli to řešit v dodatečném přiznání k DPPO?

Společnost s ručením omezeným si vytvořila směrnici pro firemní obleky pro muže (sako, kalhoty, košile, kravata) a pro ženy (dámské kostýmy, košile), kteří pracují na postech obchodníků a středního managementu, lze do směrnice zahrnout i obutí (boty, lodičky),aby bylo daňově uznatelným nákladem?

Jsme podnikající s. r. o. a vyplácíme zaměstnancům stravné na horní hranici dle § 176 - tzn. používáme sazby pro nepodnikatelskou sféru. U zaměstnance je toto "maximální" stravné osvobozeno od daně z příjmu. Ale je takto vyplácené stravné plně daňově uznatelné v nákladech s. r. o.?

Jednatel s. r. o., který je zároveň společníkem firmy, má ve smlouvě o výkonu funkce jednatele, že si bude uplatňovat cestovné na svoje soukromé auto, cestovné je vypláceno na základě knihy jízd, silniční daň platí s. r. o., tento společník má zároveň sepsanou dohodu o provedení práce, na práci, kterou vykonává jako zaměstnanec. Nemá DPP nějaký vliv na vyplácení cestovného jednatele, protože nelze přesně určit, zda zrovna pracuje jako jednatel nebo jako společník?

S. r. o. se rozhodlo vyčíslit svému odběrateli úrok z prodlení k vydané faktuře (tj. penále). Odběratel pravděpodobně úrok z prodlení nezaplatí. Správně by s. r. o. měla úroky zaúčtovat do výnosů a vyloučit ze zdanění přímo na daňovém přiznání v případě, že do konce roku nebudou úroky uhrazeny. Je možné o úrocích vůbec neúčtovat s tím, že by byly do výnosů zaúčtovány teprve v roce jejich obdržení? Pokud by to s. r. o. takto udělalo a nebylo by to možné, byla by jim ze strany FÚ uložena nějaká sankce?

Česká firma po několika letech zjistila, že se jí v podnikání nedaří tak, jak plánovala. Chtěla by vstoupit do likvidace s co nejmenšími problémy a co nejmenší finanční zátěží. Firma měla zaměstnance, s kterými v srpnu rozvázala pracovní poměr a vyplatila jim mzdu i odstupné. K 30. 9. 2014 firma nemá žádné závazky k zaměstnancům, vyrovnala sociální i zdravotní pojištění do 20. 9. 2014. Vždy platila včas, takže je bez penále. Veškeré daně jsou dle vyjádření správce daně zaplaceny, povinnost záloh po podání daňového přiznání k DPPO nemá, ostatní zálohy jako např. silniční daň jsou vyrovnány. Firma nemá žádné pohledávky, závazky má jen ke společníkům, kteří do firmy půjčili celkem 5 mil. Kč. Z majetku má skladové zásoby a služební auto, které má zůstatkovou cenu = 5. roku odepisování účetně i daňově. Činnost by chtěla jednatelka ukončit tak, aby se vyhnula mimořádné účetní závěrce a podala už jen daňové přiznání k dani z příjmu a k dani silniční za rok 2014 a vyúčtování daně srážkové a zálohové do 31. 1. 2015. Poslední doklad bude zaúčtován 30. 12. 2014 1)      Jaké datum by bylo vhodné stanovit jak rozhodný den? 2)      Bude vstupem do likvidace den 31. 12. 2014 nebo 1. 1. 2015? 3)      Do jaké doby musí být podáno daňové přiznání k DPPO? (domnívám se, že do jednoho měsíce).

Jediný jednatel a společník s. r. o. (bez zaměstnanců) vykonával v období mezi založením s. r. o. a jejím vznikem (cca 1 měsíc) pracovní cesty svým soukromým vozidlem. Využití soukromého vozidla ke služebním účelům je uvedeno ve Smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jednateli bude poskytována základní náhrada za použití osobního auta a náhrada za spotřebované PHM dle vyhlášených průměrných cen a spotřeby vozu. Pracovní cesty se týkaly jednání s potenciálními klienty a projednávání marketingových záležitostí. Budou náklady na tyto pracovní cesty (stravné, ubytování, doprava) součástí zřizovacích nákladů? Jak to bude se silniční daní - hradí ji s. r. o. a od kdy?

Jednatel spol. s r. o. pojistil nákladní automobil, který společnost zakoupila ke své ekonomické činnosti u české pojišťovny. Jelikož má u této pojišťovny pojistku jako fyzická osoba, bylo mu doporučeno, aby tuto pojistku rozšířil o pojištění vozidla společnosti. Pojistka není na jméno společnosti, ale na jméno jednatele, který je jako pojistník a společnost je vlastník vozidla. Jde mi o to, zda vůbec mohu tuto pojistnou smlouvu (zaplacení pojistného nákladního vozidla) dát do nákladů společnosti?

Náš zaměstnanec má svěřeno služební vozidlo nejen pro služební ale i pro soukromé účely. Při zdanění jeho mzdy uplatňujeme v souladu s § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů 1 % vstupní ceny vozidla. V srpnu byl zaměstnanec na dovolené na Slovensku, kde se služební vozidlo porouchalo. Zaměstnanec vozidlo nechal opravit na Slovensku slovenskou opravnou, a protože oprava trvala déle, nechal si poskytnout náhradní vozidlo. Slovenský servis za poskytnutí tohoto náhradního vozidla vyúčtoval poplatek ve výši 26 EUR. Faktura je vystavena na naši společnost. Jak se nyní k celé záležitosti postavit z hlediska daně z příjmů právnických osob a daně ze závislé činnosti? Je poplatek za půjčení náhradního vozidla pro naši společnost daňově uznatelným nákladem či nikoli? Je nutno zvýšit základ daně zaměstnance za měsíc srpen nejen o 1 % vstupní ceny vozidla ale i o tento poplatek ve výši 26 EUR?

Čs. PO A, s. r. o. vyhrála v Rakousku konkurz a odkoupila veškerý majetek zbankrotované rakouské firmy. Jednalo se o movitý i nemovitý majetek, know how, licence apod. V rámci tohoto balíku byla i zavedená webová adresa původního majitele (na kterého byl konkurz vypsán). Teprve po roce se zjistilo, že tato webová doména byla chráněnou obchodní značkou a firma A, s. r. o. neměla právo ji dál používat (což nevěděla a ani ve smlouvě o výsledku konkurzu nebylo nic takového řečeno. Uvedená doména tam byla zahrnuta v seznamu odkoupeného majetku). Původní majitel dal celou záležitost k rakouskému soudu a výsledkem bylo, že čs. firma musela zaplatit finanční vyrovnání za neoprávněné používání této domény částku 15 000,00 EUR. (a nesmí ji dál používat). Částku zaplatila, ale teď neví, zda si ji může uplatnit jako daňový náklad nebo se jedná o nedaňovou škodu.

Generální ředitel má ve smlouvě pro reprezentaci podniku uvedeno, že má nárok na oblek v hodnotě několika tisíc, luxusní polobotky aj. Mimo toho tam má uvedeno, že má nárok na zakoupení speciálních dioptrických brýlí /velké množství dioptrií/, jejichž cena se pohybuje kolem 30 000 Kč Domnívám se, že toto nelze, neboť by brýle používal i mimo výkon práce a tím neslouží jen k zajištění zdanitelných příjmů. Jaké mu podat vysvětlení, když jim právník tyto smlouvy vypracoval? Je lepší fakturu nezařazovat, a pokud bude částka placena z firemního účtu ji předepsat k úhradě? Anebo se jedná o nákladovou položku firmy?

Společnost s. r. o. sídlící v ČR má dva společníky, kteří jsou zároveň jednatelé. Oba jsou občané Běloruské republiky, kde trvale žijí. V ČR nedostali pracovní povolení, ministerstvo vnitra opakovaně zamítlo žádost o víza (důvod není znám). Řízení společnosti proto fakticky probíhá ze zahraničí, jednatelé do ČR dojíždí jen na krátkou nezbytně nutnou dobu. Se společností mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele dle ZOK. Z této smlouvy vyplývá nárok na odměnu za výkon funkce, čtvrtletní prémie dle hospodářských výsledků a náhrady nákladů spojených s výkonem funkce. Je možné na základě toho považovat vyplacené odměny za výkon funkce vč. prémií a zaplacené sociální a zdravotní pojištění za daňový náklad firmy? Lze jim na základě této smlouvy (případně písemného dodatku s přesnou specifikací nároků jednatele) vyplácet daňově účinné cestovní náhrady do výše cestovného pro tzv. "státní zaměstnance"? Lze na základě této smlouvy hradit jednateli přechodné ubytování v ČR a případně jízdní náklady z Běloruska do ČR - do ČR jezdí výhradně za účelem řízení firmy? Pokud ano půjde o daňový náklad firmy, jaké budou dopady u jednatele? Společnost nemá žádné jiné zaměstnance v ČR, o řízení a činnost firmy se starají výhradně jednatelé.

U společnosti A s. r. o. na základě projektu přeměny došlo k odštěpení společnosti B a. s. Společnost A s. r. o. nadále pokračuje v činnosti. Rozhodný den přeměny byl stanoven na 1. 1. 2013, společnost A s.r.o. platí čtvrtletní zálohy na daňovou povinnost ve výši 220 000 Kč, k zápisu o přeměně společnosti došlo dne 20. 1. 2014, z toho vyplynulo pro obě společnosti dvouleté účetní a zdaňovací období. Jak se změnila zálohová povinnost na daň z příjmů právnických osob, odštěpená společnost B a. s. nebude platit žádné zálohy a stávající společnost bude platit nadále čtvrtletní zálohy až do termínu podání daňového přiznání tj. do 1. 7. 2015?