JUDr. Petr Bukovjan - strana 18

Zaměstnavatel s. r. o. poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenek, výše příspěvku činí 55 % hodnoty stravenky při odpracovaných 3 hodinách. Je zaměstnavatel povinen mít toto stanoveno vnitřním předpisem? Zajímá mě především hledisko zákoníku práce - z tohoto pohledu se jedná o právo zaměstnance, a je tedy potřeba mít vnitřní předpis? A co když se zaměstnavatel rozhodne přestat stravenky poskytovat? Pokud by poskytování stanovil vnitřním předpisem, tak by zrušením tohoto předpisu dle zákoníku práce i přesto nadále trvalo právo zaměstnance na poskytování těchto stravenek? Takový vnitřní předpis by pak podléhal případné kontrole Oblastního inspektorátu práce? 

Od 25. 8. 2016 jsme uzavřeli pracovní poměr s neaprobovanou učitelkou (v současné době chybí k dokončení studia obhajoba diplomové práce na pedagogické vysoké škole) do 24. 8. 2017. Poté jsme pracovní poměr prodloužili do 24. 8. 2018 a o rok později do 24. 8. 2019. Je možné s touto paní učitelkou od 25. 8. 2019 uzavřít opět pracovní poměr na dobu určitou, když by pracovní poměr byl uzavřen na dobu trvání mateřské a následné rodičovské dovolené, na kterou by nastoupila jiná učitelka v tomto termínu (nebo přibližném např. od 1. 9. 2019 - nelze nyní přesně stanovit)? Také není jasné, zdali již v té době bude mít již dokončené vysokoškolské vzdělání, pokud by to bylo pro tento případ podstatné.

Zákoník práce v § 217 uvádí: "Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době." Je správný výklad - viz níže? Pokud zaměstnanec vyžaduje 2 týdny v celku, je zaměstnavatel povinen 2 týdny v celku poskytnout. Pokud zaměstnanec preferuje vybírat dovolenou např. po jednotlivých dnech a zaměstnavatel s tím souhlasí, je to možné a nejedná se ze strany zaměstnavatele o porušení dle § 29 zákona č. 251/2005 o inspekci práce?

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Zaměstnankyně je od začátku roku do 14. 4. 2019 v pracovní neschopnosti. Dne 15. 4. nastupuje na mateřskou dovolenou. Poté bude čerpat dovolenou a pak rodičovskou dovolenou. Máme 4 týdny dovolené – bude se jí dovolená krátit? Na kolik dnů dovolené bude mít nárok?

Zaměstnankyně je od začátku roku do 14. 4. 2019 v pracovní neschopnosti. Dne 15. 4. nastupuje na mateřskou dovolenou. Poté bude čerpat dovolenou a pak na rodičovskou dovolenou. Máme 4 týdny dovolené - bude se jí dovolená krátit? Na kolik dnů dovolené bude mít nárok? 

Zaměstnanec v pracovním poměru od 7. 1. 2019 (doba neurčitá) se zkušební dobou v délce 3 měsíce, takže tj. do 6. 4. 2019 = dále zkušební doba prodloužena o překážky na straně zaměstnance, a to na základě čerpání dovolené, která mu byla povolena do 6. 4. 2019 ve výši 10 dnů celkem (namísto 4 dnů - nárokové za odpracované dny ve zkušební době/roční dovolená ve firmě 25 dnů), tudíž zkušební doba prodloužena do 19. 4. 2019. Je to prosím takto datumově, správně, i když byla povolena dovolená (6 dnů) namísto omluveného neplaceného volna? Vím, že se do prodloužení zkušební doby nezahrnuje neomluvená absence zaměstnance - spadá tam prosím i ještě něco jiného? 

Jak máme správně postupovat v případě, že chceme zaměstnanci aktualizovat pracovní smlouvu? Momentálně má smlouvu z roku 2000, ve které je téměř vše nevyhovující včetně názvu pozice i náplně práce. Máme uzavřít dodatek, který bude v podstatě rozsáhlejší než pracovní smlouva, nebo můžeme uzavřít smlouvu novou? V případě nové smlouvy bude jaké datum vzniku pracovního poměru? 

Akciová společnost A prodává část závodu druhé akciové společnosti B. Součástí prodeje závodu je i převod zaměstnanců, který bude uskutečněn ke dni 31. 3. 2019. Za měsíc březen 2019 společnost A zpracuje mzdy a vyčíslí závazky z mezd včetně odvodů. Tyto závazky budou součástí smlouvy o prodeji závodu. Společnost B tedy bude hradit závazky z mezd za 3/2019 již za společnost A v dubnu 4/2019 s variabilním symbolem a IČ společnosti B? Je možno sjednat mezi společnostmi dohodu o refundaci dovolené?

Zaměstnanec si nyní naplánuje čerpání dovolené na srpen, dohodne se tak se zaměstnavatelem, který mu toto čerpání dovolené schválí. Zaměstnanec uhradí celé rodině zájezd k moři. Následně dojde ale ze strany zaměstnavatele ke zrušení dovolené kvůli neodkladné zakázce. Má zaměstnavatel povinnost celé rodině proplatit zájezd k moři? 

Zaměstnankyně bude končit peněžitou pomoc v mateřství dne 27. 2. 2019, zároveň si podala žádost o čerpání nároku dovolené po skončení PPM a před nástupem na rodičovskou dovolenou (do 3 let věku dítěte). Na kolik dní dovolené ji vznikne nárok za rok 2019? Ve firmě máme nárok na dovolenou ve výši 25 dnů/rok. Za rok 2018 je nároková dovolená vyčerpaná, takže od 1. 1. 2019 vznikla opět nová.

Počítá se do zaměstnávání více než 50% OZP i zaměstnanci zaměstnaní na DPP, nebo musí být zaměstnaní jen na hlavní pracovní poměr? 

Vztahuje se v roce 2019 na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč zaručená mzda, nebo pouze minimální mzda? 

Pracuji na 12hodinové směny. Když budu chtít daný den dovolenou, bude dovolená 1 den nebo 1,5 dne?

Jsme příspěvková organizace se zaměřením na sociální služby, terénní i pobytové, služby poskytujeme seniorům, v praxi s nejrůznějším omezením. Prvotně nejsme zaměřeni na uživatele s mentálním či fyzickým postižením, ale v péči takoví mohou být. Naši pracovníci v sociálních službách nejsou zdravotníky. Pobytové služby jsou v režimu nepřetržitého provozu se střídáním dvanáctihodinových směn od 6:00 do 18:00 hodin a od 18:00 do 6:00 hodin (střídají se čtyři lidé s nepravidelným režimem 3 dny práce, 3 dny volno) – rozvrh takových směn na 12 týdnů se pravidelně opakuje. Bude těmto zaměstnancům od 1. 1. 2019 náležet zvláštní příplatek za „směnnost“ podle § 8 vyhlášky č. 341/2017 Sb. (zařazením dle přílohy č. 6 do skupiny II., 1.) a zároveň zvláštní příplatek podle bodu 5. skupiny II. za soustavnost poskytování obslužné péče v zařízeních sociálních služeb? Vyvozuji možnost souběhu zvláštních příplatků z odstavce 3 článku I výše uvedeného nařízení vlády, ale nejasný je pojem „soustavnost“ a „obslužná péče“ ve vazbě na nezdravotnické pracovníky.

Jedná se o příspěvkovou organizaci, zřizovatelem je město, zaměstnanci dostávají měsíční plat, za svátky nedostávají náhrady ale plat, jako kdyby pracovali. Dostávají pololetní odměny. Postupuji tedy při zápočtu odměny do průměrného výdělku podle § 358 zákoníku práce . Výši odměny vydělím počtem odpracovaných hodin za příslušné pololetí a potom započtu poměrnou část odměny do čtvrtletí podle počtu odpracovaných hodin. Mohou být v odpracovaných hodinách započteny i neodpracované svátky, za které je poskytován plat, jak je výše uvedeno?

Naše firma zaměstnává 20 lidí na hlavní pracovní poměr, další na příležitostné dohody o provedení práce či pracovní činnosti a dále máme zaměstnance v zemích východní Evropy. Tito zaměstnanci pracují z domova (tedy z jiného státu), pracovní smlouvu mají uzavřenou s naším českým s. r. o., pro zpracování mezd máme v předmětných zemích personalisty, firmu máme zaregistrovanou pro tyto daně v těchto zemích a veškeré odvody ze mzdy jsou odváděny v předmětných zemích naším jménem. Zahrnují se tito zaměstnanci do součtu pro stanovení povinnosti zaměstnávat invalidy či placení daně? A jak je to s dohodami? Jaký zákon a paragraf toto řeší? 

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, zaměstnanci dostávají měsíční plat, za svátky nedostávají náhrady, ale plat, jako kdyby pracovali. Dostávají pololetní odměny. Postupuji tedy při zápočtu odměny do průměrného výdělku podle § 358 zákoníku práce. Výši odměny vydělím počtem odpracovaných hodin za příslušné pololetí a potom započtu poměrnou část odměny do čtvrtletí podle počtu odpracovaných hodin. Mohou být v odpracovaných hodinách započteny i neodpracované svátky, za které je poskytován plat, jak výše uvedeno?

Máme zaměstnané kuchaře a číšníky, kteří mají rozvržené 12hodinové směny na dlouhý a krátký týden. Nyní chtějí mít tyto směny sedm dní vcelku a sedm dní volno (denně také 12hodinové směna). Můžeme jim toto jako organizace povolit? Není to porušení zákoníku práce? 

Zaměstnankyně v HPP od 5. 9. 2016, dodatkem ke smlouvě ze dne 1. 1. 2017 změna z pracovního poměru na dobu neurčitou na dobu určitou do 31. 12. 2018. Nyní zaměstnankyně těhotná, nástup na mateřskou dovolenou 1. 6. 2019, datum porodu 13. 7. 2019. Pracovní poměr skončí dnem 31. 12. 2018 a zaměstnankyně bude mít nárok na mateřskou dovolenou z důvodu ochranné lhůty (180 dní). Od 1. 1. 2019 doporučení registrace na úřad na práce, státní podpora 5 měsíců. Je to takto v pořádku?