JUDr. Petr Bukovjan - strana 19

Nárok na dovolenou ve firmě máme 25 dní/rok. Bude mít zaměstnanec, který nastoupil dne 1. 10. 2018 (pracovní poměr bude trvat do konce roku a dále), nárok na dovolenou do konce roku ve výši 6 dní, i když byl v říjnu 10 dnů v pracovní neschopnosti (3. 10.-12. 10. 2018)? Program to automaticky krátí na 4 dny. 

Jsme příspěvková organizace se zaměřením na sociální služby, terénní i pobytové, služby poskytujeme seniorům, v praxi s nejrůznějším omezením. Prvotně nejsme zaměřeni na uživatele s mentálním či fyzickým postižením, ale v péči takoví mohou být. Naši pracovníci v sociálních službách nejsou zdravotníky. Pobytové služby jsou v režimu nepřetržitého provozu se střídáním dvanáctihodinových směn od 6:00 do 18:00 hodin a od 18:00 do 6:00 hodin (střídají se čtyři lidé s nepravidelným režimem 3 dny práce, 3 dny volno) - rozvrh takových směn na 12 týdnů se pravidelně opakuje. Těmto zaměstnancům bude od 1.1.2019 náležet zvláštní příplatek za "směnnost" podle vyhlášky 341/2017, § 8 (zařazením dle přílohy č. 6 do skupiny II., 1.) a zároveň zvláštní příplatek podle bodu 5. skupiny II. za soustavnost poskytování obslužné péče v zařízeních sociálních služeb? Vyvozuji možnost souběhu zvláštních příplatků z odstavce 3 článku I výše uvedeného nařízení vlády, ale nejasný je pojem "soustavnost" a "obslužná péče" ve vazbě na nezdravotnické pracovníky. 

Není diskriminační, když jedné těhotné zaměstnankyni ukončíme pracovní poměr uplynutím doby a druhé prodloužíme smlouvu na neurčito? Důvodem je spokojenost s její prací, ale na nedostatky jsme ji dříve písemně neupozornili. Nemůže nás nikdo napadnout, když neprodloužíme smlouvu, která skončí uplynutím sjednané doby, aniž bychom uvedli důvody? Může si zde zaměstnavatel libovolně rozhodovat, komu prodlouží smlouvu a komu ne? 

Zaměstnanci měli nerovnoměrnou pracovní dobu, kde pracovali 12 hod. směnách - dva dny ranní, dva dny odpolední a čtyři dny volno) nárok na dovolenou měli 16 dnů. Nyní mají od 1. 10. třísměnný provoz ranní, odpolední, noční. Mají nárok na 5 týdnů dovolenou. Zaměstnancům tedy musím přepočítat nárok na dovolenou. Příklad: Zaměstnanec z 16 dnů vyčerpal 11 dnů. Bude mít nárok na 7,5 dne dovolené v třísměnném provozu? (12/7,5 = 1,6 , 11x1,6 % 17,6 dnů, 25-17,6 = 7,4 = 7,5 dne). 

Příspěvková organizace zřízená městem, vede podvojné účetnictví. Započítávají se pro posouzení nároku na dovolenou podle § 212 odst. 1 i podle § 214 i přesčasové dny, např. o sobotách a nedělích? Placené svátky, i když zaměstnanec nepracuje, se započítávají? 

Na kolik dovolené má nárok zaměstnankyně, která do 15. 5. 2018 byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem a od 16. 5. 2018 je na mateřské s druhým dítětem? Mateřskou dovolenou bude pobírat do 27. 11. 2018 a požádala zaměstnavatele o čerpání dovolené za rok 2018 po skončení mateřské. Pak nastoupí rodičovskou dovolenou. První dítě se narodilo 24. 6. 2015, druhé 2. 7. 2018 Délka dovolené za kalendářní rok je u zaměstnavatele 4 týdny. 

Společnost s. r. o. má zaměstnankyni, která je zaměstnána na HPP (0,6 úvazku, 6h/4d) od 17. 9. 2018. Zároveň ale ještě pobírá rodičovský příspěvek. Od 5. 11. 2018 je zaměstnankyně doma a stará se o nemocné dítě (o to, na které v současné době čerpá rodičovský příspěvek). Má zaměstnankyně nárok na ošetřovné, když ještě pobírá rodičovský příspěvek (k 14. 11. 2018 s rodičovskou končí)? Bude mít na výpočet ošetřovného vliv, když má zaměstnankyně úvazek jen 0,6?

Podnik zaměstnává zaměstnance na plný pracovní úvazek v režimu krátký/dlouhý týden, zároveň se zaměstnanec přihlásil na dohodu o provedení práce jiné náplně než je jeho hlavní pracovní poměr. Jak je to s dobou odpočinku? Případně může být nějaký konflikt pro souběh?

Zaměstnavatel by chtěl vyplatit odměny a dát možnost výběru zaměstnanci. Zaměstnanec má možnost zvolit odměnu do výplaty (odvody,daň) nebo do benefitního programu (bez odvodu, daně), kde jsou daná pravidla na co lze použít (např. masáž, vstupenka na kulturní vystoupení,…). Je v pořádku dát možnost volby zaměstnanci, nebo musí zaměstnavatel určit kde půjde odměna? V případě volby benefitního programu musí být evidence na výplatním lístku nebo stačí evidence v programu, kde má přístup zaměstnavatel i zaměstnanec. Jsme podnikatelský subjekt.

Zaměstnanec se rozhodl, že chce ukončit pracovní poměr hned, protože dostal lepší pracovní nabídku. Zaměstnavatel mu sdělil, že ho propustí, až uplyne 2 měsíční výpovědní lhůta. To se zaměstnanci nelíbilo a druhý den již nepřišel do práce. Na telefony nereaguje, již 14 dní nechodí do práce a dle informací už pracuje u nového zaměstnavatele. Původní zaměstnavatel neví, jak dále správně postupoval. Může ho propustit pro hrubé porušení pracovní kázně, k jakému datu? Musí mu proplatit nevyčerpanou dovolenou?

Jak by měla vypadat metodika pro výplatu stabilizačního bonusu? Např. že za každý odpracovaný měsíc náleží zaměstnanci bonus ve výši 1 000 Kč. Jaký rozdíl je mezi stabilizačním a docházkovým bonusem? Budou tyto bonusy zahrnuty do průměrného výdělku (pracovně právní průměr)? Budou se tyto bonusy evidovat v ostatních osobních nákladech: pro ISPV- údaje pravidelného statistického šetření a ve Výkaze o úplných nákladech práce pro Český statistický úřad? Jsme podnikatelský subjekt.

Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 100 000 Kč. Je správný postup, pokud zaměstnanci necháme podepsat dohodu o náhradě škody a strhneme mu 4,5násobku průměrného měsíčního platu (4,348 x úvazek x hodinový průměr před vznikem škody). Stáhnutí mzdy bude propočteno na čistou mzdu po odečtení sociálního a zdravotního pojištění, anebo stahujeme vypočtenou hrubou mzdu?

Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba? 

Zaměstnanec činný na dohodu o provedení práce nemá v dohodě sjednáno poskytování cestovních náhrad. V interním předpise je uvedeno, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce mají nárok na úhradu výdajů na ubytování včetně stravy, které jsou povinni vynaložit v případě, že konají práci mimo místo svého bydliště v trvání dva a více dní. Jedná se např. o lektorku, která bydlí v Německu a přijede do ČR na dvoudenní kurz, na kterém přednáší a je odměňována dle dohody o provedení práce. Je možné výdaj na ubytování lektorky, který je podložen interní instrukcí zaměstnavatele, uznat jako daňově uznatelný? Nevzniká lektorce v tomto případě nepeněžní příjem, který by se měl zdanit ve mzdě?

Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 100 000 Kč. Je správný postup, pokud zaměstnanci necháme podepsat dohodu o náhradě škody a strhneme mu 4,5násobku průměrného měsíčního platu (4,348 x úvazek x hod. průměr před vznikem škody). Stáhnutí mzdy bude propočteno na čistou mzdu po odečtení sociálního a zdravotního, anebo stahujeme vypočtenou hrubou mzdu? 

Zaměstnanci s hodinovou mzdou pracují dle rozpisu i v sobotu a neděli. Za tyto plánované směny mají mít dle zákona minimální příplatek 10 % (nejedná se o práci přesčas). Mzdová účetní při výpočtu výplat za květen až červenec 2018 omylem proplácela tento příplatek za sobotu a neděli 25 %. Zaměstnanci tedy dostali proplaceno více, než měli dostat. Nyní si na tuto chybu přišla. Zaměstnavatel chce rozdíly vyčíslit a zaměstnancům strhnout. Je možné zaměstnancům zpětně opravit výplaty za květen až červenec 2018 z důvodu chyby ve výpočtu? Musíme mít jejich souhlas? Jakým způsobem lze chybu opravit - ve mzdě za srpen 2018 nebo opravit jednotlivé měsíce?

Jsme základní škola - příspěvková organizace - a zpravujeme ještě 4 mateřské školy. S platností od 1. 2. 2015 jsme na základě dohody o změně pracovní smlouvy přeřadili paní učitelku "A" z funkce učitelka na II. stupni do funkce učitelka v mateřské škole č. 1 (nesplněné kvalifikační předpoklady - nezačala studovat). Původní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V souvislosti s touto změnou byl pracovní poměr změněn na dobu určitou, a to po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky "B" - do 5. 8. 2018. Učitelka "B" na RD se však vrátila 21. 5. 2018 do zaměstnání (do mateřské školy č. 2), neboť v této školce onemocněla dlouhodobě jiná paní učitelka "C" a bylo potřeba nahradit paní učitelku "C". Asi je v rozporu ta skutečnost, že paní učitelka "A" zůstala nadále do 5. 8. 2018 v pracovním poměru v mateřské škole č. 1, i když učitelka "B" se z rodičovské dovolené vrátila dříve, ale na jinou mateřskou školku a vlastně 3 roky zaměstnání učitelky "A" na dobu určitou byly přesaženy, neboť se nám v té době nepodařilo sehnat jinou paní učitelku?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Někteří naši pracovníci, například učitelé, vedle své hlavní činnosti - výuky, vykonávají ještě další práce např. v různých projektech. Na projekty mají zpravidla sjednánu dohodu o provedení práce. Můžeme těmto učitelům vykázat v rámci této dohody o provedení práce i jednorázovou odměnu, např. 6 000 Kč, u čehož by se nevykazovaly hodiny? Jedná se nám o to, aby se odměna z projektů nezapočítávala pro průměr např. za dovolené z hlavní činnosti - výuky. 

Zaměstnanci s hodinovou mzdou pracují dle rozpisu i v sobotu a neděli. Za tyto plánované směny mají mít dle zákona minimální příplatek 10 % (nejedná se o práci přesčas). Mzdová účetní při výpočtu výplat za květen - červenec 2018 omylem proplácela tento příplatek za sobotu a neděli 25 % (dostali tedy proplaceno více než měli dostat). Nyní si na tuto chybu přišla. Zaměstnavatel chce rozdíly vyčíslit a zaměstnancům strhnout. Je možné zaměstnancům zpětně opravit výplaty za květen - červenec 2018 (z důvodu chyby ve výpočtu)? Musíme mít jejich souhlas? Jakým způsobem lze chybu opravit (ve mzdě za srpen 2018 nebo opravit jednodlivé měsíce?

Dne 10. 8. 2012 nastoupila zaměstnankyně na mateřskou dovolenou, na kterou navázala rodičovskou dovolenou - konec RD 29. 5. 2015. Dne 30. 5. 2015 nastoupila na mateřskou dovolenou s druhým dítětem a 13. 12. 2015 nastoupila na rodičovskou dovolenou. Druhá rodičovská dovolená končí ke dni 31. 8. 2018. Zaměstnankyně má pracovní smlouvu na dobu neurčitou, dnem nástupu do práce byl 2. 1. 2007. Z důvodu organizačních změn již zaměstnavatel nemá pro zaměstnankyni pracovní místo a k 31. 8. 2018 chce pracovní smlouvu ukončit. Je správný postup provést ukončení pracovního poměru dohodou k 31. 8. 2018 a sjednat odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku? Jak u této zaměstnankyně zjistím výši průměrného výdělku? Smlouva z roku 2007 je stanovena na 20 500 Kč měsíčně. V současné době je na obdobné pozici zaměstnán jiný zaměstnanec, který má měsíční mzdu 25 000 Kč + 7 000 Kč osobní ohodnocení, průměrná mzda tohoto jiného zaměstnance je dle posledních vystavených mezd (07/2018) 166,29 Kč.