Ing. Jan Ployer - strana 5

Byt zakoupený v roce 2019 je pronajímán podle § 9 ZDP, ale do budoucna, asi za 8 let, v něm bude mít současný pronajímatel trvalé bydliště. Bude zde bydlet i se svou rodinou. Může nyní u bytu uplatňovat odpisy? Může začít byt odpisovat o rok později, co začal nájem?

V 3/2021 byla občanem provedena směna pozemků mezi 2 občany a z ní vznikl pro nás „nepeněžní příjem“ ve výši 700 000 Kč. Tento je potřeba zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021 v § 10 ZDP. Proti tomuto příjmu budou uplatněny skutečné výdaje spojené s pozemkem ( přípojka, posudky, projekt ...). Je možno uplatnit jako daňový výdaje i pořizovací cenu směněného pozemku ? Pozemek byl zakoupen v roce 2017 za 400 000 Kč, a tudíž je významnou položkou příp. výdajů.

Společnost prodává nemovitost s pozemkem, které má ve svém vlastnictví od roku 1986. Jedná se o budovu převážně s výrobním charakterem. V roce 2012 proběhla v třípodlažní budově rekonstrukce jednoho patra, které bylo předěláno z výrobních prostor na kancelářské prostory. Od roku 2012 na budově již neproběhly žádné rozsáhlejší rekonstrukce. Budoucí investor má záměr budovu zbourat a postavit na pozemku nový objekt pro svou podnikatelskou činnost. Nebude se jednat o výrobní činnost, měl by zde být obchod. Ještě před provedením vkladu nového majitele do katastru nemovitostí současný majitel (po dohodě s investorem) zažádal o povolení k demolici budovy. Povolení do doby provedení vkladu do katastru nemovitostí nebylo provedeno. Bude tento prodej osvobozen od DPH dle § 56 nebo bude muset prodávající odvést DPH? Případně může se u tohoto prodeje uplatnit režim přenesené daňové povinnosti DPH pro investora? 

U zákazníka, který provádí rekonstrukci RD, který má plochu nad 350m2, dodáváme vestavný nábytek. Jakou sazbu DPH máme fakturovat u dodání vestavného nábytku, včetně dopravy a montáže do tohoto rodinného domu, který má rozměry více než 350m2?   

Jedná se o developerskou společnost, která dostavuje RD. Nyní má dle smlouvy bezúplatně předat infrastrukturu obci. Předpokládám tedy, že jde o vyvolanou investici. Z hlediska daně z příjmů zůstane vyvolaná investice v hodnotě zásoby a do nákladů přejde prodejem konečným zákazníkům řadových domků.  1) Jak by se postupovalo, kdyby například jeden domek zůstal v daném účetním období neprodán a prodal by se až například následující zdaňovací období?  2) Jak je to z hlediska DPH, protože DPH byla uplatněna na vstupu při výstavbě vyvolané investice? 3) A jak by se postupovalo, kdyby přistoupili na kupní smlouvu za symbolickou cenu např. 1 Kč?

Česká s. r. o. má v řádné lhůtě přihlášenou pohledávku za společností registrovanou v Německu u insolvenčního soudu v Německu. Může tvořit daňové opravné položky dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách? 

Sspolečnost se stane od dubna 2022 plátcem DPH. V průběhu předešlých 12 měsíců pořídila nemovitost ve zchátralém stavu (od neplátce) a začala ji opravovat (plátci). Náklady na pořízení nemovitosti i opravách jsou zatím evidovány na účtu 042. Předpokládané zařazení nemovitosti do užívání bude v prosinci 2022. Může si společnost v rámci prvního přiznání nárokovat DPH ze všech nákladových faktur týkajících se nemovitosti? A kdyby společnost zařadila majetek v prosinci 2022 do užívání, ale prakticky by se například první rok nebo dva s nemovitostí nijak nepodnikalo a hledali se nájemci, začal by běžet tento desetiletý test již od prosince 2022?

Co se musí vyřídit, když z kolaudované restaurace chceme poskytovat ubytování nebo byt k pronájmu?

V roce 2019 jsem koupila byt, který jsem pronajímala. Byt nebyl vložen do obchodního majetku. Příjem jsem zdaňovala v § 9 ZDP a uplatňovala jsem skutečné výdaje i jsem uplatňovala odpisy bytu. Byt jsem v roce 2021 prodala. Budu příjem zdaňovat v § 9 nebo v § 10 ZDP? Mohu uplatnit daňově 1/2 odpis roku 2021 a zůstatkovou cenu bytu? Prodej bytu byl v katastru zapsán v prosinci 2021, ale část kupní ceny byla byla zaplacena v roce 2021 a část v roce 2022. Ve kterém roce mám příjem zdanit a kdy uplatnit zůstatkovou cenu bytu?

Je možné, aby si nepodnikající osoba, která pořídila byt za účelem pronajímání, uplatnila při výpočtu daně z příjmu odpisy (skupina 5), a to jak rovnoměrné, tak zrychlené?

Stavební firma s. r. o., plátce DPH, uskutečnila v prosinci 2021 stavební práce, které ale investor převzal a potvrdil předávací protokol až v lednu 2022 (z důvodu sněhu nebylo možné např. asfaltace předat). Je správné zaúčtování v r.2021 prostřednictvím účtu 385 (příjmy př. období)/602 (tržby za rok 2021), aby byla zachovaná časová a věcná souvislot mezi vynaloženými náklady a výnosy r. 2021? V roce 2022 bude vystaven daňový doklad v přenesené povinnosti s DUZP 31. 1. 2022.

Klient plátce DPH postavil rodinný dům v r. 2017 za účelem nájmu za 10 mil. Kč - horní patro kanceláře 100 m2, dolní patro prodejna 100 m2. Fakturace výstavby RD probíhala s přenosem DPH, kde byla uplatněna sazba DPH 21% (nebyl zde účel bydlení). V přiznání jsme dodanili 21% (2,1 mil. Kč) a zárovň provedli odpočet 21% (2,1 mil. Kč). Od 1.1.2021 je horní patro využito pro bydlení vlastníka domu (není najato), dolní patro je dále najato jako prodejna plátci DPH (uplatňováno DPH na výstupu 21%). V přiznání k DPH za 12/2021 je třeba vrátit 1/10 z 50% původně uplatněného odpočtu DPH za změnu využití horního patra (tzn. 1/10 z 1,05 mil. Kč = 105 tis. Kč). Takto se bude vracet každý rok až do uplynutí 10 let od data pořízení RD. Tím ale zůstane horní patro zdaněné sazbou DPH 21%, přestože je užíváno pro bydlení a splňuje podmínky pro uplatnění snížené sazby DPH. Je možné toto nějak vyřešit nebo již se sazbou 21% nelze nic provést?

Společnost BYTY s.r.o. stavěla 3 roky rodinný dům. Uplatňovala sníženou sazbu DPH při výstavbě. Před dokončením v souladu s územním plánem a stavebním úřadem provede úpravu 49 % plochy jako nebytový kancelářský prostor. Bude se zpětně v tomto poměru vypořádávat DPH při výstavbě? Zde ale není asi možné jednat s minulými dodavateli...? Rodinný dům pronajme podnikatelské s. r. o. jako sídlo firmy - celou stavbu jako takovou, 49 % kancelářské prostory, 51 % prostory sloužící bydlení. Bude ve stejném poměru povinen účtovat i DPH, tedy 49 % z pronájmu s 21% DPH a u 51 % z pronájmu vypořádávat odpočet DPH po dobu 10 let, nebo může být i nájem v jiném poměru než 49 % : 51 %?

OSVČ, plátce DPH se zabývá pronájmem nemovitostí (nebytových prostor), které má v obchodním majetku. Všechny pronajímá plátcům DPH, faktury jsou s vyčísleným DPH. Nyní pořizuje další nemovitost do OM. Nemovitost je zatím ve výstavbě, ještě tedy není v katastru přepsána na OSVČ. Developer postupně zasílá k proplacení zálohové faktury i daňové doklady k zaplaceným zálohám s vyčísleným DPH. OSVČ si ze dvou uhrazených záloh uplatnila DPH na vstupu a FÚ mu DPH i zaslal. Nyní si chtěl uplatnit na vstupu DPH z dalšího daňového dokladu k přijaté platbě. FÚ mu však sdělil, že bude mít na toto DPH s odvoláním na § 21 odst. 2 zákona o DPH nárok až po zápisu nemovitosti do katastru. Má FÚ pravdu, nebo je povinen nadměrný odpočet zaslat, neboť se i na tento majetek vztahuje možnost uplatnit DPH z dd k přijaté platbě? Pokud by FÚ neměl pravdu, jak by měla OSVČ postupovat?

Jsme stavební společnost, většina zakázek je prováděna v rámci sdružení s jinou stavební společnosti. Postupujeme dle metodického pokynu GFŘ platného od 1.7.2017. Celé dílo pro účely jeho realizace si Společníci rozdělují mezi sebe na části, které bude realizovat každý samostatně nebo prostřednictvím svých vlastních subdodavatelů. Každý ze Společníků je plně odpovědný za realizaci jemu svěřené části díla včetně nákladů s tím spojených a také včetně příslušné daňové evidence DPH ve svém účetnictví. Společnost zastupuje na základě smlouvy jeden ze společníků - Správce, přičemž účetnictví Společnosti je vedeno v odděleném účetním okruhu Správce. Společníci se podílí také na společné činnosti, tedy nákladech a výnosech , a to v poměru určeném podíly stanovenými Smlouvou. Mezi tyto činnosti patří např.: činnosti spojené s uzavřením smlouvy o dílo s investorem, vedení účetnictví za Společnost, evidence účetních dokladů a zpracování roční účetní závěrky, zajištění podkladů pro bankovní styk, vytvoření dokladového archivu k dílu a jeho vedení po dobu záruční doby, kontrolní dny stavby, jedná se také o náklady realizačního týmu stavby , koordinační a inženýrskou činnost na stavbě a jde tedy o společné náklady členů Společnosti prováděné např. ředitelem stavby, ekonomem, fakturantem, BOZP, geodetem apod. Správce také zajišťuje pojištění stavby a sjednává bankovní garance. Správce, který vede účetnictví bude společné náklady účtovat do Společnosti vnitropodnikovou fakturou bez DPH . Společníci budou svoje případné společné náklady fakturovat do Společnosti externí fakturou - daňovým dokladem - a to v daňovém režimu dle platného znění zákona o DPH, tedy uplatní režim zdanění u poskytnutých služeb, tedy 21%. Společníci se domluvili, že pro tyto režijní služby je aplikováno dílčí plnění. Datum uskutečnění zdanitelného plnění pro tyto případy bude vždy poslední kalendářní den daného měsíce realizace díla. Sjednaným rozsahem dílčího plnění se rozumí náklady vztahujícího k danému kalendářnímu měsíci. Po skončení kalendářního měsíce přefakturuje (rozdělí ) Správce na jednotlivé Společníky společné režijní náklady Společnosti v poměru dle jejich podílů na hospodaření Společnosti. Faktura bude vystavena ve formě souhrnného daňového dokladu. Podkladem pro rozúčtování bude tabulka obsahující příslušná plnění od jednotlivých společníků a k uvedenému plnění bude aplikována příslušná sazba DPH. Tedy u služeb základní sazba, u přeúčtování podílů na pojištění stavby a bankovní garance bude uplatněn režim osvobození dle § 54 a 55 zákona o DPH. U koordinační a inženýrské činnosti se tedy jedná o plnění (službu v základní sazbě DPH), která jsou poskytována přímo zaměstnanci společníků, tedy nejde o přefakturaci nákladů od 3. strany. Tyto činnosti jsou součásti kalkulace stavby a v ceně díla jsou zahrnuty, tedy jsou v rámci fakturace plnění Společnosti vůči investorovi součásti ceny díla. Je výše popsaný způsob vzájemné fakturace mezi společníky v oblasti společných režijních nákladů Společnosti správný? Je možné použít při fakturaci společných nákladů ze strany společníků do Společnosti použít běžný režim zdanitelného plnění?

Právnické osobě byla poškozena nemovitost (střecha) sídla firmy v důsledku živelné pohromy (vichřice). Pojišťovna uhradila cca 50 % nákladů. Jsou celkové náklady na opravu do daňově uznatelným nákladem nebo je daňově uznatelná pouze část do výše náhrady od pojišťovny? Jak je to s DPH u přijatých faktur, může PO uplatnit plný odpočet z celkové částky opravy (PFa jsou od plátců DPH a objekt je využíván pouze pro potřeby firmy)?

Firma A s.r.o. plátce DPH provádí stavební práce při výstavbě bytových domů. Firma B, která vlastní pozemek a budou jí stavební práce fakturovány, je zatím neplátce DPH. Výstavbě předcházela demolice a uložení. Přijatá faktura ve firmě A od subdodavatele za demolici je v přenesené dani a je na ni uvedena sazba DPH 21 %. Je možné fakturovat z naší strany stavební práce včetně demolice v sazbě 15 %, nebo bych měla mít fakturaci rozdělenou na demolici a uložení - 21 % a další fakturu stavební práce -15 %. 

Společnost s. r. o. v roce 2005 nabyla darem od cizí fyzické osoby ornou půdu. Pozemek byl oceněn a v této ceně je veden v účetnictví. V roce 2021 byl prodán. Dotaz je daňovou uznatelnost ceny pozemku, která je vedena v účetnictví.

OSVČ měla do roku 2019 zahrnutou v obchodním majetku budovu (spolu s pozemky), ve které podnikala. K 1. 1. 2019 tuto budovu z OM vyřadila. Na kartě majetku je uvedeno k tomuto datu vyřazení z OM s poznámkou, že budova je ještě částečně ekonomicky využívána. Žádné náklady spojené s provozem a údržbou budovy nejsou v účetnictví uplatňovány. 1) Je tedy budova z OM vyřazena i přes skutečnost, že se v ní v omezené míře podniká? 2) Pokud by došlo k prodeji budovy, platí pro tento případ 5letý časový test pro osvobození od daně z příjmu (OSVČ ji nabyla před rokem 2020 a z OM byla rovněž vyřazena před rokem 2020) nebo platí 10letý časový test? 

Naše firma nově pořídila kamerový systém v ceně 255 000 Kč. Jak doporučujete zařazení do majetku: jako samostatnou movitou věc pod kódem CZ-CPA 26.30.1 nebo jako technické zhodnocení? Kamerový systém zahrnuje 19 kamer, které budou rozmístěny po celém našem areálu, ne pouze na jedné budově.