JUDr. Vlasta Víghová - strana 6

Pokud manžel a manželka mají oba 1/2 nemovitosti na Slovensku. Mají zde trvalý pobyt a žijí zde. Nyní manžel zemřel a manželka po něm zdědí jeho polovinu. Vše v případě v přepisu na katastru zajistí notář, resp. soud, tj. bude to přepsáno automaticky nebo si bude muset nějakým způsobem manželka "oběhat" přepis nemovitosti sama? V případě, že si toto bude muset manželka zajistit sama - jaký bude muset vykonat postup, resp. jaké papíry k tomu bude potřebovat?
Vydáno: 04. 09. 2020
Fyzická osoba, zaměstnanec (pracovní poměr na HPP 40 hod/týden - poměr nebude ukončen), by si chtěla zřídit živnostenské podnikání na vedlejší činnost (živnost vázaná), avšak neplňuje celé 3 roky praxe v oboru (od zaměstnavatele má udělený souhlas k činnosti, a potvrzenou část praxe). Z daného důvodu si našla odpovědného zástupce (není to zaměstnavatel), ale jiná podnikající osoba (OSVČ). Mezi podnikatelem (FO) a odpovědným zástupcem musí být založen smluvní vztah - jaký smluvní vztah byste v tomto případě doporučili, pokud je FO mezitím zaměstnaná na HPP? Může to být napříkladě fakturace za 100 Kč/měsíc nebo DPP s 0 Kč/měsíc? Odpovědný zástupce by vykonával svou funkci bezplatně.
Vydáno: 04. 09. 2020
Firma s. r. o. má pouze jediného společníka. Pojmenovaným výstupním dokumentem o rozhodnutí zisku/ztráty na základě účetní závěrky je "valná hramada" nebo "rozhodnutí jediného společníka"? Je chybné, pokud je to pojmenované valnou hromadou?
Vydáno: 03. 09. 2020
Zahradu nabyla matka a otec darem. Mají 2 děti a otec (3 dědicové) po úmrtí matky nárok na 1/2 zahrady v dědickém řízení? Jak lze vypořádat zahradu? Je to mimo dědictví?
Vydáno: 27. 08. 2020
Můj teta a strýc žijí již 50 let na Slovensku. Strýc zemřel. Děti nemají. Teta zůstala sama - teta je sestra mé maminky - obě se narodily u nás v ČR a teta se přestěhovala před 50 lety na Slovensko. Kdo má ze zákona - zda podle našeho českého nebo slovenského nárok - na dědictví po strýci, resp. tetě? Nyní kolem majetku tety "začali kroužit" staří známí kamarádi a příbuzní. Strýc měl bratra, který nežije, jeho děti - neteř a synovec ano. Nyní by měla v dědictví získat všechno teta. Nebude-li sepsána závěť, kdo má nárok na dědictví po tetě? Teta měla jednu sestru, mou maminku, která již nežije. Strýc měl bratra, který také již nežije. Bratr měl dvě děti, kteří žijí na Slovenku. Jaká jsou pravidla v daném případě pro dědictví? Má nárok na dědictví po tetě a strýci - jak větev z ČR - tedy neteř a synovec či např. manžel tetiny sestry, tak i neteř a synovec ze strýcovy strany na Slovensku? 
Vydáno: 26. 08. 2020
Koupili jsem si v kamenné prodejně kočárek. Používáme ho půl roku. Po půl roce kočárek změnil barvu z černé na šedivou až stříbrno-hnědou, jednoduše vybledl. Je opravdu ošklivý a bylo nám řešeno, že reklamaci z důvodu vyšisování barvy zamítají a nevyřizují. Kočárek je ošklivý, na první pohled je změna barvy patrná pokud si odhrneme kousek látky, která překrývá tu původní černou - rozdíl je patrný na první pohled. Máme nějakou šanci s reklamací uspět? Pokud máme jakoukoliv šanci s reklamací uspět - co bychom měli nejlépe uvést do reklamačního formuláře -  např. jaké ustanovení zákona se na toto vztahuje či jiné argumenty?
Vydáno: 24. 08. 2020
Může účetní informovat společníka společnosti o hrozících daňových problémech společnosti nebo tím poruší mlčenlivost vyplývající ze zákonů?
Vydáno: 10. 08. 2020
Revizor SVJ řeší stížnost jednoho z vlastníků bytu. Korespondují si jen elektronicky. Revizor informuje výbor průběžně, ale jen ústně. Korespondenci odmítá předsedovi výboru přeposlat. Má na to právo? Jak se má předseda nebo výbor bránit, když byl revizor řádně zvolen shromážděním vlastníků jednotek a jeho funkční období ještě neskončilo?
Vydáno: 29. 07. 2020
Společník účetní firmy ABC je zároveň i fyzická osoba, OSVČ, která vede účetnictví pravidelně na základě živnostenského listu svým klientům. Společník má ve firmě ABC zkrácený pracovní úvazek - pro účely obchodního vedení firmy a zajišťování provozních a personálních věcí ve firmě. Účetní práce ve firmě jako HPP nevykonává. Může takovýto společník jako fyzická osoba, OSVČ, fakturovat subdodavatelské účetní práce pro účetní firmu ABC? Účetní firma ABC má výhody v prezentaci k získávání nových zakázek a zároveň by spolupráce byla nastavena tak, že fakturace by probíhala v obvyklém hodinovém ohodnocení na trhu tak, aby účetní firma za ni neplatila větší náklady, než je na trhu typické. Zároveň by účetní firma měla na těchto zakázkách ziskovou marži jako u jiných pracovníků s ohledem na kvalifikaci, a bylo by to pro firmu ABC výhodné i ziskové. Společník účetní firmy by vykonával práci na svém HW a z velké části ve své provozovně OSVČ. Pokud by používal některé vybavení s. r. o., které jako společník (zaměstnanec) firmy s. r. o. má k dispozici, tak by docházelo k měsíční fakturaci za využití od účetní firmy ABC na OSVČ. Společenská smlouva není nijak speciálně upravena, že by tento postup činnosti pro společníka zakazovala. Byl by tento postup možný a při sporu zejména se správcem daně plně obhajitelný? Pokud by tento 100% společník se stal i jediným jednatelem s odměnou na základě smlouvy o výkonu funkce, mohl by pak tuto fakturaci někdo napadnout? Pokud by ve firmě ABC bylo víc společníků a jednatelů, tak zákaz konkurence jednatele vykonávající účetní činnost i jako OSVČ by mohl napadnout pouze další společník a další jednatel? Pokud by se jednalo o stavební s. r. o. se společníkem, který je zedníkem jako OSVČ, nebo marketingové s. r. o., kde je společník také OSVČ jako marketingový poradce - funguje tento výše zmíněný model obdobně?  
Vydáno: 25. 07. 2020
Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, má z hlediska pojistného plnění vyčíslenu pohledávku, 10 000 Kč zaplatila pojištovna a 100 000 Kč má zaplatit obchodní partner který škodu způsobil. FO v rámci udržování dobrých obchodních vztahů ovšem navrhuje a chtěla by zcela tuto pohledávku v hodnotě 100 000 Kč obchodnímu partnerovi odpustit. Jak prosím postupovat dle zákona aby bylo vše v pořádku? Na doplnění jen uvádím, že se jednalo o hmotný majetek FO a škodu na něm celkově vyčíslenou pojištovnou si zcela opravil na vlastní náklady. 
Vydáno: 13. 07. 2020
Prodlužuje se doba promlčení pohledávky, pokud ve lhůtě do 36 měsíců od vzniku pohledávky dojde k vydání elektronického platebního rozkazu nebo návrhu na exekuci?
Vydáno: 10. 07. 2020
V souvislosti s vysíláním vlastní internetové TV, musí mít umělec zvláštní živnost, nebo stačí mít jen na Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona?
Vydáno: 26. 06. 2020
Životní partner - druh vážně onemocněl a požádal o převod peněz z jeho účtu na účet synovce své družky, který mu byl vždy oporou. Příkaz k převodu peněz byl vystaven dne 2. 6. 2020, ale z účtu odešly dne 3. 6. 2020. K večeru dne 2. 6. 2020 druh - majitel účtu zemřel. Jak se postupuje v tomto případě v dědickém řízení, bude částka, která odešla z účtu, podléhat dědickému řízení?
Vydáno: 23. 06. 2020
Může střední škola požadovat po uchazeči doklad totožnosti (pas, tramvajenka, ISIC karta) před konáním jednotných testů z českého jazyka a matematiky?
Vydáno: 15. 06. 2020
Společnost s r. o. má dva společníky - jednatele s uzavřenou smlouvou o výkonu funkce. Oba používají pro cestovní náhrady svá vlastní vozidla. Vozidlo společníka A má průměrnou spotřebu podle TP 6,7 l/100 km, zatímco vozidlo společníka B má průměrnou spotřebu 11,4 l/100 km. Je možné do smlouvy o výkonu funkce stanovit strop pro čerpání cestovních náhrad např. na 30 000 Kč měsíčně?
Vydáno: 09. 06. 2020
Klient je FO, plátce DPH, a zároveň je jednatelem a společníkem 50% podílem v s. r. o. Jako FO fakturuje za prodej zboží s. r. o., ale tato společnost faktury nehradí (problém s druhým společníkem). Je možné tyto nezaplacené faktury penalizovat (není nějaká výjimka, že je FO i v s. r. o.?) a pokud tyto svoje nezaplacené pohledávky prodá firmě, která se zabývá vymáháním pohledávek, může tato firma firma penalizovat dle data splatnosti na faktuře nebo až od data odkoupení?
Vydáno: 09. 06. 2020
Společnost dala pohledávku vymáhat advokátovi. Prodlužuje se tím doba promlčení? Pokud ano, mohu pohledávku i přesto daňově odepsat, pokud k ní nejdříve vytvořím opravnou položku? Pokud by později došlo k vymožení pohledávky, dali bychom ji do daňových výnosů. Odepsanou pohledávku bychom vedli v podrozvahové evidenci.  
Vydáno: 02. 06. 2020
Jakou dobu musí archivovat zapsaný spolek (sportovní oddíl), který vede jednoduché účetnictví předepsané účetní doklady? Myslím tím především: pokladní knihy, knihy majetku a cenin, knihy závazků a pohledávek, inventurní soupisy, přehled o příjmech a výdajích, přehled o majetku a závazcích. A dále mzdové listy a Dohody o provedení práce, u kterých nevznikla povinnost hradit sociální ani zdravotní pojištění (DPP do 10 000 Kč) - platí zde lhůta 30 let? 
Vydáno: 02. 06. 2020
Vlastním byt, jsem rozvedený, mám 2 dcery (zletilá, nezletilá). Chtěl bych něco sepsat pro případ smrti. Chci, aby zdědily byt na půl, penzijní pojištění také na půl. V budoucnu mám v plánu v mém bytě žít s přítelkyní, ale chci, aby když se mi něco stane, zůstalo vše pouze dcerám. Takže potřebuji poradit, jestli závět nebo darovací smlouvu po mé smrti. Nevím, jak dlouho budu s někým žít a co z toho samozřejmě vyplývá. Ale je možnost že i třeba 10 let a více. Ženit se nemám v plánu.
Vydáno: 21. 05. 2020
Je nutné se zaměstnancem uzavřít dohodu o mlčenlivosti (aby nevyzradil obchodní tajemství) nebo je to jeho povinnost - mlčet a tajemství neprozradit? Na základě jakého zákona? Je tato mlčenlivost nějak časově omezená? Jaké informace obecně podléhají obchodnímu tajemství? Musí být při uzavírání konkurenční doložky sjednány důvody, za kterých je možné od této doložky později odstoupit? Vztahuje se zákaz konkurenčního jednání i na jednatele a společníka?
Vydáno: 18. 05. 2020