JUDr. Vlasta Víghová - strana 5

Dvanáctiletý syn naprogramoval několik programů, které chce dát zdarma ke stažení na internetu případným zájemcům. Chce tam uvést, že je možné ho finančně podpořit drobnou částkou, kterou je možné zaslat na bankovní účet. Syn má svůj vlastní bankovní účet (dětské konto) - je možné tyto příspěvky nechat posílat tam? Jak to bude se zdaněním těchto drobných darů? Nebo je nutné příspěvky posílat na účet rodiče a za účelem přijímání těchto příspěvků si musí rodič zřídit živnostenský list? Jak nejlépe tuto situaci řešit, aby nedošlo k porušení zákona? 

Jak si může OSVČ, které má živnost na ruční práce, nechat zaregistrovat svou značku, resp. název tak, aby ho nikdo nemohl kopírovat apod. - u jakého úřadu? Kolik to stojí? Je tam jediný poplatek na začátku či další každý rok? Je nutný pouze název např. SLUNCE POPLETA či např. i logo, lze logo doplnit? Moc Vám děkuji za objasnění skutečností s tímto spojených.

Náš odběratel nám oznámil, že hodlá za svou společnost podat k insolvenčnímu soudu návrh na moratorium. V současné době nám dluží 11 000 Kč - jde o faktury, které byly splatné v 1. čtvrtletí roku 2020. Jak máme postupovat, abychom nepřišli o možnost proplacení těchto pohledávek? 

Moje teta a strýc žili již 50 let na Slovensku. Strýc zemřel. Děti nemají. Teta zůstala sama – je sestra mé maminky – obě se narodily u nás v ČR a teta se přestěhovala před 50 lety na Slovensko. Kdo má ze zákona nárok na dědictví po strýci, resp. tetě – podle našeho českého nebo slovenského zákona? Nyní kolem majetku tety „začali kroužit“ staří známí kamarádi a příbuzní. Strýc měl bratra, který nežije, jeho děti, neteř a synovec, ano. Nyní by měla v dědictví získat všechno teta. Nebude-li sepsána závěť, kdo má nárok na dědictví po tetě? Teta měla jednu sestru, mou maminku, která již nežije. Strýc měl bratra, který také již nežije. Bratr měl dvě děti, které žijí na Slovensku. Jaká jsou pravidla v daném případě pro dědictví? Má nárok na dědictví po tetě a strýci jak větev z ČR (tedy neteř a synovec, či např. manžel tetiny sestry), tak i neteř a synovec ze strýcovy strany na Slovensku?

Může spolek darovat finanční prostředky jinému spolku? Pokud ano, existují nějaké omezující podmínky v jakých případech to nelze?

Jsme spol. s r. o. S našimi zaměstnanci máme v pracovní smlouvě stanoveno jako místo výkonu práce konkrétní adresu naší provozovny (konkrétní ulice + konkrétní obec). Naše společnost aktuálně založila na Slovensku svoji pobočku, organizační složku. Tato organizační složka je již na Slovensku evidována v obchodním rejstříku, je zde zaevidována také k dani z přidané hodnoty. Plánujeme zde na Slovensku postavit admin. budovu, ve které bude sídlo této organizační složky. Z důvodu probíhající stavby a s tím spojených potřebných jednání s dodavateli, stavaři, atd. zvažujeme, že bychom jednoho našeho zaměstnance "české", společnosti (místo výkonu práce viz výše) vyslali např. na dobu jednoho měsíce na Slovensko, aby zde prováděl kontrolu stavby, jednal s dodavateli, atd. Můžete tedy prosím zodpovědět níže uvedené dotazy? 1) Jak bude toto „vyslání“ na Slovensko posuzováno z pohledu cestovních náhrad? Jaké výše náhrad bude zaměstnanci přináležet? Jak budou posuzovány případné „cesty domů“ tohoto zaměstnance? Předpokládáme, že o víkendech bude tento zaměstnanec jezdit do České republiky za rodinou. 2) Ubytování – budou náklady s ubytováním na Slovensku standardně zahrnuty do daňových nákladů? Jak by prosím bylo ev. nahlíženo na situaci, kdyby na Slovensku zaměstnanec bydlel u svého známého, a neměl by tedy doklad o ubytování např. z hotelu? Nebylo by v tomto případě ev. zpochybněno jeho dočasné pracovní působení na Slovensku? 3) Jak by prosím mělo být ev. řešeno zdravotní a sociální pojištění po dobu výkonu práce na Slovensku? Bylo-by ev. třeba zaměstnance zde v České republice odhlásit na Slovensku dočasně přihlásit? 4) Bylo by ev. možné s tímto naším zaměstnancem uzavřít dočasný dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém bychom jako místo výkonu práce sjednali adresu naší org. složky na Slovensku? Není naším úmyslem zaměstnanci jakkoliv odpírat jeho zákonné "cestovní nároky". Bylo-li by však možné, rádi bychom tyto náklady optimalizovali. Z tohoto důvodu uvažujeme, jaké nákladové výhody by přinesl výše uvedený dodatek se změnou výkonu práce. Mohla bych prosím požádat o krátké shrnutí tohoto řešení?  

Společnost s r. o. vlastní několik vozidel, jsou na tuto společnost i zapsána (v TP jakožto vlastník uvedena s. r. o.), vozidla jsou standardně zanesena do majetku firmy, kde se odepisují. Na prac. cesty využívá vozidla jednatel s. r. o. nebo zaměstnanci. Jednatel, který založil s. r. o. smluvně, sjednává u většiny vozidel povinné ručení (u některých i havarijní pojištění) na svoji fyzickou osobu, taktéž toto pojistné hradí ze svého soukromého, nefiremního b. ú. Provádí takto kvůli úspoře, neboť je značná (pokud by pojistil vozidla na PO, tzn. na svoji s. r. o., pak cena za pojištění by byla proti pojištění na FO mnohem vyšší). Logicky se aktuálně neuplatňuje veškeré shora uvedené pojištění do nákladů firmy (když nezní smlouvy k pojistnému na firemní IČ a když jednatel vede/hradí pojistné soukromě). Ostatní náklady za vozidla se z firmy hradí standardně, tedy se i uplatňují do nákladů této společnosti (PHM, opravy...). Otázkou je, jakým se vystavuje firma případně rizikům, když pojistné za vozidla není smluveno a hrazeno za ni? Provotně možná právně-bezpečnostním rizikům? Nejspíš kvůli odpovědnosti z bezp. provozu na pozemních komunikacích, např. v rámci dopravní nehody, kdy nehodu příkladmo způsobí ve firemním voze zaměstnanec s.r.o. - pak by snad měla být uvedena jakožto účastník nehody firma se kterou se dále nehoda bude řešit a dále příp. řidič, který způsobil nehodu, kterým by byl hypoteticky zaměstnanec (řízení ohledně nehody by se tak vedlo s firmou, popř. zaměstnancem, nikoliv tak s FO). Další riziko by nejspíš mohlo vyvstat v rámci účetnictví a daňové agendy s.r.o. - je povinností jednatele, resp. dané společnosti vést a hradit za vozidla firmy pov. ručení (havarijní poj.) z firemních finančních prostředků, když je firma vlastníkem vozidla? Je toto příp. legislativně někde upraveno, že je tato záležitost povinností firmy?

OSVČ (hlavní činnost, roční příjem 500.000 Kč) s paušálními výdaji evidující pouze příjmy a pohledávky. Pro účely daně z příjmů stačí doklady archivovat pouze 3 roky. Pro účely odvodů na zdravotní a sociální pojištění jsem našel, že požadují uchovat účetní doklady 10 let. Ale OSVČ není účetní jednotkou. Jaké lhůty archivace dokladů pro případné kontroly pro ni platí?

Firma (s. r. o. i OSVČ) čerpá program Anitivirus na zaměstnance a zároveň by chtěla požádat o Covid-nájemné, lze toto kombinovat? To samé, jestli nyní využívá Antivirus plus a bylo by schváleno nájemné i na další měsíce, nebude problém uplatnit obojí?

OSVČ vykonává pro právnickou osobu (s. r. o.) víceméně pravidelně činnost, kterou této společnosti fakturuje. Obě strany mají stejný předmět podnikání. Nyní má OSVČ možnost uzavřít s touto společností pracovní poměr - ve funkci, která je odlišná od činnosti fakturované. Je možné, aby existoval pracovní poměr a současně bylo této společnosti i nadále fakturováno? Pokud ano, jaká jsou rizika - daňová, právní?

Vlastním zahraniční právnickou osobu, která má sídlo v zahraničí (ve Spojených státech), její činnost probíhá v zahraničí (ve Spojených státech), ale místo skutečného vedení je v České republice (právnická osoba je jednočlenná a její aktivity řídím kompletně já z České republiky). Zdanění bude probíhat v České republice. Mám v tomto případě povinnost vlastnit pro danou právnickou osobu živnostenské oprávnění, případně organizační složku v České republice?

Je v současnosti kvůli opatřením proti koronaviru vládou zakázáno i vykonávání činnosti profesionálního fotografa, OSVČ, zdaňujícího příjmy z činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů? Případně je tato činnost nějak omezena – například jen na focení v exteriéru, focení jen jednoho člověka, jedné rodiny bez roušky?

Společnost s r. o. je vlastníkem bytového domu, ve kterém provozuje ekonomickou činnost-instalatérství. Zároveň v domě pronajímá byt fyzické osobě (osvobozené nájemné). Nájemník požádal majitele bytového domu o souhlas, zda by mohla mít jako místo podnikání jeho společnost s r. o. místo podnikání v bytovém domě na stejné adrese, na které nájemník bydlí. Jaké povinnosti a jaká rizika plynou, pokud majitel bytového domu (společnost s r. o.), dá souhlas nájemníkovi s místem podnikání na adrese bytového domu?

Kam mám zařadit naše podnikání, provozovnu v novém nařízení vlády proti covidu z 21.10. Jsme firma která prodává a montuje garážová vrata a venkovní brány a máme i provozovnu. Nevím, či spadáme do výjimek, nebo nikoli. 

Firma s. r. o. má zpracovanou archivní směrnici, ve které má uvedeno, že vystavené faktury (daňové doklady) bude archivovat 10 roků. Do firmy nastoupila nová účetní, která obchodnímu oddělení řekla, aby kopie fa netiskly, že jsou v počítači. Nevím, zda je tento postup správný. Můj názor je, že by se měly faktury vydané nějak archivovat. Jak mám dále postupovat: doplnit archivační směrnici, uvést způsob archivace, předat digitální archivaci nějaké externí firmě?

Zaměstnanec odchází 16. 11. 2020 do starobního důchodu. Může mu zaměstnavatel (s. r. o.) poukázat příspěvek ve výši 50 000 Kč, nebo jej musí krátit? Všechny zákonné podmínky jsou naplněny. 

1/ Dle § 1177 občanského zákoníku je osoba, která přenechá svůj byt k užívání jiné osobě, povinna nahlásit SVJ jméno a bydliště této osoby v "nájmu". Bohužel jeden právní názor je, že musí nahlásit adresu dle občanky a druhý názor je, že může nahlásit adresu, kde se bytová jednotka, kde je v "nájmu", nachází. To pak podle nás ztrácí smysl tohoto paragrafu. Také nám bylo řečeno, že jako výbor SVJ nemáme nárok na to, abychom nějak zkontrolovali, zda se ten dotyčný jmenuje tak, jak byl nahlášen. Takže když nahlásí nepravdivě například Josef Vonásek, Horní-Dolní, tak to musíme vzít jako hotovou věc. 2/ Příspěvek na vlastní správu domu se stanovuje ve stejné výši pro všechny bytové jednotky v SVJ bez ohledu na podíly, velikost. Účtuje se výsledkově. Patří sem odměny výboru, poštovné, právník, účetní. Ale patří sem i pojištění domu, když by se tato položka měla určovat podle podílu. To by pak ten příspěvek nebyl stejný pro všechny bytové jednotky.

Firma s. r. o. má jediného jednatele a dva společníky, z nichž jeden ze společníků je právě jednatel. Navíc jednatel s. r. o. ještě pracuje jako OSVČ na hlavní živnost. Jako OSVČ mimo jiné pořádá "živé" odborné kurzy, s. r. o. prodává "on-line" odborné kurzy. Jaké jsou možnosti zaměstnání tohoto jednatel a společníka? Předpokládám, že společník nebudeme mít v tomto případě žádné omezení, může se nechat zaměstnat na hlavní PP, DPP, DPČ. Ale co jednatel ? V tomto případě by tedy jakýkokoli pracovní poměr byl sepsán na jedné i druhé straně (jako zaměstnavatel a jako zaměstnanec) jednou a tou samou osobou. Předpokládám, že je vhodné sepsat smlouvu o výkonu funkce jednatele, který je zodpovědný za obchodní vedení, buď bez odměny nebo s odměnou, ale je nutné ve firmě dělat fyzickou tvorbu produktů - tvorba videokurzu atp., což již tedy nespadá do práce jednatele. Navíc by jednatelka byla ráda účastna odvodu na sociálním pojištění, tedy předpokládám, že ač by byla možnost práce MR nebo DPP do 10 000 Kč, v tomto by to nebylo řešením.

Fyzické osoby, důchodci, vlastní domek, v němž nebydlí a který na základě nájemní smlouvy pronajímají zaměstnancům místní automobilové společnosti. Mají to jako přivýdělek k důchodu (ne živnost) zdaňovaný dle § 9 ZDP. Úklid si provádějí sami. Nájemníci jsou Češi a Slováci, kteří jsou tam trvale, domů jezdí pouze o svátcích a dovolených, tedy jsou tam déle než 60 dnů, mimořádně jedou domů dříve. Obec vydala vyhlášku o místním poplatku z pobytu na základě § 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb. Obec touto vyhláškou zavádí místní poplatek z pobytu. Předmětem poplatku je úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu. Sazba poplatku z pobytu činí 10 Kč za každý den. Jsou majitelé domu povinni tento poplatek platit obci, když pronájem nemají jako živnost, nájemníci tam jsou déle než 60 dnů? 

Počtem zaměstnanců jsme dosáhli velikosti středního podniku. Do té doby jsme spadali do kategorie velkého podniku. U jakých institucí máme tuto změnu povinnost hlásit? Jedná se nám o to, kam všude se tato změna hlásí – bez ohledu na dotace apod. Jen abychom předešli nějaké pokutě či postihu z toho, že jsme změnu nenahlásili.