Ing. Josef Rajdl - strana 6

Soukromá osoba bude podávat daňové přiznání za rok 2020, kde má příjmy ze zaměstnání a z nájmu dle § 9 ZDP. Má v pronájmu sportovní halu na svůj trénink tenisu. Halu celou nevyužije, proto ji dále v r. 2020 pronajal tenisovému klubu a obdržel za ní nájem předem za období říjen až prosinec. Protože kvůli epidemii covid-19 musela být sportovní zařízení od října do prosince uzavřena, dohodl se s klubem, že peníze se převedou na období roku 2021, tzn. klub bude mít halu předplacenu. Ale protože situace ani k dnešnímu dni není dobrá, klub chce poměrnou částku vrátit. Protože se neví, jak bude situace letos vypadat, může se stát, že příjem z pronájmu za rok 2021 mít žádný nebude. Bude danit za rok 2020 i tu částku, kterou nyní v únoru vrátí? A pokud ano, bude za rok 2021 uvádět třeba ztrátu, lze to vůbec? Jedná se o částku asi 35 000 Kč.

Prostřednictvím nakladatelství jsem loni, v roce 2020 vydala knížku, ale nakladatelství mi pošle autorský honorář z prodaných výtisků až tento rok v květnu. Dle § 5 zákona o daních z příjmů a § 7 odst. 2 písm. a) zdaním příjmy z honoráře až v roce 2021 - uvedu do přiznání za rok 2021. Tak to bude tedy i s přehledem pro zdravotní pojišťovnu a sociálku. Otázky zní: 1) Kdy se mám, resp. kdy jsem se měla přihlásit na FÚ k registraci - je nějaké registrace nutná - a kdy má, resp. měla být - až při přejetí příjmů nebo při uzavření smlouvy či když jsem knihu začala psát? 2) Kdy se mám registrovat (přihlásit) u zdravotní pojišťovny a sociálky - při začátku psaní knihy, při uzavření smlouvy či až při příjmu v roce 2021? Jak to je přesně se zahájením, resp. registrací či přihlášením? Doplňující otázka: Pokud tedy OSVČ začala psát knihu např. 1. 9. 2020 pak má povinnost do 15 od tohoto data zahájení se přihlásit na FÚ a do 8 dnů k zdravotní pojišťovně a k OSSZ do 8. 10. 2020? Je to tak správně? Myslí se tím začátkem samotné psaní nebo uzavření smlouvy či jiná skutečnost? Měla OSVČ být tedy přihlášena k těmto institucím již v roce 2020? A pokud ještě v roce 2020 žádné peníze neinkasovala měla by podat přehledy s nulovou výší za rok 2020 nebo nikoliv a neřešit to? Bude tedy správné se ihned zaregistrovat a podat přehledy s nulou výši do konce dubna? 

Otec pracuje v Německu a pobírá tzv. Kindergeld. Matka pracuje v ČR a chce uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Je to možné? Jaké potvrzení musí svému zaměstnavateli matka přinést - od německého zaměstnavatele otce nebo stačí čestné prohlášení otce, že zvýhodnění neuplatňuje?

Zaměstnanec dostal potvrzení o zdanitelných příjmech a je povinnost podat přiznání - dále má příjmy i z pronájmu bytu. Chtěli bychom se však zeptat - v potvrzení jsou vyplněny i jiné než běžné řádky. Jsou tam vyplněny ř. 5 - Doplatky příjmy dle § 5 odst. 4 v období 08-19 a dále úhrn pojistného z řádku 5 na ř. 7 a ř. 11 skutečně sražená záloha z ř. 5 - a pak je záloha na ř. 12 celkem. Jaké částky uvedu do přiznání do tabulky - úhrn příjmů ze závislé činnost, úhrn pojistného a sražená záloha - vždy sečtu ty dvě částky jak z klasického příjmu tak i s doplatku? Budu tedy 3 x sčítat, je to tak?

Pokud fyzická osoba prodá obchodní podíl, který je osvobozený od daně z příjmů a úhrada probíhá ve jednotlivých splátkách nižších než 5 mil. Kč. Sčítá se tento příjem za kalendářní rok a vzniká povinnost oznámení osvobozeného přijmu nebo se každá splátka posuzuje samostatně?

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy z rozšíření rozsahu, nebo vypořádání společného jmění manželů. Není zde u tohoto ustanovení odkaz na žádnou omezující lhůtu ani na občanský zákoník. Občanský zákoník však stanoví, že lhůta na vypořádání SJM po rozvodu je 3 roky. Pokud fyzické osoby (bývalý manžel a bývalá manželka) se na základě dohody o vypořádání SJM vzájemně vyrovnají až po lhůtě 3 let stanovených občanským zákoníkem, má tato skutečnost vliv na předmětné ustanovení daně z příjmů? Čili znamená to, že pokud nedodrželi lhůtu stanovenou občanským zákoníkem, vznikla by jim povinnost po této lhůtě zaplatit daň z příjmů z vypořádání SJM? Jak jsem uvedl, v zákoně o daních z příjmů žádná omezující ustanovení lhůtou není, ani zde není odkaz na občanský zákoník ani v pokynu GFŘ D-22 jsem k tomuto ustanovení nic nenašel. 

Zemřel otec rodiny, jehož přátelé a známí se dobrovolně rozhodli poskytovat pozůstalé rodině (manželce a malé dceři) finanční příspěvky na transparentní účet zřízený u jedné z bank, která tyto účty zřizuje. Jakým způsobem, vyplývá-li tato povinnost ze zákona, se tyto příspěvky zdaňují? Účet je zřízen na FO (kamaráda zemřelého), který tyto finanční prostředky předá rodině v hotovosti. 

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle SZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že: – se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; – zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; – zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Klient pracuje v Belgii. Je tam zaměstnán, platí tam i zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. V Praze má byt, který pronajímá krátkodobě (Air BnB) čili se jedná o ubytovací službu, na kterou potřebuje živnost. Zřídí si tedy v ČR živnost a bude podávát daňové přiznání v ČR. Jak je to s důchodovým a zdravotním pojištěním OSVČ v ČR? To nelze platit ve dvou státech EU, takže jakým způsobem je potřeba to komunikovat s českými úřady, jak se to řeší - nějakým formulářem potvrzujícím výjimku z českého pojištění? 

Podnikající fyzická osoba OSVČ, zaměstnavatel, dne 29. 8. 2020 zemřel. Jeho manželka, ustanovený správce dědictví, nahlásila na živnostenském úřadu a u notáře, že hodlá pokračovat v podnikání zemřelého manžela. Dle § 342 ZP by tím měla veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejít na nástupce, jímž je v tomto případě manželka. Je třeba se zaměstnanci z tohoto důvodu uzavírat nějaké dodatky k pracovním smlouvám? Nebo stačí jen nějaká písemná informace, že pracovněprávní vztahu trvá a přechází pod nového nástupce? K jakému datu by měla být podána "odhláška" zemřelého zaměstnavatele a přihláška nového na příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťovnách? Je třeba provést v této souvislosti ještě nějaké kroky? 

OSVČ, neplátce DPH (vedlejší činnost, paušální výdaje), si přivydělává prací (překladatelské služby) pro zahraniční klienty na Upwork (webová platforma registrovaná v USA). Portál sám vystavuje faktury na základě provedené služby. Z vyfakturované částky je strhnuta provize platformy a VAT 20%. Např. příjem za provedenou službu je 80 USD, strnutá provize 16 USD, strnuté VAT 3,36 USD. K vyplacení je částka 60,64 USD. OSVČ si z Upworku pošle peníze na paypal a z paypal na český účet u české banky, kde je díky kurzovních rozdílů opět nižší částka. Jaká částka (příjem) se má zahrnout do daňového přiznání? Částku, kterou má na faktuře 80 USD, nebo částka která je mu připsaná na bankovním účtu daný rok?

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Podnikatel provozující penzion plánuje ukončení podnikání, protože nikdo nechce pokračovat. Vede daňovou evidenci. Penzion má vložený do podnikání – daňová zůstatková cena 1,5 m. Kč. Znalec odhadl cenu nemovitosti na 10 mil. Kč. Ostatní aktiva – dlouhodobý majetek 0,5 mil. Kč, drobný majetek 0,25 mil. Kč, zásoby a pohledávky mají hodnotu 0,25 mil. Kč. Závazky v podstatě 0,1 mil. Kč. Záměr je vložit předmětný majetek a závazky – vklad závodu do s. r. o. Jaké z toho vyplývají daňové dopady zejména z titulu daně z příjmů? Jak se bude zdaňovat příjem z prodeje s. r. o., když celý 100% podíl prodá v r. 2021 nespřízněné osobě (kupce bude hledat), dle § 10 zkákona o daních z příjmů? Co bude moci využít jako daňový výdaj v obou případech?

Jednatel společnosti s r. o. vykonává podnikatelskou činnost v pronajímaném bytě (sídlo společnosti je zapsané jinde). 1) Může si jednatel sepsat podnájemní smlouvu na prostory k podnikání v tomto bytě (např. podle podlahové plochy) - pronajímatel bytu dal souhlas a z poloviny hradit nájemné z firmy jako daňově uznatelný náklad? 2) Jaké daňové dopady vzniknou u jednatele - musí pronájem zdanit v § 9 zákona o daních z příjmů?

Poskytovateli do USA hradíme úplatu za to (službu), že nám poskytuje data (informace), se kterými v ČR pracujeme. Data jsou uložená na serveru poskytovatele v USA. Po zaplacení poplatku, je nám umožněno stahovat si data ze serveru v USA na náš server umístěný v ČR. Po stažení dat na náš server, jsou pak tato data zpřístupněná v PC našim zaměstnancům. Tuto službu může využívat veřejně každý, kdo za ní zaplatí, a je technicky vybavený pro přístup k datům. Příjemce úplaty (poskytovatel služby) nevykonává v ČR činnost prostřednictvím stálé provozovny. Do jakého daňového režimu spadá tento druh úplaty ve vazbě na ZDP případně na článek SZDZ mezi ČR a USA? Jedná se v případě této úplaty o zdroj příjmů dle § 22 ZDP? Pokud se jedná o zdroj příjmů dle § 22 ZDP, spadá takováto platba pod článek „Zisky podniků“ dle SZDZ mezi ČR a USA, kdy tento příjem podléhá zdanění v USA? Pokud takováto úplata spadá pod článek „Zisky podniků“, musíme od příjemce úplaty mít prokázané jeho daňové rezidenství a prohlášení, že je skutečným vlastníkem příjmu, který podléhá zdanění v zemi jeho rezidence?

Česká mateřská společnost je součástí nadnárodní skupiny a pro účely konsolidace skupiny jako celku je povinna skupině poskytnout auditem ověřenou účetní závěrku (výkazy) své zahraniční dceřiné společnosti. V této souvislosti česká mateřská společnost uhradila náklady za požadovaný audit účetní závěrky dceřiné společnosti. Je výdaj u mateřské společnosti na audit účetní závěrky dceřiné společnosti považován za přímý náklad mateřské společnosti v souvislosti s držbou podílu v dceřiné společnosti dle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP? Nebo je možné ho považovat za daňově uznatelný náklad?

Klient - restaruace / právnická osoba - má nedoplatky na odvodech zaměstnanců (SP, ZP, FÚ) za měsíce 6-9/2020. Od měsíce 10/2020 včetně platí řádně. Může žádat o podporu z programu ANTIVIRUS A+ za 11/2020 nebo to z titulu starších nedoplatků není možné?

OSVČ (má živnost vodoinstalatérství) vede daňovou evidenci a převádí na manželku, jako spolupracující osobu, část svých příjmů a výdajů. Manželka je kadeřnice. Je možné na ni i za r. 2020 převést část příjmů a výdajů, když měla kvůli epidemii covid-19 uzavřenou provozovnu a na jaře pobírala tzv. pětadvacítku? A teď na podzim také. 

Zaměstnankyně má v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce 1. 1. 2021. Práci ve skutečnosti začne vykonávat v pondělí 4. 1. 2021. K jakému dni musím nástup této zaměstnankyni nahlásit u zdravotní pojišťovny a na PSSZ?

Pokud se přihlásím do 10. 1. 2021 k nové paušální dani, musím k 31. 12. 2020 "dodanit" pohledávky? Ovlivní to nějak přiznání za rok 2020?