Ing. Jiří Vychopeň - strana 59

Provozovatel elektrárny se nevzdá osvobození od daně příjmů. Domnívám se, že FO nebude vůbec příjmy z výroby elektřiny uvádět 6 let do daňového přiznání,ale musí vést účetnictví a evidovat nejen příjmy ale i výdaje s provozem elektrárny související, a PO bude uvádět výnosy do ř.110 a náklady do ř.40 DP. Myslím, že se už ustálil i názor, že odepisování HM je možné zahájit až po uplynutí osvobození od daně z příjmů. Ale jde mi o zatřídění HM. Je možné celé zařízení v případě sol.panelů na RD považovat s použitím Pokynu D-300 za samostatnou movitou věc, i když je pevně spojeno se stavbou a odepisovat je ve 3. odpisové skupině (31.10)? Nebo movité věcí jsou jen solární panely a konstrukce a kabeláž na střeše nebo na fasádě je technické zhodnocením budovy a na zahradě na nějakém betonovém podkladu je stavbou (sk.4-vedení elektrická)? A jak to bude v případě, že si PO nechá zbudovat na svém pozemku celou elektrárnu včetně budovy? Bude se to celé odepisovat v 5.odp. sk nebo zvlášť panely (3.sk.), kabeláž(4.sk.) a budova?

Firma zakoupila v roce 2006 software za 50.000- Kč. Zaúčtovala přímo do nákladů na účet 518-ostatní služby. V roce 2007 zakoupila další licence za 42.000, tedy tuto částku zaúčtovala na účet 013 a odepisuje. V roce 2009 bylo provedeno opět rozšíření počtu licencí .Poprvé v červnu za 30.000,- Kč a podruhé v říjnu také za 30.000,-Kč. Je možno zaúčtovat obě dvě rozšíření licencí vzhledem k částkám, které nepřekračují částku 40.000,- jednotlivě do nákladů a nebo se musí tyto částky na konci roku sečíst a provést zhodnocení výše uvedeného softwaru a odepisovat?

Prosím o radu, jak vystavit fakturu (jsme plátci DPH) firmě na Slovensku, pro kterou naše projektantská firma zpracovala projekt strojního zařízení. Jak a kde odvést DPH, popř.co vše je třeba v souvislosti s tímto prodejem udělat?

Společnost (česká s. r. o., plátce DPH) provozuje nákup a prodej léků a léčiv. S některými dodavateli má dohodu, že pokud u uvedeného zboží datum expirace vyprší, poskytne za uvedené zboží dodavatel zboží náhradní zdarma. Nejde ale o úplně totožné zboží ve stejné hodnotě s hodnotou původní. V současné době společnost doodepíše daňově účinně z pohledu daně z příjmů hodnotu proexpirovaného zboží a získané zboží zdarma navede na skladovou kartu s hodnotou Kč 0,-, tím pádem i při vyskladnění je hodnota účtu 504 Kč 0,-, pomineme-li odpis původního zboží. Jakým způsobem a v jaké ceně v tomto případě o likvidaci původního zboží a bezúplatném nabytí náhradního zboží a jeho vyskladnění při prodeji účtovat? Jakým způsobem bude pak tato situace řešena z pohledu daně z příjmů, DPH, daně darovací, případně jiných relevantních daní?

Fyzická osoba již několik let podniká (nákup a prodej zboží), má zásoby, závazky a pohledávky a vede od počátku svého podnikání doposud daňovou evidenci. Tato fyzická osoba získala licenci na provoz FVE elektrárny a zahájila činnost výroby FVE dne 1. 6. 2009. Podle ZoU §1/2/h a §4/6 jsou účetní jednotky povinné vést účetnictví ode dne zahájení činnosti.§ 4/9 - Účetnictví se vede jedno za účetní jednotku. Otázka: FO povede účetnictví od 1. 6.09 účetnictví, resp. do 31. 5. 09 daňovou evidenci a k 1. 6. 09 dojde k přechodu na účetnictví tj. v průběhu roku ? V roce 2009 provede FO úpravy v souvislosti s přechodem na účetnictví podle stavu majetku a závazku k 31. 5. 09 ? Ustanovení § 23/14 uplatní fyzická osoba na zásoby a pohledávky k 31. 5. 09 s tím, že 1/9 zahrne již v roce 2009? Máte nějaké další informace k této poblematice?

S. r. o. - pláce DPH - pro přepočet cizí měny používáme denní kurz ČNB. S. r. o. uzavřela leasingovou smlouvu na pět let na autobus v cizí měně - eur; vzhledem k nepravidelných splátkám účtujeme následovně: všechny splátky včetně zálohy na nájemné (bez DPH) sečteme a přepočteme kurzem ČNB ke dni uzavření smlouvy (účt. 381/479), následně vydělíme počtem splátek a časově rozlišíme na jednotlivé roky (518/381). Jde nám o to, zda použijeme správný kurz?, který tak bude platit v účetnictví s. r. o. až do ukončení leasingu. Pro potřeby odpočtu DPH dostáváme od leasingingové společnosti vždy po zaplacení splátky daňový doklad s přepočtem na Kč - účt. jako snížení závazku. Kurzový rozdíl v ocenění závazku máme vyúčtovat asi ke konci každého roku, nebo raději při každé splátce?

Podnikatel (nájemce) se v nájemní smlouvě dohodl, že opravami, které provedl v najatých prostorech k podnikání, bude hrazeno nájemné, resp. jeho část. Jakým způsobem prokáže nájemce opravy jako daňově účinnou úhradu nájemného (fakturami za opravu), a jaký doklad vykáže pronajímatel do svých zdanitelných příjmů? Pokud pronajímatel uplatňuje výdaje dle § 9 ve skutečné výši, může současně vykázat ve stejné výši daňově účinné výdaje na opravy pronajímaného majetku a na základě jakého dokladu? Pokud uplatňuje výdaje procentem, bude vykazovat jen příjmy, nikoli už výdaje na opravu.

Na leasingové splátky v období 2. 6. 2006 - 10. 6. 2009 byl pořízen osobní automobil se vstupní cenou 1.787.465 Kč. Daňově uznatelné splátky byly účtovány ve výši 1,5 mil Kč, částka splátek ve výši 287.465 Kč byla v průběhu 3 let zaúčtována do nákladů daňově neúčinných. 15. 6. 2009 byla ukončena leasingová smlouva, automobil byl od leasingové společnosti odkoupen za zůstatkovou cenu 1.190 Kč a zařazen do obchodního majetku firmy. Faktura od leasingové společnosti byla zúčtována jednorázově do spotřeby. 18. 6. 2009 byl automobil prodán za cenu 700.000 Kč. Prosím o stanovisko zda celá částka výnosu z prodeje automobilu bude daňově účinná, nebo zda ji mohu rozdělit na dvě části - částka 287.465 Kč bude daňově neúčinná a částka 412.535 bude daňově účinná. Resp. prosím o názor jak v tomto případě postupovat a zda je možné aby při prodeji bylo možné zohlednit, že část kupní ceny byla účtována jako daňově neúčinná.

Mezi dodavatelem a odběratelem byla dne 1. 9. 2009 uzavřena smlouva o dodání hmotného majetku. Celková kupní cena dodávky bez DPH byla dohodnuta ve výši 1.000.000 CZK. Byl dohodnut termín dodání k 30. 6. 2010 a dále bylo mezi dodavatelem a odběratelem dohodnuto poskytnutí zálohových plateb ve výši 30 % k 30. 9. 2009 a dalších 30 % k 31. 3. 2010. Vycházíme z toho, že v souladu se Zákonem o DPH budou zálohy daňově vypořádány následujícím způsobem: 1. Zálohová platba ve výši 30 % + DPH k 30. 9. 2009 - dodavatel vystaví po obdržení platby následující daňový doklad: základ daně 300.000 CZK, DPH 19 % 57.000 CZK. 2. Zálohová platba ve výši 30 % + DPH k 31. 3. 2010 - předpokládáme, že dodavatel po obdržení platby v roce 2010 vystaví následující daňový doklad: základ daně 300.000 CZK, DPH 20 % 60.000 CZK. Následně bude k 30. 6. 2010 dodáno zboží a vystaven daňový doklad, na němž budou zohledněny i výše uvedené uhrazené zálohové platby. Předpokládáme, že dodavatelem vystavený daňový doklad by měl vypadat následovně: Celková výše dodávky: 1.000.000 CZK Odpočet zálohy k 30. 9. 2009: 300.000 CZK Odpočet zálohy k 31. 3. 2010: 300.000 CZK Základ daně k 30. 6. 2010: 400.000 CZK DPH 20 % 80.000 CZK K úhradě 480.000 CZK Doplňující dotaz: Pokud by bylo dohodnuto poskytnutí zálohové platby v roce 2009 v celkové výši hodnoty dodávky uskutečněné v roce 2010, pak vycházíme z toho, že v souladu s přechodnými ustanoveními Zákona o DPH by daňová povinnost při úhradě zálohy v roce 2009 byla vypořádána a tedy v roce 2010 již u takovéhoto plnění nevznikne daňová povinnost. Příklad: Celková výše dodávky: 1.000.000 CZK Odpočet zálohy k 30.9. 2009: 1.000.000 CZK Základ daně k 30. 6. 2010: 0 CZK DPH 20 % 0 CZK K úhradě 0 CZK Obracíme se na Vás s prosbou o Vaše stanovisko a případné odsouhlasení výše uvedených postupů. V případě jakýchkoli dotazů jsme Vám rádi k dispozici.

Jsme s. r. o., plátci DPH a vedeme účetnictví. Naše společnost má z roku 2007 závazek vůči společnosti XY celkem 50.000,- Kč. V letošním roce se nám podařilo za 20.000,- Kč odkoupit pohledávku od třetí společnosti, kterou měla třetí společnost u společnosti XY a která je v nominální hodnotě 50.000,- Kč. Po vzájemném započtení naší pohledávky a našeho závazku ke společnosti XY dojde vlastně k inkasu naší koupené pohledávky v částce 50.000,- Kč. A protože jsme tuto pohledávky koupili za 20.000,-Kč, tak došlo ke zisku 30.000,-Kč, který je samozřejmě potřeba zdanit. Otázka zní: Existují nějaká zákonná opatření, která mám přikazují tento zápočet provést již v roce 2009 a tudíž i výše uvedený zisk přiznat za rok 2009, nebo se svobodně můžeme rozhodnout a výše uvedený zápočet provést třeba až v roce 2010 a uvedený zisk přiznat až v roce 2010. Případně i v pozdějších letech, samozřejmě s ohledem na promlčení.

Narovnání poplatků ( akciová společnost) Jsou uzavřeny smlouvy o jednorázovém narovnání poplatků za provozování rozhlasového a televizního vysílání. Toto jednorázové narovnání je za období 20. 11. 2006 až 18. 05. 2008. Odůvodnění zní: Dle § 23 zákona č. 121/2000 Sb.(dále jen AutZ) se provozováním rozhlasového či televizního vysíláním díla rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Evropský soudní dvůr v Luxemburku vydal dne 7. 12. 2006 rozsudek, podle kterého je povinností provozovatelů ubytovacích zařízení hradit autorskou odměnu i za přístroje umístěné na pokojích, určených k soukromému užívání ubytovanými osobami (dále jen“ubytovací pokoje“). V návaznosti na tento rozsudek byl uznán oprávněný nárok na autorskou odměnu za televize či rozhlasové přijímače a jiné přístroje i za období od 23. 2. 2005 do 19. 5. 2008. Jelikož odměny provozovatel nehradil s ohledem na ustanovení tehdy platného právního řádu ČR již od 20. 11. 2006, smluvní strany se dohodly na narovnání za celé období nehrazení odměn od 20. 11. 2006 do 18. 5. 2008. Je možné si tyto náklady zaúčtovat daňově do letošního roku a uplatnit si DPH?

Zajímalo by nás, jaký daňový a skladový režim nastavit u fyzické osoby,která provozuje internetový obchod. V rámci svého podnikání chce použít část svého zboží, (které uvedla jako daňově účinný náklad své firmy a uplatnila si odpočet DPH z patřičné faktury dodavatele),jako dárky pro stálé zákazníky. Jedná se vždy o zboží, kus do 500,--Kč. Lze na dárky umístit logo firmy. Jak vykázat ve skladových zásobách. Fakturovat za cenu 1 Kč+DPH? Nebo cenu obvyklou -může to být 1 Kč?

Jsme výrobní s. r. o. v pronajatých prostorách. V nájemní smlouvě je uvedeno: \\\"Nájemce bude provádět opravy a běžnou údržbu se souhlasem pronajímatele. Takto vzniklé náklady budou hrazeny nájemcem\\\" Stačí tato dohoda tohoto znění k tomu, aby Finanční úřad uznal takovéto náklady jako \\\"daňové\\\"? V letošním roce jsme provedli opravy většího rozsahu: výměna vrat (původně dřevěná dvoukřídlá byla nahrazena plastovými výsuvnými) cca 70.000 Kč a výměna 2 ks oken (původně luxfery, nahrazeny plastovými dvoukřídlými okny) cca 15.000 Kč. Lze tyto akce považovat za opravy?

Jsem fyzická osoba, vedu daňovou evidenci a jsem plátce DPH. Zaplatila jsem zálohu na základě přijaté zálohové faktury - bez DPH. Po zaplacení mi dodavatel vystavil novou zálohovou fakturu s DPH - jako daňový doklad. Je zálohová faktura s vyčísleným DPH platným daňovým dokladem? Software mi nechce povolit zaúčtovat zálohovou fakturu s DPH, a dodavatel mi nechce vystavit daňový doklad bez názvu zálohová faktura. Kdo má prosím pravdu? Můžu na základě zálohové faktury s DPH uplatnit DPH (samozřejmě u daňového výdaje)?

Fyzické osobě byla nabídnuta práce ve Švýcarsku. Jedná se o zabezpečení provozu objektu k bydlení. Pracovní doba je jeden měsíc, pak jeden měsíc volno, celková doba zaměstnání jeden rok, i déle. Jaká je třeba opatřit si povolení k takovéto práci? Je třeba při tomto způsobu zaměstnání se hlásit na cizinecké policii? Jaká potvrzení by měl pracovník očekávat od svého budoucího zaměstnavatele? Jakým způsobem je nejlepší zajistit si zdravotní pojištění? Je třeba zdravotní pojištění platit i v ČR po dobu pobytu ve Švýcarsku? Je třeba platit sociální pojištění a v jaké výši? Jako fyzická osoba by pracovník zřejmě podával daňové přiznání. Kde bude danit příjem ze Švýcarska? Je potřeba podávat přiznání i ve Švýcarsku?

Společnost s ručením omezeným, předmět podnikání obchodní činnost, plátce DPH, vede podvojné účetnictví. Tato společnost obdržela od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových výzvu, k úhradě za majetkový prospěch získaný užíváním pozemků bez právního důvodu § 451 odst.1 a 2 ObČ, částka byla vyčíslena od roku 2002. Jakým způsobem má zaúčtovat tento majetkový prospěch a jedná se o daňově uznatelný náklad ?

Chtěla bych se informovat jak je to s registrací a odvodem DPH na Slovensku a následně u nás. Jedná se o fyzickou osobu v daňové evidenci. Zabývá se prodejem květin, asi 3x za rok prodává květiny na trzích na Slovensku, obrat za rok nepřekročí 35.000 EUR a DPH odvádí z prodeje u nás jako klasický prodej zboží. Na Slovensku dostal pokutu, že se nezaregistroval k DPH a neodvedl DPH na Slovensku. Na Finančním úřadě u nás nám řekli, že DPH odvádíme zde správně, ale proč tedy po nás na Slovensku chtějí odvádět také DPH? A jak by to pak vypadalo, kdyby se fyzická osoba musela zaregistrovat k DPH na Slovensku, obrat sice nepřekročí, ale musela by odvést DPH tam a jak by se pak postupovalo zde u nás s DPH a v našem daňovém přiznání? Jak by se to v daňové evidenci projevilo a kam by se to zahrnulo v tiskopisu v našem přiznání. Mohu požádat o příklad a vysvětlení co vlastně máme udělat?

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Letos začal stavět kolnu, kterou bude potřebovat ke své činnosti. Je správně, když bude výdaje na stavbu účtovat jako daňově neuznané a zároveň nárokovat DPH, nebo na DPH nemá nárok? Jakou hodnotu vložit po dokončení stavby do majetku? Náklady na pořízení bez DPH nebo s DPH?

Klient FO, neplátce, DE. Zabývá se chovem koní, v roce 2007 a 2008 se narodila hříbata. Kdy a jakým způsobem je zavést do daňové evidence a jak vypočítám jejich pořizovací hodnotu? Ceny za inseminaci a krmení byly dány do nákladů daných roků.

Právnická osoba, akciová společnost, plátce DPH, vede účetnictví. V majetku společnosti má 2 auta. Může zrušit knihu jízd, od kdy? Při použití paušálu 5000,- Kč nebo 4 000,-Kč se budou náklady na auta účtovat na účty nedaňové? Kdo patří mezi malé a střední podnikatele?