Ing. Jiří Vychopeň - strana 8

Kolik si může jeden člověk založit s. r. o.? Je to někde v zákoně o obchodních korporacích omezeno? Mám klienta, který má 5 jednočlenných s. r. o. (1 společník, 1 jednatel) na 5 různých úplně odlišných činností. S. r. o. si mezi sebou nepůjčují peníze ani nefakturují. Je to takto akceptovatelné?

Společnost potřebuje dočasně po dobu dvou let zajistit stravování zaměstnanců. K tomuto účelu se rozhodla pronajmout si mobilní kontejnery. Pro tyto kontejnery bude nutné vyhotovit základy vč. přístřešku, budou připojeny ke kanalizaci, vodovodní přípojce, elektřině vč. zabudování světel. Z důvodu přípravy jídel bude součástí také zařízení pro ventilaci vzduchu. Jak naložit s těmito nemalými výdaji, které se budou pohybovat v milionech Kč, z pohledu zařazení? Kdyby byly kontejnery (jejich sestava) majetkem společnosti, byly by z důvodu základů a přípojek stavebním dílem a ostatní výdaje by tedy byly součástí investice. Jak postupovat v případě, kdy kontejnery jsou pouze pronajaté? Je možné aplikovat postup jako při technickém zhodnocení najaté věci? Předpokládám však, že pronajímatel bude kontejnery odpisovat v jiné odpisové skupině (zřejmě 3), než v jaké by měly být odpisovány v případě stavby, která v rámci celé investice vznikne.

Ve společnosti s r. o. došlo k prodeji obchodního podílu a nový majitel zjistil značné účetní chyby, které vedly k nutnosti podat několik dodatečných přiznání s následnou povinností doplatit daň z příjmu. Se starým majitelem proto došlo k dohodě, že uhradí dodatečnou daň i s ní spojené penále. To se také v r. 2022 stalo a tento příjem byl zaúčtován jako výnos ke zdanění. Jedná se o značné částky. Je možno v tomto případě uznat penále a případně i daň jako daňový náklad, nebo případně přijaté plnění (daň a penále) neúčtovat jako zdanitelný příjem?

Společnost provozující v určitém regionu pravidelnou přepravu osob uspořádá volbu miss, do které se mohou na základě veřejného vyhlášení soutěže přihlásit soutěžící (splňující podmínku věku 17 až 35 let, jiné omezující podmínky nejsou stanoveny). Proběhnou dvě výběrová kola, všechny účastnice obdrží odměnu za účast 2 000 Kč, porota vybere 12 finalistek, které se budou týden v tuzemském hotelu připravovat na finálový večer a následně vlastní finálový večer. Finalistky obdrží odměny 15 000 Kč, první tři v pořadí pak ještě 100 000 Kč, 50 000 Kč a 30 000 Kč. Krom finančních odměn vynaloží společnost náklady na pobyt v hotelu, pronájmy sálů na výběrová kola i finále, moderátory, kulturní doprovodný program (hudební skupinu), technické zajištění soutěže, náklady na prezentaci soutěže v tisku a na sociálních sítích, samozřejmě také na občerstvení při konání finále. Celou tuto aktivitu společnost dělá za účelem vlastní propadace regionálního dopravce. Vstup na finálový večer budou mít pouze pozvané osoby (představitelé regionu, obchodní partneři společnosti a doprovod finalistek), nebudou žádné prodávané vstupenky, tedy žádné výnosy. Protože se jedná o sebeprezentaci společnosti, nebudou ani žádné výnosy za reklamu poskytnutou jiným subjektům. Soutěž je dlouhodobě jak v období přípravy tak i následně po finálovém večeru veřejně dosti rozsáhle prezentována. Lze vynaložené náklady považovat za daňově uznatelné náklady na propagaci a lze uplatnit odpočty DPH na vstupu? Na výstupu společnost odvádí DPH z jízdného z pravidelné přepravy osob. 

Fyzická osoba pronajímá vlastněnou nemovitost již 10 let. Po celé období využívá paušální 30% výdaje. Nyní by chtěla přejít na skutečné, tzn. odpis nemovitosti. Je to tak, že mohu použít PC jako vstupní cenu, když došlo do 5 let od pořízení nemovitosti k pronájmu a uplatním 11. rok odpisu? 

Splečnost s r. o. byla založena v listopadu 2022. Její činností je maloobchod. V roce 2022 nenakoupila žádné zásoby, nerealizovala tedy žádné tržby. Nákup a prodej zboží započal až v r. 2023, po dokončení všech potřebných smluv a nastěhování do pronajatých prostor. V roce 2022 tedy společnosti nabíhaly pouze náklady na mzdu zaměstnance a drobné výdaje. Vše daňově uznatelné v r. 2022. Společnost tedy vykázala hospodářský výsledek –66 000 Kč před zdaněním. Protože by ráda ztrátu v daňovém přiznání PO nevykazovala, aby neprodlužovala možnost kontrol ze strany FÚ, lze vyloučit v ř. 40 veškeré náklady jako daňově neuznatelné a takto dostat společnost na základ daně rovný nule? Máme za to, že uplatnit daňový náklad je právo, nikoli povinnost. Uvažujeme správně? Stát nijak nepoškodíme, naopak, v následujících letech ziskových bude hradit daň bez odpočtů ztrát. Pokud nelze na ř. 40, lze v jiném řádku DPPO?

Byla uzavřena komisionářská smlouva, kdy komitent (fyzická osoba nepodnikatel) se zavázal poskytnout komisionáři finanční prostředky, které je komisionář povinen vlastním jménem na účet komitenta dále investovat (poskytnout úvěry třetím osobám). Komitentovi z uzavřené smlouvy plynou výnosy v podobě úroků, které je povinen zdanit v rámci § 8 zákona o daních z příjmů. Komisionáři náleží za tuto činnost sjednaná odměna. V komisionářské smlouvě je definován výnos komitenta následovně, kdy mu náleží výnos ve výši smluvního úroku z poskytnutých finančních prostředků ponížený o odměnu komisionáře. Tedy jak smluvně tak i fakticky přijme komitent úroky ponížené o smluvní odměnu komisionáře. Jakou částku má komitent uvést v daňovém přiznání v řádku pro § 8 zákona o daních z příjmů? Má zde být uvedená celková částka smluvních úroků bez odečtení komisionářské odměny, nebo je možné uvést částku fakticky přijatých úroků po odečtení komisionářské odměny? 

Poplatník pořídil nemovitost v roce 2021 za částku 2.145.000 Kč. Tuto nemovitost používal k trvalému bydlení. V roce 2022 tuto nemovitost prodal za částku 3.150.000 Kč. Realitní kanceláři zaplatil za prodej nemovitosti provizi ve výši 181.800 Kč. Poplatník předpokládal, že nabyté prostředky použije v roce 2022 k obstarání své bytové potřeby, proto použil osvobození těchto příjmů podle §4 odst. 1, písm. b a tuto skutečnost oznámil správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2021. V roce 2022 poplatník použil z výše uvedeného příjmu k obstarání vlastní bytové potřeby pouze částku 594.000 Kč. Jakou částku bude poplatník danit v roce 2022? Bude se jednat o prostý rozdíl, tj. : prodejní cena (3.150.000 Kč ) – pořizovací cena nemovitosti (2.145.000 Kč) – výdaje za provizi (181.800 Kč) – prostředky na obstarání bytové potřeby v roce 2022 (594.000 Kč) = 229.200 Kč? Nebo se musí nějakým způsobem pokrátit?

Poplatník vlastní ze svou manželkou budovu. Tato budova je ve společném jmění manželů. Poplatník chce budovu darovat své sestře. Bude tento příjem osvobozený? Není problém, že budova je v SJM (že vlastní budovu mimo bratra i jeho manželka)? 

Klient koupil v roce 2017 družstevní byt za cenu 3 007 000 Kč. Ještě v tomto roce byl byt převeden do osobního vlastnictví. Dle názoru finanční správy z roku 2017 nebylo možné při pronajímání tohoto bytu uplatnit odpisy: Ustanovení § 27 písm. j) ZDP, který říká, že „majetkem vyloučeným z odepisování je hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně.“ Příjmy z pronájmu jsme v roce zdaňovali dle § 9, ale odpisy jsme neuplatňovali žádné. Nyní jsem byla na školení, kde na stejný dotaz bylo odpovězeno, že byt lze odpisovat, že převod členských práv není darování. Je tedy možné uplatnit odpisy v roce 2022, můžeme odpisovat z ceny 3 0007 000 Kč jako první rok 1,4%, a pokud ano, je to těch 5 let od nabytí 1. rok 2018 – 5. rok 2022 - nebo se počítá 1. rok 2017 – 5. rok 2021 a musíme mít reprodukční cenu? 

OSVČ chce v roce 2023 začít podnikat ve svém malinkém domečku se zahradou. Tento domek koupila v roce 2013 a nevyužívala ho. Pro svou podnikatelskou činnost využívá ke zdanitelným příjmům daňové skutečné výdaje (materiál, spotřeba atd.). Nyní by OSVČ chtěla začít ve svém domku podnikat a využívat tento prostor ke svému podnikání včetně přilehlého pozemku, a proto musí nechat domek a pozemek ocenit znalcem pro správné stanovení odpisů. Je nutné ve znaleckém posudku rozdělit nacenění na samotný pozemek (dle katastrálního úřadu se jedná o zastavěnou plochu a nádvoří a zahradu) a stavbu, tj. stavbu domku včetně pozemku pod ním (je jeden vlastník a byť tedy stavba dle NOZ splynula s pozemkem), tj. ve znaleckém posudku budou dvě nacenění a nacenění stavby včetně pozemku pod ním bude OSVČ odpisovat? Nebo se musí nacenit tři věci zvlášť, tj. pozemek okolo domu, samotná stavba - domek a pozemek pod domkem, tj. v nacenění by byly tři položky? Kde v zákoně nejdeme oporu, aby daňové odpisy byly stanoveny správně?

Rozhodnutím jediného společníka s. r. o. v 2019 došlo ke schválení zpětného vyplacení příplatku mimo základní kapitál, který vytvořil z vlastních peněžních zdrojů ve 100% výši. Částečně byl vyplacen. K vyplacené části byla uplatněna nabývací cena příplatku. V 2021 společník bezúplatně převedl svůj podíl na děti. Nyní není společníkem, ale stále za ním existuje závazek z titulu zpětného navrácení příplatku. Změní se nyní zdanění při výplatě (pozbyl s převodem možnost uplatnit nabývací cenu)? Jak se budou nyní zdaňovat splátky tohoto závazku s. r. o. za exspolečníkem?

Fyzická osoba mající příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP si na střeše rodinného domu, který v plné míře slouží k příjmům z pronájmu, nechala postavit v roce 2022 FVE. Fyzická osoba má nemovitost v obchodním majetku již léta a uplatňuje z ní roční odpisy. Současně uplatňuje u příjmů z pronájmu skutečné výdaje. Solární elektrárna slouží primárně ke snížení spotřeby elektřiny v domě (nájemníci platí pronajímateli nájem i výdaje na energie paušálem, a tak je snížení spotřeby elektřiny v zájmu pronajímatele). Současně ale vznikají při provozu FVE přebytky elektřiny, které jsou prodávány dál. Pronajímatel za prodeje přebytků inkasuje příjmy.  Dotazy vzniklé v této souvislostí zní: - Rozdělí se pořízení FVE rozdělí na technologickou část, která se bude odpisovat samostatně 240 měsíců (panely, střídač) a konstrukce, rozvaděč, elektromateriál bude součástí technického zhodnocení budovy vložené do obchodního majetku? - Baterie (pořizovací hodnota baterie je cca 113 000 Kč) je součástí technologie FVE (tedy odpis 240 měsíců), nebo zařízení budovy, nebo se odpisuje samostatně v jiné odpisová skupině? - V případě, kdy následně dostane FO dotaci 205 000 Kč na vytvořenou FVE, sníží se o poskytnutou dotaci cena celkové FVE? Jak zaúčtovat výdaje na pořízení FVE, když poplatník dokončil FVE v roce 2022 (zprovozněná do sítě) ale dotace mu fyzicky došla až v roce 2023? Ve kterém roce snížím hodnotu majetku, tedy jednotlivých částí FVE? Následně vzniká zajímavá situace při prodeji přebytků, na kterou bych se chtěl zeptat: FO na prodej elektřiny nemá licenci (výkon FVE je 10 KWp). Podle mě dostupných informací by tedy příjmy z prodeje elektřiny měl zdaňovat v rámci příjmů dle § 10 ZDP – Ostatní příjmy. Je tomu tak i v tomto případě, kdy primárně FVE je v obchodním majetku dle § 9 ZDP a sloužila ke snížení výdajů FO dle § 9 ZDP. Neměl by tedy i příjem z prodeje přebytků být součástí příjmů dle § 9 ZDP? Pokud ne, tak jak prakticky nebude FO ošizena o část výdajů v případě, kdy příjmy z prodeje přebytků by zdanila v rámci § 10 ZDP, ale k těmto nelze uznat odpisy? Tedy výdaje na odpisy FVE by nemohla uplatnit vůbec, nebo by všechny výdaje na odpis FVE uplatnila v rámci skutečných výdajů dle § 9 ZDP (přeci jen mu FVE snižuje náklady dle § 9 ZDP) a v rámci § 10 ZDP by tedy zdanil příjmy z prodej přebytků, ale neuplatnil žádné výdaje? Koneckonců stejně pak dílčí základ daně dle § 9 i dle § 10 ZDP se pak sčítají v celkovém základu daně v daňovém přiznání. Jak je to v současnosti s tím, že dle původních starších článků šlo odpisovat FVE až 6 rokem (5 + 1) – platí to pořád, nebo už mohu začat odepisovat FVE hned po uvedení do provozu (připojení k síti)?

Pronajímám nemovitost zařazenou v 5. odpisové skupině dle § 9 ZDP. Za rok 2022 neuplatním možný 1. odpis u této nemovitosti. Mohu za rok 2023 uplatnit odpis za 2. rok odpisování? Kam započítám neuplatněný 1. odpis z roku 2022? Jak mohu obecně použít zůstatek z neuplatněného odpisu - rozpočítám ho do zbylých let nebo ho zařadím za poslední rok odepisování? 

Jednatel s. r. o. je i společníkem vložil finanční výpomoc do s. r. o. Musí jednatel uplatňovat úroky po firmě? Musí společník uplatňovat úroky po firmě? Pokud ano, podle jakého ustanovení? 

Klient je OSVČ. Má příjmy kolem 3 mil. Kč, používá výdajový paušál 60 %. V Portugalsku pronajímá vilu přes Airbnb (krátkodobý pronájem) a zaplatil tam daň (kolem 10 %) z čistého výdělku. Jak toto ovlivní jeho daň z příjmů? V jakém paragrafu toto zdaní a bude z toho platit české důchodové/zdravotní pojištění?

OSVČ má pronajatou provozovnu. Dle nájemní smlouvy si nájemce přihlásil dodávku elektrické energie na sebe. K přihlášení došlo ještě před zahájením podnikání (nájemce neměl IČ). Smlouva na elektřinu je tedy vedena na fyzickou osobu. Na platebním kalendáři za elektřinu je uvedena adresa provozovny, může si platby záloh a konečné vyúčtování uplatnit do nákladů?

Poplatník koupil v lednu 2018 pozemek a od r. 2019 začal s výstavbou rodinného domu. Od r. 2019 uplatňoval v daňovém přiznání úroky z hypotéky, kterou měl na výstavbu RD. V březnu 2023 RD dokončil, proběhla kolaudace a nastěhoval se do něj. Nyní uvažuje o prodeji tohoto RD. Jestliže dojde k prodeji např. v červenci 2023 bude příjem z prodeje osvobozen? Odkdy běží časový test? Od nákupu pozemku nebo od kolaudace nemovitosti? Jestliže bude příjem předmětem zdanění v § 10 ZDP co lze uplatnit jako výdaj? Musí být podána dodatečná daňová přiznání, když si uplatňoval od r. 2019 úroky z hypotéky? Nebo stačí, že v RD bydlel 5 měsíců? Jak by to bylo v případě, když příjem z prodeje použije na obstarání nové vlastní bytové potřeby?

Fyzická osoba, daňový rezident ČR, bydlí a vykonává závislou činnost v ČR. Tato fyzická osoba pořídila ve Španělsku nemovitou věc. Nemovitou věc nepronajímá, avšak bydlí zde vždy pár dní v měsíci (na home-office). Nemovitou věc také používá syn fyzické osoby cca 3 měsíce v roce. Fyzická osoba se plánuje do Španělska po dvou letech odstěhovat. Nemovitou věc financuje hypotékou české banky, která jí vystavila potvrzení o zaplacených úrocích. Je možné si takové úroky odečíst od základu daně? Splňuje španělská nemovitá věc definici trvalého bydlení? V jakých zdrojích lze definici trvalého bydlení hledat? Může mít fyzická osoba dvě a více trvalých bydlení?

Fyzická osoba nakoupila v roce 2021 kryptoměny v hodnotě 1 000 000 Kč, v roce 2022 směnila na Fiat měnu část této kryptoměny v hodnotě 150 000 Kč. Musí něco danit, dokud nevyčerpá vklad?